1. Domů
2. Autoři
3. Paolo Bacigalupi
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 6
• Bazar 5
• Životopis
• Citáty 2
• Diskuze

Nová kniha Paolo Bacigalupi

Navola

Fantasy z alternativní historie, kde se renesanční Itálie setkává s Kmotrem a Hrou o trůny. Davico di Regulai je potomkem nesmírně bohaté bankéřské rodiny, ... detail knihy

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Paolo Bacigalupi

Navola

„Davico di Regulai je dedičom jednej z najmocnejších bankárskych rodín v meste Navola. Jeho otec patrí medzi najvplyvnejších mužov v meste a pripravuje syna na deň, keď prevezme rodinné impérium. Davico je však jeho pravým opakom. Je citlivý, úprimný a svet plný intríg, politických hier a neustáleho boja o moc mu je cudzí. Postupne zisťuje, že život v Navole je oveľa nebezpečnejší, než si doteraz myslel. Do príbehu som sa dostávala pomalšie, pretože autor si dáva načas s budovaním sveta a predstavovaním postáv. Zo začiatku som mala pocit, že sa dej rozvíja veľmi pomaly, no postupne som pochopila, že všetko má svoje miesto. Jednotlivé udalosti, rozhovory aj rozhodnutia na seba nadväzujú a vytvárajú príbeh, ktorý si najviac užijete práve vtedy, keď sa doň úplne ponoríte. Najviac ma bavilo sledovať Davicovo dospievanie. Nebol to typický hrdina, ktorý si so všetkým poradí bez zaváhania. Robil chyby, pochyboval o sebe a postupne sa učil orientovať vo svete, kde nie každý hovorí to, čo si naozaj myslí. Veľmi sa mi páčilo aj to, že jednotlivé postavy nepôsobili čiernobielo a každá mala svoje vlastné motivácie. Hoci je Navola fantasy, magické prvky zostávajú väčšinu času skôr v úzadí. Oveľa väčší priestor dostávajú politika, rodinné vzťahy a boj o moc. Autor zároveň veľmi pútavo vykreslil mesto inšpirované renesančným Talianskom, ktoré pôsobilo živým a uveriteľným dojmom. Záverečná časť ma vtiahla najviac. Keď som si už myslela, že viem, kam sa príbeh bude uberať, autor ma niekoľkokrát prekvapil a ukázal, že v Navole nič nie je také jednoduché, ako sa na prvý pohľad zdá. Aj napriek pomalšiemu začiatku som rada, že som tejto knihe dala šancu. Navola ponúka premyslený svet, zaujímavé postavy a príbeh, v ktorom majú intrigy, mocenské hry a ľudské rozhodnutia oveľa väčšiu váhu než samotná mágia. Ak máte radi fantasy, ktoré stavia predovšetkým na atmosfére, politických hrách a vývoji postáv, táto kniha by vás mohla zaujať.“... celý text
— liiz_cita

---

Dívka na klíček

„Dívka na klíček je skvělý postapokalyptický román. Je to takový Šógun, Gaidžin, Král krysa a Tchaj-pan pro třiadvacáté století. Není to snadná kniha ke čtení. Je těžká, bolestivá, ale stojí to za to! Bylo tam grandiózní překvapivé finále, tak jak je u Paola Bacigalupiho zvykem. A ani nedopadne tak úplně negativně, i když přežití hrdinů je tak 50 na 50. Naprosto chápu, že získala všechna ta ocenění. Skvělý ponor do asijské povahy. Moc dobré. Skvělé navázání na povídkovou tvorbu v Čerpadle číslo 6.“... celý text
— Elmaestro

---

Navola

„Zajímavé budování světa ze začátku jsem bojovala se čtením a trochu déle mi trvalo knihu přečíst.... Příběh je poutavý, intriky, zvraty, postavy realistické, fantasy pro dospělé. Mám o čem ještě dlouho přemýšlet“... celý text
— Jenny46

---

---

Navola

„Podle popisku jsem asi čekala něco trošku jiného. Sice se mi líbilo prostředí a svět, který autor vybudoval, ale s dějem jsem trošku bojovala. Docela dlouho jsem čekala než se bude něco dít a přemýšlela jsem, o co vlastně má pořádně jít. Tu fantasy linku jsem taky čekala trošku větší, spíš se to o to jen otíralo. Když konečně nastal nějaký větší zvrat, který jsem tedy alespoň nečekala, tak se to víceméně rochnilo jen v krvavých intrikách a jak Davicovi nejvíc zavařit, ale už mě to tolik nedrželo. Mělo to potenciál, ale mě přišel v některých ohledech nevyužitý a pokračování asi vynechám.“... celý text
— Thalin

---

Prachožrouti

„Autor: Paolo Bacigalupi Počet stran: 256 Série: Prachožrouti Díl v sérii: první Nakladatelství: Albatros Media – Plus Nailer nasadil znechucený výraz. „To jí jako chceš uřezat prsty?“ „Není to o nic horší než useknout kuřeti hlavu. Ona aspoň nebude kdákat a mrskat sebou.“ Pima přiložila nůž k jednomu prstu. „Uděláš to se mnou?“ „Kde mám řezat?“ „V kloubu,“ ukázala mu. „Kost bys stejně nepřeřízl. Takhle to prostě odpadne od sebe.“ Nailer pokrčil rameny a vytáhl vlastní nůž. Přiložil jej ke kloubu, kde to má jít tak snadno. Zabořil čepel do dívčina těla. Jakmile řízl, vytryskla krev. Paolo Bacigalupi, jeden z řady známých spisovatelů sci-fi a fantasy nás nechal nahlédnout do budoucnosti, kde jsou fosilní paliva jen pro ty nejbohatší. Pro ty ostatní představuje každodenní život boj o přežití a tvrdou práci. Příběh nás zanese do jedné z chudinských „čtvrtí“, kde žije i Nailer, kterému je méně než šestnáct let, ale přesně neví kolik. Společně se svou kamarádkou Pimou patří do jedné z lehkých part, které mají za úkol prozkoumávat vraky lodí a sbírat vše, co je užitečné, ale hlavně měděné dráty. Každý den tato parta musí nasbírat danou kvótu a pokud se jim to nepodaří, budou nahrazeni někým jiným. Lenost, ani neschopnost se v tomto světě netoleruje a na životech pracujících dětí téměř nikomu nezáleží. Když některé umře, jednoduše ho nahradí jiným. Nailer sní o tom, že nalezne „Velkou trefu“ a zbohatne. Díky ní by se mohl vykoupit z nebezpečné práce uvnitř vraků, kde každý krok může být ten poslední. Také by mohl utéct od svého otce, který se neustále sjíždí a Nailera bije. A když jednoho dne, společně s Pimou, najdou nově ztroskotaný klipr, vidina „Velké trefy“ se jim hned zdá o něco blíže. V příběhu se vyskytuje velké množství postav, včetně pololidí, jenž jsou výsledkem křížení lidské a zvířecí DNA. Například takový Tool, muž se psí tváří, který nahání hrůzu všude, kam se podívá. Jeho jsem považovala za příjemné zpestření příběhu. Ale teď už k hlavní postavě Nailerovi. Někdo, kdo dokáže přežít v takovémhle světě, to si zaslouží obdiv už samo o sobě, ale tento chlapec udělá ještě víc. Je chytrý a navíc mu přeje štěstí, i když to občas tak nevypadá. Líbilo se mi, jak se v průběhu jeho chování měnilo, obzvlášť jeho rozhodování mezi bohatstvím a lidskostí. Konečný verdikt: Líbilo se mi, že se kniha zabývá tématem, které nás dost možná za několik let čeká. Autor dokázal velmi trefně popsat lidské chování a jeho postavy byly výborně propracované. Navíc si vůbec nebere servítky a některé scény jsou celkem kruté. Paolo Bacigalupi dokázal vytvořit obrovský skok mezi bohatými a chudými, a to v příběhu neustále dokazuje. Některé postavy se povyšují nad druhé a vy z toho přímo cítíte tu skutečnost, která vám připomíná lidi ve vašem okolí. Ale co mi tak docela nesedlo, byla jména. Chvíli jsem si na ně musela zvykat. A občas mi chybělo i takové to nutkání, které mě nutí číst dál a díky němu knihu jen s těžkým srdcem zavírám. Ne, že by to nebylo zajímavé, to rozhodně ano, ale něco tomu chybělo, alespoň ze začátku. Jinak jde o povedenou dystopii, která je určitě zajímavá na přečtení, ale já už se k ní nejspíš vracet nebudu. (http://knizni-svet.ic.cz/)“... celý text
— ElisR1