Růže pro Algernon

5 30. května

(+ SPOILER) Pohlcující příběh o mentálně zaostalém chlapci, který díky výzkumu a převratné operaci dostal šanci být chytrý. O člověku, jehož IQ rostlo závratným tempem, ale emoční inteligence ne a v jádru zůstával nesmělým a bezbranným klukem. O rodině, kterou rozložil příchod mentálně retardovaného syna a o matce, která si odmítala připustit realitu.

Kniha mnohokrát nutí k zamyšlení. Jsou chytří lidé šťastnější? Jací jsme pod venkovní fasádou?

6 30. května

Úžasné! Lidi, to si musíte poslechnout! Audioknihu čte naprosto geniálně Honza Potměšil, kterému věříte každičké slovo. Ten jeho hlas, vystihující všechny emoce i výšku té konkrétní inteligence. Řeklo by se, že je to jen takový obyčejný příběh, ale ta hloubka! Moje emoce se také zase vyřádily. Nedokážu knihu popsat, abych něco neprozradila, ale je to pohlazení. Dostává se do seznamu mých naprosto NEJ a tím pádem opravdu doporučuji.

15 28. května

Příběh si získal mou pozornost už kdysi dávno. Četla jsem povídku, viděla film. Námět rozebíral i jedn z dílů "Krajních mezí." K románu, který mi položil spíš více otázek, jsem se dostala až teď. Místy neuvěřitelný, když pominu fakt, že je taková operace možná... Zarazily mě jiné věci. Vracet se k němu nebudu, ale jsem ráda, že na něj došlo.

Na začátku Charlie asi musel pobírat invalidní důchod. Zajímalo by mě, jestli o něj pak přišel a musel žádat znovu, když se zdravotní stav opět změnil :). Pardon, deformace.
Přemýšlela jsem také o tom, do jaké míry si mentálně postižený uvědomuje, že je mentálně postižený (význam a souvislost s ním). A "že by chtěl být chytrý." Hlavně člověk s IQ kolem sedmdesáti, (jak je Charlie popisován).
Nikdy jsem se s tím nesetkala a to skupinu lidí s mentálním postižením znám. Nedostatek inteligence nikdy neřešili.

3 27. května

(+ SPOILER) Jak se magor stal géniem, aby se posléze stal opět magorem. Zjednodušeně, hnusně řečeno o čem knížka je. Chápu, že poselství téhle knihy je pocitech a pohledech dvou lidí v jednom člověku. Každý má naprosto odlišné vnímání světa, lidských emocí a vztahů. Ale ač jsou tyto rozdíly zjevné, autor si nedokázal pohrát více s hloubkou těchto "stavů" . Možná se to dá svést na styl jakým je knížka psaná ( deník), což uznávám mi úplně nesedlo.

8 26. dubna

(+ SPOILER) Nestává se mi to často, ale asi mi došla slova... Je to... zvláštní, zajímavé, originální, chvílemi znepokojivé... zrcadlo nastavené společnosti, když Charlie prozře, či je v blažené nevědomosti. Člověk je z knihy plný emocí. Určitě doporučuju přečíst, to jediné se k tomu asi dá říct :)

12 30. března

Velmi šikovně a chytře napsaná sonda do duše člověka, kterému se poštěstilo být chitrí. Líbí se mi propojení intelektuální a emocionální stránky, vytváří to skvělý konflikt mezi Charlieho srdcem a hlavou. Není to úplně běžné pro tyhle starší scífka, aby tě až takhle vzaly za srdce. Otázkou už tedy jenom zůstává kdy se měl Charlie líp, zda v pekárně kde s přáteli umýval záchody, nebo když seděl doma a osamocený skládal klavírní koncert. Donutilo mě to o tom přemýšlet a to dokážou jen ty nejlepší knihy.

13 25. března

Miluju, naprosto MI-LU-JU tuhle knihu. Doporučuji ji všem s kým se kdy bavím o knihách. Příběh Charlieho mě pokaždé dojme úplně k slzám. Jak jsou někteří lidé zlí, a že vlastně být hloupý je lepší. Miluju.