Solaris

kniha od:

Solaris obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Solaris je vrcholné dílo Stanisława Lema, jednoho z mála neanglicky píšících spisovatelů, kteří pronikli do absolutní špičky autorů science fiction. Příběh se odehrává na vzdálené planetě Solaris, osídlené živým oceánem, který projevuje inteligenci, ovšem tak odlišnou od všeho, co znají lidé, že jejich pokusy o navázání kontaktu se nejen nedaří, ale vedou k naprosto nečekaným efektům. Oceán totiž dokáže zhmotnit nejskrytější lidské myšlenky, vytvořit kopie dávno zemřelých lidí, což ovšem vede k duševnímu rozvratu pracovníků, kteří se výzkumem oceánu zabývají. Lemovo přesvědčení o nemožnosti kontaktu mezi zcela odlišnými inteligencemi, v tomto románu spojeného s hlubokými sondami do lidského nitra, přitahuje nejen čtenáře, ale i literární kritiky a umělce jiných žánrů. Známý je zejména film ruského režiséra Andreje Tarkovského z roku 1971. Film Solaris režiséra Stevena Soderbergha v produkci Jamese Camerona měl premiéru 27. listopadu 2002....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11526/solaris-pvy-11526.jpg 4791
Žánr
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (159)

Kniha Solaris

Přidat komentář
mulderka
23. února

Čistě subjektivně: číst Solaris, to je něco jako nastoupit na pořádně zvlněnou a smyčkovitou horskou dráhu. Výborný námět, nápady a úvahy určitě hodné zamyšlení, ale... ta nevyrovnanost. Občas jsem si musela přisednout ruce, neb měly silné cukání některé kapitoly, nebo aspoň jejich části, rovnou vyrvat a zahodit. Lem má obrovskou představivost, co se týče všelijakých popisů, krajinek, továren, to je typické pro většinu jeho dobrodružnějších děl. V případě Solaris se vyřádil, aby nám přiblížil procesy a útvary v planetárním oceánu, jenže zašel do totálního extrému. Než se prokoušete třiceti stránkami bezdějových citátů z odborných knih a pozorování zajímavých akcí a reakcí té protoplazmatické masy za oknem stanice, zapomenete, co se odehrávalo předtím. A tak dokolečka dokola, round and around.
Přitom to syrové psycho - až psychedelické drama, místy hraničící až s horrorem, kterého jsou Kris Kelvin a jeho druhové na Solaris účastníky, je něco, na co byste hned tak nezapomněli. Nebýt toho...
Přes všechny výhrady a kritizování... je to údajně Lemovo vrcholné dílo, patrně i opravdu bude. Ale holt ode mě, za ty chvíle nekonečné nudy a zběsilého listování, ať už se konečně zase něco děje, víc než čtveřici slizkých oceánských útvarů nedostane.

DivnýJanko
19. února

Nuž takto. Vo veľkom štýle, čias dávnych, je cesta do srdca čitateľov, ktorí by možno ani sci-fi nečítali, ale po takejto knihe sa stanú fanúšikmi tohto žánru. Vidno, že staré dobré časy žijeme teraz. Pod kopami mŕtvych textov prítomnosti bude Solaris žiariť aj po 100 a viac rokoch. Kelvin bude jedným z nás a jeho láska a nádej, jeho myšlienkové pochody sa budú rodiť v nás ako v mysliacom oceáne, ktorý pokrýva planétu nášho života a v nádeji v ňom budeme zhliadať záblesky Boha, ktorý obdarúva, miluje a my? Pitváme plný pýchy a pitváme život, namiesto toho aby sme ho žili. Ďakujem za túto knihu Pán Lem.


boxas
13. února

Já jsem ji moc nepochopila.

thorir
03. února

Další Lemova klasika, tato dokonce několikrát, více či méně úspěšně, zfilmovaná. Výrazným rysem je hutná, tíživá, horrorová atmosféra. Neznámo číhá za každým rohem temných chodeb stanice. Nejde o prvoplánový pocit nebezpečí, jde o skutečné neznámo, cizí, nelidské. Hmatatelný strach nepramení z hrozby smrti, pramení z absolutního neznáma, které nelze pochopit lidskou myslí, pramení z archetypální hrůzy šílenství, osudu horšího než bolest a smrt. Je to komorní SF. Příběh se opět točí kolem prvního kontaktu s neznámou, nelidskou entitou, prozkoumává lidskou reakci na nelidské podmínky a rozhodně patří do zlatého fondu mistrovských děl žánru.

jirijanovotny
18.11.2020

Autor klade před čtenáře otázky a nechává jej, aby si na ně odpovídal sám.
Má lidstvo právo osidlovat jiné světy. Chceme poznávat neznámé, nebo jen objevovat dokola již objevené, jen v jiných podobách. Co vlastně víme o svém nitru.
A nastiňuje myšlenku, že i přes všechnu technologii se nezbavíme boha. Boha jsem očekával, vzhledem k polskému autorovi. Překvapilo mě však, do jakých úvah o bohu se pustil.
Tuto knihu bych doporučil i do školních osnov jako literaturu k maturitě.

Jarka_rybář
15.11.2020

Je to zajímavá kniha, přesto mne nijak nenadchla. Já tyhle "psycho" romány úplně nemusím.

Tatopulos
30.09.2020

Jedna z nejgeniálnějších sci-fi, které kdy byly napsány ! Doporučuji stejnojmenný film od Tarkovského. https://www.csfd.cz/film/32352-solaris/prehled/
Vyhněte se americkému zpracování s Clooneym. Jsem rád, že mám tuto nádhernou knihu ve své knihovně

Marekh
24.07.2020

Po přečtení knihy KYBERIÁDY jsem se pustil do čtení knihy SOLARIS, která nepochybně patří do klasiky žánru sci-fi. Autor pracoval na této knize 1 rok (od června 1959 – června 1960). Autor je Polák, jeho knihy jsou čteny po celém světě a svou kvalitou jsou srovnatelné s knihami anglických nebo amerických spisovatelů tohoto žánru. Když jsem četl tuto knihu, vybavovaly se mi některé scény z filmu, který jsem asi v minulosti viděl, ale musela to být hodně dávná minulost, ale nevadilo mi to, spíše jsem to pociťoval jako milé překvapení.

Námět knihy je výborný, příběh mne zaujal a začetl jsem se. Autor v některých částech popisuje OCEÁN a jeho působení, takže zde hrála roli moje představivost (kapitola Monstra). Působilo to na mě tajemně, mělo to správnou tajuplnou atmosféru. Nevím, jestli jsem všemu správně porozuměl u těchto popisů a jestli jsem všechno pochopil tak, jak autor zamýšlel, ale to vůbec nevadí. V tom právě spočívá kouzlo knih, zejména žánru sci-fi (fantasy), když si čtenáři kladou otázky a hledají na ně odpovědi a obdivují fungování světa, které autor vymyslel. Mnozí současní autoři žánru sci-fi by si mohli vzít příklad, jak psát tyto knihy, aby měly zajímavý námět, aby čtenáře jednoduše řečeno připoutaly, aby v nich bylo nějaké tajemno, napětí a vůbec není zapotřebí potoky krve a hodně postav, aby se v tom čtenář neztrácel. Kniha nemusí být zbytečně dlouhá. Myslím si, že tato kniha tyto požadavky splňuje. V knize se vyskytují také filosofické otázky a samozřejmě se zde vyskytují různé odborné pojmy, což není nic neobvyklého u tohoto autora.

V průběhu čtení jsem si pokládal otázky, jaké hodnocení zvolím u této knihy. Zpočátku mne napadaly myšlenky, že knihu ohodnotím na 80 %, později na 90 %, ale nakonec si myslím, že kniha si zaslouží 100 %. Knihu bych si chtěl časem přečíst znovu, případně se vrátit k popisným úsekům vysvětlující fungování světa na planetě Solaris. Některé popisy mohou působit zdlouhavě a možná pro některé dnešní čtenáře nezáživně. I já jsem si říkal, že by kniha byla více čtivější bez těchto popisů, ale zase to nebylo nějak přehnané a myslím si, že to k této knize patří. Takže v této části jsem byl nerozhodný při hodnocení. Časem bych si chtěl určitě přečíst nějaké další autorovy knihy. Myslím si, že autorovy knihy mají co říci i v dnešní době. :)

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Vydáváme se do vesmíru připraveni na všechno, tedy na samotu, boj, utrpení i smrt. Ze skromnosti to neříkáme nahlas, ale občas si myslíme, jak jsme báječní. Jenže my nechceme dobývat vesmír, chceme pouze rozšířit Zemi k jeho hranicím. Jedny planety mají být pouštní jako Sahara, jiné ledové jako pól nebo tropické jako brazilská džungle. Pokládáme se za rytíře svatého Kontaktu. To je další licoměrnost. Nehledáme nikoho jiného než lidi. Nepotřebujeme jiné světy. Potřebujeme zrcadla. Nevíme, co s jinými světy dělat. Stačí nám jeden, i tím se zalykáme. Chceme nalézt svůj vlastní, idealizovaný obraz; tím mají být planety, civilizace dokonalejší, než je naše, v jiných zase hodláme najít podobu naší primitivní minulosti. Jenže na druhé straně existuje něco, co nechceme přijmout, čemu se bráníme, ale vždyť jsme nepřivezli ze Země jen ryzí destilát ctností, hrdinský pomník Lidstva! Přiletěli jsme sem takoví, jací skutečně jsme, a když nám druhá strana ukazuje pravdu – tu její část, kterou zamlčujeme -, nedokážeme se s tím smířit!

Lidé se vydali k jiným světům, k jiným civilizacím. A přitom neznají vlastní zákoutí, slepé cesty, hlubiny, zabarikádované temné dveře.

1 ...