rasputin
přečtené 791
Naslouchač
2016,
Petra Stehlíková
Tak tohle jsem nečekal. Ze začátku jsem měl strach z té spousty neznámých slov, ale člověk si zvykne. Tak mě to vtáhlo, že jsem nemohl přestat. Není to takové to napětí, jaké je v detektivkách či thrillerech, co vás udržuje v pozoru. Je to v podstatě takové "naslouchání" vlastní zvědavosti z neznámého a tajemného. Chcete pořád vědět, co bude dál, dozví se někdo Illanovo tajemství? Kdo je kapitán? Co jsou zač ta Pětadvacítka? Honem na druhý díl a už teď mám obavy z trauma při čekání na třetí díl až do listopadu. 100%... celý text
Čechoslováci v Gulagu
2017,
Jaroslav Formánek
Viděl jsem třídílný dokument. Je úžasné, jak dokázali autoři posbírat tolik dokumentů, fotografií a filmů. Ale jak už to bývá, kniha je daleko podrobnější a asi i více drsnější, sugestivnější, morbidnější? Nevím to správné slovo. Ty neuvěřitelné řádky si totiž občas musí člověk přečíst zas a znovu, protože tomu prostě nechce a nemůže uvěřit. Knihu jsem četl po malých kouscích cca 3měsíce. Najednou je to moc velká nálož. Teď si jdu přečíst Rambo, abych si od toho násilí trochu odpočinul. Rambo totiž není tak drsný a od komunistů a bolševiků by se mohl hodně učit.... celý text
Kniha smíchu a zapomnění
2017,
Milan Kundera
No tak Kunderofil ze mě asi nebude. Někomu vadí Hrabal, někdo nemá rád poezii, někdo se nudí u historie a jiný zase nechápe Kafku. Já se u Kundery nudím. Jako Žert ještě dobrý, ale že bych se z toho posadil na zadek, to úplně ne. Vadí mi styl psaní, působí na mě příliš roztěkaně a rozhodně v četbě Kundery nenacházím to potěšení, kvůli kterému knihy čtu. Jsem z toho vždycky děsně utahanej. Tím nechci knihu zatracovat ani pana Kunderu nějak hanit, jen to prostě není můj ,,kapoftý”.... celý text
Pod krvavými nebesy
2018,
Mark Sullivan (p)
Je to asi poprvé, kdy jsem z knihy z edice Světový bezceler opravdu nadšený. A poslední kapitola s názvem Dozvuky pak celému příběhu dá teprve ten správný rozměr. Krásný příběh, Krásná kniha!... celý text
Trhlina
2017,
Jozef Karika
Nějak mi celou dobu vadilo, že autor od prvních stránek neustále upozorňuje na to, co se stane strašnýho, že měl hlavní protagonista všeho nechat a věnovat se nečemu jinému. Tak prvních 100 stránek ještě dobrý. Čtivost se nedá upřít, ale dalších 100 stránek jsem se už dostal do stavu jakési skepse a nedůvěry v ten strašný konec. Pak přišla trochu divnonuda a posledních 50 stránek už jsem se tomu jen smál. A pořád připomínání toho strašného konce. Místy jsem si začínal představovat, že na konci všichni objeví obří kindervajíčko a z toho jim hrábne, nebo tak něco. Trochu mi to celé připomínalo nedotažené slohové práce z češtiny před maturitou. Takové bez šťávy. Jak se mi líbila Tma, tak se mi nelíbí Trhlina.... celý text
Divné počasí
2018,
Joe Hill (p)
Nemám rád povídky. Vyjímkou jsou Ray Bradbury, S.King a Joe Hill. Někdo tu namítá, že povídky jsou bez konce, nebo jsou nedotažené. Možná jo, možná ne, záleží na vkusu a úhlu pohledu každého z nás. jisté je, že pokud berete jako cíl samotnou cestu, tak vám na nějakém konci zas až tak nezáleží. A že třeba u povídek "Nabito" nebo "Déšť" je to jízda.... celý text
Lazar
2018,
Lars Kepler
Místy možná trochu překombinované, občas dost těžko uvěřitelné, ale mě se to prostě líbilo. ..... Blbý je, že můj soused je taky Bobr a je to hroznej Vůl. Snad si s ním Joona Linna (čtu to jako Línej jůna) v příštím díle poradí a zbaví mě ho.... celý text
