Divné počasí
Joe Hill (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/372451/bmid_divne-pocasi-5nC-372451.jpg
4
182
60
Co kdyby mrak, který vypadá jako UFO, byl opravdu UFO? Co kdyby fotoaparáty opravdu uměly krást duši? Co kdyby při dešti místo kapek začaly z nebe padat ostré střepy? Momentka, V nebi, Déšť a Nabito – čtyři mrazivé, důmyslně propracované povídky, v nichž hraje hlavní roli děsivé nadpřirozeno i neméně děsivá realita moderní společnosti – a také hrdinové z masa a kostí, kterým budete držet palce až do poslední chvíle.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2018 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Strange Weather , 2017
více info...
Přidat komentář
Postupně jak se mi líbily povídky - Déšť, Momentka, Nabito, V nebi (tu jsem skoro odložila).
Je to moje druhá povídková kniha od tohoto autora a rozhodně nezůstane poslední. Budu se muset na jeho tvorbu podívat důkladněji...
Kniha je souborem čtyř originálních povídek, každá z jiného soudku, ale všechny byly víc než dobré... Autorův styl psaní mi prostě sedí.
Nejvíc mě zaujala povídka Déšť, možná pro moji oblibu apokalyptických příběhů, možná proto, že se odehrávala v BOULDERU, který je všem čtenářům Mistra Kinga důvěrně známý....
Hill je lepší spisovatel než jeho tatík, jen kdyby to bylo bez nesnesitelné politické agitky. Vlhký sen, jak Izrael srovná Teherán se zemí, vzbuzuje dojem, že je autor podplacený Johnem Boltonem. Navíc by mě zajímalo, co má Joe proti Gruzii, ochutnal už někdy jejich božskou kuchyni?
Moje první kniha od Joa Hilla a docela mě bavila. 4 různé povídky , které mě vtáhly do děje.
Povídky jsou čtivé, dobře napsané. Autor má zajímavé nápady a nad povídkami se dá ještě dlouho po přečtení přemýšlet.
Divné počasí od Kingova syna je souborem čtyř povídek, kde mě opravdu bavily tři povídky. Nejlepší asi Nabito, pak Déšť, Momentka a poslední V nebi. Každopádně to je má první kniha od Joe Hilla (pseudonym) a jde vidět, že se potatil.
Tato kniha mě bohužel úplně nenadchla. Velmi kladně hodnotím náměty jednotlivých povídek, které jsou opravdu zajímavé. Zpracování už ve většině případů až tak zajímavé není. Nejvíce se mi líbila povídka s názvem Momentka, která se i nejlépe četla. Dovedla bych si ji představit i jako samostatné dílo, kde by byl větší prostor pro rozvedení příběhu. V povídce byl celkově dost osekaný což je škoda. Ostatní povídky už mě tolik neoslovily a měla jsem i problémy se začíst. Věřím, že kdyby jednotlivé příběhy autor zpracoval samostatně a dal postavám i samotnému příběhu více prostoru působilo by to lépe.
(SPOILER)
Sbírka povídek od syna mistra hororu neudělala v rodině u Kingů ostudu. Joe Hill je svěží vítr, píše podobně poutavě a chvílemi mně přijde drsnější, to už se mě dotklo u Černé Krabice. Ale proč by ne ;-)
Momentka byla moc pěkná povídka, takové mám moc rád.4/5
U povídky Nabito jsem se zasekl, nezaujala mě ta oslava zbraní a střílení do všeho živého. Ale nápad zajímavý. 3/5.
Třetí povídka V Nebi svým filozofováním a úvahami hlavní postavy o neopětované lásce rozhodně věrně popisuje, co se uvnitř člověka může odehrávat. A ještě na oblačném neidentifikovatelném předmětu, který má funkci stavět vzdušné zámky. 4/5.
Poslední Déšť, je takový lehký roadtrip na krystalcích skla, které křupe, škrábe a zabíjí. Nádech apokalyptického konce světa považuji za přitažlivou variantu otázky, co kdyby. 4/5.
Knížku doporučuji Všem a chystám se na dalšího Hilla, dokud nevyjde další nový King :)
Zkusila jsem něco nového. Nejsem příliš fanouškem hororu. Začala jsem těmito povídkami. Říkala jsem si: když mě to nebude bavit, jednoduše knihu odložím. A neodložila jsem. Přečetla jsem jedním dechem. Každá povídka je jiná, na zcelajiné téma a prostě originální.
Určitě si od autora zase něčí přečtu
Čtyři velmi povedené povídky od syna S. Kinga Joa Hilla. Každá má své specifické prostředí a přesto majjí mnoho společného. Napětí a dobrodružství vám poskytne každá. Asi nejvíc se mi líbila povídky Nabito.
Kniha nebyla špatná, ale povídky mi místy připadaly zbytečně natahované, hlavně u Momentky. Momentka a Déšť se mi líbily více než zbylé dvě povídky. Nabito jsem přečetla jedním dechem (dost střílení a ten konec), V nebi mi přišla trochu slabší. Zpracované náměty byly zajímavé, ale mám radši když to rychleji odsýpá.
Neurazilo ani nenadchlo. Ze čtyř povídek mě bavily jen dvě - Momentka a Déšť. Zajímavý námět na povídky, ale asi mi tenhle styl úplně nesedí.
Tak za sebe knihu hodnotím jako úlet, ale docela milý úlet. ; ) Šáhla jsem po ní spíš náhodou. Povídky jsou podivínské, z části originální. Konec vždy nejistý, nevšední... To aby si některé konce v nich, i sám čtenář ve své hlavě mohl dofantazírovat...
„Novely nejsou rozvláčně putující řeky. Jsou jako závod. Sešlápnete pedál až na podlahu a vezmete to rovnou přes okraj útesu. Žít rychle a nechat za sebou hezkou mrtvolu je sice mizerný cíl pro lidský život, ale docela dobrý plán pro příběh.“ (Z doslovu)
Mám zrovna takové pitomé období à la „co mám číst, když mi všechno přijde čím dál stejné“. Moje mysl dychtí po něčem neotřelém, odvážném, jiném… Joe Hill už mi při podobných choutkách párkrát poskytl to pravé osvěžení, proto jsem z poličky bez váhání vytáhla „Divné počasí“.
Jak název sbírky naznačuje, v každé z povídek hraje větší či menší roli počasí. V úvodní „Momentce“ (75%) dokresluje atmosféru bouře, v (pro mě nehodnotitelném) „Nabito“ ovlivňuje ovzduší rozsáhlý požár, „V nebi“ (65%) je jaksi člověk vystaven projevům počasí pořád a v „Dešti“ (85%) čtenář zažije dost děsivé průtrže. Příběhy opatřím samostatnými komentáři, kniha jako celek si mě získala rozmanitostí námětů i pečlivým zpracováním – akorát povídka „V nebi“ dle mého názoru nabízela zajímavější možnosti.
Jsem nadšená, že má pan Král tak zdatného následníka. 75-80%
Po úspěchu s povídkovou knihou od samotného Kinga jsem neodolal pokušení podívat se na zoubek i povídkám od jeho syna. V Divném počasí jsou čtyři, každá z nich by samostatně stačila na malý kapesní paperback. Povídky jsou obsáhlejší, než jste možná zvyklí, ale přesto precizně vyvedené, všechny mají své kouzlo, a hlavně nápad. V "Momentce" přijdete na to, co znamená sousloví: Fotky kradou duše. Povídka "Nabito" se mě osobně zdá být vhodná pro celkem nedávné události se střelbou a protesty ve spojených státech, a to nejen pro rasově odlišné postavy, které zde vystupují. "V nebi" zjistíte, že stavět vzdušné zámky nemusí být taková sranda, jak se zdá, a konečně v poslední povídce "Déšť" Vás autor nechá nahlédnout do života postav v době apokalypsy, o jaké jste ještě nečetli.
Neměla jsem velká očekávání, King mi moc nesedí, tak jsem se bála, že se autor "potatí". Naštěstí se tak docela nestalo a sbírka novel se mi moc líbila.
Joe Hill jde opravdu ve šlépějích svého otce. I zde jde poznat Kingovský styl. Což mi chvilku vadilo, protože Kinga jsem si na čtení nevzala.
Nakonec jsem si na to nějak zvykla a užila si novely.
Některé jsou slabší a byla jsem ráda, že je to jen krátká novela a nemusím ji číst na více stranách.
Nejvíc se mi asi líbila poslední, která pozvedla i celé hodnocení knihy.
Čtyři novely Divného počasí jsou Hillovými osobitými a strhujícími příspěvky do podivna. Doposud jsem autora řadil mezi famózní romanopisce, jejichž každý počin na tomto poli se řadí mezi pětihvězdičkové zářezy do pažby. Nyní jsem se tedy podíval na zoubek Hillovi novelistovi. A nezklamal jsem se, i když kratší formát samozřejmě nedovoluje hloubkové ponory do psychologie postav ani dlouhé zkoumání příčin a následků. Každopádně i takto je Hill excelentní, možná ne tolik jako v případě románů, ale stále vysoko nad průměr. Uhrančivé jsou především nápady, s nimiž Hill pracuje. Momentka a Déšť jsou toho zářnými příklady. V nebi a Nabito také pracují se zajímavými motivy, ale v případě první z nich už je zpracování malinko statičtější, v druhém případě pak zase ona frustrující posedlost Američanů zbraněmi je pro českého čtenáře poněkud hůře uchopitelná. Ať už tak nebo tak, Divné počasí je kniha, která se čte sama na jedno nadechnutí a mně jen potvrdila, že Joe Hill je rozhodně sázkou na jistotu.
Štítky knihy
povídky Kalifornie horory počasí lesby, lesbismus léto Colorado sci-fi
Část díla
Autorovy další knížky
| 2013 |  Vánoční říše |
| 2010 | Rohy |
| 2016 | Ohnivý muž |
| 2011 | Vítejte v Lovecraftu |
| 2007 |  Černá krabice |
Kniha Divné počasí je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 225x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 9x |
| Knihotéce | 166x |
| Chystám se číst | 78x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 5x |
Jedná se o soubor 4 povídek, které se vskutku zaobírají všemožným počasím, a jeho vlivem na lidské životy, takže ten název k tomu úplně sedí. Často se v knize vyskytovaly pasáže, které byly vážně psycho, u povídky č. 2 jsem měla chuť tu knihu vůbec nedočíst, autorův styl byl poměrně zvláštní, ale zároveň je třeba říct, že se tam také našly věci, ze kterých bylo možné si něco málo do života vzít.
A o čem že to vlastně je? Povídka č. 1 pojednávala o malém chlapci a jedné postarší dámě, která se nechtěla být vyfocena zvláštním foťákem, povídka č. 2 o muži, který neodešel zcela za zcela dobrých okolností, a následně bojoval o to, aby mohl trávit čas se svým synem, povídka č. 3 o pobytu chlapce na mraku, který vlastně mrakem nebyl, a povídka č. 4 o prapodivném dešti, schopné zcela zničit lidské životy.
Nejvíce ze všech se mi líbila povídka č. 1, nejhorší byla povídka č. 2, a kdybych u povídky č. 4 vynechala určité pasáže, nejspíše by se dostala na první příčku.