Rohy

Druhý pokus o sblížení. A opět nic. Myslím, že zde přátelský vztah nevznikne. Napoprvé, při setkání u „Černé krabice“, to byla „jen“ nuda, při setkání u „Rohů“ se nuda mísí s pocity znechucení. Nuda mne zachvacuje při rozpomínání se hlavního „hrdiny“ na doby, kdy byl ještě mládencem bezrohým a bezelstným. Eskapády s kamarády, sbližování se s velkou láskou; dozajista existují kvalitnější dobrodružně-romantické romány pro dospívající, nevím, podobné literatuře se vyhýbám (jako čert kříži). Znechucení nastupuje u anti-křížového tažení již rohatého „hrdiny“. Chtít poslouchat litanie na téma, jak jsou všichni lidé v jádru špatní a hříšní, jak je i Bůh špatný (navíc ještě svá vlastní stvoření nechápe a nechrání), takže nezbývá než hledat pochopení u ďábla, pustím si nějaký black-metal (od hodně primitivní grupy).
Mini SPOILER. Chlap co strčí osmdesátiletou paní na vozíku z prudkého svahu, doufaje, že si zlomí vaz či alespoň přeláme co nejvíce kostí, protože mu přijde, že je vůči němu zatrpklá, je svinské hovado.
A to jsem ani ne před měsícem byla obdarována dalším z děl pana Hilla (již předem se bojím, bojím, … a nikoli proto, že má jít o horor.)

Rohy jsou knihou, u které jsem si jistý, že se k ní nevrátím. Depresivní, nepříjemné psycho-drama s prvky podivného fantasy mě nijak nenadchlo a vlastně nevím, co mi mělo říct. Líbila (dá-li se to tak říct) se mi ústřední milostně-tragická linka, ale vše kolem na mě nefungovalo a spíš otravovalo.

Výborný nápad, také celkový děj knihy nebyl vůbec špatný, ale mám pocit, že by se z té myšlenky dalo vycucnout o něco více. Nicméně - kniha se dobře četla a dějová linka měla spád. Příběh tak trochu připomínající Vránu byl temný a potěšil. Tak a teď se mohu konečně podívat na filmové zpracování - jsem zvědavá.

Rohy jsou zajímavým nápadem. Jednoho dne se hlavní hrdina probudí a má schopnost, že mu lidi svěřují svá tajná temná přání. Osobně ve mě tato možnost/příležitost probudila obrovskou zvědavost, jak s ní hlavní hrdina naloží. Při líčení mládí hlavního protagonisty jsem se trochu nudil, ale když se děj vrátil do přítomnosti, tak se děj znovu rozjel. Ve finále zjistíte, že se jedná o romantickou pekelnou lovestory, i když to tak ani zdaleka nevypadá. Zajímavé čtení.

Někdy se to táhlo a trošku nudilo ale celkově to je povedená a zajímavá knížka. Rozdělil jsem si ji pomyslně na 3 části, přičemž první je na 4 hvězdy, druhá na 3 a poslední zas na 4 - tudíž průměr jsou 4 a takto hodnotím :)

Je pravda, že chvílemi jsem v knize přemýšlela, kde jsem - zda přítomnost či minulost ... ale je fakt, že se číst dala ... zvládla jsem za den ... a po dočtení si říkám, že to vůbec nebyla špatná kniha... jak pomocí rohů (a ďábelský schopností s tím spojené- např. měnění hlasů) Ig zjistil pravdu o vraždě své přítelkyně a dokázal se pomstil ...

No asi film bude lepší než číst zdlouhavé knihu.

Začátek strhující, od knihy se nedalo odtrhnout. Od poloviny děj začal váznout a nastávaly plonkové pasáže. Závěr opět získal na síle a energii.

Mé první setkání s Joe Hillem v knize Rohy. Knihu jsem si koupil minulým rokem jako odměnu za své pokroky a úspěchy v nemoci, která trýzní můj život už rok, ale jdeme radši na recenzi!

Rohy jsou kniha, která nadchne obálkou, přeci jen si získala mé srdce díky obalce.

Styl psaní bych přirovnal ke S. Kingovi, geny se nezapřou a rozhodně Joe má skvělý potenciál psát hororové knihy na podobné bázi jako jeho táta.

Setkáváme se s Igem, kterému znenadání narostou rohy a seznamujeme se s prostředím, dalšími postavami a záhadou, kdo vlastně zavraždil jeho lásku Merrin.

Vykreslení okolí a postav bylo skvělé, jelikož si s tím autor vyhrál perfektně a mělo to takovou tu americkou atmosféru, jak se patří. Také stojí za to zmínit obraty do minulosti, aby člověk chápal některé věci.

Líbila se mi zápletka i konec, který měl zajímavý duch.
Štval mě Igův kamarád Lee, ale přeci v každé knize se nachází někdo, kdo nás štve.

Kniha se čte svižně a nijak člověka nenudí, tedy alespoň mě nenudila, ale víme - sto lidí, sto chutí.

Určitě se k autorovi vrátím co nevidět a těším se na jeho další knihy.

Moje třetí knížka od synátora a jsem hrozně rád, že se potatil. Za mě určitě plus. Po Černé krabici a Vánoční říši jsem opět nebyl zklamán.

Neřek bych, že se jedná o horor, je to spíš thriller, ale dost zajímavej a nejsem si jist, jestli tady tohle čtení myšlenek už někdy nebylo. Zřejme ano, ale to je úplně jedno, protože tady to Joe Hill zpracoval na jedničku. Jaká je vlastne hranice mezi dobrem a zlem, Bohem a Ďáblem, někdy zřejmě velmi tenká, každej jí bude mít jinde a někdo jí možná ani nepozná. Je to zajímavý zamyšlení.

Konec knížky je takovej kingovskej, řek bych, ale každej si pod tim taky může představit cokoliv...

Každopádně super a teď tu kromě otce, kterýho jsem zdaleka nedočet mam ještě syna :)

Knihu v knihovně skladuji už dlouho, ale před lety jsem si nerozvážně pustil filmovou adaptaci. Která mě jednak dvakrát nezaujala a taky jsem si chtěl nechat teda dost velký odstup, než sáhnu po knize. Už podle filmu jsem konstatoval, že si Hill prostě napsal svůj Pytel kostí. Kniha je, samozřejmě, lepší než film, má poměrně zajímavé úseky, má ale také úseky, přes které jsem se prokousával jen pomalu a bez zájmu.

Já čtu asi jinou knihu než ostatní. Vůbec se nemůžu začíst...

Hurá, Joe se jednoznačně potatil a my čtenáři tedy máme jistotu, že literární talent rodiny Kingovy si budeme moci užívat ještě dlouho.
Rohy jsou román o tom, že i hodným lidem se dějí zlé věci a naopak zlým lidem může štěstěna přát déle, než by bylo milé. A o tom, kdo představuje dobro a kdo zlo se dá taky polemizovat. V knize silně rezonuje teologický podtón, není ale nijak nepříjemný ani rušivý a naopak i mně jako člověka považujícího se za bezvěrce to přinutilo se nad některými výklady morálky zamyslet. Ostatně, kde jsme došli k tomu, že Satan je ten horší? ;) A nebylo by právě tohle Božím záměrem?

Rohy - Joe Hill

Jednoho dne se Iggy probudí s přišernou kocovinou a myslí si, že nic horšího být nemůže. Dokud si nesáhne na čelo. Zjistí, že mu tam rostou rohy. Postupem času zjišťuje, že rohy nejsou úplně k zahození a že díky nim, získal určité schopnosti, se kterými může zjistit, co se loni stalo poté, co přišel o svou životní lásku. Hranice mezi dobrem a zlem je však tenká.

Knihy Joea Hilla mám velmi ráda a vyhledávám je. Nemohla mne tudíž minout ani tato. Navíc mne okouzlila svou anotací a graficky vyvedenou obálkou.

Autor se pustil do světa myšlenek, tužeb a charakterů postav tak, že vám přijde, že osoby jsou vašimi blízkými přáteli. Propracovanost hlavních hrdinů byla opravdu neskutečně precizně vypracovaná a za toto smekám.

Nicméně právě toto zaměření knihy mi pravděpodobně nesedlo. Čekala jsem napínavý, čtivý horor, který má v sobě originální zápletku. Kniha je naopak pomalejší a klade důraz na hloubku postav. Také tam najdeme, za mne, až moc dialogů, které mne nudily. Až závěr knihy je vlastně jedna velká akce a konec. Závěr jsem si užila. Sledujeme tu vlastně dvě časové linky - jedna před tragickou událostí a jedna po ní. Osobně se mi více líbila ta první. Na stylu psaní bylo znát, že jablko nepadlo daleko od stromu, ale zároveň si autor udržel svou individualitu.

Celkově bohužel knihu hodnotím jako průměrnou a zapadne do škatulky nenadchla ani neurazila. Bohužel nesplnila má očekávání.

Hodnotím 3/5

Ignatius William Perrish sa v noci opil a robil hrozné veci. Ráno sa zobudil s bolesťou hlavy, pritlačil si ruky na spánky a zistil, že tam má niečo divné, akési špicaté výrastky. Bolo mu tak zle - bol slabý a oči ho pálili -, že tomu najskôr nevenoval pozornosť. Ale keď sa kymácal nad záchodovou misou, pozrel sa na seba do zrkadla nad umývadlom a zistil, že mu počas spánku vyrástli rohy...

Když to tak vezmu, celkem dobré, ovšem do čtení jsem se musel několikrát přinutit.
Začátek knihy byl super a pak se to změnilo, jako kdyby to psali dva lidé každý jiným stylem.
Ono to pomalé tempo a na první pohled nudné dialogy a detaily mají nakonec v celku svůj smysl, ale četlo se to hůř.
Na motivy knihy vznikl i stejnojmenný film s Danielem Radcliffem v hlavní roli.
Začátek filmu se drží knižní předlohy, ale potom jde vše někam do ztracena.
Knihu i film bych doporučil skalním fanouškům S.Kinga a jeho syna,ovšem pro běžného čtenáře to z mého pohledu není.

Začátek mě hodně bavil, ale moje pozornost a nadšení klesly, když se začalo skákat do minulosti a řešily se události před úmrtí Merrin. Prostředek mě zkrátka nějak nebavil a zase mě to chytilo až ke konci. Nápad je skvělý, zpracování vcelku taky, jen mě to nechytlo tolik, jak bych chtěla.

Super! Jsem nadšená.. Vůbec mi nevadilo, že jsem viděla první filmovou verzi. Fakt jsem si knihu od Hilla užila a opravdu jablko nepadlo daleko, potatil se.. Kniha je čtivá, napínavá a temná..

Joe Hill dokládá staré dobré přísloví o jablku, které nepadlo daleko...Jsem ráda, že jsem se nakonec odhodlala k přečtení téhle knížky, i když se mi do ní opravdu moc nechtělo. Nemám moc ráda iracionální příběhy plné nadpřirozených jevů...Ale Rohy byly skvělé. Viděla jsem i film a ani ten nebyl špatný.