rasputin
komentáře u knih
Už hořela, když jsem si do ní lehal
Robert Fulghum
Útlá a optimistická knížka se spoustou vtipu, laskavého humoru a životního moudra. Občas jsem se od srdce zasmál, občas mi ukápla slza dojetím. Jsou to krátké příběhy na dvě až tři stránky a já si jimi vyplňoval polední pauzy při obědech. Byla to vždy osvobozující terapie po dopoledni plném stresu a vypětí. Děkuji pane Fulghume!
Pomsta
Lee Child
Občas jsem se trochu ztrácel v poněkud překombinovaných myšlenkových pochodech Jacka Reachera, ale posledních 80 stran to hodně vylepšil.
Temný experiment
Gwenda Bond
Kniha se dobře čte. A to je asi tak všechno. Kdyby se těch 316 stránek zkrátilo na cca 30-40, byla by to docela pěkná povídka. Celé mi to připadalo takové nedodělané. Jako málo ohřátý oběd, který trochu zahnal hlad, ale nijak extra mi to nechutnalo. Pro JmenujiSeZuzla - seriál jsem viděl, moc se mi líbil a o to víc se mi kniha nelíbila.
Piraně
Roberto Saviano
Trochu jiný Saviano, než jsme zvyklí. Nejsou to jednotlivé reportáže, je to příběh o dětech. Děsivý příběh o dětech.
,,Existujou jen vojebanci a vojebávači, nic jiného. Existujou na každém místě a existovali odjakživa.”
Ostrov
Sigríður Hagalín Björnsdóttir
To kiwi88 - malý technický detail: Mrkev se nesází, mrkev se seje. Sází se brambory nebo Sportka. A teď i sysle.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Tak tohle jsem nečekal. Ze začátku jsem měl strach z té spousty neznámých slov, ale člověk si zvykne. Tak mě to vtáhlo, že jsem nemohl přestat. Není to takové to napětí, jaké je v detektivkách či thrillerech, co vás udržuje v pozoru. Je to v podstatě takové "naslouchání" vlastní zvědavosti z neznámého a tajemného. Chcete pořád vědět, co bude dál, dozví se někdo Illanovo tajemství? Kdo je kapitán? Co jsou zač ta Pětadvacítka? Honem na druhý díl a už teď mám obavy z trauma při čekání na třetí díl až do listopadu. 100%
Čechoslováci v Gulagu
Jaroslav Formánek
Viděl jsem třídílný dokument. Je úžasné, jak dokázali autoři posbírat tolik dokumentů, fotografií a filmů. Ale jak už to bývá, kniha je daleko podrobnější a asi i více drsnější, sugestivnější, morbidnější? Nevím to správné slovo. Ty neuvěřitelné řádky si totiž občas musí člověk přečíst zas a znovu, protože tomu prostě nechce a nemůže uvěřit. Knihu jsem četl po malých kouscích cca 3měsíce. Najednou je to moc velká nálož. Teď si jdu přečíst Rambo, abych si od toho násilí trochu odpočinul. Rambo totiž není tak drsný a od komunistů a bolševiků by se mohl hodně učit.
Kniha smíchu a zapomnění
Milan Kundera
No tak Kunderofil ze mě asi nebude. Někomu vadí Hrabal, někdo nemá rád poezii, někdo se nudí u historie a jiný zase nechápe Kafku. Já se u Kundery nudím. Jako Žert ještě dobrý, ale že bych se z toho posadil na zadek, to úplně ne. Vadí mi styl psaní, působí na mě příliš roztěkaně a rozhodně v četbě Kundery nenacházím to potěšení, kvůli kterému knihy čtu. Jsem z toho vždycky děsně utahanej. Tím nechci knihu zatracovat ani pana Kunderu nějak hanit, jen to prostě není můj ,,kapoftý”.
Pod krvavými nebesy
Mark Sullivan (p)
Je to asi poprvé, kdy jsem z knihy z edice Světový bezceler opravdu nadšený. A poslední kapitola s názvem Dozvuky pak celému příběhu dá teprve ten správný rozměr. Krásný příběh, Krásná kniha!
Trhlina
Jozef Karika
Nějak mi celou dobu vadilo, že autor od prvních stránek neustále upozorňuje na to, co se stane strašnýho, že měl hlavní protagonista všeho nechat a věnovat se nečemu jinému. Tak prvních 100 stránek ještě dobrý. Čtivost se nedá upřít, ale dalších 100 stránek jsem se už dostal do stavu jakési skepse a nedůvěry v ten strašný konec. Pak přišla trochu divnonuda a posledních 50 stránek už jsem se tomu jen smál. A pořád připomínání toho strašného konce. Místy jsem si začínal představovat, že na konci všichni objeví obří kindervajíčko a z toho jim hrábne, nebo tak něco. Trochu mi to celé připomínalo nedotažené slohové práce z češtiny před maturitou. Takové bez šťávy. Jak se mi líbila Tma, tak se mi nelíbí Trhlina.
Divné počasí
Joe Hill (p)
Nemám rád povídky. Vyjímkou jsou Ray Bradbury, S.King a Joe Hill. Někdo tu namítá, že povídky jsou bez konce, nebo jsou nedotažené. Možná jo, možná ne, záleží na vkusu a úhlu pohledu každého z nás. jisté je, že pokud berete jako cíl samotnou cestu, tak vám na nějakém konci zas až tak nezáleží. A že třeba u povídek "Nabito" nebo "Déšť" je to jízda.
Lazar
Lars Kepler
Místy možná trochu překombinované, občas dost těžko uvěřitelné, ale mě se to prostě líbilo. ..... Blbý je, že můj soused je taky Bobr a je to hroznej Vůl. Snad si s ním Joona Linna (čtu to jako Línej jůna) v příštím díle poradí a zbaví mě ho.
Ostrov
Sigríður Hagalín Björnsdóttir
Vždycky jsem se chtěl podívat na Island. Po přečtení téhle knihy mě to přešlo. Ale jenom na chvilku. Uvědomil jsem si totiž, že tak, jak to popisuje autorka se strašně složitým jménem, by se chovali asi lidé na celém světě. Uměle vyvolávaný strach v lidech funguje všude. Bohužel i unás, jak je vidět v posledních několika letech.
Hustej nářez
František Kotleta (p)
Trochu zklamání. Vždycky jsem byl přesvědčenej o tom, že česnek opravdu upíry zahání. Tak prej ne. Co si mám teda na noc věšet do okna? A utrácet za stříbrný kulky už taky nebudu. :-(
Sedmimílové boty
Richard Halliburton
Když jsem tuhle krásnou knihu, poprvé vydanou před 84lety, dočetl, tak mě tak napadlo, kolik knih z těch všech mnoha dnešních "bestsellerů", budou lidé číst za dalších 84let. Nebo alespoň za 50?
Devátý hrob
Stefan Ahnhem
Úplně ze všeho nejhorší je, když takovouhle knihu čtete do půldruhý ráno, pak vstáváte v půl šestý a i u tý snídaně čtete až vám vystydne ten pitomej čaj, protože chcete vědět, jak to dopadne a pak už fakt musíte jít do práce s vědomím, že přijdete pozdě a že s k tý knížce vrátíte zas až večer a přitom vám zbývá pitomejch 30stránek do konce.
Argo
Matt Baglio
Není to klasická beletrie. Je to opravdu spíše reportáž. K tomu, abychom po čtyřiceti letech pochopili tehdejší atmosféru v rozbouřeném Íránu, je prvních několik kapitol věnováno historii a mezinárodním vztahům v té době. Pro čtenáře neznalého a zvyklého napínavým špionážním románům, to může leckdy působit i trochu nudně. Určitě to není kniha pro každého. Myslím si však, že autor, který nedávno bohužel zemřel, získal všechna ocenění plným právem.
Zajímalo by mne, jestli by například Radous přepsal svůj komentář, kdyby na té kanadské ambasádě tehdy strávil alespoň tři dny s vědomím, že pokud bude prozrazen, hrozí mu možná jen mučení, kdy se začíná vytrháváním nehtů. Nebo rovnou poprava. ....Z tepla domova jsa schován za klávesnicí je každý hrdina, ale je dost dobře možné, že kdyby tehdy jel do Teheránu místo pana Mendéze, tak by se po pár minutách možná i posral strachy.