Čtyři roční doby
kniha od: Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/191117/bmid_ctyri-rocni-doby-z8F-191117.jpg
4.5
1592
Povídky a novely série
< 2. díl >
Čtyři roční doby se poněkud vymykají Kingově tvorbě nejen rozsahem, ale především laděním, a mohou proto být příjemným překvapením i pro čtenáře, kteří zrovna nejsou příznivci Mistra hororu. Sám King je označuje za „přirozeně šťastnou knihu“ a uvádí, že „tři z nich nejsou horory“. Se dvěma novelami se čeští čtenáři mohli setkat v dnes už historickém prvním vydání Kinga u nás vůbec – vyšly v roce 1991 v nakladatelství Práce pod názvem jedné z nich, Nadaný žák (druhou novelou bylo Tělo). Tři jsou u nás známy také ve filmové podobě: Tělo bylo natočeno pod názvem Stand By Me (Stůj při mně), Nadaný žák byl distribuován pod původním názvem a film Vykoupení z věznice Shawshank vypustil z titulu Ritu Hayworthovou. Kniha Čtyři roční doby vychází nyní v úplné podobě, jak ji koncipoval Stephen King.... celý text
Literatura světová , Horory , Povídky
Vydáno: 2014 , Beta-Dobrovský
Originální název:
Different Seasons , 1982
více info...
Komentáře (207)
Komentáře 207 Recenze 8
Jednoznačně nejlepší Kingovina. Všechny čtyři novely jsou perly.
Tělo je opravdu o tom, co nejde sdělit. Kdo klouže po povrchu, holt nepochopí. Kluci si vyrazí na výpravu s cílem najít tělo jiného kluka, sraženého vlakem. Ve skutečnosti se dává do chodu kolo osudu a celá cesta se stává orákulem a zároveň iniciačním rituálem. Ukáže se, co v kom doopravdy vězí a dokonce co na něj čeká. Na konci neobjeví jenom mrtvé tělo, ale spíš vlastní mrtvou nevinnost, svoje mrtvé dětství. Čistotu odnesla ta srnka ráno na kolejích.
Nadaný žák je neskutečně strhující a hrozivý psychologický horor, o to horší, jak realisticky všechno působí. Starý velitel koncentráku a mladý úchylný kluk se vzájemně zrcadlí a sdílí svoji posedlost. Jejich vztah má nenávistně láskyplný náboj a starý nikdy nevysloví chlapcovo jméno (je to pro něj tabu, protože v němčině znamená Todd - Tod smrt). Geniální, ale jak na takové téma mohl někdo normální vůbec přijít?
Dýchací metoda - výborný příběh s ještě lepší "vedlejší linií" příběhu. V záhadném pánském klubu se na Vánoce vypráví tajemné příběhy. Ale na nic se neptejte, nebo... Zřejmě je v tom něco autobiografického, nebo je hlavní hrdina symbolem čtenáře a klub je Kingovo království?
Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank - novela o vnitřní svobodě a ceně svobody. Předloha velmi vydařeného filmu.
Já jsem, kvůli čtenářské výzvě, byla nucena sáhnout po knize Stephena Kinga. Četla jsem Tělo. Zřejmě to nebyla dobrá volba, ale za mě to byla neskutečná slátanina. Autor tu přeskakuje z tématu na téma, nemá to spád, je to takové nijaké... Nechci Kingovi nijak stranit, ale mě absolutně neoslovil.
Kinga miluji a vždy budu, takže jsem možná při hodnocení zaujatá. Dle recenzí jsem do ní šla se smíšenými pocity, čekala jsem nějakou nudu. Ale po druhé povídce (pač první jsem jako spousta viděla zfilmovanou a sakra Shawshank nemůže být nikdy špatný) jsem obavy zcela zahodila. Každá povídka mě něčím uchvátila, ať už vězeňským, neutěšitelným smutkem; mrazivými detaily koncentračních táborů okořeněnými brutalitou dnešního světa; dechberoucí výpravou 4 kamarádů, kteří naleznou víc, než jen mrtvé tělo vrstevníka; nebo příběhem, který by se nám mohl zdát v mnoha ohledech známý, ale který nám otevře dveře do jiných světů a možnost nahlédnout do krajních mezí. Děkuji, zůstávám věrná.
Pro mě naprosto úžasné putování se Stephenem Kingem.
Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank - asi jedna z nejlepších povídek, a ač jsem dříve viděl film, zážitek mi to nezmenšilo, možná spíše naopak znásobilo. Perfektní vyprávění o neperfektních lidech.
Nadaný žák - toto není jedna z nejlepších, tato je skutečně nejlepší. Kdo nečetl, ihned napravte.
Tělo - tady jsem měl tu smůlu, že jsem nechtěně viděl film asi týden před čtením knihy. Tím pádem pro mě bylo "nutným" opakováním. Nicméně i tak pro mě skvělá povídka.
Dýchací metoda - poměrně krutý závěr knihy, který nechá čtenáři jen tušit, co vše je vlastně v pozadí.
King ve své životní formě (zase) :-)
Nemám moc ráda povídky jako takové, protože mi přijde, že se děj nemůže stihnout pořádně rozvinout na tak málo stránkách. Ale tak přeci jen jsem nechtěla podcenit Kinga, u kterého mám už přečteno kde co, tak jsem se do toho pustila. A musím říct, že on prostě zvládne čtenáře zaujmout a přinést napínavý příběh klidně i na pěti stránkách. Všechny povídky byly výborné. Věznice je klasika a je to troufám si říct stejně dobré jako film, nadaný žák je děsivý a napínavý, klučičí výlet mě sice zas tak moc nebavil, ale i ten byl parádní a poslední povídka byla návratem ke Kingovým hororovým klasikám, ze kterých vám je smutno a jste trochu vystrašení zároveň. Tohle je pro všechny jeho fanoušky takřka must have.
Původně jsem Kinga nechtěla číst do výzvy, ale nakonec jsem se rozhodla pro tuhle audioknihu. Radši poslouchat, než ztrácet tolik času, už minule mi přišlo, že se King strašně vleče. A jinak tomu nebylo ani tentokrát! První povídku jsem vynechala, protože film miluju a přišlo mi to jako největší ztráta času, když už vím, co se bude dít. Druhá povídka měla aspoň nějaký zajímavý děj. Třetí mě nezajímala, takže jsem ji vynechala. Poslední povídka měla ukrutně dlouhý začátek a vlastně nijak zážívná nebyla po celou dobu. No nevím Kingovi jsem ochotná dát ještě jednu poslední šanci, ale tím s ním končím.
První povídka se mi líbila, prostředí věznice je celkem populární. Druhý byl psycho thriller, při kterém se mi dělalo mdlo a běhal mráz po zádech. Třetí byla velká nudná otrava a o čtvrté ani nemluvím, tu jsem vyloženě proletěla, abych už byla na konci.
King je vždy moje výzva. Buď ho miluji, nebo nedokážu vystát jeho aktuální styl psaní.
První povídka je klasika, která mě bavila od začátku do konce, klidně mohla být i delší.
Druhá povídka mě přišla také velmi zajímavá.
Třetí jsem po chvíli vzdala, styl mi nevyhovoval a povídky v povídce není nic pro mě...
Čtvrtá povídka byla zajímavá, nejvíc podobná lehce duchařskému stylu Kinga, který mám tak ráda.
Upřímně jsem po první povídce si myslel, že možná kniha nebude taková, jakou jsem si představoval.
První novela z nejznámějšího filmového zpracování - Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank.
Novela se táhla a nebyla zrovna taková jakou jsem si ji představoval. Na film se stále chystám a doufám, že se tak nebude tahnout jako právě knižní předloha.
Novela byla zajímavá svým prostředím, tedy věznici, kde sledujeme vyprávění Reda o Andym.
Druhá novela jménem Nadaný žák, která je také zfilmována byla naprosto odlišná od té první. Byla čtivější, napínavější a nedalo se od ní odtrhnout.
Sledujeme Todda, který 'vystalkoval' starého pána, který má tajemství. Byl velitelem v koncentračním táboře v Paletinu.
Líbilo se mi zakomponování vražd, Druhé světové války, vyprávění, vyhledávače nacistických zločinců.. Novela skončila tragicky, ale přesto měla úžasný konec dle mého.
Třetí novela byla taktéž dobrá, akorát mohla být o něco málo lepší.
Sledujeme čtveřici kamarádů, kteří míří daleko ke kolejišti, kde je mrtvé tělo. Zvědavost je silná věc. Taktéž zfilmováno.
Čtvrtá novela Dýchací metoda mě chytla za srdce.
Sledujeme staršího pána, který začíná chodí do klubíku, kde si stáří pánové vypráví příběhy ze života.
Jeden z nich - gynekolog - vypráví svůj příběh o slečně, bývalé pacientce, která otěhotněla a byla smířená, že dítě musí odchovat sama, jelikož otec dítěte ji odmítl. Příběh končí tragicky, až mě z toho píchlo u srdce.. opravdu nejlepší novela ze všech čtyř.
Co si budeme, nezvyklý styl u S. Kinga a rozhodně se tahle kniha mu povedla!
Všechny povídky se rozbíhají pozvolna, nenápadně, pak ale přijde zlom a naberou takové grády, že nejde přestat číst. To mám ráda. V každém případě napsáno velmi poutavě a čtenář tak může obdivovat spisovatelský talent Stephena Kinga, i když není zrovna nadšeným fanouškem hororů.
Tak tohle bylo bohužel to nejhorší, co jsem od Kinga četla.
1) Shawshank: Nuda, nuda a pak docela dojemný konec. Film jsem neviděla.
2) Nadaný žák: Nuda plus deprese.
3) Tělo: nedočetla jsem. Nuda a nepříjemný styl.
4) Dýchací metoda: tu jsem nečetla vůbec. Úplně mě přešla chuť z tý knihy ještě cokoliv číst.
Od Kinga miluju Misery a některé povídky z knihy Černočerná tma, chystám se na Pet Sematary. Tohle byla pro mě ale hrůza a nerozumím tak vysokému hodnocení.
Naprosto úžasná knížka. Nejlepší je když vás knížka zaujme hned kdyz vidíte obal a tohle je zrovna ten případ. Čtyři brilantně napsané povídky, které mají hlavu a patu, mají zápletku, zajímají už od samého začátku prostě pecka. Od Stephena Kinga jsem četla už strašně moc knížek a mám pocit že každá mě zaujme čím dál víc. To co se mi na jeho tvorbě líbí je to, že píše knížky, které se odehrávají v jeho rodném městě. Čtyři roční doby nebyly vyjímkou. Přiznám se, že moje nejoblíbenější vždycky byla a je Shawshank. Ten se stal mým oblíbeným i v knižní podobě, čímž nechci samozřejmě urazit ty ostatní tři povídky, které byly též úžasné. Jak říkám celá knížka až dokonce naprosto skvělá. Doporučuji strašně moc lidem, co mají rádi horory, napínavé děje a cokoli co je s tím spojené. Tuhle knížku miluji a rozhodně si ji ještě někdy přečtu. Obdivuji spisovatele, fakt boží.
(SPOILER)
Od Kinga jsem přečetla několik hororů - vždycky se četly jeho knihy dobře, ale horory moc nemusím, dlouho se strašidelných příběhů potom nemůžu zbavit.
Tato kniha byla úplně z jiného soudku. Čtyři příběhy - jeden silnější než druhý. Nevybrala bych favorita, každý příběh měl to své. Hodně se mi líbila povídka "Tělo" (film jsem zatím neviděla) a neskutečně mi bylo líto, jak to dopadlo s Chrisem, který se dokázal vymanit z toho, kam se ho společnost i rodina snažila nastrčit a stejně: špatné místo a špatný čas a hotovo .... :(
(SPOILER)
Shawshank - kupodivu se mi asi líbil víc film, asi že správce vězení více vypekl. Ale příběhu i tak není co vytknout.
Nadaný žák - povídka o zvrácenosti je přesné. Bál jsem se, že bude mnohem víc popisovaných hrůz koncentráku, ubíralo se to trochu jinam, ale i tak...fuj. Bál jsem se že v nemocnici odhalí svého souseda a budou ho společně mučit doma nebo něco. Naštěstí byla povídka tak 3x kratší než mohla a díky za to.
Tělo - krásně nostalgický příběh slunného dětství, ve kterém je už však cítit temnota dospělosti a předčasného dospívání, ať už z traumat nebo ze strachu z budoucnosti. Hezky zachycený svět očima dítěte. Podobná atmosféra slunečních paprsků jako Lunapark.
Dýchací metoda - krátký a pro mě velmi silný příběh o odhodlanosti jedné matky, zobrazený jako vyprávění v klubu. "Okolní" příběh, i když skvěle zpracovaný, pro mě nechal trochu moc nezodpovězených otázek.
Ještě že existuje Čtenářská výzva a můžu se v rámci hledání knížek dostat k takovým perlám, jako je tahle. King je skvelý vypravěč a dokáže mě ke čtení připoutat i u příběhů, u kterých bych to vůbec nepředpokládala.
Jeho fantazie je dar i prokletí - přesně tak, jak to popisuje v Těle.
4 příběhy, 4 fascinující díla, která by mohla vyjít klidně samostatně. Úžasný Shawshank asi každý z nás zná. Teď věřím, že každý bude znát i Tělo, protože to bylo neskutečné.
Se Stephenem Kingem, jakožto známým autorem hororů, které nevyhledávám, jsem dosud neměla to potěšení. Proto také volba na seznámení s jeho tvorbou padla záměrně na tento netypický výběr...a hned překvapení, že autorem předlohy filmu Vykoupení z věznice Shawshank je zrovna on.
Výběr je to pestrý. Shawshank, retrospektivní vyprávění třetí osoby o nezlomnosti lidské důstojnosti, vůle, vytrvalosti a naděje, navzdory všem ranám osudu vlastně pozitivní. Nadaný žák jako mrazící ponor do rozvířených temnot psyché, až fascinující jak se aktéři navzájem drží v šachu a vzájemný strach akceleruje spirálu hnusu...zanechá docela dost otazníků, co by bylo kdyby, co všechno se skrývá za spořádanými fasádami (doufejme vyšinutých) myslí...Tělo jako vzpomínka na jedno klučičí prázdninové dobrodružství, barevné, plné autentických emocí, dojmů, strachů, ale pod tím vlastně dost melancholické vyprávění o drsném dospívání v rodinných podmínkách, které už svým nastavením nedávají moc šancí do dospělého života. Dýchací metoda, příběh o příbězích, kde sama ústřední vánoční historka není tak zajímavá jako to, co se nakonec čtenář vůbec nedozví.
Kingův fanoušek se že mne nestal, což však není vina jeho psaní, nýbrž mých čtenářských preferencí....ale jako odpočinkový výlet mimo obvyklé vody líbilo.
Čtenářská výzva přečíst si něco klučičího mě přivedla k této knize skvělého vypravěče.
(SPOILER) King je opravdu mistr ve svém oboru. Jeho vyprávění chytne a nepustí až k samotnému závěru. První povídka se mi líbila nejvíc. Hlavně ten překvapivý a optimistický konec. Paradoxně je příběh podán s lehkostí, jakoby se ani neodehrával v prostředí věznice. Povídka Nadaný žák nabrala děsivý vývoj a opravdu jsem do poslední chvíle doufala, že se to vše ještě nějak urovná a vrátí k normálu. Vyvrcholení bylo o to víc šokující a smutné. Další povídka vypráví hlavně o přátelství čtyř kluků, kteří se v parném létě odhodlají najít mrtvolu pohřešovaného chlapce jejich věku. Nějaká zlověstnost při jejich dobrodružné cestě číhá za každým rohem. Ani jejich rodinné poměry nejsou zrovna růžovým obláčkem. Obecně dost špatně snáším násilí páchané na dětech. Tady ho není zrovna málo. Rozhodně kniha, která bude doznívat delší dobu.
4 příběhy, každý jiný, všechny skvěle vyprávěné a propracované, ač i pro mě byla Dýchací metoda slabší než zbylá tři dílka. (Více u jednotlivých částí díla.)
I tak je kniha kromobyčejný exkurz do netušených zákoutí lidské duše a neměla by uniknout čtenářově pozornosti.
Mám radši Kinga civilnějšího, děsícího tím, co si lidé dokážou udělat sami, ne nadpřirozenými proprietami. Čtyři roční doby jsou crème de la crème této části jeho tvorby. Navíc si myslím, že je King lepší v krátkých útvarech, jako rodilému vypravěči mu nabobtná každý příběh, ale u románů to někdy ztrácí dech a směr.
Tři ze čtyř novel jsou plné prosluněné Ameriky 60.-70. let, kdy byla tráva zelenější... nebo tak úplně ne, ale člověku se to občas zdá. V Těle (které mám ze všech Kingových textů vůbec nejradši) to ve vzpomínkách platí a ta atmosféra je jako živá. Shawshank zase nabízí krásnou možnost "co by, kdyby", kdo by na chvíli nechtěl uvěřit? U Nadaného žáka jsou sestříhané trávníky a hezký kluk na kole mezi domky už jen kulisy pro cosi shnilého ve státě dánském, ale pořád je to strhující vyprávění o lidech jako živých. Dýchací metoda úplně nezapadá, ale po dočtení si říkám, jestli to neměl být metarámovací příběh nejen pro jednu, titulní, strašidelnou historku, ale i pro tři předchozí.
Dýchací metodě a Ritě jsem sice nedal plnej počet, ale asi spíš jen proto, abych je alespoň trochu odlišil od Nadaného žáka a Těla. Pokud by byla ta možnost, prvním dvěma zmíněným bych dal pět a druhým dvěma šest hvězd. Famózní soubor povídek, jedno z nejlepších čtení (a to nejen v rámci Kingovy tvorby), které jsem v životě absolvoval. Nadaný žák má v sobě neskutečný napětí, kdy netušíte, jak se situace zvrtne v další větě. Tělo, v jehož putování party kámošů za mrtvolou jsem vlastně moc nevěřil, netušil jsem, co v tom King dokže najít, mě ve svém finále naprosto rozložilo. Prostě neskutečný.
Zdejší hodnocení má málo hvězdiček. Tato kniha se vymyká uplně všemu a kdybych si měl vybraj jedninou knihu na světě, bude to tato. Takže hvězdiček šest a to včetně dýchací metody!!! :D
Poslechnuto jako audiokniha a za mě nejlepší povídky Nadaný žák a věznice Shawshank. Rozhodně doporučuji
Myslím si, že od Stephena mám již pár knih přečtených a odposlechnutých, většinou tedy jen romány. Tudíž jsem byl zvědavý na povídky. Jednak z důvodu, že znám filmové zpracování a za druhé co bylo předlohou filmu.
Byl jsem překvapený co se dá s takto "malými" povídkami vytvořit, ale bylo to do určité míry i zklamání. Od jeho klasických románu, ano chápu ten rozdíl mezi povídkou a románem, mi tam chyběla ta bohatost, ta kvetnatost popisu okolí a postav. Tím pádem se to četlo rychleji, ale, bylo to takové ..... ploché.
Jedno již vím zcela jasné, pokud nebudu muset, po jeho povídkách již nesáhnu a raději dám nějakou Stephenovu románovou klasiku. Za plno to není, ale i tak vyloženě nudné to nebylo a jako nejlepší bych asi hodnotil povídku Tělo.
"Nejdůležitější věci se vyjadřují nejhůře, protože slova umenšují jejich skutečný význam. Je těžké zaujmout cizí lidi výklady o světlých stránkách vlastního života."
(str. 417)
Na tuto knížku jsem byla docela zvědavá. Kdysi jsem viděla zfilmovanou první povídku (Shawshank), ale už jsem si ji moc nepamatovala. Neměla jsem velkou představu, co mě při čtení povídek čeká. Čekaly mě čtyři dávky prožitků. U Shawshanku napětí a nadšení, Nadaný žák mě vytáčel k vzteku i údivu, jaká zrůda se stává z tak hodného chlapečka. U Těla jsem se trochu nudila a čekala, kdy se začne něco dít a Dýchací metoda mě nechala chladnou.
Jako celek knížku chválím. Třeba si ji časem přečtu ještě jednou a ze čtyř hvězdiček se stane pět hvězd.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno napětí
Část díla
- Dýchací metoda 1982
- Nadaný žák 1982
- Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank 1982
- Tělo 1982
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Kniha Čtyři roční doby je v
| Právě čtených | 42x |
| Přečtených | 2 237x |
| Čtenářské výzvě | 214x |
| Doporučených | 161x |
| Knihotéce | 683x |
| Chystám se číst | 450x |
| Chci si koupit | 182x |
| dalších seznamech | 19x |