Anett48
přečtené 19
Poslední století koní: Historie jednoho odloučení
2021,
Ulrich Raulff
Nádherná kniha! A to ani nejsem kdovíjaká "koňařka".
Justýnka a asistenční jednorožec
2017,
Kateřina Pantovič
Krásná knížka. A ilustrace Lény Brauner prostě nejde nemilovat!
Jana Eyrová
2006,
Charlotte Brontë
Tak jsem to konečně dala! Uff... Zhruba v půlce bych ještě přísahala, že udělím hodnocení daleko horší. Začátek dost zdlouhavej a ukňouranej. Část na internátní škole byla celkem fajn, ale jinak nic moc. Největší zklamání ale přišlo po představení pana Rochestera, kterej mi přišel neskutečně plochej a dialogy mezi ním a Jane byly dost těžko uvěřitelný (třeba za to částečně mohl překlad, nevím)... Jediný, co mě nutilo číst dál, byl občasnej foreshadowing "čehosi divnýho na půdě" a tohle odhalení pak udělalo druhou část knihy o dost zajímavější... Zkrátka, jisté literární kvality tomuhle dílku upřít nelze, ale zbylé sestřičky Brontëovy se mi do vkusu trefily víc.... celý text
Šíleně bohatí Asiati
2015,
Kevin Kwan
Tak tohle jsem si hodně užila! Bylo to trošku jako korejskej seriál v knižní podobě. Bohatej kluk, průměrná holka, nepřející ďábelská matka... Tohle já prostě můžu.... celý text
R.U.R. (komiks)
2020,
Kateřina Čupová
Krásné zpracování mojí oblíbené klasiky. Autorčin styl kresby mi dokonale sedl.
Mortificatio
2019,
Nigredo (p)
Občas mě přepadne touha po nějakém tom undergroudu, po něčem, o čem se nikde moc nemluví. Ve čtenářské praxi to znamená několikahodinové brouzdaní eshopy, zkoumání obálek, čtení anotací, vypisování názvů... No prostě takhle nějak jsem narazila na Mortificatio. Název vágní, jméno autora ještě vágnější, obálka nápaditá, popisek lákavý. Tak jo. Vzalo mi to tři večery. Dýl než jsem čekala. Občas pauza a trochu googlení (po kterým mi konečně začal dávat smysl i ten název...aspoň trochu), kratší oddechy po některých scénách (dálnice, Emilyna matka)... No byl to zážitek. Ale upřímně vůbec netuším, komu bych ho doporučila. Na jistotu snad jen těm, co rádi obdivují nápaditý jazyk. Příbeh a jeho myšlenky jsou natolik specifické, že s vámi buď zarezonují,nebo vás budou nudit. Já se směle zařadím do první skupiny. Už jen proto, že poslouchat Pearl Jam už nikdy nebude jak dřív...... celý text
Deník citového vyděrače
2004,
Simona Monyová (p)
Úžasně napsané...až z toho šel místy mráz po zádech.
