Anetiina
přečtené 51
Noční pták
2018,
Brian Freeman
Originální námět, pro mě nové a zajímavé prostředí San Francisca, slušná čtivost, napětí tak akorát, to jsou hlavní klady této nové knihy, potažmo celé série. Co mě naopak zklamalo, je osoba detektiva Frosta Eastona. Nevím, asi jsem moc ovlivněná jinými detektivkami, kde je mimo samotného příběhu kladen důraz i na důkladnou policejní práci, což se tady bohužel nekoná, Frost působí spíše jako amatérský detektiv nebo novinář, který se kolem zločinu jen tak ochomýtá, než že by pořádně vyšetřoval, a přízvisko sympatický zřejmě plyne jen z jeho osobního chlapeckého kouzla, než z nějakých zásluh. Celá ta věc s kocourem mi přijde jen jako účelové líbivé lákadlo, aby byl sympatický detektiv ještě více sympatičtější pro určité typy čtenářů, mě to ale neskutečně iritovalo (nic proti kočkám, stejně rušivě by na mě působil i pes nebo papoušek, pokud by v příběhu neměl podobně zaslouženou roli jako např. Komisař Rex).... celý text
Fáma
2020,
Lesley Kara
Kniha není špatná, fajn nenáročné čtení třeba na dovolenou, ale osobně si ji řadím do kategorie "neurazí, nenadchne". Začátek je poněkud rozvleklý a konec naopak velmi rychle hotový, uvítala bych větší dotaženost některých vedlejších linek. Body dávám za originální námět, atmosféru malého anglického městečka a celkově dobrou čtivost. Závěrečná kapitolka tam být vůbec nemusela, čtenář si mohl myslet svoje, nemám tyhle závěrečné podpásovky ve stylu Shari Lapena ráda.... celý text
Mlýny osudu
2014,
Johan Theorin
Autorovi nelze upřít neotřelost témat všech dílů série. Ani tento díl není výjimkou. Ale - a tento pocit mám ze všech dílů - je zvolené téma v kontextu délky detektivky asi až moc velké sousto, které se projevuje nedotaženými linkami, nepropracovanými postavami a ve čtenáři zanechá pocit jakési odbytosti. Co ještě musím vytknout, je to, že Gerlof, ač senior v pokročilejším slova smyslu, je buď génius nebo dítě štěstěny, protože při minimální námaze a aktivitě vždy všechno správně pochopí a odhalí pachatele, případně k němu obojí přijde tak nějak samo, a to opakovaně. Uvedené mouchy platí vlastně pro celou sérii a když si na ně člověk zvykne a je ochoten je odpustit, zážitek z knih je příjemný.... celý text
Zkamenělá krev
2012,
Johan Theorin
Asi nejslabší díl série. Příběh samotný byl zajímavý, ale autor z něj ani zdaleka nevytěžil maximum, postavy byly málo propracované, závěr odbytý na pár stranách, víly otravné a nadbytečné. Ale opět nezklamala příjemná severská atmosféra.... celý text
Smršť
2012,
Johan Theorin
Smršť mě dostala svojí atmosférou. Skoro jsem nedýchala, jak jsem si živě představila blížící se bouři a hrozící nebezpečí, opravdu precizně a poutavě popsáno. Mysteriózní prvky sice vůbec nemusím, ale tady mi kupodivu tolik nevadily. Co mě ale iritovalo, bylo chování otce vůči dětem, z pohledu rodiče mi přišlo naprosto nereálné nechávat malé děti bez dozoru v domě u moře, zatajovat jim důležité skutečnosti atd., dost mě to tam rušilo.... celý text
Mlhy Ölandu
2011,
Johan Theorin
Prijemne "normalni" severska detektivka po te kupe krvavych thrilleru plnych uchylnosti, kterymi se to dnes jen hemzi. Pomalejsi tempo, ale nic hrozneho. Zajimavy pribeh, netradicni vysetrovatele, prekvapive rozuzleni. Jen me trochu iritovala vetsina postav, ktere jednaly (anebo nejednaly) casto dost nepochopitelne, taky mi prisly malinko nerozpracovane v kontrastu s tim, jak se pribeh hlavne ze zacatku tahnul. Urcite se jdu vrhnout i na dalsi knihy autora.... celý text
Do vody
2017,
Paula Hawkins
Slabé tři hvězdy. Kniha se četla dobře, sedí mi autorčin styl. V postavách jsem se orientovala bez problémů, zas tak moc jich tam není. Ale jinak, jak už ostatně několikrát zmiňováno v komentářích, je to takový galimatyáš nacpaný do jedné ne příliš dlouhé knihy, a to celkově spíše škodí než prospívá. Vadily mi některé charaktery postav (např. hlavní mladá hrdinka přemýšlela a jednala ne úplně úměrně svému věku), a také naznačené a nedotažené osudy některých zúčastněných. A jak tak nad tím přemýšlím, někoho "normálního" aby člověk pohledal, snad každý by tam potřeboval pár sezení u psychiatra. Autorka umí psát dobře, neotřele, náměty i provedení má originální, ale tady mohla trochu ubrat a dopadlo by to lépe.... celý text
Dívka ve vlaku
2017,
Paula Hawkins
Celkem příjemné překvapení. Zajímavá zápletka, ich forma z pohledu několika osob, pátrání po vrahovi nikoli z pohledu vyšetřujících policistů a netypická hlavní hrdinka. Hvězda navíc za originalitu, poslední dobou mi všechny detektivky a thrillery přijdou na jedno brdo, tuhle jsem si vychutnala.... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
Přidám se k menšině. Styl vyprávění mi hrozně vadil a nezvykla jsem si, Smrt mě tam doslova iritovala. Příběh samotný nebyl špatný, nicméně jeho podání mi dojem z knihy prostě zkazilo.... celý text
Narodili se, aby přežili
2016,
Wendy Holden
Tohle snad ani nepotřebuje komentář. Téma holocaust tentokrát z pohledu těhotných žen. Rozum zůstává stát nejen nad těmi hrůzami, ale i nad houževnatostí žen a nad tím, co všechno ony a jejich děti byly schopné prožít a přitom přežít. Jen úplně nedoporučuji číst v období těhotenství nebo raného mateřství.... celý text
Ztracený přístav
2013,
Tana French
Moje srdcovka. Tana French píše skvěle, její Podobu miluju a Ztracený přístav je stejně dobrý, i když úplně jiný. Ztracený přístav je psycho a pro slabší povahy to asi není úplně snadné čtení. Líbí se mi vykreslení dopadů hypoteční krize na obyčejnou rodinu v Irsku, o to drsnější dojem to pak dělá na chudáka čtenáře :-)... celý text
Podoba
2010,
Tana French
Podoba je i po šesti letech, kdy jsem ji četla poprvé (a od té doby asi pětkrát, v češtině i angličtině), jedna z mých nejoblíbenějších detektivek. Tanu French mám celkově velmi ráda, ale Podoba je u mě ještě výš, než její další knihy. Má všechno - zajímavé a skvěle vykreslené postavy, napínavý příběh, přesah do osobní roviny detektiva, romantickou linku, kořeny v minulosti...no mohla bych se rozplývat donekonečna.... celý text
Tma
2016,
Bernard Minier
Zatím nejlepší díl této série. Občas se mi to zdálo až moc překombinované, což obvykle spíš nemusím, ale v tomto případě jsem se nechala strhnout.
Kruh
2015,
Bernard Minier
Autor mě prvním dílem série příliš nenadchnul, ale Kruhem to zdárně napravil. Linie s Hirtmannem mě moc nebaví, ale samotná zápletka tohoto druhého dílu je velmi povedená.... celý text
Mráz
2015,
Bernard Minier
Moje první setkání s Bernardem Minierem a nedopadlo zrovna nejlíp. Rozvláčný a divný začátek mi vadil natolik, že jsem knihu několikrát odložila a dala přednost jiným. Až v době největší krize, kdy už jsem opravdu neměla co číst, jsem ji celou přečetla. Příběh není nezajímavý, ale prostředí mohlo být vytěženo lépe. Z Martina Servaze jsem si taky zrovna nesedla na zadek. Na druhou stranu to nebyla taková hrůza, aby mě to odradilo od dalších dílů, které hodnotím mnohem lépe.... celý text