Tana French

Přidat do oblíbených Koupit knihy

irská, 1973

Populární knihy

/ všech 8 knih
V lesích
V lesích
Na Věrnosti
Na Věrnosti
Slídil
Slídil
Ztracený přístav
Ztracený přístav

Nové komentáře u autorových knih

Ztracený přístav Ztracený přístav

„Aj štvrtá kniha autorky mi ponúkla to, na čo som si zvykol a čo sa mi na jej tvorbe páči: podrobný psychologický rozbor postáv, ponurú, bezútešnú atmosféru a vcelku zaujímavý príbeh. No napriek tomu som nemal až taký pôžitok ako z predošlých dvoch kníh tejto série. No stále je to mierne nadpriemerná záležitosť.“... celý text
— Majto

V lesích V lesích

„Zajímavé, napínavé, ale trochu se mi některé pasáže vlekly. Konec jsem čekala trochu jiný. A taky jsem měla trochu problém s hlavním hrdinou.“
— knihomolka.adel

Slídil Slídil

„Ještě jsem od Tany nečetla špatnou knihu“
— kinsey

Místo pro tajnosti Místo pro tajnosti

„Začalo to skvěle. Dostala jsem přesně to, po čem srdce toužilo – sympatického vypravěče, atraktivní prostředí nóbl internátní školy, dlouho nevyřešené tajemství, neočekávaný průlom. Užívala jsem si každou větu, košatý styl, poetické popisy. Útěky dívek z internátu se podobaly spíš výletům do elfí říše, než obyčejné lumpárně. Přátelství čtyř dívek mi imponovalo a, no, litovala jsem, že mne nic podobně velkého nepotkalo. Překvapením byly dvě linie vyprávění. Jedna týkající se vyšetřování, která se vlastně odehrávala v průběhu jediného dne, byla vyprávěná v ich-formě hlavním hrdinou. Druhá popisovala události více než rok staré z pohledu dívek. Asi do půlky se tohle všechno slévalo v kouzlo. Bohužel ve chvíli, kdy vyšetřování případu historickou linii „předběhlo“, a já najednou věděla, co se mezi dívkami odehraje v následující kapitole, můj zájem ochaboval. Souběžně mi začal ten hezký květnatý styl lézt víceméně na nervy. Kniha má kolem pěti set stran, ale například o rodinném zázemí dívek se nedozvíme vůbec nic, o případu, v němž Holly před lety svědčila, také ne. Informace o samotném vypravěči jsou útržkovité a obraz poskládají hodně polámaný. Nejvíc mi ale začalo vadit, kam to celé směřuje. Podezřelých bylo málo, takže jsem se modlila, aby to byl někdo zvenčí a došlo aspoň k malému překvapení. Mimochodem autora „kartičky“ jsem uhodla na první dobrou, ale to nebylo nic těžkého. Pak mi vadilo vyšetřování v průběhu jediného dne, které mělo být extrémně hektické (a je otázkou, zda by se vůbec v tomto rozsahu dalo stihnout), ovšem při čtení jsem měla pocit vlekoucí se nudy. A závěr? Na jednu stranu tu irskou rozervanost a určitou vychýlenost chápu, na druhou mi opravdu extrémně vadilo adorování přátelství a možná i lásky v takto pokřivené formě. Ve dvou třetinách jsem uvažovala, že četbu vzdám. Dočetla jsem, ale se skřípěním zubů. Na můj vkus příliš přepjatých citů, hysterie, patosu, neupřímnosti a velmi zkresleného chápání reality. A minimálně dvě členky gangu byly psychopatky, pokud ne všechny. Jediným opravdu světlým momentem byla scéna, kdy Conwayová vytře zrak slizkému hadovi Mackeymu. Ale to je málo.“... celý text
— SBH

V lesích V lesích

„Temná detektivka řešící nález těla dvanáctileté nadějné baletky. Detektiv Rob se spolu se svými kolegy vrací do místa svého dětství. Podivné temno se vine nejen vyšetřováním.“... celý text
— ZuzanaZ83

Přejít na knížky autora