Anasa

Přečtené 695



Tiché roky
? - září 2020
Tiché roky 2019, A. Mornštajnová

Zase mi chybí, že nemohu dát čtyři a půl hvězdičky. Vysoké hodnocení si kniha zaslouží za dojmy, které zanechala, za tu lítost, již jsem nakonec cítila s postavami, které prožívaly každá své trápení. Spolu a každý sám. Naprosto v souladu s tím bylo také střídání kapitol a návaznost poslední a první věty. Ale jedno mi vadilo - až do zlomového okamžiku v životě Svatoplukovy rodiny mi připadalo, že děj sleduji z nadhledu, teprve poté jsem mohla začít vnímat emoce, které oněmi tichými roky přímo lomcovaly. Pěkná knížka.


Katalánec
? - září 2020
Katalánec 2008, N. Gordon

Tak čtyři a půl. Události, na které Josep vzpomíná byly dramatické, přitom byly vylíčené z odstupu, nechaly mne naprosto v klidu. Teprve práce na vinicích, těžký život Katalánců na venkové, to mne chytilo, tady jsem už "šla" s Josepem. Asi tu byla v souladu denodenní těžká dřina s tempem vypravování.


Ritmatik
? - srpen 2020
Ritmatik 2014, B. Sanderson

Báječně jsem si u Ritmatika odpočinula. Děj mne většinou plynně unášel, i když se našla chvilka, kdy mi přišel moc popisný. Taky jsem si musela zakázat přemýšlet o tom, kde se vzali první kříďáci. Co mne ale mrzí, je zakončení. V doslovu sám autor přiznává, že konec k pokračování vybízí, přesto je Sanderson přímo neslibuje, takže mi to nepřijde úplně domyšlené.


Kaštánek
? - srpen 2020
Kaštánek 2019, S. Sveistrup

Výběr byl jasný - dánská detektivka s výborným hodnocením. Zklamání propastné. Už začáteční morbidita mne odrazovala, v půlce knihy jsem přemýšlela o tom, jak dlouho to bude autor natahovat, i když příběh sám nebyl špatný. Provázelo ho však spousta minusů: Hlavní vyšetřovatelka byla neskutečně nesympatická, navíc jsem do konce knihy nepochopila, proč se stále zmiňuje její inteligence a vyšetřovatelské kvality, nějak to nevyplynulo. Nejen ona, i další postavy mi přišly sotva načrtnuté. Velmi zvláštní styl psaní, který tu už dost čtenářů zmínilo. Občas stránka "suchého" textu, s krátkými větami, spíše reportážní, pak přešla v text se sáhodlouhými souvětími, ve kterých byly občas věty připojené špatným spojovacím výrazem. Velmi mi vadilo neodůvodněné střídání minulého a přítomného času, někdy se to přihodilo i v souvětí. Je to prazvláštní styl autora, nebo je to překladem? Knihu jsem dočetla, vzala jsem si totiž na krátkou dovolenou jen ji, po další od stejného autora asi nesáhnu.


Odposlechy aneb Já na bráchu
? - červenec 2020
Odposlechy aneb Já na bráchu O. Suchý

Také mám bratry Suché ráda, tudíž jsem čekala víc. Čekala jsem vzpomínání na osobnosti, setkání, příběhy. Dost otázek však směřovalo k tomu, aby Jiří Suchý vyjádřil názor na to či ono, což se pak na několika řádcích stalo. Kdyby se jednalo o dvoustránkový rozhovor, zhltla bych ho, víc než sto stránek knihy mi přišlo zdlouhavých.


Byla jednou jedna řeka
? - červenec 2020
Byla jednou jedna řeka 2020, D. Setterfield

Před lety jsem četla Třináctý příběh, na rozdíl od mnoha jiných knih mi utkvěl v paměti, i když nemám dojem, že by mne přímo oslnil, takže jsem si u další knihy řekla: Proč ne? Přesto mi chvíli ležela na nočním stolku a sahala jsem po jiné četbě. Pak jsem knihu otevřela. Nic určitého jsem nečekala, takže jsem nebyla otrávená tím, že se příběh nerozbíhá. Užívala jsem si ho. Klidné, jednoduché vypravěčství, které nepostrádá poezii. Přijímala jsem různé postavy a střídání děje, prostě řeka přinášela příběhy. Pak autorka přímo oznámila, že tady se osudy setkávají. Řeka, pardon - vypravování, nabralo spád a nakonec se četlo jak detektivka. Nemohla jsem se odtrhnout. A řeka se zachovala spravedlivě. Přinesla zakončení šťastná i zakončení spravedlivá. Také konec, který jsem mohla uchopit různými způsoby, s tím jsem spokojená. A držím se toho Byla jednou jedna ... Pohádka? Magický realismus? Krásná kniha! (A jsem moc ráda, že jsem se předem neseznámila se škatulkováním. Historický román nebo historická detektivka? Pak jsou asi čtenáři opravdu překvapeni, viď, Ticháčku!)


Venuše ze zátoky
? - červenec 2020
Venuše ze zátoky 2019, D. Dán


Hra na vraždu
? - květen 2020
Hra na vraždu 2001, A. Christie


Hodina mezi psem a vlkem
? - květen 2020
Hodina mezi psem a vlkem 1964, J. Skácel

Když jsem četla Překrásná je nepotřeba nářku měla jsem pocit souznění se všemi básněmi, ten se teď tak bezvýhradně nedostavil. Jsou tu básně "moje" a jiné, ke kterým se vracet nebudu. Pouhé konstatování, poetika ve všech krásná.


Od úterka do soboty
? - květen 2020
Od úterka do soboty 1968, A. Santarová


Zázrak svaté Winifredy
? - duben 2020
Zázrak svaté Winifredy 2005, E. Peters (pseudonym)


Tajemství rukopisu
? - duben 2020
Tajemství rukopisu 2009, V. Stallwood

Tak nějak klidné a pohodové, člověk by řekl, že i ta vražda je vlastně přirozená a pohodová. Všechno jaksi klouzalo po povrchu. Kniha se nečetla špatně, ale skoro bych ji ani neřadila k detektivkám Zcela chybělo napětí, dokonce jsem ani neměla potřebu odhadovat vraha. Určitě rychle zapomenu, o čem vlastně příběh byl.


Smrt ve Vratislavi
? - duben 2020
Smrt ve Vratislavi 2014, V. Vondruška


Světla zimní noci
? - duben 2020
Světla zimní noci 2018, P. Jenoff

Příběh mne zaujal, postavy byly životné, kniha se dobře četla. Úplně mi nesedla linka s Lucem, zdála se mi popisná a nepříliš věrohodná. Také Theo by si zasloužil víc prostoru než to, aby si ho některá z žen přitiskla na prsa nebo ho políbila na hlavičku. Zřejmě to byl záměr, pozornost byla soustředěná na vztah hlavních hrdinek, ale pro mne to oslabilo opravdovost příběhu.


Provokatér
? - duben 2020
Provokatér 2005, E. McBain (pseudonym)

Stránky ubíhaly a já jsem na chvíli zauvažovala, že detektivku odložím. Nějak jsem měla chaos v tom, co zrovna dělá Carella, co řeší Meyer a co s tím má společného partička u karet. Pak se nitky propojily a příběh už mne nepustil, výborný. Navíc mne příjemně překvapily poetické popisy v detektivce. Líčení dubna by si užil každý čtenář básní. Stále mi chybí, že nemohu ubírat půl hvězdičky, dala bych čtyři a půl.


Měsíční údolí
? - duben 2020
Měsíční údolí 2017, M. Gideon


Mlčení jehňátek
? - duben 2020
Mlčení jehňátek 2001, T. Harris


Byt v Paříži
? - březen 2020
Byt v Paříži 2019, G. Musso

S počtem hvězdiček váhám a váhám. Kniha byla velice čtivá, ale ... A teď to ale naskakuje. Zhruba v polovině došlo k nalezení toho, co oba hrdinové původně hledali. Tehdy jsem si řekla, že to by stačilo. Příjemné a celkem reálné, i když mi ke schovávání obrazů chyběl motiv. Jen hra? Příběh bohužel pokračoval. Nabíral obrátky, dramatičnost, ale také nevěrohodnost. Navíc musím dodat, že jsem celou dobu doufala, že se autor vyhne závěru, který na začátku vyplýval z toho, že podivínského alkoholika a naštvanou ženu umístil do stejného bytu. Bohužel nevyhnul, naopak překonal má očekávání. Když jsem se rozepsala, vyjasnilo se mi - tři hvězdičky postačí.


Kočky nájem neplatí
? - březen 2020
Kočky nájem neplatí 2012, F. PON.


Všemi dary obdarovaná
? - březen 2020
Všemi dary obdarovaná 2016, M. Carey (pseudonym)

Omlouvám se všem příznivcům tohoto žánru, obvykle po žádném vylíčení apokalypsy nesahám. Jenže mi nějak došly audioknihy k vaření a syn mi přinesl toto. Název byl zajímavý a já jsem netušila a také nezkoumala, o jakou knihu vlastně jde. Tím pádem to pro mne byl úlet. Vydržela jsem až do konce, takže mohu říci, že na mne to bylo drsné. Přesto občas nudné. Chválím závěr, ten byl nečekaný a konečně se zúročilo jméno Pandora.


Suvenýr
? - březen 2020
Suvenýr 2010, T. Gerritsen

Napínavé a čtivé. Napětí se zvyšuje, mrtvoly, podivnosti a otázky přibývají, není čas na nudu. Většinou se pátrá, takže zlomek příběhu, kde dochází ke konfrontaci s vyšinutým vrahem, jsem lehce skousla. Prima detektivka.


Velký Gatsby
? - březen 2020
Velký Gatsby 2013, F. S. Fitzgerald

Je mi líto, Fitzgerald mne nějak míjí. Před lety jsem četla Něžná je noc a nijak mne neoslovila, tak jsem zkusila Gatsbyho. Žádné souznění se opět nekonalo. Uznávám, že při čtení jsem si utvořila obrázek o společnosti, ve které se příběh odehrává. Také jsem musela ocenit různá přirovnání a metafory. Ovšem stále se mi zdálo, že jsem nějak na povrchu, že nedokážu prožít emoce s postavami. Cítila jsem se vzdáleným pozorovatelem podobně jako Nick, takže jsem si docela vydechla, když jsem se dostala na poslední stránku. Sbohem, Gatsby, už se k tobě zřejmě nevrátím.


Smrt jako umění
? - březen 2020
Smrt jako umění 2019, L. Anholt

Tak já mám ráda "poklidné" detektivky, v nichž detektiv pátrá, místo abyste sledovali týranou oběť nebo záměry vyšinutého vraha, ale tahle kniha mě nudila. Dvojice detektivů mi přišla papírová, bez života. Prvotní informace o knize slibovaly daleko více, ovšem z mého hlediska se něco nezdařilo. Zvláště Shanti byla křečovitá, jako parťačku bych ji rozhodně nechtěla. Cain měl zřejmě být především zvláštní, neotřelé pojetí detektiva, ale jak už jsem napsala na začátku, šustil papírem. Nemyslím, že bych ve čtení série pokračovala, i když propapadák to nebyl - průměr.


Spáčka a vřeteno
? - leden 2020
Spáčka a vřeteno 2015, N. Gaiman


DNA
? - leden 2020
DNA 2017, Y. Sigurðardóttir


Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové
? - leden 2020
Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové 2019, S. Turton

Překvapivě nevidím štítek mysteriózní, což je asi nejpřesnější označení. Nejdřív mi kniha přišla tak zmatečná, že bych ji možná i odložila, ale byl to dárek. Nakonec jsem ji přečetla během čtyř dnů, přesto jsem ke konci přemýšlela, kdo vlastně všechno zemřel, takový to byl masakr a tak jsem se občas v ději ztratila. Většinou moc nevnímám označení kapitol Den první, atd., ale tady se to nevyplácí, čtenář musí být pořád ve střehu. Až nepochopitelně však autor dokázal všechny postavy a linky propojit a zmatek uvést do pořádku. Ačkoli zapeklitý případ je vyřešen, zůstává mnoho věcí k přemýšlení.


Pečeť smrti
? - leden 2020
Pečeť smrti 2009, V. Vondruška


Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět
? - prosinec 2019
Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět 2019, J. Jonasson

Rozečteno hóódně dlouho. Místy jsem se bavila, ale jen místy. Přišlo mi, že autor chtěl do knihy dostat vše a kvůli té úporné snaze se zábava vytratila.


Jeden neví, kam dřív skočit
? - prosinec 2019
Jeden neví, kam dřív skočit 2013, B. Watterson


Vzplanutí
? - prosinec 2019
Vzplanutí 2019, J. Březina

Klasická, dobrá detektivka, poctivé pátrání v současnosti i v minulosti. Nevzbuzovala napětí, ale zvědavost. Tomáš Volf si zasloužil úspěch i sympatie.


Vdovy
? - listopad 2019
Vdovy 2018, L. La Plante

Čekala jsem, kdy mě kniha chytne, pak jsem četla s tím, že už to tedy dočtu. Až po loupeži to trochu dostalo spád. Na obalu knihy jsem se dočetla, že prvotní byl seriál, řekla bych, že tomu odpovídal styl psaní. Prostě popisoval, vytratila se věrohodnost jednání a dialogů, napětí. Celkově takové suché, bez života. Navíc mi milá Dolly byla dost nesympatická. Tři hvězdy stačí.


Pravda někdy bolí a jiná erotika
? - listopad 2019
Pravda někdy bolí a jiná erotika 2000, D. Lodge

Na první povídce je znát, že vznikla přepracováním divadelní hry. Zdála se mi zajímavá, čekala jsem, jak se situace a vztahy vyvinou. Bod zvratu mi sice přijde z hlediska postoje postav docela logický, ale ztotožnit se s ním nedokážu. Ve druhé povídce mne bavil jemný humor, ale zakončení mi přišlo asi takové, jako když Mácha připsal předmluvu k Máji. A tak bych mohla pokračovat - ta ALE rostla a knihu jsem dočetla bez valného zájmu.


Sbohem, Paříži
? - listopad 2019
Sbohem, Paříži 2019, A. Harris

Knihu rozhodně pozvedla vášeň hrdinky pro hudbu i vyrábění nástrojů, tenhle svět neznám a byl pro mne zajímavý. Milostný příběh však spěl k jasnému a neodvratnému závěru, takže jsem v půli začala být netrpělivá a nejraději bych sama hrdince strhla její klapky s očí. Kniha byla milá, takže se i ostatní postavy dočkaly svých happy endů. Bylo jich trochu moc. Prostě nenáročné, ale vcelku příjemné počtení.


Smrtící bílá
? - říjen 2019
Smrtící bílá 2019, R. Galbraith (pseudonym)

Tak se mi ulevilo. Třetí příběh Cormorana Strika, Ve službách zla, mne svou koncepcí docela zklamal. Když jsem pak držela sedmi set stránkový příběh číslo čtyři, obávala jsem se, jestli mne nebude víc rozčilovat než bavit. Tak ne, bavil mne a moc. Jen bych si závěrečné drama, které zase musela prožít Robin, odpustila. Proč kazit klasicky vystavěnou detektivku? Počet stran by potřeboval plastický řez. Klidně by šly vypustit některé postavy a dějové linky a knize by to neubralo, naopak by mohla postoupit k těm pěti hvězdičkám. Takhle čtyři.


Dědictví Kláry Foxové
? - říjen 2019
Dědictví Kláry Foxové 1994, R. Stout

Početla jsem si. Všechno, jak má být - Nero, Archie a pořádný propletenec dvou případů, které se umně spojily. Žádné nervy drásající drama, jen oříšek k rozlousknutí. Nakonec i pachatel mi vyšel a všechno do sebe zapadlo.


Salzburg - inspirace na cesty
? - říjen 2019
Salzburg - inspirace na cesty 2017, k. autorů

Náš druhý pobyt na pomezí Horního Rakouska a Solné komory. Chtěla jsem co nejvíce vědět dopředu a nakoupila jsem knihy i časopisy. V červnu jsemSalzburg inspirace na cesty poctivě četla a jistě by byl mým věrným průvodcem v kabelce, kdybych ho pár dní před odjezdem doma velmi dobře nezaložila. Dočetla jsem tedy až teď, po nalezení, kvůli čtenářské výzvě. Alespoň jsem si vše připomněla. A jen tak na závěr: Já doporučuji Hellbrunn.


Srpen s bejbinkou
? - srpen 2019
Srpen s bejbinkou 1966, F. Nepil

První slovo v anotaci je trefné: nenáročná. Litovala jsem jedné věci - že neposlouchám vyprávění samotného pana Nepila, který svým vyprávěním vždy texty povýšil. Nějaké pasáže mne až tak moc nebavily, ale líčení některých míst se mne opravdu dotklo. Také jsem si zamilovala okolí St. Gilgen, takže ve mně vyvolalo milé vzpomínky.


Čarodějčin syn
? - srpen 2019
Čarodějčin syn 2019, K. Barnhill

Čarodějčin syn - autorka rozhodně umí čarovat se slovy, její jazyk je poetický, to je pro mne největší klad. Považuji ho spíše za knihu pro dospělé, pokud se tedy nechají okouzlit slovy. Příběh sám měl také svůj půvab, ale přece jen se mi zdál dost spletitý, trochu i zdlouhavý. Jako kdyby toho chtělo být řečeno příliš mnoho najednou. Naštěstí se autorka neztratila, všechny nitky spletla a žádný příběh nenechala bez konce. Ani ten Nedův, i když před něj postavila nový začátek.


Clona
? - srpen 2019
Clona 2019, S. Bjørk (pseudonym)

Dobré, napínavé, záhadné. Bohužel záhadné bylo i využití některých naprosto vedlejších postav - např. matka oběti před odletem, prodavačka. To bych nakonec pominula, ale konec nebyl z více důvodů to pravé, rozladil mne. Opravdu mi vadí ta psychopatická a osobní rovina, ta by mohla klidně v dalších dílech vést buď k vyvraždění rodinných příslušníků nebo členů Munchova oddělení. Vyskytl se další vraždící psychopat, takže je asi normální, že se mi nezdá, že zvolil postup, který vlastně nevedl ke kýženému cíli. Tady zřejmě logiku hledat nemohu. Taky pátraní dvou nejmladších členů týmu bylo v závěru věnováno málo prostoru a Munch se k vrahovi dostal jak slepý k houslím. Uvítala bych víc pátrání místo vrcholné scény s vrahem. Když to shrnu: Pokud chci čtivou a napínavou knihu, je Clona opravdu dobrá. Už je to ale třikrát na jedno brdo.


Nimbus
? - srpen 2019
Nimbus 2019, N. Shusterman

Musela jsem se podívat, kolik jsem dala hvězdiček Smrtce - čtyři. Nimbus se mi zdál po celou dobu lepší, půlka není, takže musím pět. Tenhle díl byl nabitý nejen akcemi, ale také emocemi. Mnohé postavy prožily zklamání, smutek, došlo i na osobní oběť, city ukázala i postava na první i druhý pohled chladná a bezcitná. Přivítala jsem novou, důležitou postavu Greysona. Oslovilo mne, jak autor dokázal tu knížku povýšit, aby to nebylo jen kdo z koho. Ve Smrtce byly zápisy z deníků Smrtek, tady úvahy Nimba. Úvahy, které by se neměly jen přeletět očima - aktuální, smysluplné. Takže jsem opět přežila "kosení" , šup sem s dalším dílem, ať se konečně pohneme k té lepší, ale také přirozenější a lidštější společnosti!


1 ...