x.petulaa komentáře u knih

Na knížku jsem se moc těšila, tuto tématiku mám ráda a nadchl mě námět - co by se dělo, kdyby. Knížka se četla moc hezky, styl psaní mi vyhovoval. Líbilo se mi střídání přítomnosti s minulostí a také to, že autorka nešla ohledně dějin tolik do hloubky (popisování válečné situace a hrůz té doby) a zaměřila se na konkrétní situaci a osoby. Konec jsem očekávala jiný, dramatičtější a delší - že to půjde ještě dál. Byla jsem zklamaná, že už to skončilo. Ale i tak moc doporučuji.

1 12.10.2021

Moc pěkná knížka. Ze začátku mi dalo trošku práce se začíst, ale po padesáté stránce jsem se nemohla odtrhnout. Velmi mi sedí styl psaní a předání informací o charakteru osob - žádný popis, vše se dozvíte při čtení z jejich reakcí, činností, názorů. Oceňuji přirozené plynutí děje, zakomponování situací do různých ovlivňujících období a hlavní téma knihy - hornictví. Moc jsem o tom nevěděla, takže jsem ráda, že někdo tuto tématiku využil a já se tak mohla něco nového přiučit.

15 12.10.2021

Na knížku jsme dlouho čekaly a teď mě děsí, že budeme čekat zas! Doporučuji počkat si na všechny díly série a pak je přečíst, protože se tam objevuje opravdu hodně jmen, souvislostí, meziřádková sdělení, tajemství apod. a opravdu jsem se v tom dost ztrácela. Tento díl mě nezklamal, i když byl dějově a akčnostně slabší než předešlá dvě díla, moc hezky se to četlo, byla jsem napjatá a zase velmi oceňuji slovník na konci knihy!

3 02.09.2021

Od spisovatelky jsem nejdříve četla titul Chirurg, velmi mi sedl styl psaní autorky, proto jsem se na knížku Vrány moc těšila a zaujala mě i tématika. Dílo se četlo velmi hezky, knížka je útlejší, děj pěkně odsýpá, ale z obsahu už jsem tak nadšená nebyla. Působil na mě velmi depresivně, pesimisticky, nevěděla jsem, na koho se vztekat dřív. Předpokládám, že to byl záměr, ale pro mě to není to pravé čtení. Oceňuji dvojí úhel pohledu na danou situaci.

3 02.09.2021

Po vyzvednutí knížky z knihovny jsem byla trochu vyvedena z míry a od čtení odrazena - obálkou, tloušťkou a malými písmeny Ale po přečtení pár stránek jsem se nemohla odtrhnout. Za mě nejlíp napsaná kniha o atentátu na Heydricha, velmi čtivá, poutavá, fakta a popis doby jsou napsány tak, že vůbec nepostřehne "hodinu dějepisu". Dala mi zatím nejjasnější obraz exilové vlády, činnosti parašutistů a odboje, atmosféry doby a dopomohla mi k ucelení prozatím získaných informací. Z díla jsem absolutně nadšená. Po přečtení knihy jsem si prostě musela pustit film Anthropoid... což vůbec nedoporučuji.

22 14.05.2021

Od autorky jsem přečetla všechny knihy, které doposud vydala. Je to taková jistota, že si přečtu velmi poutavý a čtivý příběh, objeví se zde charaktery několika generací rodiny prolínající se ve významných období (válka, komunismus, současnost) a nesmím opomenout retrospektivu. Ale tato knížka byla jiná, méně postav, méně charakterů, dva úhly pohledu na danou dobu, prvky scifi a neustálý pocit napětí a nepříjemna. Oceňuji nápad pohrát si s myšlenkou, kdyby nepadla revoluce a jak by vypadal komunismus v dnešní době. Bylo velmi zajímavé číst, jak dlouhodobý strach ovlivňuje lidi a zároveň opravdu skličující uvědomit si absenci důvěry, bezpečí a jistoty. Určitě mě kniha nezklamala, na styl psaní paní Mornštajnové nedám dopustit, ale za mě tato kniha zaujímá poslední místo v její dosavadní tvorbě.

7 14.05.2021

Detektivky nejsou můj oblíbený žánr, ale po Agátě vždycky sáhnu ráda a s vědomím, že nebudu zklamaná. Ani tato kniha nebyla výjimkou, geniální Hercule Poirot, zajímavá zápletka, typické velké množství jmen, která nejdou zapamatovat, a autorčin oblíbený záměr udělat viníka z každé postavy. Kniha mě zaujala hlavně díky spojitosti vražd se čtyřmi příběhy žen, které dodaly příběhu šťávu - doporučuji si stránku s informacemi o osudech těchto žen nějak poznačit (já si jí například vytiskla, abych jí měla po ruce), protože se na to odkazuje po celou dobu čtení a já se v tom trochu ztrácela. Jediné, co bych vytkla, je až moc velká nabubřelost a domýšlivost Hercula, to bylo na mě už kapku přehnané.

5 29.03.2021

Povídková knížka od známých českých autorů. Moc hezky napsaná, krátká, takže se přečte za jedno odpoledne. Povídky nejsou ale můj šálek kávy, když se začtete, tak je hned konec. Ale čtu všechno, kde se vyskytuje paní Mornštajnová, takže proto jsem sáhla i po této publikaci. A nelituji, bylo to milé počtení, ke kterému se ale už vracet nebudu.

2 15.03.2021

Agatha prostě nikdy nezklame. A tahle knížka je obzvlášť vydařená, i když tam nebyl můj oblíbenec Hercule Poirot. Spojitost s dětskou říkankou (která mi teda naháněla strach), odříznutý ostrov, gradování vražd a idea "vzít spravedlnost do svých rukou" dodává příběhu až hororovou strukturu. Po celou dobu čtení jsem měla problém vyznat se ve jménech, pořád jsem se musela vracet k jejich popisu a k tomu, co spáchali za zločin, ale to už jsem si u této spisovatelky zvykla. Také jsem měla neustále nutkání přečíst si konec a zjistit, kdo to kruci dělá. Konec knížky mě překvapil, nečekala jsem to, a vlastně mě to trošku popíchlo. Ale i přeš to hodnotím největším počtem hvězdiček a jsem z knížky nadšena.

18 12.03.2021

Autorku a její knihy jsem objevila v rámci čtenářské výzvy 2021 a jsem za to nesmírně vděčná. Styl psaní mi připomíná mou velmi oblíbenou autorku Alenu Mornštajnovou (retrospektivita, témata, doba). Tahle kniha se četla sama, jako ostatně všechny knihy od těchto dvou autorek, zajímavý příběh, charaktery, jejich utváření. Trošku mi tu chybělo více z příběhu Edity (přišlo mi, jak kdyby druhá polovina jejího života vlastně nebyla) a také je mi líto, že tu byla úplně opomenuta Magda a její manžel. Na druhou stranu by ta knížka pak musela mít tak tisíc stránek :) Souhlasím s komentáři níže, že zasazení do válečné doby - a otřesné události s tím spojené - byly v tomto případě zbytečné, osudy rodiny tento podtext nepotřebovaly. Ale tématika mě baví, takže mi to nevadilo. Určitě doporučuji.

11 11.03.2021

Knížka je stejně krásná jako její název a takový ve mně zanechala i dojem - heřmánkový. Od této autorky jsem ještě žádnou knihu nečetla a po přečtení jsem běžela hned do knihovny pro další titul. Hodně mi připomínala Józovu Hanuli od Květy Legátové. Jednoduše a čtivě napsaná, děj je zasazen do poválečné doby a do místa, o kterém se v jiných knihách s touto tématikou moc nepíše. Anna mi byla moc sympatická, její přeměna z uťáplé slečny na vyzrálou ženu se svým vlastním názorem, nebojácností, láskou a impulzivitou. Kniha dává další úhel pohledu na danou dobu a situaci - a to z pohledu matky, kdy je jí vlastně politické dění úplně lhostejné, jen když ochrání své děti a rodinu. Byla jsem nadšená i z tématiky duševních poruch a drog, jak na ní lidé pohlíželi v minulosti, a uvědomila jsem si, jak je důležité věci pojmenovávat, aby se jim přidalo na důležitosti. Rozhodně doporučuji.

15 05.03.2021

Knížka je velmi chytlavě a jednoduše napsaná, dobře se četla. Příběh není chycen úplně do hloubky, ale je popsán plynule, trošku jako deník pana chirurga s jeho pocity a prožíváním. Ostatní osoby v příběhu jsou zde popsány z pohledu hlavní postavy, jejich charaktery a prožívání jsou pouze nastíněné. Z hlavní postavy jsem trochu na rozpacích, vlastě nevím, jestli je mi sympatický, nebo ne, jestli stojí za politování... A vlastně jsem za to ráda a bylo mi to příjemnější než kdyby charaktery byly "černobílé". Knížka ve mě zanechala dojem, mám chuť přečíst si další tituly od spisovatelky. Bodík strhávám za to, že mám ráda, když se o postavách dozvím více, což mi tady trošku chybělo.

6 22.02.2021

Knížky od Lenky Lanczové mám moc ráda, provází mě už od puberty a vždy se k nim ráda vracím, když si chci přečíst něco oddychového a milého. Je to záruka, že mě příběh vždy zaujme, ke čtení se nemusím nutit a knížku odložím až po přečtení. Tahle knížka se od ostatních liší tím, že zde nejde pouze o milostný příběh, ale o téma anorexie. Už jí čtu po několikáté a vždy mě chování hlavní hrdinky rozčiluje, zároveň se mi líbí, jak jsou zde popsané důvody, proč začala hubnout - jak si lidé neuvědomují, co všechno může zamrzet a ovlivnit váš život. Myslím, že pokud někdo bojuje s váhou a nemá zájem o přečtení si naučné a odborné literatury, tak tahle knížka může nenásilně ukázat, co taková nemoc znamená a co způsobuje.

1 16.02.2021

Tuhle knížku jsem četla v rámci čtenářské výzvy 2021 - kniha, která byla/je v některé zemi zakázaná. Nikdy jsem neměla potřebu si jí přečíst, ani v rámci povinné četby, nyní se mi naskytla příležitost a nelituji. Z počátku jsem se nedokázala začíst, pořád jsem jí odkládala, ale stačilo pár stránek a nemohla jsem ji odložit. Hodně zajímavě napsaná kniha, názorně vykresleny názory, metody a charaktery společnosti, které jsou aplikovatelné pro minulost i současnost - a bohužel i budoucnost. Při čtení jsem měla takový prazvláštní pocit - směs úzkosti, údivu, zadostiučení... Opakovaně ale knížku číst už nemusím.

11 16.02.2021

Knihy od paní Mornštajnové nikdy nezklamou. Tuto knihu jsem přečetla během jednoho dne, nemohla jsem se od ní odtrhnout, zajímavá už od prvních stránek. Příběhy lidí jsou zasazeny do třech období - první a druhá světová válka a komunismus. Jsou zde krásně popsány charaktery lidí, jejich utváření, co zapříčinilo takové chování v dané situaci. Postavy jsou vykresleny jak kladně, tak i záporně, hrůzy doby jen v náčrtcích, přitom ale pochopitelné. Určitě doporučuji, jako ostatní knížky od spisovatelky.

15 08.02.2021

Knížky od Lenky Lanczové mám moc ráda, provází mě už od puberty a vždy se k nim ráda vracím, když si chci přečíst něco oddychového a milého. Je to záruka, že mě příběh vždy zaujme, ke čtení se nemusím nutit a knížku odložím až po přečtení. Sonáta pro dvě srdce se v průběhu let u mě posouvá na dolní příčky oblíbenosti knížek od této autorky, příběh je to stále krásný, letní, hlavní hrdinka nachází své sebevědomí, přehodnocuje vztahy ke kamarádkám a rodině, jsou tam hezky vyspané různé charakteristiky postav a jak se lidé mění. Ale už pro mě není moc zajímavé příhody a záhady na hřbitově.

2 05.02.2021

Knížky od Lenky Lanczové mám moc ráda, provází mě už od puberty a vždy se k nim ráda vracím, když si chci přečíst něco oddychového a milého. Je to záruka, že mě příběh vždy zaujme, ke čtení se nemusím nutit a knížku odložím až po přečtení. Sólo pro Kristýnu není úplně moje "topka", ale líbí se mi změna náhledu na situaci u hlavní postavy, důležitost času a rodinné tajemství, je to zase trochu něco jiného.

2 05.02.2021

Od autora jsem četla jiné lepší knížky, ze začátku mě rozčilovaly dialogy mezi spisovatelem a producentem, později jsem si na ně zvykla a nevadily mi. Dokonce mě ani neurážely vulgarity, které jsou v knížce hojně obsaženy, přišlo mi to takové přirozené, jak když se baví dva chlapi i u piva. Škoda, že to není knížka celá o příběhu ve scénáři - aby mohla být více do hloubky, propracovaná, více o charakteru a minulosti postav, Viola se mi zde třeba trochu ztrácela. A konec se mi teda vůbec nelíbil.

29.06.2019

Knížka je velmi čtivá a má pěkné ilustrace. Ale vlastně nevím, co si z toho mám vzít. Buď jsem jí prostě jen pro její skrytý význam nepochopila, nebo mě jen neoslovila. Pro mě nemá žádnou hlubší myšlenku a otevřený konec mě rozladil :)

29.06.2019

Druhý díl již pro mě nebyl takovým překvapením, jako díl první (pochopitelně). Již jsem věděla, co očekávat, takže jsem jí nepřečetla na první zátah, jako Naslouchače, ale přesto hodnotím nejvyšším počtem hvězdiček. Příběh byl zase moc poutavý, pěkně čtivě napsané, oceňuji jednoduchý styl, přesto propracované zápletky. V tomto díle už jsem ale na hlavní hrdinku měla místy vztek, což jsem ale ocenila, jelikož nemám ráda černobílé variace, kde je hodně naivní dobro a brutální zlo, tahle jsem byla ráda, že hlavní hrdinka není právě jen to naivní dobro :) a to stejné o nastereách.

9 22.06.2019