VladkaBU komentáře u knih
... další z příběhů o přežití v koncentračních táborech. Jsem ráda, že paní Vendulka nakonec svůj příběh vyprávěla. Zaujala mě i zmínka o Václavu Havlovi
.... velmi čtivý, ale také smutný, hrozný příběh, ze kterého mrazí, zejména konec, který jsem chtě nechtě musela zhltnout.
... velmi čtivý příběh o chuti a síle žít přes to všechno, co se Ameneh stalo. Nechápu jak může být cena života někoho větší než toho druhého, jaké zákony panují v Íránu, to mi hlava nebere. Přeju Ameneh hodně sil i dál, i když je to hodně těžké.
... velmi čtivý byť strašný a drsný příběh o útěku z nesvobodného státu, který je ve vším podřízen vůdci, o prodeji lidí v Číně, a poznávání nového světa jinde. Strašné na tom je to, že se to stalo před pár lety a ne dávno, jak to chvílemi vypadá.
... těšila jsem se na ni a nezklamala. Velmi čtivý příběh, jiný než tři předešlé od paní autorky, stránky jsem otáčela ani nevím jak. Souhlasím, že konec mohl být o malinko delší. To jedno poslední slovo sice říká hodně, ale přece jenom ....
... od začátku hezky napsaný čtivý příběh několika generací, vesměs neradostný, smutný. Právě tahle doba se mi hodně dostala pod kůži, hodně jsem hlavně se ženami soucítila, když byly na sklonku života.
.... moc hezký příběh otce a jeho syna - autisty. Je jasný, že ne na všechno každý rodič přijde sám, někdy přijde prostě nápad, jak situaci řešit, někdy pomůže odborník. Doporučuji.
... velmi čtivý příběh hned od začátku, i když smutný a otřesný. Stále někde čteme a slyšíme o rozdílnosti kultur, náboženství, a vždy se najdou tací, kteří za svou láskou odejdou do její země, a nastane peklo. To by nechtěl zažít nikdo.
.... krásný příběh ze 14. století, velice čtivý, Arnau mě okamžitě vtáhl do svého příběhu. Život v té době byl těžký, otroctví i inkvizice hrály podstatnou roli. Stejně tak jako provdání dívky bez jejího názoru. I když je kniha obsáhlá, čtenáře nutí číst dál. Katedrálu del Mar bych jednou chtěla vidět.
... o pohledu na válku z druhé strany jsem ještě nečetla. Byly to pro mě překvapující skutečnosti, které mě sem tam napadaly, ale až v téhle knize jsem zjistila, jak vůbec bylo možné v takových počtech zvládat ona zvěrstva, o kterých všichni víme.
... krásně napsaný příběh, kterým čtenář něžně pluje, a který nutí číst dál. Zajímavé bylo číst o tom, jak funguje srdce, a jak probíhá transplantace. Konec jsem přečetla jedním dechem
... moje druhé setkání s autorkou. Po těžších tématech je pro mě tohle odpočinkové čtení. Příběh se mi nakonec líbil, ač jsem v to na začátku vůbec nedoufala
... první čtvrtina se mi četla hůře, až jsem přemýšlela, zda ji odložit, že film byl určitě lepší. Ale postupně jsem se začítala. Ne všichni Němci byli stejného smýšlení, dobře se čte o těch, kteří šli proti těm krutostem, i když nemuseli. Další den jsem si pustila po několika letech film, abych si ho připomněla. Až teprve teď jsem pochopila, co to byl vůbec ten Schindlerův seznam.
... velmi čtivý příběh, ale také drsný o rozdílech rasy, právech a vymezených místech, trestech, bahnu, o farmaření. Příběh z pohledu více osob už jsem četla a nijak mi nevadí.
... moje první setkání s autorem. Okamžiky štěstí byly pro mě oddychovkou. Vadila mi tam současná jména z reklam, ze zpráv. To slyšíme dnes a denně
... na toto téma už jsem přečetla spoustu knih. Tento příběh z pohledu tatéra je zase jiný, nicméně, jakoby shrnutí té doby s hlavními událostmi, které se v době holokaustu v Osvětimi staly. Když zařadili člověka k nějaké práci, kterou dělal dobře, měl šanci na přežití. Do konce jsem dočetla
... příběh o přátelství dvou kamarádek, jejich dětství, jak to prostě chodí - soupeření ve školních výsledcích, v lásce, v oblíbenosti, o vzhlížení jedna v druhou, o pomoci, o pomoci, ale i o závidění, sporech. Něco se mi vybavilo i ze svého dětství
... tak to bylo něco *****, moje sedmá návštěva u Kuislů byla nejlepší z celé série, wow. A to překvapivé rozuzlení... poslední část knihy jsem přečetla jedním dechem
... první část knihy je takový ten typický příklad rozvodu manželství a výchovy dítěte. Až mi to přišlo obyčejné. V druhé části pak vyjde najevo něco, co posune celý příběh dál. Tam se mi to zdálo zas k neuvěření.
... příběh soužití bílých a černých očima osmileté ČIpery. Jestli je černý vinen nebo ne, pravda je to, co říkají bílí. Myslím, že oproti Černobílému světu a Velkých maličkostech je o trochu slabší, ale čtivý je stejně, a zase trochu jiný