veriszv komentáře u knih

Bílá kniha je kniha o smutku.
Křehká, melancholická, poetická.
Doporučuju nezhltnout na jeden zátah, ale dát jí čas pro větší prožitek.
Autorka má opravdu krásný jazyk a kniha je svým způsobem zážitek.
A přesto mě nezasáhla tak, jak jsem si myslela, že mě zasáhne.
Možná proto, že smutek je nepřenositelná věc? A každý jeden smutek je originál?

2 30.03.2023

Chvíli mi trvalo než jsem se v textu zorientovala a dostala jsem se na autorčinu notu, ale potom mě to bavilo a nechala jsem se unášet na vlně snů a podivností.
Jazyk je perfektní, i když místy to na mě působilo jen jako snaha o efekt.
Rozhodla jsem se to ale brát prostě jako hru s jazykem, takže mi to nakonec nepřekáželo.
Je to skvělá reflexe dnešní doby, nicméně pokud neradi experimentujete, tohle vás troufám si říct moc nenadchne.

1 28.03.2023

Lampička měla úplně všechno! Pohádkový nádech, dobrodružství, odvážnou holku, piráty, lidskou zlobu i dobrotu.
Oficiálně kniha pro děti, ale ocení ji mnoho dospělých.
Mně něčím, vlastně ani nevím čím konkrétně, trochu připomínala Tajemnou zahradu.

5 24.03.2023

Mnoho motivů a rovin v krátkém příběhu. Rozvod, samota, péče o nemocné rodiče a boj sourozenců o to, kdo dělá víc.
Pro mě asi nejzajímavější rovina potom byl pohled člověka, co se vrací domů na vesnici versus pohled lidí, kteří rodnou hroudu nikdy neopustili. Jejich vztahy a postoje se autorovi podle mě povedly moc dobře zachytit.
Taky si myslím, že se Hájíčkovi dost podařil ženský pohled, protože hlavní postava Marie je ve všem opravdu uvěřitelná.
Celkově jsem z této knihy nebyla tolik nadšená jako z Venkovské trilogie, nicméně i tak jsem nebyla zklamaná. Jen bych tuto knihu zařadila více mezi oddechovky, které už víckrát číst nemusím, zatímco Venkovskou trilogii si ráda přečtu celou znovu.

15 21.03.2023

Svižný a zábavný příběh se spoustou skvělých myšlenek.
Hezky zpracovaný nápad na posmrtný život!
Fajn oddechovka s úžasnou audioverzí!

6 15.03.2023

Jazykový skvost s krásnou myšlenkou, malá rozsahem, velká obsahem.
Krásná kniha o šílených věcech, která se mi propsala do srdce a určitě se k ní před Vánoci vrátím.
Velké téma tu jsou Magdaleniny prádelny, které jsem, přiznám se, neznala. Církev v Irsku je přitom provozovala až do roku 1996! jako veřejné tajemství, kam se odkládaly všechny padlé ženy a dívky a zacházelo se s nimi velice krutě. Nepochopitelný středověk pár let zpět!
Hlavní téma tu ovšem pro mě bylo lidské svědomí a to, co všechno znamená žít dobrý život.

Je možné být lhostejný k lidskému utrpení, abych nemusel riskovat svůj vlastní dobrý a vydřený život?

Autorka mluví pouze v náznacích a na malém rozsahu dokázala odvyprávět opravdu velký příběh, který určitě stojí za přečtení.

8 14.03.2023

Žena v ohni byla opravdu strhující a originální příběh.
Propojení světa umění, historických událostí, investigativní žurnalistiky a thrilleru se ukázalo jako bravurní kombinace.
Autorka skvěle pracovala s napětím, a to i přesto, že záporáka jsme znali prakticky od začátku.
Navíc tu najdeme opravdu propracované postavy, které trochu divočejšímu příběhu dodávají na uvěřitelnosti. Já mám většinou problém si postavy opravdu oblíbit tolik, aby mi na nich skutečně záleželo. A tady se to povedlo, a to hned u tří z nich.
Romantiku bych v příběhu nepotřebovala, a když se začaly objevovat její první náznaky, říkala jsem si, jen to ne. Nakonec ale i s tou romantikou autorka naložila docela šikovně, takže mi to nepřekáželo v tom, abych si příběh užila.
Zkrátka tenhle příběh chcete číst, věřte mi!

3 08.03.2023

Šest vzájemně propojených povídek odehrávajících se na Tchaj-wanu.
Příběhy ač jsou krátké, tak mají všechny dobrou pointu a jsou chytře pospojované.
Duchové, víra v posmrtný život, úcta k předkům, bydlení na Tchaj-wanu a celkově nahlédnutí do místní nátury a kultury.

Vyšla z toho skvěle poskládaná mozaika s mysteriózní atmosférou, která byla velmi příjemnou jednohubkou.

04.03.2023

Mrzí mě, že to musím říct, protože mě zaujala myšlenka komiksového zachycení velkých skautských momentů, ale tohle bylo fakt hrozně špatný.
Vlastně nevím na koho to cílí?
Na skauty?
To by to s nimi muselo mít něco společného.
Na děti?
Pro ty mi to místy přijde až nevhodný.
Na lidi co mají rádi komiksy?
To by to muselo mít nějakou pointu…
A takhle bych mohla pokračovat.
V anotaci se píše, že se má jednat o sedm komiksových povídek, které mají zachycovat přelomové události a hrdiny.
A já se cítím trochu podvedeně, protože ač je tam opravdu sedm příběhů tak z nich rozhodně nemám pocit, že bych se dozvěděla něco o skautské historii.
Nejvíc matoucí mi na tom přišel příběh, který měl být rámcový a nějak to spojovat, ale byl tam úplně navíc, nedával smysl a celé to ještě víc tříštil.
K výtvarné stránce výtky až na jeden nečitelný příběh nemám, ale to bohužel nestačí. Kresba je jen polovina…

2 02.03.2023

Vypravěč měl slibný začátek a Bolavá nastolila mrazivou atmosféru tak, jak to umí jen ona. Nicméně tohle rodinné drama na mě bylo moc dlouhé. Nebýt skvělého Igora Bareše v audiu, nevím, jestli bych to dala až na konec.
Autorka se do toho ponořila tak moc, že mi až přišlo, že zapomněla na čtenáře. Nejsem si jistá, že jsem pochopila vše, každopádně to na mě bylo experimentální asi až moc.
Takže ač to má spoustu skvělých prvků, nadšení se u mě bohužel nekoná…

4 01.03.2023

Text je to zajímavej, rozhodně ne plochej a autorka v něm ukazuje několik poloh. Občas to na mě působilo, že to tlačí až moc na ártovou notu (abych se držela v jazyku knihy), což spoustě lidem nemusí sedět, ostatně mně by to možná taky jinde překáželo, ale k této knize mi přišlo, že to sedí.
Asi v půlce knihy jsem si říkala, že už se v tom trošku plácáme a repetitivnost kompozice mě začala trochu otravovat, ale pak se to zlomilo a nakonec se mi vyústění zdálo povedené.
Mezi tím vším, co můžete v knize vyčíst, mi nejvíc vyskakovala linka vlastního neodpuštění a ukázka toho, jak moc to člověka sváže pro další život. Líbilo se mi, že i když autorka mohla, nesnažila se prvoplánově ždímat emoce a nechala si to čtenáře prožít po svým.
Takže sečteno podtrženo, zázrak nečekejte, ale rozhodně je to zajímavé čtení, co stojí za pozornost.

5 28.02.2023

Některé knihy mají spousty stran a stejně vám nepředají tolik emocí, jako to některé jiné zvládnou na pár stránkách…
Autorka umí jít rovnou k věci a v pár větách vystihnout to podstatné. Kniha je psaná velice jednoduše a přístupně, a i přesto vás zasáhne. Autorce se do ní zkrátka podařilo dostat maximum.

13 23.02.2023

Na tuto knihu jsem se velmi těšila, ale bohužel příběh vůbec nenaplnil svůj potenciál. Byl tu nefunkční svět, velmi málo slibované asijské mytologie a vše bylo prostě moc rychlé, určitě by tomu pomohlo, kdyby se autorka více rozepsala.
Líbila se mi ale romantická linka a hezky zakomponovaná úcta k předkům.
Celkově je to ale za mě spíše zklamání načančané do překrásné obálky.

1 21.02.2023

Vztah matky a dcery, ujasňování vlastní identity, trýzněná ženská duše, noření se do dětské paměti…
S těmito všemi tématy se v útlé novele potkáme. Celé je to odvyprávěno velice syrově a nebylo to lehké čtení.
Hlavně bylo pro mě těžké se vůbec začíst, protože Ferrante má osobitý styl, který se přiznám, mi úplně nesedí, o čemž jsem se přesvědčila už v Prolhaném životě dospělých.
Pasáže o vztahu k zemřelé matce mi trochu připomínaly Osiřelce od Miry Marcinów. Ale Osiřelec byl za mě lepší.
No, zkrátka nadšená nejsem, ale špatné to nebylo.

2 20.02.2023

I když jsem v prvních dvou kapitolách několikrát vyprskla smíchy, což se mi u žádné knihy opravdu dlouho nestalo, tak celý příběh vyznívá spíš hořkosladce a rozhodně tu nenajdete jen humor.
Působilo to na mě trochu nevyrovnaně, v některých pasážích jsem se opravdu bavila, v jiných trochu nudila, občas to bylo vážné, občas humorné, občas se to asi humorné být snažilo, ale úplně to ke mně nedoputovalo.
Nicméně jako celek se mi to líbilo.
Naťukává to témata jako dlouhodobé vztahy, nespokojenost v práci, vztahy matek a dcer, hledání partnera v sedmdesáti, a další. Pořád si to však udržuje dovolenkovou lehkost.
Zkrátka ideální oddechovka!

18.02.2023

Ač je kniha psaná velmi jednoduchým stylem, naprosto mě pohltila.
Některé věci mi přišly podané až moc jednoduše, nicméně to autorce odpouštím.
Postava táty mě moc bavila a s Juliane jsem si přišla trochu podobná, což vedlo k tomu, že jsem se do hlavních postav lehce vcítila.
Smích střídaly slzy, a když autorka přidala k posledním pár kapitolám playlist, naprosto mě dostala.
Určitě doporučuju!

2 15.02.2023

Další díl s Josie Quinn byl opět perfektní. Bavila mě zápletka, navíc autorka umí skvěle dávkovat napětí, takže v příběhu nenajdete žádná hluchá místa.
Líbí se mi, že si série udržuje standard a nemá vůbec klesající tendenci.

6 15.02.2023

Párkrát jsem se zasmála, ale rozhodně to není něco, co by mě nějak víc zaujalo nebo k čemu bych se chtěla někdy vracet.

4 10.02.2023

Super originální nápad, který se jen tak nevidí. Nicméně ve fungování světa jsem našla pár děr.
Prazvláštní pokus o romantickou linku mi bohužel vůbec neseděl, asi jsem na to už stará.
Celé je to hodně pomalé vyprávění, které oceníte hlavně pokud máte rádi pletichy u dvora.
Konec nechá víc otázek než odpovědí, tak jsem zvědavá, jestli se u nás dočkáme dalšího dílu.
Celkově za mě spíš průměr, ale dalšímu dílu bych dala šanci.

1 08.02.2023

Krátké rozsahem, hluboké zásahem. Delphine de Vigan, tak jako vždy.

Rozvod a následně střídavá péče, dětský alkoholismus, trauma z dětství, dvě tváře člověka, kterého si myslíme, že dobře známe, osamělost, postupné ztrácení sebe sama…

Přijde vám, že se to všechno nemůže na 150 stran vlézt?
Mně to tak taky přišlo.
A stejně to zase dokázala a vůbec to nebylo podivně sešroubené, nýbrž to fungovalo naprosto dokonale.
Tak díky Delphine, příště zas!

8 05.02.2023