Takové maličkosti
Claire Keegan
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510971/bmid_takove-malickosti-Vo5-510971.jpg
4
422
106
Podmanivý příběh nominovaný na prestižní Man Bookerovu cenu 2022 lze číst jako báji o dobru a zlu nebo podobenství o laskavosti. Přivádí nás do irského města poloviny osmdesátých let sužovaného prosincovými mrazy a vrcholí na Štědrý den, kdy skutečným zázrakem je tiché hrdinství a odvaha jednoho obyčejného muže. V předvánočních týdnech čeká Billa Furlonga, obchodníka s uhlím a dřevem, nejrušnější období. Irsko skličované recesí ještě nevkročilo do moderní doby a fronty na podporu jsou pořád delší. Furlong ví, jak snadné je přijít o všechno, a jako otec pěti nezletilých dcer je odhodlaný tvrdě pracovat se sklopenou hlavou, aby si nenadělal nepřátele a mohl sledovat, jak všechny jeho děti dostudují na jediné dobré dívčí škole ve městě. Mezi Furlongovy klienty patří místní klášter spravovaný jeptiškami, provozujícími také prádelnu. O klášteru se vedou různé řeči, krom jiného že jsou tam zavřené padlé dívky, které se mají napravit. Furlong ničemu z toho věřit nechce, ovšem jednou večer dorazí do kláštera s nákladem o hodně dřív, než ho čekali, a odhalí temné tajemství. Když o chvíli později zabloudí v mlze a ptá se staříka na cestu, dostane se mu symbolické odpovědi: „Tahle cesta vede tam, kam chceš jít, chlapče.“ Nesentimentální novela je psána průzračně čistým stylem. Chválí ji i taková jména ostrovní literatury jako Hilary Mantelová či Colm Tóibín. A lze ji zařadit hned vedle Vánoční koledy Charlese Dickense a Vánoční vzpomínky Trumana Capoteho, děl slavných a u nás důvěrně známých.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2023 , ProstorOriginální název:
Small Things Like These , 2021
více info...
Přidat komentář
Velké věci se skládají z maličkostí ....
O tom vypráví tento komorní a láskyplný příběh - rozeznívá struny empatie v člověku ....
Prostý muž Furlong - příběh prostého života - a lidská pomoc ....
A motiv řeky, která zná svůj směr ....
....lehce a volně plyne svou cestou k otevřenému moři .....
Ale člověk je postaven před rozhodnutí ..... a také nese následky ....
Na pár stránkách sdělení o síle člověka - doporučím.
Irsko v 80-tých letech minulého století by nám mohlo připadat, že je to doba mnohem starší. Chudoba, těžké podmínky, sociální problémy. A ještě stále Magdaleniny prádelny - převýchova padlých dívek. Téma určitě zajímavé, těžké a emotivní. Zapůsobit na emoce se ale této knížečce u mě bohužel nepodařilo, ač chápu poselství, vše bylo napsáno jen v náznaku a větší dojem na mě udělal následný doslov. Je to jednohubka, která ale alespoň zažehla můj zájem o problematiku.
Náhodný výběr knihy v knihovně. Čtení úderné, procítěné, záhadné. Spisovatelka nezachází do podrobností. Dává čtenáři prostor na promyšlení.
Zajímavé téma o tzv. Magdaleniných prádelnách v Irsku. Ale to je asi tak všechno, co je na knize zajímavé. Celý příběh se pohybuje v náznacích, což je v knize v doslovu uváděno jako plus, takže žádné hororové scény sadistických jeptišek a jejich obětí zde neobjevíte. Stejně tak "obrácení" hlavního hrdiny je jen naznačeno... Na můj vkus je ale těch náznaků až moc, občas by neškodilo přejít "k věci".
Prostě knížka neurazí, ale ani nezůstane v paměti.
Útlá kniha se silným příběhem, i takto by se kniha dala popsat.
Takové maličkosti jsou Příběhem dobra a zla, odehrávající se v Irsku v 80. letech 20. století. Zlo zde představuje právě klášter, věnující se zdánlivě bohulibé "převýchově" padlých žen.
Byť se příběh odehrává v období Vánoc, atmosféra příběhu je tíživá. Můžeme zde sledovat Furlonga, který dělá vše, aby rodina byla zabezpečena, zároveň ale svádí svůj vnitřní boj s tím, že ví nebo tuší, co se děje za zdmi kláštera a není mu to lhostejný, a přestože mu bylo naznačeno, že některé věci je lepší nevidět, Furlong o tom tak přesvědčený není.
Za mě to je skvěle napsaná novela, která mohla být i delší. A je to to jediné, co můžu knize vytknout. Pokud si tedy chcete přečíst spíše něco náročnějšího, pak zkuste Takové maličkosti!
Moje prvotní setkání s paní spisovatelkou Claire Keegan a rozhodně ne poslední. Vůbec se nedivím, že bývá přirovnávaná k Antonu Čechovovi. K vylíčení tíživé atmosféry v klášteře si vystačí opravdu s málem. Má parádní smysl pro detail. Už se těším na další kousek od paní spisovatelky. Takové maličkosti ve mně budou rezonovat dlouho.
Taková maličkost, tenká knížka přečtená během pár hodin. Poklidné vyprávění s vánoční atmosférou o irské rodině hodného a soucitného muže.
Tak tohle mě skutečně chytlo za srdíčko. Nádherně napsaný příběh o velkém rozhodnutí jednoho "obyčejného" muže, kde je ponechána volnost i čtenáři a můžete nechat své myšlenky volně rozběhnout. Zároveň pro mne i velké poučení, jelikož jsem o prádelnách v podstatě nic nevěděla a tento příběh Vás donutí googlit a zjišťovat. Velká (i když na počet stránek malá) paráda... doporučuji!!!
Atmosféra knihy je tíživá, stejně jako je tíživá nálada v klášteře. Přesto se před námi příběh rychle odvíjí. Odehrává se v osmdesátých letech, ale vlastně by se mohl odehrát kdykoliv a kdekoliv. Místo ani čas nejsou důležité, důležitý je vnitřní boj jednotlivce, který sledujeme. Vyplatí se člověku pro dobrý pocit zahodit budoucnost? Na tuhle otázku si spolu s Billem musí odpovědět každý sám.
Celá recenze v recenzích.
Musím říct, že kniha mě zaujala svým přebalem, jednoduše mě k ní něco táhlo. Útlá knížečka, ale obsah velice silný. Za mě důležité přečíst i doslov, jelikož dává některé věci více do souvislostí. Opravdu zajímavá kniha, která má u mě v knihovně své místo. Není to žánr, který hýbe světem, jedná se o příběh, no spíše vyprávění, osudu muže a jeho rodiny v době, kdy v Irské republice není zrovna jednoduché žít. O osudech dívek a žen, které skončily v klášteře, za jehož dveřmi prožívaly peklo. Za sebe určitě doporučuji.
Padá bílý sníh.Na zemi černé louže.Něco je zkaženého v ulicích.
Křičíme k obloze s koulí na noze.Chce se ti.Vztek.Bezbranost.Splín.Beznaděj.
Ale no tak,jsou přeci vánoce.
Co se skrývá za zdmi svatostánku ? Vítejte ve svobodném Irsku !
At žije Katolická církev.Na věčné časy a nikdy jinak.Jde nám o Vaše dobro-miluj bližního svého.Máme tedka revoluci,volím tudíž instituci.
Proč mám při čtení pocit,že se to odehrává někdy přd dvacátým stoletím ? Ejhle jak jasnozřivým se zdám.Neposkvrněn anotací a co nejméně informacemi.Stále hledím nekonečným prázdným pohledem na stránky...události popisované jsou z let vskutku novodobých.Mozek pamět odmítající připustit.I když leckterý čtenář poučen a obeznámen historií,co si jen dokáže člověk člověku.Co oči nevidí,to srdce nebolí :-( Co ty na to ? Theodor Eicke,jen tiše dodává ... že prý práce osvobozuje :-(
Claire Keeganová v Maličkostech naznačuje.Minimalisticky čaruje.Nejde tu jenom o Takové prádelny.Furlong člověk starající,rodinný,dobrý chlap.Přesto pochybující.Vře to.Sílí a bublá.Vnitřní boj.Něco udělat i přes naléhání jeho ženy.NEBÝT LHOSTEJNÝ.Cítit se tak nějak jednoduše pro sebe správně. Vážit si.Velká věc.
Sorry Tvůrče - někdy stačí víra v naději a prostou člověčí dobrotu.
Malá velká věc i když se to zdají jen Takové Maličkosti !
PS: Jen pár slov k té ilustraci,vím už jste unavení z protahování.Magičnost a vtahující výřez z obrazu Lovci ve sněhu.
Někdo si jistě vzpomene na Tarkovského film Solaris.
Nesmíte se na mě hněvat,prostě jsem musel :) Bruegel za to stojí.Určitě ho máte taky rádi :)
Sociální sítě jsou většinou vnímané jako do jisté míry nutné zlo dnešní doby, ale když chcete, můžete v nich najít i jistou dávku dobra, k čemuž patří i rozšiřování obzorů. Nebýt mého bookstagramového života, asi bych se totiž nikdy nedostala k novele Takové maličkosti a asi bych se nedozvěděla o tom, že na Britských ostrovech existovaly Magdaleniny prádelny a jaké zlo se v nich koncentrovalo
Novela Claire Keegan je kraťoučká, ale dává bolestivě nahlédnout za dvířka, která by mnozí radši chtěli nechat dál zavřené. A podobně, jako jsem se o té příšerné praxi katolické církve za vědomí státu seznámila já, odkrývá ji zde i hrdina Bill Furlong, obchodník s uhlím. Zděšen je ale nakonec hned dvakrát: poprvé samotnou skutečností, podruhé tím, že jsou s ní mnozí zcela obeznámeni. Nespravedlnost, nectění svobody, přistupování k lidem z pozice moci, jejich utlačování to je přesně to, co mě dokáže rozpálit doruda. A nehnout prstem pro změnu, to už vyvolává jen frustraci.
Do toho se proplétá Billův osobní příběh – jako muž středního věku hledá své místo ve světe, smysl života. Možná ten smysl našel, když ta dvířka otevřel?
Při pomyšlení, jak jsem kdysi jako náctiletá znuděně po pár řádcích přeskakovala doslovy, se docela stydím. Dneska už je ale umím ocenit. Za autorčinou poznámkou, která uvádí počty v Magdaleniných prádelnách zničených a ztracených životů i hrozivý fakt, že poslední zařízení se zavřelo roku 1996, je výborný doslov Denisy Novotné, v němž najdete odkazy i na další otisky Magdaleniných prádelen v umění. Už mám na seznamu ke shlédnutí i jí zmiňované filmy, vám teď ale doporučím přečíst si Takové maličkosti.
Nádherně popsaná vánoční atmosféra, Billovy úvahy, jeho váhání a rozmýšlení a nakonec pochopitelný skutek.
Nenápadný popis toho, jak moc pokřiví charakter, tím hůř, když jde o ty, kteří/které by měly být milosrdné a plné Boží lásky.
(SPOILER)
Útlá, na první pohled nenápadná kniha. Hlavní postavou je Bill Furlong, který zažívá existenciální krizi. Klade si otázky -kdo by mohl být jeho otec, jak dlouho budou se ženou jen pracovat a pracovat a mnoho dalších.
Zároveň odkrývá tajemství zdejšího kláštera - jedná se o Magdaléninu prádelnu, zařízení v Irsku, kam umisťovaly ženy, které společnost považovala za nepřizpůsobivé. Ve skutečnosti se zde odehrávaly hrůzné skutky. O tomto jsem vůbec netušila a byla jsem překvapena, že něco takového existovali i v 80. letech 20. století. A právě z takového místa zachraní Bill mladou slečnu.
Velmi povedené dílo o lásce, svědomí a pomoci a ke všemu v období Vánoc.
Silný příběh o lásce a pomoci ostatním. O touze pomáhat. Novela je zasazena do období Vánoc, kdy se přeci dějí zázraky. Hlavní hrdina Bill rozkrývá tajemství Magdaleniných prádelen, další krutý počin církve, která se vyřádila na ženách. Zotročovala a zubožovala je, fyzicky a psychicky je týrala, sexuálně obtěžovala. Jejich děti dokonce zabíjela.
Novela je špička ledovce tématu, o kterém se nemluví, je na každém aby rozkryl zbytek.
Doporučuji.
Taková melancholická kniha, která skrývá spoustu věcí pod povrchem. Před tím než jsem se o knihu začala zajímat, jsem o Magdaléniných prádelnách nevěděla, tyto události se v této ráně příliš nerýpou, ale i tak je zde naznačena krutá realita dívek dřívějšího Irska. Hlavní postava byla velice přesvědčivá a filozofické úvahy se mi líbily.
Novela o dobrákovi Billovi, který odhalí temné tajemství kláštera, kde se u jeptišek údajně skrývají mladé dívky, které “je potřeba napravit. Příběh je zasazen do nedávné minulosti, o to víc působí mrazivě nejen díky tomu, že se odehrává v Irsku kolem Vánoc.
Bill moc nevěří tomu, co se mezi lidmi o klášteře a jeptiškách povídá, ale jednou se přesvědčí na vlastní oči, že v klášteře není všechno úplně v pořádku.
Co teď? Má si zachovat odstup aby si nenadělal nepřátele, nebo má prokázat odvahu a má učinit to, co mu srdce a lidskost velí?
Ač je to jednohubka na jeden večer, tak se jedná o krásné, čisté, něžně lidské a smutné čtení. Tíživé téma Magdaleniných prádelen je zde naznačeno tak, že se chci o této otřesné historii dozvědět více. Moc pěkně vykreslená atmosféra starobylých svátků ve stylu Vánoční koledy, o laskavosti, dobrém skutku a jeho důsledcích, které si sami musíme domyslet. Velmi doporučuji!
Štítky knihy
zfilmováno irská literatura Magdaleniny prádelny irské romány
Takové maličkosti
Kniha Takové maličkosti je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 526x |
| Čtenářské výzvě | 99x |
| Doporučených | 31x |
| Knihotéce | 139x |
| Chystám se číst | 436x |
| Chci si koupit | 82x |
| dalších seznamech | 6x |
Na téhle knížce byl nejlepší doslov. A tím možná říkám vše. Tam se totiž něco konečně dozvíte o tématu Magdaleniných prádelen, na něž lákají mnohé anotace. Ale knížečka je tak útlá, že to dění v nich jen tušíte.
Vysvětlení možná dá vyjádření autorky: matka mě učila, že když jdu k řezníkovi a vybírám kus hovězí pečeně, měl by mít tukové mramorování. A dobrou prózu vnímám stejně - mramorovanou tím, co se nezdá být nutné říct.
A za mě je tu řečeno málo, takže nechápu to nadšení kolem, že mnozí v souvislosti s autorkou zmiňují Čechova nebo Dickense. A že knihu lze prý právem zařadit po bok Vánoční koledy nebo Vánoční vzpomínky (Capote), jako jen tím, že je to o Vánocích a hrdina řeší, co je morálně správně?
Nutno nechat, že hlavní hrdina je sympaťák s dobrým srdcem, ale nemáte šanci toho s ním moc prožít (protože mramorování). Autorka si hraje s mnohoznačnými motivy (hejna vran hledající mršiny, kočka ohryzávající vraní mrtvolku), ale nemyslím, že tohle každý čtenář ocení. Ale ono asi bylo snazší stavět to na pocitech než téma nějak věrohodněji podat formou obsáhlejšího příběhu.
Pro mě velké zklamání proti očekávání na základě anotací i nominaci na Man Bookerovu cenu.