Ujko
komentáře u knih
Muž se srdcem kovboje
Jack Schaefer
Čtu hodně, ale tohle je srdcová záležitost, v pomyslném žebříčku mnou přečtených knížek naprosto jasně vede už 40 let. Jednou za čas namátkou kdekoli otevřu, přečtu větu a vím, co se děje, dělo a bude dít. A pak si řeknu: kousek si přečtu a po nějakém čase zjistím, že ten kousek byl až do konce knihy.
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
Mary Ann Shaffer
Kniha mě zaujala svým názvem, přidal jsem si ji proto do čtenářské výzvy (6.). Forma příběhu v podobě dopisů mi nikdy moc nepřirostla k srdci, ale tato kniha je světlou výjimkou, akorát jsem se místy vracel, abych si ujasnil, kdo komu píše.
Navíc jsem si rozšířil obzory, když jsem po pár stránkách otevřel atlas, abych zjistil, jestli ostrov Guernsey existuje nebo zda je to literární fikce. Takže předpokládám, že vyprávění o okupaci německou armádou má reálné podklady.
Rozhodně doporučuji k přečtení.
Misery
Stephen King
Přečteno prakticky na jeden zátah, to je prostě King - těžko se od jeho knížek odchází uprostřed děje, dokáže čtenáře udržet v napětí až do konce. A mnohdy ani pak není úplně jasno, kdo vyhrál. Jak je vidět, k udržení napětí nepotřebuje ani probouzet démony či jiné příšery, ten příběh je ze života, klidně by se to mohlo přihodit.
To by se zvěrolékaři stát nemělo
James Herriot (p)
Neuvěřitelně lidská kniha, kde hlavní hrdina není žádný hrdina, ale umí svět vidět z té nejlepší stránky a popsat s osvěžujícím anglickým humorem.
Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Jedna z prvních knih, kterou jsem od Merleho četl. Detaily jsem samozřejmě zapomněl, ale celkový dojem zůstal. Teď kvůli čtenářské výzvě jsem se odhodlal (po více jak třiceti letech) ji číst podruhé. Ale potřetí už asi nikdy.
Je to bravurně napsané, člověk to přečte prakticky na jeden zátah, ale obsah je drastický a z vnitřního necitelného projevu hlavního hrdiny jde hrůza.
Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Super, připadá mi, že na Stoletém staříku se autor zacvičoval a tady to dotáhl k dokonalosti. Ten úžasný nápad a ty gagy. Docela jsem si při čtení procvičil bránici
Čisté radosti mého života
Jan Šmíd
Ano, čtení této knihy je jedna z čistých radostí života.
Jeden z nás
Shari Lapena
Uff! Velice zajímavá kniha. Strhující rozuzlení, ke konci už jsem nebyl schopen knihu odložit a musel jsem ji dočíst.
Od této autorky jsem doteď nic nečetl, ale vím, že se to rychle změní.
Cit slečny Smilly pro sníh
Peter Høeg
Kniha je trochu zvláštní, ostatně mám podobný pocit téměř u všech knížek severských autorů. Jejich mentalita je jiná než naše. Ale protože jsem ji už před pár lety četl, neměl jsem až takový problém se začíst.
Já, robot
Isaac Asimov
Skvělá sbírka příběhů o robotech, propojená robopsycholožkou Susan Calvinovou a prezentace tří robotických zákonů Isaaca Asimova, která se vine celým jeho dílem o robotech. Kdo si chce Asimovy knihy přiblížit, ať začne s touhle. Nechybí napětí, vtip ani dynamika příběhu.
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Důkaz toho, že za dobrou sci-fi knihu může především dobrý nápad, a není důležité, kdy byla napsána.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Jedna z knížek, ke které se člověk vrací.
Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)
Jonas Jonasson
Když jsem si kupoval tuto třetí Jonassonovu knihu, očekával jsem gradaci. Očekávání se nesplnilo, sice tam je pár dobrých gagů, ale po Stoletém staříku a Analfabetce mi připadá, že se ze všeho nejlepšího už vypsal .
Limonádový Joe
Jiří Brdečka
Nejprve jsem viděl film, potom jsem objevil knihu. Když jsem ji četl poprvé, trochu mě zmátlo, že se s filmem rozchází. Ale po několikátém návratu jsem se bavil u knihy stejně jako u filmového zpracování.
Futurologický kongres
Stanisław Lem
Humorné příhody Ijona Tichého nejsou zrovna mým šálkem čaje. Knihu jsem si po letech znovu připomněl (čtenářská výzva) a opět jsem ji jako v minulosti nedocenil nebo místy nepochopil. Tento druh Lemova humor mi někdy připadá divný nebo nepochopitelný.
Tarzan
Edgar Rice Burroughs
Je to trochu rozdíl, když čtete knihu v -nácti a potom se k ní vrátíte v -sáti. Ale chtěl jsem si ty příběhy připomenout. Každopádně je to výborná oddechovka pro dovolenou nebo když si člověk potřebuje pročistit hlavu od starostí. Tyhle knihy prostě nemůžou končit špatně.
Hra na fanty
Dick Francis (p)
Jedna z nejlepších Francisovek. I když čtenář po zkušenostech z ostatních jeho knížek tuší, že hrdina nemůže prohrát, přece jen je udržován v napětí až do konce.
Pan Pondělí
Garth Nix
Četl jsem kvůli čtenářské výzvě. Chvíli mi trvalo, než jsem se začetl, místy mi připadalo všechno nějak překombinované, ale pak mě to docela chytlo. Číst to před nějakými 40 lety, asi bych si to užil víc.
Pohádka
Raymond E. Feist
Dlouho jsem se nemohl odhodlat na Feistovy knihy o Midkemii, tak jsem začal nejprve Pohádkou, abych zjistil jestli se Feist bude dát číst. Pohádka mě docela chytla, napětí se stupňovalo, nacházel jsem prvky Kingových hororů, trocha romantiky a nakonec to dobře dopadlo. A tak jsem se pustil do Feistových ság systematicky.