To by se zvěrolékaři stát nemělo

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

James Herriot pokračuje ve své venkovské praxi, překonal první těžké začátky, získal si oblibu, a někdy se sám sobě diví, proč setrvává na nevlídných yorkshirských blatech. Ovšem na druhé straně má už v Darrowby zavedenou praxi , a trampoty se zvířecími pacienty a často nevypočitatelným šéfem, které dovede Herriot tak kouzelně vylíčit, mu vyvažují schůzky s krásnou dívkou Helen. Herriotova knížka je vyprávěním o úspěších a omylech, životních výhrách a klopýtnutích, s nimiž se musí vyrovnat každý. A autor to dokázal s nepřekonatelným hřejivým humorem, který je nadčasový a proto získává stále nové a nové čtenáře po celém světě....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/22_/22769/to-by-se-zverolekari-stat-nemelo-22769.jpg 4.7790
Série:

Zvěrolékař (2.)

Orig. název:

It Shouldn’t Happen to a Vet (1972)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Baronet
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (78)

Kniha To by se zvěrolékaři stát nemělo

Přidat komentář
Janadvorackova
03. března

Zjišťuji, že ty zvěrolékaře čtu nějak divně na přeskáčku :), ale to neva.
Příběhy prostě ze života - někdy brutálně vtipné chováním zvířat. Někdy strašlivě oslizlé, smrduté a hnilobné, což vůbec neznamená, že nejsou vtipné :).
A někdy smutné, tady spíš vinou neschopných zvířecích majitelů, (třeba ta protivná zazobaná pejskařka, co psa překrmovala sladkým a na všechna varování reagovala stylem "jé, já vím, ale on to má tak rád, on si nemůže pomoci"), kráva. Mě normálně vytočila :). Tyhle lidi fakt jedině snad prohlásit za nesvéprávné. Přecpávat psy a kočky věcmi, které pro ně nejsou přirozené, za to bych zavírala.

Pan spisovatel dokáže potěšit i takovou praktickou věcí, jako popisem postupu, jak ještě v krávě otočit tele. Ne, že bych to někdy chtěla zkoušet :), ale hrozně mu závidím tu krajinu, každodenní překvapení, dokonce i tu práci, ve které není potřeba si na nic hrát, nikomu, krom zvířat, lézt do zadku :) a... no prostě ten kontrast s mizérií života ve městech je úžasný a uklidňující.

HenryOsmý
06. února

Mám rád zvířata. A určitě i proto jsou mi Wightovy příběhy tak blízké. Každou zápletku jsem tak četl jako poutavý thriller: podaří se panu veterináři dotyčného pacienta zachránit?
Poklonu je nutno vyseknout i Evě Marxové za znamenitý překlad.

JoeSurikata
03. února

Klasika. Krásné čtení o náročném povolání, které se dá dobře dělat jedině s láskou.

Procentruk66
28. ledna

Takové pohlazení po duši. Všechny díly veterináře jsem přečetla už mnohokrát, a stále v nich objevuji něco nového.

NerZhul
11. ledna

Z této knihy jsem skoro cítil ty krásné kopce Yorkshiru :D život venkovského veterináře mi připoměl tu část dětství kdy jsem chtěl sám být veterinář. Kniha nádherně popisuje nejen veterinární praxi a práci zvěrolékaře ale také osobní život Jamese Herriota u kterého jsem se mnohdy zasmál zejména díky Tristanu Farnonovi a jeho staršímu bratru Sigfriedovi :)

CleoXandra
05. ledna

Knížky Jamese Alfreda Wighta alias Jamese Herriota mě nadchly už v dětství a tento stav trvá a asi se nezmění. Roztomile starosvětské vyprávění, jímž se každodenní rutině veterinářova života dostává nečekané poetičnosti, je neodolatelným pohlazením na duši. Navíc: překlad Evy Marxové je fenomenální.

Radka1911
15.11.2018

Knížky Jamese Herriota miluji už od dětství, pravidelně se k nim ráda vracím a vracet budu. Příběhy venkovského veterináře mě pobaví vždycky.

EJKA
24.09.2018

Výborná knížka, pobavila jsem se, dávám 5 hvězdiček

Isew
03.08.2018

Kolem knihy jsem chodila dost dlouho. Kdysi jsem ji dostala k narozeninám a neotevřenou jsem ji poslala dál. Téma mě nezaujalo. V rámci čtenářské výzvy jsem se do ní přece jen pustila. A žádný zázrak. Jsem skoro v polovině a pokračovat nebudu. Zvířata mám ráda, ale nechci číst o kolikách koní, zauzlených střevech krav a zalepených zadečcích pejsků. Nevím, co je na té knížce tak skvělého, humoru je tam pomálu a veterinární praxe mě nezajímá. Za mě zklamání.

Danago
27.05.2018

Knihu jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě.
Bohužel jsem byla dost zklamaná , asi je na mě moc anglická. Nějak jsem tam toho humoru moc nepostřehla. Z knížky je vidět jak je povolání veterináře těžké , zvlášť ve 30tých letech dvacátého století. Knížka mě , ale nebavila , nebyla moc čtivá , přišla mi taková strohá, jak už tu někdo psal jako deníkové zápisky celkem bez nějakých emocí asi to bude tím anglickým humorem, který já nechápu.

akina
17.05.2018

Přes dvaceti lety jsem knihu četla poprvé a moc se mi líbila. Přiznávám, že dnes už jsem z ní tak nadšená nebyla, ale stále splňuje termín poučná oddychovka, takže 4 hvězdičky.

Kopretina
11.05.2018

Kniha, ač zdlouhavá, je plná jemného anglického humoru a nadhledu. Pobavila jsem se.

LenkaK666
09.05.2018

O Herriotových knížkách jsem slýchala, asi jako všichni, dlouhou dobu a pak jsem se do jedné také pustila. Kniha je psaná takovým tím milým, něžným, upřímným a vzpomínkovým stylem, který si mě získal. Četla jsem ji celkem dlouho, většinou kapitolku, dvě, před spaním a musím se přiznat, že jsem si ji takhle možná i úmyslně šetřila. Teď jsem začala číst další jeho knihu (Zvěrolékař a jeho přátelé) a je stejně prima, uff :-D Myslím, že jsem skrz tuto knihu získala nového oblíbeného autora a zaplať pánbůh, knih napsal celkem dost, tak mám zase něco „do zásoby“ :-)

Dagros
08.03.2018

Nádherná knížka...

woodward
15.02.2018

Kterej čert vymyslel tuhle anotacI? Že Herriot pokračuje ve své venkovské praxi?
Tahle kniha je o tom, jak Herriot po dokončení studií přijede autobusem za svoje poslední peníze do Darrowby ucházet se o místo veterinárního asistenta u doktora Farnona. Je to úvod do celé Herriotovské ságy, končící, jak jinak, svatbou s Helen Aldersonovou. Po svatbě ho Farnon přijme za společníka, takže teprve od té chvíle lze hovořit o tom, že má Herriot nějakou venkovskou praxi.

Phoenix16.cz
10.01.2018

Skvělá oddechová knížka ideálně před spaním. Četla jsem vždy tak jednu dvě povídky a knížka mi tím pádem vydržela poměrně dlouho. Protože tu téměř není žádný navazující děj, není třeba se čtením spěchat a můžete si ho vychutnat velmi pomalu.

iveta3689
14.11.2017

Bohužel mám opačný názor než ostatní. Knihu jsem dočetla jen kvůli čtenářské výzvě. Nezaujala mě, čekala jsem asi víc humoru. Jednotlivé příhody byly prostě jen deníkové vyprávění, škoda.

whiolet
09.11.2017

Díky čtenářské výzvě jsem se dostala k této knížce a musím se přiznat, že byla fajn.
Takovéto lidské povídání ze zemědělského prostředí, ke kterému mám velmi blízko.

madla27
04.10.2017

Kniha mi vždycky zvedne náladu, četla jsem ji už víckrát. Laskavý humor pohladí, takže doporučuji proti stresu dnešní uspěchané doby.

kara
28.09.2017

Krásná oddechovka o laskavém člověku milujícím zvířata. Knížka, ke které se člověk moc rád vrací.

Boby17
20.09.2017

Nádherná knížka plná laskavého humoru. Prostě bez chyby a s mými pěti hvězdami.

AyaEssa
15.09.2017

Precteno snad stokrat, stejne jako vsechna ostatni Herriotova dilka. Krasne, hluboce lidske, zabavne cteni. Knizka, po ktere clovek muze sahnout kdykoliv, aby mu zlepsila naladu.

zipp007
26.08.2017

Klasická, vtipná

tester
17.04.2017

Čím to je že se mně kniha líbí? Asi proto, že od pravěku máme všichni rádi zvířata, protože jsou chlupatá. Máme to v sobě zakódované. Zvířata nepoužívají peníze a proto nejsou takové mrchy hrabivé jako lidi. Lidé kteří pracují se zvířaty mají jinou morálku než lidé, kteří se zvířaty nepracují. Mezi zvířaty a lidmi se vytváří pozitivní citové vazby, které se částečně přenášejí na lidi a jejich jednání. I když někteří dnešní veterináři jsou hraboši k nezaplacení, protože jsou formováni tržním hospodářstvím.

Richisa
16.04.2017

Upřímně si nejsem jistá, jestli jsem četla zrovna tenhle díl, ale myslím, že jo. Každopádně veterinárních příběhů jsem četla několik a všechny byly stejné: veselé, úsměvné, milé, povzbudivé a vždy optimistické. Doporučuji pro zlepšení nálady.

katerina.l.
17.03.2017

Já to prostě miluju, vracím se do Darrowby často a ráda - alespoň prostřednictvím J. Herriota :)...

Greengrass
31.01.2017

Necítíte se dobře? Asi na Vás něco leze? Tak zajděte k panu doktorovi Herriotovi! On totiž ošetří, obváže, pofouká a pohladí a ještě Vás dobře naladí! A vůbec nevadí, že je to veterinář!

iveta0254
12.01.2017

Nádherná, vtipná kniha ze života. Autor má dar psát všechno tak živě. Nejlepší oddechovka, jakou můžete zvolit, pokud máte rádi kopce, vítr, pláně a zvířata :)

Mathiola8
10.01.2017

Po letech jsem se k Herriotovi vrátila a je pořád je stejně úžasný. Miluji jeho příběhy, jsou plné humoru, lehkosti, lásky. Výborná oddechovka:)

Fififjonka
04.12.2016

Miluju Herriota. Jeho knížky čtu pořád dokola a dokola a nikdy se mi neomrzí. Píše neuvěřitelně zábavně, s úžasnou sebeironií, střídá vtipné situace a dojímavé a nádherně vykresluje Anglickou vysočinu, z jeho knih přímo sálá jeho láska k přírodě (i proto ty knihy tak miluju, úplně se v něm vidím). A pak samozřejmě dvojice Siegfried a Tristan. Těžko uvěřit, že vážně existovali, ale není snad možné, aby je člověk nezbožňoval. Tolikrát jsem u čtení umírala smíchy! Obzvlášť když Tristan dělal ducha na opatství nebo když oznamoval Siegfriedovi, že mu naboural auto. A skutečný záchvat smíchu jsem měla u příběhu s gumovým oblekem, do kterého Herriota navlékl jakýsi zapšklý kolega... Podstrčila jsem ty knihy sestře a vzaly jí úplně stejně jako mě. A to nemluvím o geniálním stylu psaní a zároveň skvostnému českému překladu! Perly jako "odvznášel jsem se k autu" nebo "nadšení zřejmě aktivizovalo Cedrikovi slabost" jinde nenajdete. Herriot patří k mým nejoblíbenějším autorům a jeho knihy dokážu citovat. Doporučuji všem!


Štítky

zvěrolékaři povídky zvířata Yorkshire

Autor a jeho další knihy

James Alfred Wight

James Herriot (p)
britská, 1916 - 1995

všechny knihy autora

Kniha To by se zvěrolékaři stát nemělo je:

v Právě čtených9x
v Přečtených1312x
v Čtenářské výzvě70x
v Doporučených107x
v Knihotéce283x
v Chystám se číst122x
v Chci si koupit24x
v dalších seznamech3x