Taťka Hraboš komentáře u knih
Krásná kniha, od začátku do konce, ve všech prolínajících se dějových liniích. Důmyslně namíchaná směs humoru a tragiky. Netušil jsem, že mě kniha s takovým specifickým tématem tak zaujme. Pulitzera dostala zcela zaslouženě.
Drsné, syrové vyprávění v reportážním stylu s nekompromisním zakončením. Je to dlouho, už nejmíň 20 let, co jsem od autora přečetl několik později napsaných knížek, ale matně si vybavuju, že tímto stylem psány nebyly. Poněkud depresivní četba, ale o to silnější emocionální zážitek. Určitě patří mezi knihy, které by si měl přečít každý, koho nezajímá jen lehká četba pro zábavu.
Texty jednoduché a ve třech případech podle úplně stejného modelu, ale docela vysoko hodnotím kresby a také naučnou hodnotu knížky - děti se v ní seznámí se spoustou rozličných zvířátek, plemen psů, nebo s tím, jak se chová kočka (až na to krmení mlíkem). Našim dvěma klukům - 6 a 3 roky - se knížka hodně líbila.
Po přečtení prvního - a hlavního - příběhu jsem měl trochu smíšené pocity. Příběh, který mi v principu byl již znám, je bezesporu zajímavě vymyšlen, ale způsob podání mi nějak nesedl. Paradoxně se mi více líbilo, jak autor odvyprávěl zbývající dva příběhy, byť jejich námět už tak novátorský nebyl. Ocenil jsem i téma, které všechny příběhy spojovalo - zlo a dobro v každém z nás a jak si s tím poradit. Na stoprocentní hodnocení to není, ale za přečtení tahle knížka určitě stojí.
Přes nepochybné literární kvality - skvělá psychologie postav, bohatý jazyk, silný příběh a další - jsem se do téhle knížky nějak nemohl začíst. Asi proto, že mi žádná z postav nepřirostla k srdci.
Užitečný a dobře zpracovaný průvodce pro ty, kteří se zajímají o naše i cizí byliny i dřeviny. Ani jsem netušil, že je v ČR tolik botanických zahrad. Textová část je doplněna krásnými fotografiemi z jednotlivých zahrad, včetně konkrétních druhů rostlin. Asi si tuhle knížku pořídím do knihotéky.
Ze začátku se mi autorovo snažení začlenit tento text do děje celé série zdálo poněkud křečovité, ale oběma příběhy to spravil. Příjemné, napínavé, oddechové čtení, které zase vrhá trochu více světla na některé postavy knih Temné věže i některých jiných Kingových knih.
V mládí jsem četl jen čítankovou ukázku ve škole, tak jsem si to teď vynahradil. Těžko říct, co je na té knížce hezčí - jestli ten úsporný moudrý a laskavý text, nebo roztomilé kresby. V každém případě se nedivím, proč je i tady na databázi knih v hodnocení čtenářů tak vysoko.
Krásná kniha, i když to není žádné jednoduché čtení. Ten důraz na detail a jakékoli hnutí mysli jednotlivých postav byl pro mě místy trochu náročný. A závěr mě dostal - pro mě osobně tam vůbec být nemusel, asi by se mi to líbilo víc bez něj. Filmovou adaptaci jsem ještě neviděl - jsem zvědavý, jak ten konec vymysleli filmaři.
Přečtena jednou večer před spaním našemu staršímu. Normálně do deseti stránek usíná, ale u téhle knížky jsme se museli s manželkou dvakrát vystřídat. Bylo vidět, že pozorně sleduje děj, a nakonec nám spontánně řekl, že se mu moc líbila. Ostatně mně také. Hezký příběh o tom, jak to mají těžké ti, co se nějak odlišují.
Prazvláštní kniha, ale ani chvíli jsem se při čtení nenudil. Nevím, co se mi líbilo více - jestli příběh samotný, nebo několik vložených pohádek či občasné nadčasové úvahy. Autorka si krásně umí pohrát s jazykem a myslím, že ani překlad to nijak nepokazil. A co na knize vždycky dokážu ocenit, je humor - v téhle relativně útlé knížce ho bylo požehnaně.
Já tyhle novodobé adaptace Medvídka Pú moc nemusím, připadá mi to jako prznění originálu, ale děcka to nerozlišují, tak se jim i tahle kniha líbila. Pravda je, že měla aspoň nápadité příběhy, hezké ilustrace a ani jazyk vyprávění nebyl špatný.
Osvícení jsem četl už asi před 20 lety, takže jsem si jen matně vybavoval atmosféru a některé scény, což mi bylo trochu líto. Ale i bez spojitosti s Osvícením tahle kniha stojí za to. Do děje člověka vtáhne hned od začátku, v podstatě nemá hluchá místa bez napětí a dokonce - pozor, spoiler :-) - v ní nezahyne žádná z hlavních ani významnějších vedlejších postav (tedy nepočítaje tu jednu, která už má skoro sto let).
Tuhle knížku nedoporučuji číst před spaním, ani když je člověk unavený. Jinak se vám jen těžko bude dostávat z depresivního naladění, do kterého vás dostane. Je to prostě síla. A byla by možná ještě vetší, kdyby si autor na závěr odpustil ten náznak happy-endu. I když je otázka, jestli se u takové knihy dá vůbec o nějakém happy-endu mluvit.
Zajímavý nápad, psáno pěkným a bohatým jazykem, se slušnou dávkou humoru, ale jednotlivé epizody, alespoň podle mne, měly různou úroveň. Syn si ale nestěžoval a myslím, že se mu knížka líbila.
Skvělý průvodce po nádherných místech. Jestli něco opravdu mám rád, tak jsou to parky a zahrady. A v téhle knížce s bohatou fotodokumentací je výběr těch nejkrásnějších v Evropě - takže doufám, že do některých se mi i podaří dostat osobně.
I když je to vlastně horor, nečetla se mi tahle knížka úplně snadno. Ten snový, básnický styl, typický množstvím lyrických pasáží, mě trochu potrápil, zvlášť když jsem ke knížce sedal navečer a projevovala se na mě únava. Ale jinak knížce nemám co vytknout - skvělá atmosféra, vynikající příběh s překvapivým zakončením, propracované postavy, zajímavé filosofické úvahy z úst tatínka ... Moc pěkná kniha.
Kdysi dávno jsem viděl v kině Dům duchů od stejné autorky předlohy (ten film se mi hodně líbil), tak jsem byl na její styl docela zvědavý. Nejprve jsem byl lehce zklamán, ale časem jsem se do knížky začetl a výsledný dojem je pěkný. Je to takové pozitivní povídání se spoustou bizarních postaviček s až absurdními osudy, podané velmi malebným jazykem a se slušnou dávkou humoru. Kdosi tu už autorku označil za Marquéze v sukních - měl jsem podobný pocit. I když se děj odehrává v zemi, kde se vládnoucí garnitura se svými oponenty nemazlí, všechny postavy (včetně hlavní hrdinky) si dějem proplouvají v podstatě bez rizika, bez napětí - a to je možná to, co mi v téhle knížce nejvíc chybělo.
Litoval jsem, že jsem už viděl film, protože filmaři se knihy až na drobnosti drželi. Takže mi při čtení chybělo to hlavní, proč čtu Kingovy knihy - napětí a překvapení. Ale i tak mi nezbývá než kostatovat, že je to mimořádná kniha, které v podstatě není co vytknout.
Prvních asi 150 stran jsem se nějak nemohl chytit. Neustálé přeskakování z postavy na postavu, přičemž někdy ani nebylo úplně jasné, která postava to je a kde je ten předěl, mi docela dělalo problémy. Jak se ale příběh rozvíjel, nabíral spád a napětí, nakonec jsem si zvykl a naopak posledních cca 200 jsem už vysloveně hltal. Takže suma sumárum - kniha, u které stojí za to být trpělivý a přečkat pomalejší rozjezd - nadlouho vám pak zůstane v hlavě.