Slezadav komentáře u knih

Chtěl jsem napsat, že Moc byla překvapivě dobrá. Ale nebyla, jelikož jsem přesně tohle od Gwynna čekal. Samozřejmě není perfektní, ale zatraceně dobrá ano. Jde o poměrně tradiční fantasy, které stojí hodně na postavách (přestože děj není zanedbán). Hodně mi to připomínalo takový mix mezi Ryanem, Abercrombiem a Martinem, což je bez debat perfektní kombinace.
Začnu asi těmi několika body, které bych chtěl knize vytknout. Za prvé název, tedy jeho překlad, abychom si rozuměli. Anglický název "Malice" vnímám jako něco trochu jiného, co se i k ději v knize velmi hodí. Moc podle mě o něco méně.
Další výhradu mám k velmi krátkým kapitolám a častému střídání POV postav a k možná až příliš otevřenému konci. Ano, jde o první díl série a bylo odhaleno docela dost, aby si čtenář různé příčiny a souvislosti dal dohromady, přesto bych preferoval méně cliffhangerů.
Klady v této knize ovšem drtivě převažují. Dvorní intriky, bojové scény, mýtičtí tvorové, světitvorba. Všechny tyhle věci má autor parádně zvládnuté a umí je dávkovat v přesně tom správném množství. Postav je v knize opravdu hodně, což uznávám, může být pro někoho překážkou. Já jsem z toho nadšený, protože každá postava má svůj smysl a všechny hlavní postavy jsou parádně propracované, vyvíjející se a plné života. Děj je sice v této knize o něco pomalejší, ale o to více umožňuje vyniknout právě mistrné práci s hlavními hrdiny. Čtenář hlavní zápletku odhaluje postupně z různých narážek a z jednání postav, nejde o nic přímočarého a pro širší souvislosti je třeba se do knihy ponořit. Možná by nekdo mohl vytknout nedostatek opravdu nečekaných zvratů a jistou předvídatelnost v tom, kdo je opravdu kdo, nicméně já si postupné odhalování užil i když jsem nakonec nebyl překvapen.
Samozřejmě moc není perfektní, ale na poli epické fantasy nejspíš v současné době moc konkurentů mít nebude. Ode mě má Moc 5/5, přičemž jsem u sérií přísný a pro udržení tohoto hodnocení čekám od dalšího dílu alespoň mírné zlepšení. Doporučuji každému, kdo má rád nebo chce zkusit epickou fantasy a preferuje intriky, zrady, boje a přátelství před romantikou, kterou tady, díky bohu, nenajdete.

04.03.2024

U Sivé krve jsem měl smíšená očekávání. Na jedné straně anotace, která slibovala příběh, který mě zaujal a na straně druhé nepříliš dobré recenze. A přesně takhle smíšený je i můj dojem po dočtení knihy.

Na straně, která se mi líbí stojí přitežlivé podzemní lokace, neotřelí sivové a exotická temná fauna a flora. Román má velmi dobrou atmosféru. Co se týče postav, tak ty vnímám vesměs neutrálně, hlavní hrdina je sympatický a prochází pěkným vývojem. Rozvoj a změny jeho charakteru jsou občas příliš skokové a možná až na sílu, ale Esmedilla jsem si docela oblíbil. Nejlepší postavou za mě ovšem byla elfí kněžka Yef. Bohužel interakce těchto dvou postav nebyla po většinu času příliš uvěřitelná. Za další hlavní postavu se dá označit Rudook, kterého bohužel čtenář nestihne příliš poznat.

Na druhé straně stojí právě problém s poznáváním Rudooka a celkově závěrem knihy, který je sice objasněn tak, že dává smysl, ale přesto jeho příchod je příliš rychlý a náhodný. Jakoby autorka spěchala, aby příběh co nejdřív uzavřela. Dále mi vadilo přílišné množství akčních scén, které ve druhé půli knihy už začaly být otravně repetitivní. Neustále podobné popisy toho, jak Esmedill seknul, jak vyčaroval ohnivou kouli atd. Doporučil bych akčních scén buď ubrat, nebo je udělat rozličnější a zajímavější. Žádný z bojů mi neutkvěl nijak v paměti, což je škoda. Také mě mrzí, že jsem se nedozvěděl nic o podstatě magie (vrozená/získaná/naučená...), jaké jsou limity této magie. Prostě Esmedill je čaroděj a hotovo, zvládá asi tak 10 nenápaditých kouzel, která točí stále dokola.

Dávám průměrné hodnocení 3/5. Mnoho hezkých nápadů, atmosférické prostředí a celkově hezky vybudováný svět sráží nenápadité a příliš časté akční sekvence (občas jsem ani netušil, jak a proč se zrovna začalo bojovat), unylé a nepříliš uvěřitelné romantické linky a hlavně poslední třetina knihy, která je jako z rychlíku. Kdyby byla kniha delší a události rozvedenější a méně chaotické nejspíš bych dal o hvězdu více.

1 04.03.2024

Velmi originální a zajímavá dystopie ze společnosti, kde se jedení lidského masa stalo normou. Tenhle příběh určitě není pro každého. Je brutálně syrový, plný scén, kde se s lidmi zachází jako s dobytkem. Možná těchto scén bylo zbytečně moc, stačila by polovina pro potřebný efekt.
Velmi oceňuji, že autorka nezapadla do klasické šablony dystopií, kde dochází za pomoci mentora k prozření, pak konfrontaci s autoritou a nakonec k boji/útěku. Našla si vlastní cestu, kde se zaměřila na osobní příběh někoho, kdo je se systémem pevně spojen a přesto se mu to svým způsobem hnusí.
Několik kapitol (např. honitba) mi připadalo dost zbytečných, naopak jiné části příběhu byly propracované až příliš málo. Závěr naprosto dle očekávání, kdy už cca od poloviny bylo vidět, k čemu děj spěje.
Možná škoda, že kniha byla tak krátká, tento originální svět by si zasloužil víc. Klidně i pokračování nebo prequel o "Velké změně" by mi nebylo proti srsti. Dávám solidní 4* a jsem rád, že jsem se pro jednou nedal odradit obrovskou propagací, která knihu provázela. Ta na mě totiž mívá spíše opačný efekt a knize se pak vyhnu.

5 04.03.2024

Závěrečný svazek série ničím nepřekvapil. Přesně v duchu předchozích dílů je to velmi rozvláčné a okecávané. V tomto díle už mi bohužel došla trochu trpělivost.
Zakončení bylo světlým bodem, stejně jako hromada skvělých postav a nádherně propracovaný svět plný fantastických, ale uvěřitelných technologií. Mimozemšťané jsou skvělí a Hora Jitřního Světla je napsaný naprosto skvěle. Líbila se mi konvergence dějových linek a jednoznačně nejoblíbenější postavou je pro mě vyšetřovatelka Myo.
Negativa se během série neměnila, ale tady to vygradovalo. Tahle kniha má obrovské problémy s tempem. Ve chvíli, kdy má děj gradovat a čtenář očekává akci, tak se po chvíli autor zase vrací k popisům prostředí apod. Je to škoda, protože tím pro mě naprosto zkazil závěr série, který byl dějově skvělý. Také doufám, že už nikdy neuslyším o enzymově vázaném betonu, ten byl zmíněn v každé kapitole minimálně dvakrát. Celkově je repetitivnost velkým neduhem. Rozhodně by prospělo celou sérii výrazně proškrtat.
Knihu hodnotím na pomezí tří a čtyř, ale dávám 3/5, protože k sérii jsem zatím byl milosrdný, ale tady moje frustrace z některých věcí byla už moc.

2 04.03.2024

Třetí svazek Ságy Společenství velmi zdařile navazuje na předchozí díly. Stejně jako ony drží velké množství postav a dějových linií, ale konečně jsem měl pocit, že některé části do sebe začínají zapadat. Samozřejmě ještě ne všechny, ale blížíme se. Tento díl mi chvílemi více než space operu připomínal špionážní thriller. Pronásledování, intriky a především právě souboje na špionážním poli tvoří velkou část příběhu. Za mě asi dobré směřování série, ale do závěrečného svazku doufám v trochu více taktických a strategických popisů bojů a války. Velmi kolísavou náladu jsem měl z Ozzieho putování, které mě v minulém díle velmi bavilo, ale tady zcela ztratilo dynamiku.
Trochu škoda je, že až na čestné výjimky se autorovi moc nedaří někam posouvat postavy. Nejsem z těch, kteří tvrdí, že se všechny postavy musí vyvíjet, ale tady by neuškodilo se na tento aspekt u některých více zaměřit. Vadí mi také naprostá neukončenost. Chápu, že je to zčásti rozhodnutím rozdělit Jidáše do dvou svazků, na druhou stranu i Invaze končila velmi otevřeně.
Pronásledování bylo podle mého zatím o chloupek nejlepší knihou série a pevně doufam, že Poslední hlídka ho ještě překoná a dočká se plného hodnocení. Stejně jako minulým dílům této knize dávám solidní 4/5. Nízká granularita stupnice nedokáže vyjádřit ten malý kousek, o který bylo Pronásledování lepší.

1 04.03.2024

Těžko hodnotit Invazi samostatně, protože stejně jako předchozí díl není nikterak ukončena. Zatímco u Bariéry jsem si to vysvětloval tím, že spolu s Invazí jde o jednu knihu rozdělenou do dvou svazků, tady jsem už alespoň částečné uzavření čekal.
Stejně jako v prvním díle zde není úplně přehršel akce. Jde spíše o pomalý postup mnoha různých linií sledující rozličné postavy. Velmi oceňuji, jak autor dokáže vykreslit budoucnost plnou fantastických technologií z pohledu běžných lidí a ukázat tím, že vyspělá technologie není samospásná a má i své nevýhody. Závěrečná část knihy dost razantně mění tempo a je jen škoda, že ve chvíli, kdy se rozjela naplno končí.
Stejně jako u Bariéry je záporem asi až přílišná rozvláčnost popisů a fakt, že ne úplně všechny linky a postavy mě dokázaly zaujmout. Nicméně nutno podoknout, že situace se mi zdála lepší, než u prvního dílu. Možná tím, že jsem s postavami už byl obeznámen.
Celkově jde o nadprůměrnou space operu, která se zaměřuje na aspekty, se kterými se až tak běžně v podobných příbězích nesetkáváme. Další díl mě určitě nemine a čekám, jakých obrátek nabere a jak všechny události zapadnou do sebe a vytvoří tzv. bigger picture. Stejně jako Bariéře dávám 4/5.

1 04.03.2024

Moje první setkání s Hamiltonem. Sága o Společenství má teda velmi pozvolný rozjezd. Pandořina hvězda vyšla rozdělená na dva svazky Bariéra a Invaze. Toto hodnocení se týká prozatím jen bariéry.
Oceňuji promyšlenost světa, který nám Hamilton přináší. Jsem velký fanoušek epických a rozvětvených sérií a v tomto ohledu je Bariéra opravdový příslib. Jednotlivé postavy jsou organické a velmi uvěřitelné. To stejné se dá říct o lidské společnosti jako celku. Myslím, že galaktické Společenství je napsáno velmi realisticky s přihlédnutím k technologii červích děr, kterou v tomto sci-fi lidstvo vyvinulo.
Čím Bariéra bohužel trochu trpí, je právě fakt, že jde jen o první část knihy. Prakticky vše zůstává neuzavřené a i linky, které nějak uzavřené jsou zatím nemají na celkový děj moc vliv a působí trochu zbytečně, doufám ale, že další kniha tento pocit vymaže.
Je zde vícero téměř izolovaných příběhu, které nám poskytují krásný vhled do společnosti a lidského uvažování tohoto fiktivního světa. Může být náročné se orientovat ve větším množství postav, ale já to tak mám rád. Kdo čeká překotnou akci a superhrdiny bude zklamán, tady se spíše hraje na souboj korporací o politický vliv na pozadí poutavých příběhů jednotlivců. Kniha je velmi pomalá a funguje skutečně jako úvod do série. Ve chvíli, kdy se konečně začíná něco dít, tak je konec.
Dávám 4/5 za realisticky vykreslený svět a velké množství rozličných postav. Pro udržení hodnocení to u další knihy bude ale chtít víc, protože nyní je čtenář už se základními fakty obeznámen a minimálně já od Invaze čekám rychlejší a dynamičtější děj a propojení zatím volných dějových linií.

2 04.03.2024

Upřímně řečeno jsem od této knihy čekal daleko víc. Co se týče detektivní zápletky je zklamání asi největší, protože byla slabá jak čaj, nepříliš zajímavá. Mysteriózní složka mě dokázala zaujmout vždy jen na chvíli, protože pravidelně vyznívala do ztracena. Popisy architektury uměly být poutavé, ale na můj vkus jich bylo asi až příliš mnoho. Navíc jsem se celkově nedokázal ztotožnit se světonázorem ústředního spolku a chvílemi mi připadalo, že mě autor směřuje k tomu abych "fandil" těmto šílencům. Konec naprosto bizarní.
Ale abych nebyl jen negativní, tak je potřeba říct, že kniha má i své světlé okamžiky. Hlavní hrdina mě většinu knihy bavil a líbily se mi i vcelku naturalistické popisy násilných činů. Bylo vidět, že autor se toho nebojí. Členění textu a styl autora mi celkem sednuly.
Podotýkám, že nesouhlasím se zařazením díla žánrově do hororu, spíše mysteriózní detektivka, protože přímo hororových prvků se čtenář moc nedočká. Dávám slabší 3*, protože negativa u mne mírně převažující, ale dvouhvězdičkové hodnocení by bylo příliš tvrdé.

3 04.03.2024

Velmi pěkný sci fi příběh o astronautovi, který uvíznul na Marsu. Připadá mi skoro neuvěřitelné, že se autorovi podařilo napsat napínavý příběh, který má prakticky jedinou postavu - všichni ostatní, ač pro záchranu důležití, jsou jen do počtu.

V knize je poměrně hodně technických termínu, přesto se četla jednoduše a byla srozumitelná. Watney je z větší části sympatický hlavní hrdina, ačkoliv musím přiznat, že mi moc neseděl jeho téměř neustálý optimismus. Začátek knih mi připadal trošku pomalejší a skutečně mě začala bavit až zhruba ve své třetině. Co se týče humorných části, bylo to prostě hit or miss. Některým věcem jsem se opravdu zasmál, jiné mi připadaly spíše jako trapné vtipy.

Postupně mě příběh vedl k myšlence, jakou hodnotu má lidský život a co vše stojí za to obětovat při snaze o jeho záchranu. V situacích, jako je ta popsaná v knize však dochází k tomu, že nejde jen o záchranu jednoho života, ale o celosvětové cítění a náladu. Úspěch takové mise může ve svém důsledku krom záchrany života jednoho astronauta přinést i další benefity, včetně těch materiálních. Jistě, je to nebezpečná záležitost s rizikem selhání, ale i zcela neempatický člověk by už v určitém bodě podle mě podlehl a udělal vše pro úspěch mise.

Dávám takové lepší 4* knize, která mě zaujala, hezky se četla a až neuvěřitelně dokázala udělat napětí téměř z ničeho. Rozhodně navnadila zkusit i další knihy autora.

16 04.03.2024

U této knihy je mi trochu líto, že dávám pouze tři z pěti, ale bohužel obsahuje pár zásadních pasáží a z mého pohledu nedostatků, kvůli kterým nemohu dát více.
Předně si myslím, že kniha mohla být výrazně kratší. Myšlenky, které Asimov prezentuje jsou famózní, ale zejména v prostřední části je tolik nudné omáčky, že se četlo velmi špatně. Absurdně zdlouhavé a opakující se popisy způsobu života a rozmnožování "paralidí" mě velmi nudily. No, alespoň se dá hovořit o tom, že tam postavy procházely nějakým vývojem, což se u tohota autora moc neděje.
První část byla výborná a třetí část trpěla jednak na zbytečnou romantickou linku a druhak, stejně jako prostřední pasáž, na velmi časté a zbytečné sexuální narážky. Skoro jakoby Asimov cílil na to, že tohle téma prodává. Nicméně v podobném sci-fi románu je to podle mého zbytečné a lépe by udělal, kdyby prohloubil jiná témata. Třeba politické tření mezi Měsícem a Zemí, špionáže apod.
Ani závěr není příliš úderný a vyznívá celkem do ztracena. A to tolik, že vyvrcholení knihy přichází spíše na konci prostřední části, ale ani tam to není bůhví jak slavné. Očekávání byla vyšší, ale nakonec jsou z toho průměrné 3* za skvělé nápady utopené v hromadě zbytečností.

1 04.03.2024

Moje první zkušenost s audioknihou dopadla nad očekávání dobře. Potrhlý sluha Saturnin mě velmi bavil a nejednou jsem se při jeho počínání smál. Nicméně to ještě není nic proti tetě Kateřině, která mě přivedla k úsměvu snad v každé scéně, kde figurovala. Vůbec nevadilo, že jsem kdysi už viděl filmovou verzi. Jednak jsem spoustu vtipů už zapomněl a ty ostatní byly dobré i po několikáté. Nestalo se snad ani jednou, že situace nebo hláška, která je zamýšlena byla trapná, což je skutečné umění humoru.
Co mi bylo chvílemi nepříjemné byl patos, se kterým hlavní hrdina občas popisoval své city k Barboře. To mi připadalo chvílemi až přehnané, nicméně to nebylo tak časté, aby to kazilo celkový dojem.
Myslím, že můj zážitek z knihy byl vylepšen také přednesem, který se k tomuto humornému románu velmi hodil a jsem si jistý, že kdybych Saturnina četl jako text, tak na mě tak vtipně působit nebude.

16 04.03.2024

Kniha nás zavede do Michiganu v minulém století a nechává nás ve dvou proplétajících se liniích s napětím sledovat, jak 2 sestry postupně odhalují děsivé tajemství jednak své rodiny a jednak tamního ústavu pro choromyslné.

Přiznávám, že jsem se na knihu velmi těšil a rozhodně jsem nebyl zklamán. Autorce se daří držet poměrně solidní tempo děje a v druhé polovině knihy i čtenáře v konstantním napětí. Ze začátku mě trochu mátly střídající se časové roviny, ale postupně jsem si zvyknul a došel k názoru, že tomuhle dílu takový přístup slouží velice dobře.

Postavy jsou napsané uvěřitelně s hloubkou přesně tak akorát pro tento typ příběhu. Moc se mi líbilo, jakým způsobem autorka vykreslila kontrast mezi oběma sestrami. Velmi oceňuji, že kniha se příběh vešel do necelých 300 stran. Umím si velmi dobře představit, že by podobný thriller napsal King, přičemž by délka byla minimálně dvojnásobná. Taky by to mělo něco do sebe, ale je fajn se z té popisnosti chvíli vymanit, což se tady povedlo výborně.

Co naopak řadím spíše k záporům je zbytečně přeslazený epilog, odbyté zakončení dějové linky s blázincem a podle mého naprosto zbytečná postava Damiana.

Celkově je vidět, že autorka umí a byl jsem mile překvapen. Žánrově bych tohle dílo označil spíše za thriller, než horror, ačkoliv nesporně obsahuje prvky obojího. Autorku jsem neznal, ale od teď ji budu mít na radaru a pokud od ní vyjde něco dalšího, tak si rád přečtu.

1 04.03.2024

Tato kniha je na některých serverech zařazena jako erotické fantasy. Nebyl jsem až tak naivní, abych si myslel, že ta erotická stránka nebude dominovat. Až takovéhle porno jsem ale nečekal.
Postavy velmi ploché, premisa příběhu zajímavá, ale velmi málo rozpracovaná. Kdyby se z knihy odebraly všechny sexuální scény zbude jen velmi chabá kostra lehce mysteriózní povídky. Fantasy žánr v tomhle tedy nevidím, to už by se tam dalo řadit cokoliv se špetkou nadpřirozeného tajemna.
Na rozdíl od toho mála erotických knih, co jsem četl tady ovšem vidím i potenciál, že by se to mohlo někomu líbit. Jasně spousta věcí je zde přehnaných a postavy jsou sexuální bohové, přesto je vše popsáno běžným jazykem bez přehnaných vulgarismů nebo naopak komických eufemismů. Sexuální rekonstrukce slavných uměleckých děl mi také připadala celkem originální.
Dávám 3/5 a samotného mě překvapuje, že něco z tohoto žánru hodnotím takto vysoko. Je to moje první kniha tohoto žánru, která mi nepřišla extrémně vyhrocená, urážlivá, nebo naprosto stupidní. Ani myšlenky, ani děj, ani postavy tady nemají úroveň potřebnou pro běžnou knihu. Pokud jde ale jen o to jedno, tak to Rudá galerie dovedla zabalit do řekněme "dostačujícího" kabátku aby se to dalo přečíst.

2 04.03.2024

Další díl ze série s detektivem Kettem. Kniha ničím neurazila, ale ani nijak extra nezaujala. Líbilo se mi hezky atmosférické prostředí a i celkový rámec a zvrat případu. Oceňuji i menší zaměření na detektivův osobní život a větší fokus na případ.
Už méně se mi líbily různé detaily, které byly trochu odfláknuté a na můj vkus až příliš rychlé rozuzlení a rychlíkový závěr. Zasloužilo by si to udržovat napětí chvilku déle. Dalším mírným negativem jsou pro mě "vedlejší" členové oddělení, kteří v tomhle díle už natvrdo zapadly do svého stereotypu.
Každopádně pořád jde podle mého názoru o mírně nadprůměrnou detektivku přesně toho formátu, který by se hodil i do televize. Asi mě na téhle knize více věcí bavilo, než štvalo a se sérií budu pokračovat.

3 04.03.2024

Co napsat k Černé smečce ? Inu je to klasický Kotleta. Hodně krve, hodně zbraní, dost sexu a spousta skvělých narážek.
Bavili mě démoni, bavil mě Tobiášův řád. Akce střídá akci, ale jsou i místa k odpočinku, celkově dost dobře vyvážené. Občas jsem se musel fakt fest smát. Jaká chorá mysl může vyplodit něco jako "Narval si anál semtexem a odpálil se v důchoďáku" ? Snad jedině mistr Kotleta. Je to neuvěřitelně ujetý, ale zároveň strašně zábavný.
Trošku překombinovaně a zrychleně na mě působila poslední část knihy. Spojenci se vyčarovali příliš účelově a pár věcí, které mi nezapadaly do logiky světa by se také našlo.
S knihou jsem byl spokojen, dostal jsem ve vysoké kvalitě to, co jsem čekal a chtěl. Je však potřeba zdůraznit, že kotletovky nejsou pro každého, ale ten, kdo věděl, co může čekat snad nemohl být příliš zklamaný. Ano, pokud máte autora načteného, tak asi příliš překvapení u Černé smčky nezažijete. Ale ruku na srdce, je inovace opravdu něco, co dílo tohoto autora potřebuje?

3 04.03.2024

Tenhle díl mě příliš nezaujal. Pořád je to Kolo času a pořád mě zajímá, jak se bude příběh vyvíjet dál, ale tahle konkrétní kniha byla z mého pohledu docela "meh".
Tentokrát to bylo postavené hodně na vývoji postav a na jejich vzájemných konfliktech. Ne, že by to bylo obecně špatně, jen jsem měl trochu pocit, že po 6 knihách s těmito postavami už další věnovanou jejich vývoji úplně nepotřebuji. Raději bych nějaké ty dějové posuny a zvraty. Těch je tady bohužel strašně málo. Je také vícero postav, které jsem dříve měl rád, ale můj vztah k nim už hodně ochladl. Opačný případ téměř nenastává.
Na to, jak se celou dobu nic neděje působí závěr velmi uspěchaně a bohužel i hodně ohraně. Je velmi podobný zakončení některých z předchozích dílů a doslova na několika stránkách. Obecně nekonečné opakování již řečeného knihu zbytečně prodlužuje. Mám pocit, že autor příběh začíná schválně natahovat děj přidáváním dalších a dalších linií a vytahuje nové a zřejmě důležité postavy naprosto ze vzduchu. Chybí trochu "tah na branku".
I přes veškerou kritiku mě i tento díl bavil, přestože asi ne tolik jako ty předchozí. Svět je skvěle vybudovány, postavy jsou nádherně živé a uvěřitelné. Mám trochu obavy, aby se tahle série nezačala točit na místě a utápět v nedůležitých nových linkách. Tentokrát nemohu říct, že jde o skvělou knihu, ale ba mírný nadprůměr to asi pořád stačí.

1 04.03.2024

Představte si svět, kde jsou všichni stále šťastní a spokojení. Zní to hezky, dokud se nedostanete k tomu, že nemají na výběr. Nutnost spokojeností je do člověka vštípena na bazální úrovni a udržována pomocí drog. Nespokojenost a nekonformita jsou trestány a jakékoliv kreativní myšlení potíráno. Společnost je fázi vynucené stagnace. Velmi znepokojivé myšlenky poskytující skvělou mentální výživu.
Co tady bylo pro mě trochu slabší byl styl. Měl jsem pocit, že se v průběhu knihy tak trochu divně měnil a zcela odbočil v závěru. Ten jistě měl svoji pointu, přesto mi tak úplně ke zbytku neseděl. Za vrchol knihy považuji konfrontaci Johna s inspektorem a požadavek práva "být nešťastný". Co se týče inspektorů jsou těmi, kdo udržují mašinérii v chodu a jediní, kdo že společenské stáze mohou mít nějaký prospěch krom všeobjímajícího vštípeného štěstí. Postavy jsou absolutně jednodimenzionální, ale to v díle jako je tohle asi úplně na překážku být nemusí.
Těžké rozhodování mezi 4 a 5. Je to pro mě dost na hraně, ale nakonec dávám "jen" 4. Naprosto geniální vize a myšlenky s víceméně průměrným zpracováním a závěrem, který mi úplně nesedl to k nejvyšší metě o chloupek nedotáhly.

5 04.03.2024

Moc pěkně a napínavě napsaná knížka pro děti. Líbilo se mi, jak udržuje děti v pozornosti, když musejí odhalovat, jaké věci z běžného života Modroočko popisuje.
Pamatuji si, že v dětství jsem měl Modroočka moc rád a teď se moc líbil dcerce. Pro děti školkového věku naprosto parádní čtení před spaním.

12 04.03.2024

Poslední Duna série od Franka Herberta do puntíku dodržela kolísavou kvalitu série, kdy "sudé" díly jsou výrazně slabší, než liché. Doufal jsem, že po Kacířích, kteří nebyli špatní se povede úroveň alespoň udržet. Bohužel Kapitula byla pro mne jednoznačně nejhorší knihou série a to s velkým odstupem.
Hlavní problém je fakt, že kniha prostě nebaví. Spousta nudných rozhovorů, spousta inteospekce do myšlenek postav. Až komická snaha o hloubku. Proč postavy přemýšlejí v metaforách? Kdo tohle dělá? Bylo cílem čtenáře zmást nebo unudit k smrti. Některé myšlenky a rozhovory dávaly asi tolik smyslu jako texty Kryštofa.
Naprosto tragická světotvorba. Rozhodně jsem neměl pocit, že čtu sci fi odehrávající se ve vesmíru. Planety vykreslené optikou, že se tam nenachází nic kromě par budov a zahrad. Jako by neexistovali lidé, jen dvě znesvářená sesterstva žijící v izolované láhvy.
Ano, jsou tu stále myšlenky a témata, která mají co nabídnout a dokážou zaujmout. Jsou tu i poměrně sympatické a dobře napsané postavy (ale také některé zcela zbytečné). Ale celková prezentace příběhu je otřesná a kvůli těm několika perlám se nevyplatí prohrabat tu obří hromadu hnoje.
Za mě tato kniha byla naprosté zklamání. Dočetl jsem silou vůle a dávám slabé 2/5. Jsem rád, že mám sérii od původního autora za sebou. Určitě z universa Duny ještě něco zkusím, abych viděl, jestli se po převzetí Brianem Herbertem změnilo něco k lepšímu. Hrozná škoda zakončit sérii zdaleka nejhorším dílem.

04.03.2024

Pátý díl Duny byl asi mírně příjemné překvapení. Po Božském imperátorovi, který neměl prakticky žádný děj a spoléhal na koncepty a filozofii, Kacíři opět sinusoidu obrátí k akčnější záležitosti. V kacířích se opět přesouváme do vzdálené budoucnosti, což znamená nové obsazení, ale také podivně statické lidstvo.
V první řadě kladně hodnotím nové postavy, které se objeví hned na začátku knihy. Lucillová i Odradová byly fajn, ale tuhle knihu pro mě vyhrál Teg. Ačkoli byl ve finále trochu prostřelený a ze sci-fi se posunul někam k fantasy, je to jednoznačně postava, která v paměti vydrží. Naopak Duncan, ač modifikovaný, je postava, která se opravdu zajídá. Ctěné matre jsou důstojnými antagonistkami a Bene Tleilax ucházející neznámou. Oceňuji i velmi přesvědčivě napsané dialogy a samozřejmě písečné červy.
Výhrady mám hlavně k první polovině knihy, která byla velmi pomalá a místy nezáživná. Tady se autorovi nepovedlo moc dobře pracovat s tempem příběhu. Poslední čtvrtina naopak byla přesycena "příslibem akce". Opravdu to mělo spád, ale kdykoliv se mělo stát něco zásadního, dělo se to mimo scénu. Protagonisté mezi kapitolami cestovali, nebo se mimo záběry odehrávaly bitvy. To mi připadalo jako strašná škoda a občas jsem měl pocit, jako kdybych nějakou kapitolu přeskočil.
Kacíře řadím v sérii zatím k těm lepším a hodnocení je za mě 3.5 zaokrouhleno nahoru. Celkově mě kniha bavila, ale potenciál byl daleko větší. Zejména v poslední třetině knihy. Jsem zvědavý, jestli další díl potvrdí, že série je z mého pohledu přesně jako na houpačce. Liché díly se mi líbily daleko více, než sudé.

2 04.03.2024