Znamenitá mrtvola

Zvracená, surová, to se dá však čekat, jak již název, anotace i obálka vypovídají. Také ale čtivá, vedoucí k zamyšlení, jakým způsobem společnost přistupuje k jatkám zvířat s rozšířením do science fiction. Zajímavý nápad na knihu, námět mě velmi bavil. Ale dávám dvé hvězdičky dolů , líbila by se mi hlubší dějová zápletka. Přidat více na příběhu a méně surového popisu jatek, nebo to alespoň více vyvážit.

Já nevím. Ten styl, kterým je kniha napsaná mi prostě nesedí. Takový styl " on přišel", "ona se ho zeptala.."; "on ji odpověděl..." mě docela nudí. Neosobní, bez emocí, bez výrazného děje. Dala by jsem přednost dialogu než třetí osobě. Upřímně si myslím, že autorka knihu napsala schválně tímto stylem, aby vyzdvihla jak nízko může lidská společnost padnout. Aby byli lidé schopní oněch zvěrstv, které se v knize dějí musí být člověk emocionálně otupený. A upřímně jsem během čtení uvažovala, co všechno by zmizelo z obchodů, kdyby opravdu všechna zvířata byla zlikvidována. Docela šílený.

Jedna z nejkontroverznějších knížek, které buď propadnete, nebo po pár stránkách znechuceně odhodíte. Nic mezi tím. Představuje nám dystopický svět, kde byla vyhubena veškerá zvířata kvůli údajnému smrtelnému viru. Lidé se však nehodlají vzdát svých oblíbených hamburgerů a šťavnatých steaků – a tak přejdou na nový zdroj masa. Na jatkách se začne porážet „speciální maso“ a kanibalismus se rázem stane každodenní realitou.

Marcos je provozním šéfem mrazírny, kde se zpracovává lidské maso. Svou práci nenávidí – doslova přežívá a žije si svou každodenní rutinu. Ta se naruší ve chvíli, kdy mu jeden z obchodních partnerů daruje mladou ženu určenou k porážce. Jeho vztah k „samici“ začne být osobnější – a ocitne se na hraně mezi tím, co je legální, a tím, co je… lidské.

Tohle je přesně ten druh knihy, který vám zůstane pod kůží — mně rozhodně. Znamenitá mrtvola je napsaná neuvěřitelně chladně a syrově; není v ní jediné slovo navíc a každá věta míří přesně tam, kam má. Několikrát jsem si musel dát pauzu a říct si: „Co to sakra čtu?“ — a stejně jsem se pokaždé vrátil, protože ten svět mě navzdory brutalitě nepřestával přitahovat. Nejvíc mě bavilo, jak příběh nenápadně pomrkává, že všechno může být vlastně úplně jinak, než se tváří. A když přišel konec, byl jsem v šoku — chtěl jsem víc, další nádech tohohle zvráceného světa, který mě už nepustil. Tahle dystopie vám rozebere žaludek i svědomí.

Pokud jste otrlí čtenáři a chcete být opravdu šokováni, – Znamenitá mrtvola je trefa do černého. Možná na pár dní přestanete jíst maso a dáte si raději tofu.

Myšlenkově bohatá, psychologicky věrohodná kniha, popisující společnost pro níž je charakteristická naprostá ztráta lidskosti. Autorka sice volí odlišné prostředky, ale přesto má děj románu mnoho styčných bodů s podobně "optimistickými" díly jako Ishigurovo "Neopouštěj mě" nebo povídka P. K. Dicka "Před-lidé".

Kritický pohled na knihu:
Naturalistická brutalita: Čtenář má pravdu v tom, že popisy jatek a zpracování „speciálního masa“ jsou popsány s až klinickou chladností. Bazterrica záměrně používá technický jazyk, aby zdůraznila, jak snadno se lidstvo dokáže odosobnit od krutosti, pokud je institucionalizována [1]. Pro citlivější povahy jsou tyto pasáže skutečně za hranicí únosnosti.
Kontroverzní koncept chovu lidí: Detaily o „samicích“ na chov, odstraňování hlasivek a systematickém vykrmování lidí jsou navrženy tak, aby vyvolávaly hnus a morální nevolnost. Autorka tímto drastickým způsobem nastavuje zrcadlo současnému masnému průmyslu a konzumní společnosti [2].
Etická hranice a autorský záměr: Výtka, že by autorka měla navštívit psychiatra, pramení z šoku, který kniha vyvolává. Je však důležité rozlišovat mezi autorkou a jejím dílem; Bazterrica napsala tuto dystopii jako radikální kritiku násilí a dehumanizace [3]. Kniha nemá čtenáře bavit, ale brutálně vyvést z rovnováhy.
Verdikt: Pokud hledáte literaturu, která vás nebude traumatizovat, tuto knihu rozhodně vynechejte. Je určena výhradně pro čtenáře se silným žaludkem, kteří jsou ochotni tolerovat extrémní zobrazení brutality výměnou za hlubokou (byť děsivou) společenskou reflexi.

22.01.2026

Výstižne napísane v hlavnej anotácii. Znepokojivý pohľad ako sa spoločnosť dokáže prispôsobiť a prijať zverstvá. S týmto by som aj súhlasil, ak chcem hľadať viac ako prvoplánovú gore fikciu.
Ale kapitalizmus, či komunizmus, alegórie by som do toho neťahal. Zatiaľ najbližšie tejto fikcii boli asi nacisti a vyhladzovacie tábory s programami ako využiť aj mŕtvoly a zvyšky tiel, prípadne hladomory spôsobujúce kanibalizmus ako na Ukrajine v tridsiatkach. Ale text je to, mám silný dojem, písaný viac na efekt a šokovanie čitateľa, znechutenie je dobrý marketingový mechanizmus. Recepty tu teda nehľadajte :) Samozrejme kanibalizmus priťahuje a bude priťahovať. A v histórii je pomerne bežný. Hoci, viacmenej lokálne spôsobené, prípadne rituálne podmienené.
(A čo sa človek má čo čudovať. Veď ste sa s ním mohli stretnúť aj v rodine. Stačí ukázať starým rodičom novonarodené vnúča a babička už šušle, "To sú maličké nožičky, koho sú to ručičky. Spapala by som ich hneď." Dedo samozrejme krúti hlavou, čo to baba zase žvatlá, veď nechcela nikdy vziať do úst ani... nie to prehltnúť. No, veď to poznáte. Napríklad kožku z mlieka.)
Trošku humoru. Prístúpiac a prižmúrim oko nad premisou že keď svet zachváti vírus čo zlikviduje či nakazí všetko zvieratstvo, a ľudia sa hneď pustia do požierania seba... čo teda skôr by si očakával farmy na morské riasy... Alebo viac kukurice...Je to tu jen tak okrajovo nahodené.

No, a v Znamenitej mŕtvole je to zdokonalené a zprocesované.
Inak počúval som ako audio, a teda jak zaspávam, občas sa mi počúvané premietne aj do myšlienok, následne snov. Tak táto knižka na to veľmi nie je vhodná.

Znamenitá kniha, určená k hlubokému zamyšlení nad civilizovaností člověka.
Chápu důvod, proč autorka knihu psala chladným, odosobněným stylem. Chtěla šokovat, přivést čtenáře k zamyšlení.
Jen mi trošku nejde na rozum, jak je možné, že lidé, určení k porážce, nemysleli tak, jak je obvyklé. Proč Bazterrica pořádně nerozvedla, jak k tomu došlo? O hlasivkách řeč byla, ale o tom myšlení vysvětlení chybí (nebo jsem ho přehlédla?)
To je však jen drobná vada na kráse, kniha byla celkově výborná a ten konec jsem opravdu nečekala...

No to byla teda....šílenost, zvrácenost, vykreslení čehosi co rozum tak nějak odmítá pobrat, asi bych měl docela problém zajít s autorkou na romantickou večeři, potažmo zajít s ní na jakoukoliv večeři eventuálně jakékoliv místo kde by hrozilo cokoliv konzumovat :) Říkal jsem si jakým hnutím mysli se člověk dobere k takovému tématu, přišlo mi, že ani tak nešlo o popis jakési dystopické společnosti, ale o něco jako ..ehm...mechanismus zpracování lidského masa spojený s procesem jeho odlidštění, protože není kus jako člověk a člověk jako kus případně 5 "samyc" že....
Další věc, která mě překvapila až po dočtení knížky – celou dobu jsem si říkal, že tady jsou jasné odkazy na covidové období, virus, který se objevil z ničeho nic, regulace apod. tak si říkám ta inspirace je naprosto jasná a pak koukám, že originál vyšel už v r. 2017, tomu říkám wow efekt….
Jinak by mě zajímalo, jak mohlo dojít k tomu, aby najednou jedna skupina lidí začala požírat tu druhou aniž by došlo k něčemu co bych nazval občanskou válkou, potravinářský průmysl se evidentně bleskově přeorientoval na jiný druh masa a to je jako všechno? Ta část lidí určená ke konzumaci si jako řekla, tak dobrý no, co nám zbývá, lepší se nechat sežrat než zabít a ta spotřebitelská část prostě jen změnila chuťové preference nebo jak…. Přišlo mi to celé tak nějak mimózní, stejné jako téma.
No nic, jdu zkontrolovat samici a příště si musím vybrat nějaké lehčí téma konečně, tohle mi přišlo nějaké takové nestravitelné :)

Vadil mi úděsně styl, jakým je kniha psaná. Byla to jednohubka na pár hodin s brutálním tématem. Hodně originální, brala jsem to jako satiru a science fiction, aby se mi tolik nenavalovalo. Chápu ten hype kolem knihy, budu si to dlouho pamatovat.

Námět je perfektní, ale zpracování mi už tolik nesedlo. Není to špatná kniha, jen ten pocit „nemůžu se odtrhnout“ se nedostavil.

Četlo se dobře, rychle. Téma za mě šílené a raději nepředstavitelné, ale byla to příjemná změna.

Nijak zvlášť si novinek na knižním trhu obvykle nevšímám, ale tato kniha měla (alespoň dle mého mínění) obrovskou reklamu, takže se ji nedalo přehlédnout.
Obálka se povedla velmi, za to dávám jednu * navíc, ale děj velmi pokulhával.
Myslím, že název i anotace celkem vypovídá o čem bude. Proto se trochu divím, jaký problém s tím někteří čtenáři měli.
Čekala jsem od toho mnohem víc. Kniha je celá taková odosobněná, plytká a hlouběji nepropracovaná. Než se rozjel děj, tak už jsem byla v polovině knihy a konec je strašně useknutý. Navíc jsem se vůbec nedozvěděla, co se se světem dělo, než tohle všechno nastalo - dalo se to hodně rozvést. Zároveň mi připadá, že se autorka nemohla rozhodnout, jak tu knihu vlastně pojme - co nám má sdělit a tak se snažila (některé) aspoň šokovat.
Myslím, že hlavní téma je velmi zajímavé a využít by se dalo skvěle. Tady se tak ale nestalo. Zklamání.

(SPOILER) O knize ,která měla svého času vysoký ,,hajp’’ jsem nic nevěděla, ale líbilo se mi, že to bylo něco jiného,za mě se to četlo rychle a k zamyšlení to určitě je (ty pocity těch co musí umřít pro nás lidi-masakr)přišlo mi,že to mohlo jít klidně do hloubky… za mě

Kniha: Nemůžeme jíst maso zvířat, jak to vyřešíme?
Já: Veganství? Hmyz? Umělé maso z laboratoře?
Kniha: Správně, kanibalismus!

Nastíněný worldbuilding je zajímavý, ale nedotažený, stejně tak jako celospolečenský dopad na tuto… drastickou změnu jídelníčku. I když jsou tu lehce nastíněny i nějaké ty dráždivé konspirace, který by si právě zasloužily rozvést.

Kdyby to byla "jen" povídka, tak by to bylo maso (nebo naopak výrazně delší román). Takhle to bohužel místy ztrácí dech v rádobydramatickém balastu a přitom spousta důležitých věcí je nedořečena, nevysvětlena. A hlavně právě ta *jedna* věc, která tu je odbytá stylem o pár měsíců později… nám má jako takhle stačit. Nestačí. Na konci jsem od hrdiny teda nic jiného nečekala, ale stejně mě zklamal, pacholek.

Jinak musím pochválit českou obálku, oproti zahraničním fakt zaujme.

(A ti, kteří tvrdí, že je to absurdní, přehnané a že by se něco takového *určitě* stát nemohlo... dovolte, abych se zasmála. Naivkové. Navíc doslova tohle děláme se zvířaty, i v mnohem horších a brutálnějších podmínkách a je nám to jedno.)

No, pocity z knížky mám všelijaké. Ale celkově se mi to četlo dobře a rychle, hodnotím jako lepší průměr.

Podle ostatních komentářů jsem čekala nějakou příšernou nechuťárnu, což se nestalo. Možná, kdybych četla jen červenou knihovnu, tak tuhle knížku odložím, ale jelikož mám rada fantasy a dokážu oddělit realitu od fikce, tak mě kniha neděsila. SPOILER: Naopak jediná situace, kdy jsem byla zhnusená, se stala v ZOO se štěňaty. Tam jsem těm klukům přála, aby se objevila smečka. Být donucena jíst lidské maso, abych přežila je jedna věc, ale zabíjet krutým způsobem zvířata pro zábavu, už je pro mě téma u kterého bych knihu odložila i já, pokud by tam toho bylo víc. Ano, ještě tam byla laboratoř a pokusy na lidech, ale i zde je potřeba si uvědomit, že pokusy na zvířatech jsou běžné a moc lidí to netrápí, však je to jen zvíře…

Na jednou stranu se mi líbilo, že se kniha snažila čtenáře nutit k zamyšlení o tom, jak asi tak prožívají spotřební zvířata porážku a jak je s nimi zacházeno, ale na druhou stranu to prostě byla nechutná prasárna. Proto si moc nevím rady s tím, jak dílo ohodnotit.
Knihu jsem musel několikrát během čtení odložit.
Text nebyl náročný a proto se dá kniha v pohodě přečíst do týdne.
Jestli rádi čtete knihy, ve kterých se protagonista zažívá mnoho smutku a tak, tak je to asi pro vás.

Knihu jsem odložila po prvních dvou kapitolách.
Nemám ráda tento styl psaní. Nikde žádná přímá řeč. To není nic pro mě. Pořídila jsem si ji ihned po vydání a dostala jsem se k ní až teď. Ale půjde hold do světa. Nechce se mi pokračovat ve čtení. Opravdu se mi čte ,, špatně ".

Občas trochu přitažené za vlasy, občas matoucí nebo až nemožné, ale vskutku děsivé. Kniha je ve svém druhu lehký nadprůměr. Kritika společnosti je na místě a konec mě překvapil.