Konec civilizace

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Huxleyho satirická antiutopie Konec civilizace (1932) je spolu se Zamjatinovou novelou My a Orwellovým románem 1984 jednou z prvních vizí budoucnosti, která domýšlí důsledky formujících se diktátorských režimů meziválečné Evropy. K napsání knihy vedly Huxleyho vlastní zkušenosti s Mussoliniho Itálií a zprávy ze Sovětského svazu. Jeho vize budoucnosti se složitě a pevně strukturovanou společností, v níž je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince, je sice velmi hořká a pesimistická, nicméně realita, zosobněná Hitlerem a Stalinem, byla ještě mnohem horší. Jak sám později přiznal: „Diktatura budoucnosti v mé představivosti byla mnohem méně brutální nežli budoucí diktatura výborně popsaná Orwellem." O stálé aktuálnosti této knihy svědčí to, že snahy o naplnění Huxleyho vizí – manipulace jedincem od samého jeho početí především – je možné vysledovat ve výrocích mnoha novodobých „inženýrů lidských duší" – jak u politiků s diktátorskými sklony, tak i u vědců, bádajících v podmínkách demokratických společností....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/59_/59620/konec-civilizace-bh1-59620.jpg 4.31019
Orig. název:

Brave New World (1932)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Maťa
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (145)

Kniha Konec civilizace

Přidat komentář
Putnas
včera

Brutálně přesné zobrazení konzumní společnosti, ale Huxley stejně jako Orwell není tak dobrý spisovatel a tak jsou postavy občas trochu ploché.

Schary
02. května

Zajímavá kniha, neuvěřitelné, že tak stará!!! Trošku tam poznávám dnešní dobu, hon za štěstím a zážitky už začal...pro někoho smysl života... děti se zatím odkládají jen do pozdějšího věku, ale nevime, kde to skončí. A co teprve ty dnešní sportovní aktivity, kdy obyčejná chuze není IN, je třeba hůlek??? Nebo na jízdu na kole, potřebujeme drahý obleček a kolo za desetitisíce??? Nebo je to jen tlak byznisu na to, aby se utrácelo, protože chovat se jinak než spotřebně by přece nebylo etické... Možná, že tato sci-fi není tak moc sci-fi...

possekre
08. března

Tak jsem se kladnými recenzemi také nechala zlákat ke Konci civilizace. Po pár stránkách mi došlo, že tuhle knihu jsem už kdysi dávno četla, jediné, co mi z ní ale zůstalo v paměti, byl postup "výroby" dělníků: snížení dávky kyslíku během vývoje plodů. Už to mě mohlo varovat - kdyby se mi býval román líbil, určitě bych si z něj zapamatovala víc. Nelíbil se mi ani napodruhé. Důkladně je v něm propracovaný a popsaný civilizovaný svět, plný hojnosti a jednoduché spokojenosti. Je skutečně v lecčems podobný naší současné společnosti. Samotný děj ale nestojí za zlámanou grešli a hrdinové románu se chovají jeden jako druhý nelogicky. Pravdou je, že román je hodně starý a proto je na místě trocha shovívavosti, ale naivita autora není, bohužel, dobou vzniku románu omluvitelná. Vždyť v té době vznikly i takové knihy, jako Marťanská kronika nebo Den trifidů, a sci-fi romány Karla Čapka už měly na krku několik křížků...

morienhithwen
23. února

Požaduji právo být nešťastný.

ChodzikCZ
23. ledna

Občas až strašidelné...

miska98
22. ledna

Z téhle knihy mám silně rozporuplné pocity. Místy výborné, místy logika lehce pokulhává.

"Ale já nechci pohodlí. Chci Boha, chci poezii, chci skutečné nebezpečí, chci svobodu, chci to, co je dobré, a chci hřích."
"Zkrátka," pravil Mustafa Mond, "požadujete právo být nešťastný."
"Tak tedy ano," pravil divoch vzdorně, "požaduji právo být nešťastný."

"Chci se dívat v klidu na moře," pravil. "Při tom zatraceném rámusu z toho člověk nic nemá."
"Ale ta písnička je pěkná. A já se nechci dívat."
"Ale já já chci," trval na svém. "Připadá mi," zaváhal a hledal vhodný výraz, "jako bych byl více sám sebou , víš-li, co mám na mysli. Více svůj, a ne jen součást něčeho jiného. Nikoli jen pouhá buňka sociálního organismu. Nepociťuješ to také, Lenino?"

Huxley dokázal vytvořit celý jiný svět, který stojí na jiných hodnotách než ten náš, a přesto s ním má společného víc, než bychom si přáli. Dokázal sepsat myšlenky, které jsou dnes aktuálnější než kdy dřív. Všechno popisné a filozofické zvládl bravurně. Některé části jsou zajímavé i literárně - jedna z počátečních kapitol, kde se v každém odstavci střídají různé roviny vyprávění, se mi opravdu velice líbila. Přesto mi jedna věc velice vadí - vývoj postav, který je překotný, nelogický, nevysvětlený. Co se stalo s Bernardem? A proč John reagoval tak, jak reagoval? Vysvětlení mě sice napadá, ale mám pocit, že jde o pouhou mojí konstrukci, kterou nic konkrétního nenaznačovalo... škoda, plastičtější postavy by tomuto příběhu daly úplně jiný rozměr.

StephenKingje
14. ledna

Po Orwellovi a Zamjatinovi musel samozřejmě přijít na řadu také neméně známý Huxley se svým Koncem civilizace (což je doopravdy strašný překlad originálního názvu). A stejně, jako ti dva autoři před chíli jmenovaní, mne Huxley zaujal. Takže, Konec civilizace (nebo pokud chcete Brave New World)...

Při čtení tohoto doopravdy fascinujícího příběhu jsem nemohl uvěřit jedné věci: že je napsána již v roce 1932. Myšlenky a vůbec různé detaily toho strašného světu v této knize, jsou velmi nadčasové a je doopravdy zajímavé hledět dnes na to, jakou pravdu Huxley částečně měl. Mám pouze jednu výhradu a to k začátku, kde je detailně popisován postup oplodňování, rození dětí a jejich výchova, což mi přišlo trochu nadbytečné. Na druhou stranu však obdivuji, jak naprosto do nejmenšího si vše pan autor vymyslel.

HODNOCENÍ: 9,5/10

Mirbu
30.12.2018

Dalo se to číst, ale na 1984 to nemá.