Kapitula: Duna

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Šestý díl je barvitým obrazem konfliktu dvou řádů na ústřední planetě Bene Gesseritu Kapitule s bohatým dějem a hlubokým filozofickým podtextem. V konečném střetu mezi řády přichází Matka představená Sesterstva o svou fyzickou existenci a novou vůdkyní sjednoceného společenství se stává její bývalá zajatkyně Murbella. Část Sesterstva však prchá, rozhodnuta začít nový život....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32977/big_kapitula-duna-YcB-32977.jpg 4.2232
Série:

Duna 6.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi

Vydáno: , Baronet
Originální název:

Chapterhouse: Dune, 1985


více info...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Kniha Kapitula: Duna

Garfielda
28. března

Musím dát za dva, jakožto jediné knize z původní 6-ti dílné série. Knihu jsem měla problém dočíst. Nemá smysl více komentovat, odkazuji na Richie1.

Kutcho
25.03.2021

Priame pokračovanie piateho dielu. Tieto posledné dve knihy mi však pripadajú dosť vzdialené od pôvodnej Duny, a keby tam nebol Duncan, tak nemajú už takmer nič spoločné. Kapitula: Duna navyše obsahuje dosť málo príbehu Duncana, takže je to viac o postavách z päťky. Nie je to zlé a záver bol veľmi dobrý, avšak pre mňa to už nie je tá pravá Duna.


Rav3n
08.06.2020

Možná jsem k ní ještě nedospěla, neb jsem se o ni pokoušela několikrát a nikdy jsem ji nedočetla. Pro mne zcela ztratila kouzlo, které mají první čtyři díly.

alfons9315
15.01.2019

Od herbertovy první Duny se jeho styl velmi prohloubil. Nikdy jeho knihy až na první nebyli velice akční, ale v knize Kapitula Duny Herbert ukazuje mistrnost v slovních přích a filozofiských úvahách mezi ctěnými matre, ctihodnými matkami, mentatem Idaho a posledním Tleilaxkým pánem. Kniha si plyne svým záživným tempem (s nekterými usměvnými momenty) a pak se dostane do vrcholného závěru, kde se každý čtenář musí zamyslet. Co se to vlastně stalo? Všem těm, kteří milují Dunu a líbil se jim předchozí díl, doporučuji přecíst si i tento.

Hadati
03.03.2017

Pokud jste si oblíbili Herbertovy filosofické a náboženské disputace v jeho předchozích knihách, tak si užijete i tuto knihu. Pokud jste spíše akčně založení, tak budete muset přetrpět 350 stran, kde se téměř nic neděje, abyste si trochu užili posledních 100 stran, které jsou akčnější. O něco lepší než předchozí kniha. Kdo však četl předchozí knihu, tak ví, že původní Duna (Arrakis) byla na konci předchozí knihy zničena, takže Herbert s touto planetou v poslední knize své hexalogie již nijak nepracuje.

PatSandor
06.02.2017

Propadl jsem Duně a celá série má speciální místo v knihovně.

Richie1
16.01.2015

Nerozumím tomu obdivu této série. První díl byl super, ale pak ta čtivost stále klesala a poslední díly byly pro mě skoro utrpením. Celá kniha byla opět spíše filozofickou studií než scifi románem. Neustálé přeskakování z myšlenek jedné osoby do myšlenek druhé osoby mě vyloženě štvalo. Děj plynul - neplynul, nacházel jsem spoustu absurdit a nesmyslů, zápletka nijaká nebo nedokončená, přehnaná a unavující popisnost, nesympatické hlavní postavy, stále se opakující klišé ... Doufal jsem, že závěr Duny bude lepší než knihy předtím, ale marně.
Jsem rád, že to mám za sebou a vím, že se k této sérii již nikdy nevrátím.

Pralev
11.10.2014

Jestli Kacíři mi přišli jako velký krok kupředu a nejlepší díl od úplně prvního, nepřekonaného a nepřekonatelného, tak Kapitula: Duna byla v mých očích ještě o něco lepší. Naprosto skvělé postavy, myšlenky, rozhovory a vlastně poprvé od prvního dílu mi přišlo, že kniha nestojí jen na nich, ale že má i dobrý příběh. Konec pak považuji za úplně famózní. Musím říct, že po přečtení několika komentářů a recenzí téhle knihy jsem se konce trochu obával - že je prý strašně otevřený a v podstatě jde o cliffhanger, na který měl navázat plánovaný sedmý díl, jenže ten už Herbert nestihl napsat. No, zřejmě máme každý jinou představu o otevřeném konci. Pro mě "...a vyrazil v širou dáli..." je prostě prototypem uzavřeného konce a tady prostě všechno perfektním způsobem zapadlo do sebe. Momenty, kdy si člověk uvědomí, že najednou vše dává smysl, že celý předchozí děj k danému rozuzlení vedl, že všechny postavy se zachovaly naprosto logicky a konzistentně, a že na to vlastně mohl přijít předem sám, ale nepřišel, jsou pro mě jedny z nejlepších při čtení knížky. A tady se mi toho dostalo vrchovatě. Snad jedinou výtku mám k strašně nevyužitému potenciálu Tega Milese, který už od Kacířů byl jednou z mých nejoblíbenějších a nejzajímavějších postav, a tady toho prostoru dostal příliš málo. Závěrečná poznámka - číst si na závěr knihy Herbertova slova o své manželce bezprostředně po její smrti a přitom vědět, že jemu samotnému už nezbývalo mnoho času, je silným zážitkem samo o sobě...

1