Z deníku kocoura Modroočka

kniha od:


KoupitKoupit eknihuAudiokniha

Hřejivé vyprávění malého kocourka o všem, co zažil se „svým člověkem“ od prvních krůčků po světě až po chvíli, kdy se sám stal pyšným otcem čtyř koťátek. Modroočkův deník nám prozradí, kdo je Zelenoočka, Bělovous Zrzunda, Kiki a co se od nich kocourek naučil. Modroočkovy příhody pobaví a rozveselí, a navíc leccos zajímavého vypoví o vlastnostech a zvycích různých zvířátek. Mnohé z nich děti již znají z rozhlasu i televize....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26230/z-deniku-kocoura-modroocka-26230.jpg 4.7754
Žánr
Literatura česká, Pro děti a mládež, Pohádky
Vydáno, SNDK - Státní nakladatelství dětské knihy
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (145)

Kniha Z deníku kocoura Modroočka

Přidat komentář
harena
25. února

Moc milá a krásná knížka, kterou jsem předčítala svým dětem a teď ji čtu i vnoučatům. Ilustrace Heleny Zmatlíkové je okamžitě zaujaly. Tak snad i druhá generace bude mít na kocoura Modroočka tak krásné vzpomínky, jako já. Doporučuji.

Barabora
18. února

Knihu jsem četla, už v 1 třídě a bavila mě. Ne, že by to byla kniha, na kterou, budu vzpomínat celý život, nebo tak, ale hezky napsané a krásné ilustrace.


andrea7191
18. února

Knížku jsem četla, jako většina na základní škole a pak se mi dostala do ruky, když jí četla dcera ve druhé knížce. Zatímco já nadšená, dcera už tolik ne. :-D

Pralinka1910
04. února

Moje první velká knižní láska!

Jass
01. února

Předem se omlouvám, za narušení zdejší poklidné atmosféry... a beru tento příběh možná až příliš vážně, nicméně věřím, že i o dětských knihách je důležité diskutovat...
Tohle je další z mých oblíbených dětských knížek, kterou jsem vlastně ale nikdy nečetla. Byla jsem ale naprosto posedlá její namluvenou verzí a do teď umím řadu písniček zpaměti (pokud je neznáte, tak rozhodně doporučuju, neznám dítě, kterému by se nelíbily). Znovuobjevovat tenhle příběh bylo neskutečně příjemné, jednak ze sentimentálních důvodů a druhak se teď v mém životě objevilo poměrně hodně koček (a některé kočičí charaktery jsou tu vystihnuté zkrátka skvěle). Kniha má navíc úžasný humor. První kapitoly jsou za mě jednoznačně nejlepší - malý Modroočko je neskutečně roztomilý, Bělovouse Zrzundu, Zelenoočku i celou jejich partu zkrátka hrozně žeru. Proto mě vlastně trochu mrzel přesun na venkov, který nás o všechny tyhle protagonisty obral a zavedl daleko větší epizodičnost. Což je na jednu stranu pro děti asi přístupnější, na druhou stranu je množství postav možná kontraproduktivní. Tohle je nicméně jen malá výtka a drobnost, ta velká výtka teprve přijde...
Moje hlavní rozčarování se týká konce - takže dále se SPOILERy... Nejdřív bych ráda předeslala, že i Kiki mám ráda a proti tomu, že skončila s Modroočkem nic nemám - ačkoli mi trochu vadí fakt, že si vychoval svoji partnerku (jsem na tenhle typ zápletky trochu citlivá, shlédnutí Hrbáč Lagardéra mě doživotně poznamenalo...). Nicméně, i když je rozvinutí Kikiina charakteru trochu odfláknuté (proti třeba Zelenoočce), to co je naznačené mi stačilo k tomu, aby si mě získala. Co je ale příšerné a neskutečně mi vadí je způsob, kterým je ukončená Zelenooččina linka - musel z ní autor na konci udělat žárlivku, která ve svém okolí jinou kočku nesnese? Jasně, Zelenoočka má být trochu koketa, je to koneckonců toulavá kočka, která má kolem sebe v podstatě harém kocourů, nicméně to v první polovině rozhodně nebyla nesympatická postava, popravdě je to dost možná moje oblíbená postava (samozřejmě pro někoho nesympatickou postavou být může... ale není zlá... je sice prostořeká a z Modroočka si utahuje, nicméně ho naučí lézt po stromech a normálně se s ním přátelí). Jenomže na konci je prostě sprostě zneužitá, je z ní udělaná záporná postava, jen aby vynikla Kikiina věrnost... což... Vůbec nebylo potřeba kvůli tomu zacházet do takových extrémů!
Omlouvám se, mám pocit, že jsem do toho daleko víc investovaná, než bych měla být, nicméně tahle literární figura mě neskutečně rozčiluje... je v příbězích velmi běžná a příběhy (obzvláště ty, co čteme jako malí) nás učí přemýšlet, zakládají rámec ve kterém přemýšlíme a proto je taková škoda, že tenhle úžasný příběh má tak nešťastně zvolený konec. (To, že se všichni kocouři vykašlou na Zelenoočku a začnou pokukovat po Kiki je taky téma samo o sobě... Proč? Proč?)
Ach jo... tak moc to chci milovat, ale jsem teď jen neskutečně vytočená... Musím se podívat, jestli ta audioverze končí stejně, protože takhle si to nepamatuju... (edit: Audioverze skutečně má jiný, o něco lépe zvolený konec.)

m.zirhut
18. ledna

Tahle knížka mě nikdy nelákala a ani mi nepřišlo, že by vyprávění z pohledu kotěte bylo pro děti zajímavé. Pětiletý syn mě ale svým nadšením a zaujetím přesvědčil o opaku.

kate9326
16. ledna

V mých cca 4 y.o nejoblíbenější....

Kontryhelka
11. ledna

Tuhle knihu spíše milovala moje sestra než já. Ale já jí sestře zase ráda předčítala.

1 ...