RyonMathrin komentáře u knih

„Jménem Nočního klubu vás odsuzuji...“ Miluji příběhy o boji za spravedlivou věc. V této knize je ho přehršel. A je to mazec. Řežba. Jak si sáhnout na dno a pak zjistit, kde je to skutečné dno, a teprve pak se od něj odrazit. Pokud získáte unikátní schopnosti jako Tobiáš.
Samozřejmě jsem opět nemohl přestat číst. Je to jízda. Obdivuji autorovu fantazii (pozor, mírné spoilery!), jaké dokáže vymyslet věci, aby děj odsýpal. Únos letadla, panenka s kečupem... paráda. A i když jsou některé scény opravdu drastické, na druhou stranu ten humor...

...“Kdybys viděla těch dopisů, jak škemrali, kde se upíři v Praze scházejí, kde bydlí…!“ Naklonila se nad mne a zaryla mi loket doprostřed hrudníku: „Přiznej to! Kde se scházejí?! Kde bydlí?! Taky nechci stárnout a chci být na věky mladá a krásná!“ „Dej se nabalzamovat.“ „Tyyy!!!“

soutěž v páce: „...pan Ji měl na člověka skutečně titánskou sílu – zřejmě nějak speciálně trénuje (a není divu, živí-li se páčením peněz z turistů)...“

Kývl jsem hlavní, aby přihlížející Číňané ustoupili. Tiše se pošklebovali, protože si mysleli, že námořníka jen straším.
Beng.
Měli ustoupit trochu víc, takhle měli mozek mezi prsty u nohou.

39 12.11.2018

„Potom se říkalo, že ten člověk přišel od severu. Provaznickou branou. Šel pěšky, osedlaného koně vedl za uzdu ...“

Takhle začínají příběhy o postavě , která se tak hluboko zaryla do srdcí čtenářů. Sapkowski krásně namíchal akci, romantiku, sex, surovost, moralizování o lidskosti a dokonce prvek rasové nesnášenlivosti.
Navíc hrdina, který vládne mečem i magií, si okamžitě získal i mě. Není to žádný superman a o to víc je sympatický. Dost často vítězí, ale občas dostane trochu nakládačku.
Také se mi líbí středověku podobný fantasy svět, plný zvláštních neokoukaných (většinou zjevně originálních) tvorů a netvorů.
Daly by se na tom všem najít nedostatky, ale já je ignoruji. Pro mě je to srdcová záležitost. A asi nejen moje. Už je to hodně let, když jsme s bráchou vymýšleli, jak si udělat na záda závěs na meč. (Po letech jsem na to přišel. Jde to s klasickým gotickým závěsem na dvou opascích, i když to tak není původně zamýšleno. Kdo by chtěl, pošlu mu fotku nebo odkaz na sedláře, který to dělal.)

Tohle dílo také inspirovalo vývojáře počítačových her a nedávno vznikl už třetí počin s názvem Zaklínač ... to svědčí nejen o šikovnosti programátorů, ale i o kvalitě a oblíbenosti díla, jehož se vývojáři docela drželi – mám na mysli té vybalancované směsi násilí, romantiky, středověku, sexu a moralizování (mimochodem, za sebe doporučuji zejména prvního Zaklínače – je vážně povedený, hlavně atmosférou. A dá se hrát i v polském znění, pak to má ty správné grády :-) )

39 31.07.2018

Druhý díl podle mne překonává úvodní knihu. Smekám před autorem. Je to promakané a je tu mnoho oborů - nejen věda, ale i morálka, sociologie...
Navíc je to uvěřitelné. Mám za to, že určité situace by v reálu nedopadly jinak. Například pět lodí "Hvězdná loď Země" - tragické, ale pochopitelné. Plno zvratů a nových situací, nebo známých okolností v novém světle - skvěle napínavé a překvapující. Mentální pečeť - neskutečné možnosti.
Mediátoři - úžasný nápad rozvedený do podrobností.
Doktor Luo měl mé sympatie od začátku.
Asi nejlepší sci-fi, kterou jsem kdy četl.

38 19.10.2022

Pratchett! A on mu zase dává všech pět! To už je podezřelý... Jednak tenhle uživatel a s největší pravděpodobností i kniha.
Inu, na svou obhajobu uvedu jen pár slov: Nápady. Železo. Mravenec v kovárně. Čarodějky. Stařenka Oggová. Magráta. Bábi. Stařenka Oggová. Magráta-Krokuše. Bábi. Kvestor. Knihovník. A ještě Stařenka Oggová.
To musí stačit :-).
Tuhle knihu jsem četl před lety a nevím proč jsem si ji vnitřně řadil k horším z celého Pratchettova spektra knih. Četl jsem teď totiž po cca 20 letech (u všech holí mágů, co nejsou přeludy, je šokující si tohle uvědomit :-) ) a musím konstatovat, že jsem si to nějak blbě pamatoval - viz úvod, je to totiž paráda. Autor umí přejít z mrazivého napětí, o které v knize rozhodně není nouze, během pár vět do třeskuté srandy. Přitom to není násilné, prostě to ukazuje jeho záběr.
A nemohu se nepodělit o tyto krátké výstřižky (bez spoilerů) (výstřižky, ne výstřiky, nesnáším autocorrect!) :
"Od její pýchy by se odrazil i hozený kámen."

"... byl to ten druh temnoty, která jak se zdá, přitéká odjinud. Byla tak hustá, plná, téměř hmatatelná, že možná kdybyste to zkusili, dokázali byste utrhnout kus vzduchu a tu noc z něj vymáčknout."

"Smrdí, jako kdyby se srazily dva cirkusy!"

"...existuje mnoho pěvců, při jejichž zpěvu praskají sklenice. Stařenčino vysoké C dokázalo skleničky vyčistit."

"Co to tam máte?" ptal se troll.
"Já jsem obr," odpověděl trpaslík Casanovlez.
"Ale obři jsou mnohem větší."
"Já jsem byl nemocný."

38 03.12.2019

Co se týče celé trilogie, rozepsal jsem se u Společenstva prstenu. A teď k poslednímu dílu:
Monumentální završení monumentální trilogie. Knihu jsem četl před mnoha lety a tak jsem zapomněl na části, které ve filmu nebyly, a musel to nedávno napravit.

Dokončení všech dějových linek potřebuje hodně prostoru. Když se podíváte na názvy kapitol, tak jen podle nich je vidět, že toto zakončování zabere celou poslední čtvrtinu knihy. Teď to možná vyznělo, že to tím kritizuji. Naopak. Není tam zbytečná stránka, ani jediná věta navíc.

Dále pokračuji spoilery:

Je zde mnoho úchvatných scén. Kromě těch stěžejních (u Hory osudu apod.) na mne zapůsobily zejména tyto:
-boj Pána nazgúlů s Éowyn
-zachránění Faramira zradou Strážce citadely Beregonda před ještě větší zradou a šílenstvím správce Denethora
-nesnadný návrat hobitů do Kraje, ovládaného v tu chvíli divokým lidem a následný definitivní konec Sarumana a Červivce
Když jsem poprvé trilogii dočetl, nechápal jsem odchod Gandalfa a elfů do Šedých přístavů. Až když jsem přelouskal Silmarillion, obraz celého díla získal na celistvosti. A přestože o Pánu prstenů vypráví 1300 stránek, je to jen zlomek bohaté a hrdinské historie Středozemě. Nádherný, působivý zlomek.
Díky, pane Tolkiene.

38 28.04.2018

Tohle je pro mne srdeční záležitost. I když musím přiznat, že když jsem četl poprvé zhruba v patnácti letech, tak jsem nedočetl. Zůstal alespoň nádherný dojem a líbily se mi runy uvedené v přílohách.
Fantastikou však žiji a od té doby jsem přečetl mnoho knih spadajících do tohoto žánru. A tak jsem se před několika lety rozhodl, že si tuto legendu musím konečně přečíst celou. Byl jsem nadšen. Přišlo to v ten pravý čas (na některé věci prostě musí člověk dozrát). Poslouchal jsem také jako audioknihu (toto všem doporučuji, přijde mi, že je pak tento náročný text stravitelnější), několikrát a určitě ještě mnohokrát budu. A to proto, že:
1) Už ten začátek. Je plno legend o stvoření světa, ale zmaterializovat hudbu, to je prostě geniální.
2) Konflikt světla a tmy (dobra a zla), Stvořitele (Ilúvatara) a padlého anděla (Melkora, později zvaného Morgoth), je notoricky známý z rozšířených náboženství. Ale právě proto je nám to tak blízké. Nebo spíše víme, odkud většina fantasy světů čerpá. Boj dobra se zlem se táhne celým Silmarillionem a mistr Tolkien to tak nádherně popisuje a vy neustále držíte palce těm spravedlivým. I když mnoho vyprávěných příběhů končí tragicky, poslední slovo má stvořitel, tak jak se praví na začátku: „…pak Ilúvatar promluvil a řekl: A ty, Melkore, uvidíš, že nelze hrát žádné téma, které nemá svůj nejhlubší zdroj ve mně, a že nikdo nemůže změnit hudbu mě navzdory. Neboť ten, kdo se o to pokusí, se prokáže jen jako můj nástroj k vytvoření ještě podivuhodnějších věcí, jaké si sám vůbec nepředstavoval.“
3) příběhy v sobě mají úžasnou hloubku, svět je skvěle promyšlený. Například přísaha Feanorových synů, která se táhne po mnoho generací a stane se zhoubou těch, kteří ji vyřkli a i mnohých jiných, je ale zároveň základem pro dlouhý a nesmírně hrdinský boj elfů proti temnému Melkorovi.
4) propracovanost světa. Vytvoření dvou zcela nových jazyků (quenijština – řeč elfů ze země Aman a sindarština - řeč temných elfů Středozemě).
5) Krásný, bohatý jazyk.
atd., atd., je toho hodně, nad čím nejen fantasy nadšenec plesá.
Co se týče souvisejících knih, Pána prstenů a Hobita: jsou vlastně jen epizody v porovnání s obsáhlostí dobrodružné historie Středozemě. Ale přesně jak doporučuje mnoho jiných čtenářů, rozhodně s nimi začněte a Silmarillion si nechte až jako poslední. A já zase doporučuji po přečtení Silmarillionu se vrhnout znovu na Pána prstenů a vychutnat si ho (nebo si jen pusťte filmovou trilogii), budete vše vnímat úplně jinak. V širších, bohatších souvislostech.

Krátce ke zfilmovanému Pánu prstenů a Hobitovi. Pán Prstenů je velmi povedené dílo pana Jacksona, filmový Hobit je splácanina natažená na tři zbytečné díly. Kromě jediné scény v Hobit: Bitva pěti armád, která je zcela vymyšlená, ale dokonale zapadá do logických souvislostí a kánonu - mám na mysli zaklínání Galadriel v hrobkách Dol Gulduru, kterým zahání Saurona, potažmo Melkora zpět do temnot: „Nemáš tvar, nemáš jméno. Táhni zpět do prázdnoty…“ Dokonalý, perfektně umístěný odkaz na Silmarillion. U této scény mi běhá mráz po zádech jako nikdy (dokonce víc, než souboj Gandalfa s balrogem v PP: Společenstvo prstenu).

Shrnuto: Silmarillion všem doporučuji. Je to náročné čtení a chce to odvahu, ale věřím, že nebudete litovat. A také: jestli tento komentář přiměje třeba jen jediného člověka, aby si přečetl Tolkienovo dílo, mé úsilí nebylo marné.

38 19.02.2018

Tohle byla pecka. Asi jsem toho přečetl celkově málo, ale jen u tohoto díla jsem zažil exponenciální nárůst čtivosti/napínavosti. Prvních cca 100 stránek jsem chtěl hodnotit 2-3 hvězdy, začátek byl příliš pozvolný. Lekačka s trezorem podle mne zbytečná, ale budiž, napínavé to bylo. Pečlivě dávkované informace o zmizeních postupně přitápěly pod kotlem, 3-4*. Teprve poslední asi třetina knihy nastartovala ten pravý drajv, který byl ještě umocněn na 200 až 400% - 5*. Ke konci jsem se nemohl odtrhnout od knihy a některé záležitosti reality všedního dne musely stranou, dokud jsem nedočetl. Závěr byl jednoduše strhující.
S přihlédnutím k tomu, že jde o knihu na základě skutečných událostí, si jednoznačně zaslouží plný počet. Mé subjektivní hodnocení se opírá o opravdu pomalý začátek a také vedle svých srdcových 5* knih nutně musím ubrat.
Je to opravdu dobré a dobře napsané. Pokud byly postavy vymyšlené, jsou jejich charaktery skvěle protikladně vybrány a napsány. Jestli je to spíše podle skutečnosti, pak to ukazuje na fenomén "tohle se muselo stát, to nevymyslíš."
Téma zmizení i jiných záhadných jevů v přírodě je popsána (a podložena) stovkami autorů na tisícovkách stránek, takže tohle je jen další střípek do mozaiky (mimo jiné chci sehnat publikaci 'Missing 411' od Paulidese).
"Ticho s očami..."
"Dvanáctková soustava, kde 12 je jako 10..."
SUPER.
Až zase budeme moci normálně cestovat, určitě opět zavítám na krásné Slovensko. A podívám se na ty hory. Zdálky. A pak i trochu blíž, ale maximálně tak z půl kilometru...

37 26.05.2021

(Pozor, možné spoilery!)
Je to krvavé, morbidní, nelítostné a ještě brutálnější, než první díl. Ale hlavně je to úžasně čtivé.
Autor umně dávkuje informace, takže to hlavní, které stojí za tím, co jste si mysleli, že je zásadní, se dozvídáte velmi, velmi pomalu. Upíří vlastnosti jsou už takhle neuvěřitelné, ale když se tomu přidá Stín démona...
Také je zde daleko více obětí z řad nevinných, což je trochu proti smyslu organizace Noční klub, ale hajzlů je pobito daleko, daleko víc. Ještě, že ta krev stříká jen imaginárně na papíře. Přes neustálou akci je však děj bohatý a plný zvratů (zrada ve zradě jiných zrad...)
Některé pasáže ve mně vyvolaly neskutečné emoce. Ještě, že došlo ke spravedlivé odplatě. „Ne, taštičku ne,“ - tak to si budu pamatovat zatraceně dlouho.
Ano, závěr se sice trochu rozplizává, ale líbilo se mi číst o obnovení Klubu.
Každopádně – Karolína rulez!

„Prvního jsem zlehka klepl do spánku a on ztěžka klepl nosem do podlahy.“

„Žaneta si kdysi dávno nechala nahoru na pravý prs vytetovat kolibříka, ale ptáček se dlouhodobým používáním vytahal na něco, co připomínalo nejspíš pterodaktyla. Jak na mě jeho majitelka předváděla polohu odborně zvanou „jízdmo“, vypadal i na pterodaktyla pěkně nakrknutě.“

Překvapivě je tu i velice pragmatický náhled na politiku (aktivisty) :
„Jak ti to vysvětlit…,“ zvedl jsem ho, aby viděl: „Víš, lidé jsou různí: bílí, černí, žlutí a zelení. Ti zelení jsou obvykle bílí, ale o to víc do všeho kecaj.“

„Čím to, že v téhle zemi, když někdo řekne suďte se se mnou, vnímám to, jako by mi řekl polib si prdel!“ zamyšleně jsem našpulil rty.
„Nezávislý soud rozhodne…!“
„A čím to, že ve všech zemích mají jen soudy, a jen vy tady je máte nezávislé!“

37 12.11.2018

Klasika. Povinná četba pro všechny, stejně jako 1984, jen toto je zjednodušené a zabalené do bajky.
Kdyby tak lidé, kteří nečtou knihy skoro vůbec, víc četli... třeba toto dílo. A třeba kdyby se dovtípili... tak možná život vypadá jinak.
Je to pořád dokola. Protože to, že některá zvířata jsou si rovnější, vidíme dnes a denně.

37 04.06.2018

Půjčím si úryvek z anotace, protože mi přijde velmi výstižný: "Umění vypravěče a smysl pro humor a vtip dodaly tomuto poutavému příběhu kouzlo jedinečnosti, které ze svého půvabu nic neztratilo."
Alchymický začátek mne ke knize naprosto přikoval. Později je alchymie o dost méně, ale o to více je napínavých dobrodružství a zmíněného humoru.
Styl psaní jsem si vychutnával. Starší jazyk s přechodníky dnes už moc není k vidění, ale také díky němu získává kniha své kouzlo. A ještě musím zmínit vynikající přísadu - jazykové hříčky a občas přímé řeči v italštině a francouzštině. Skvělý celek i detaily.
Doporučuji a jdu na druhý díl.

36 11.01.2021

Velice pochmurná a bohužel i trochu pravděpodobná vize budoucnosti. I když... :-) Prostě úžasná záležitost. Mnoho rovin a náznaků překvapilo, přes mistrnou akční scifi se pan Kulhánek dostal na ještě vyšší úroveň, než jsem čekal. A to nejen tím, že se část příběhu odehrává ve vesmíru, hlavně posledními stránkami. Musím přiznat podobnou zkušenost jako píší v komentářích někteří čtenáři, začátek je trošku matoucí, nicméně když se to rozjede, žasnete vedle tradičně kulervoucích akčních scén nad nápaditostí příběhu. Vtipné odkazy na známé prvky naší doby potěšily jako vždy (jen nevím, co kdy Britney autorovi udělala :-) ), taky BugMac, Jobugella s extra velkými kousky a Nový Švábík s 10% zdarma navíc mne totálně rozebral. A navíc jsem opět bohatší o několik nových, krásně znělých, ryze českých slov.
Všem doporučuji, je to vynikající zážitek.

"O mrtvých jen dobře."

"Vzňáááu!"

"To je kyselina sírová? Můžete postrádat dva litry?"
"Jistě, na co vám bude?
"Na pálení žáhy," usmál jsem se. Vypadal zaskočeně.

36 24.09.2019

Na tuhle knihu vzpomínám velice rád. Byl to můj první Robinson i první kniha s robinsonovskou (či survivalovou :-) ) tematikou a jsem za to rád. "Klasický" R.Crusoe od D.Defoe také stojí za přečtení, obě knihy mají své obrovské kouzlo. Samozřejmě převyprávěný příběh je vhodnější a poutavější pro věk cca 8-15, verze od Defoea pro věk 15+. Takto jsem to četl i já a takto doporučuji. Souboj člověka s přírodou (nebo snad i soulad? kéž by) - to se neomrzí.
Doporučuji!

36 23.04.2019

Vynikající záležitost. Sci-fi, jak by podle mě měla být. Uvěřitelná vize, promyšlené prostředí, otázky existence, lidskosti, morálky... V knize je toho vedle hlavní zápletky s androidy, která je už tak perfektně propracovaná, tolik navíc: ať už jako jemné narážky v dialozích na širší souvisosti nebo úvahy přesahující do dalších rovin, hlavně lidskosti. A také postava Mercera a mercerismus... asi jsem všechno z tohoto nového "náboženství" úplně nepochopil, ale přesto - už jen vize sdílení zážitku s miliony ostatních díky elektronické krabičce - neprožíváme něco v zárodku podobného už teď, sdílením na sociálních sítích?
Četl jsem jedním dechem. Jednoznačně doporučuji!

35 13.02.2019

A zase ta Lisbeth... Je to skvěle napsané. Postupné odkrývání tajemství, napínavost dosahuje tuctu kšand nebo spíš lana pro bungee jumping. Jsou tu i nové postavy a noříme se hlouběji do svinstva.
Navíc téma obchod se sexem a týrání žen je něco, při čem se normálnímu člověku nutně otevírá kudla v kapse, takže palce se držely prakticky samy.
Vyšetřování policie ukazuje, jak se lze dívat na různé důkazy, zvlášť pokud je někdo zainteresovaný, aby vyzněly jistým způsobem...
Lehký spoiler : ano, několik záporáků je potrestáno (včetně boxerského souboje, aj!) Pocit zadostiučinění byl vážně fajn.
Jen ke konci knihy, ta věc s kulkami ráže "jen" .22 ... No, budiž. Ale ten poměrně dlouhý nedostatek kyslíku, to opravdu jen s přimhouřením obou očí. Samozřejmě mi pak spadl ze srdce kámen nejméně velikosti menhiru :)
Doporučuji!

34 16.08.2021

Tohle byla nádhera. Smutné, ale plné tolika moudrosti. Poslouchal jsem namluvené a vychutnával si každou větu. Než...
... než jsem se chtěl podívat na autora a zjistit o něm více, a čekalo mě velké překvapení. Kniha je čirá fikce. Autor nebyl jako dítě žádný sirotek a v mládí byl docela vyhraněný rasista. O to víc mě fascinovalo, nakolik sugestivně se mu podařilo příběh vystavět a popsat indiány, vytlačované ze svých území. Téměř vše jsem mu zbaštil i s navijákem. Jen mi v průběhu čtení přišlo divné, jak pětiletý kluk zvládá určité činnosti a reaguje v určitých situacích - ve skutečnosti by hlavní postavě muselo být podle mého laického odhadu tak 8-10 let.
Je tu pár věcí, které perfektně zapadají do našich představ o indiánech. Ano, našich. Protože je však kniha fiktivní, dnes bohužel nelze zjistit, z jakých pramenů autor čerpal a nedá se určit, nakolik jsou indiánské zvyky pravdivě popsané nebo na reálném základě. Bohužel. Člověku se chce věřit, že to alespoň zčásti pravdivé je. Protože je to plné tolika moudrých slov...
Narážky na střet vrchnosti (tedy politiků) a obyčejných lidí jsou perfektní a naprosto nadčasové. Křivda spáchaná na původních severoamerických obyvatelích byla nesmírná nespravedlnost. A asi nebude nikdy dost papíru popsaného vyprávěním o tom.
Pokud budete chtít knihu někdo číst, přečtěte si ji a o autorovi si toho moc nezjišťujte. Zůstane vám nádherný dojem. Tato kniha je opravdu skvost. Přes všechnu rozpačitost ohledně autora. Zasloužených 5 hvězd, rozhodně se k ní ještě vrátím.

34 20.01.2019

První návštěva ve světě Středozemě... když ještě byl samotý název Středozemě a její idea jen hudba budoucnosti. Příběh je v zásadě jednoduchý, ale je v něm toho tolik... statečnost, odhodlání, boj dobra proti zlu, cesta, která člověka (hobita) změní...a hlavně dobrodružství! V neposlední řadě mnoho kouzelných bytostí, které jsou tak pěkně napsané, že z nich fantasy vychází dodnes (elfové, orkové, trpaslíci, zlobři, vrrci...).
Pro ty, kteří se chystají na četbu trilogie Pán prstenů téměř nutný předkrm :-)
(mimochodem, zapomeňte na filmového Hobita, kterého by bylo potřeba hodně, hodně sestříhat, aby to alespoň trochu stálo za to)

34 03.08.2018

Tohle je další hmatatelný důkaz Čapkovy geniality. Tak dobře napsané, do hloubky jdoucí. V této knize je všechno. Oslava života, stýskání si nad jeho marností, láska, smrt, lidská ušlechtilost i malost... Už samotná první část prostého líčení života byla tak pěkně postavená, promyšlená, uvěřitelná. Ty přesné postřehy, co se týče životních rolí, situací. Dlouhé a zevrubné rozebírání konkrétních pohledů "já" na život v závěrečné části mne zprvu překvapilo, ale postupně jsem zjistil, že se jedná o zcela organickou součást knihy. Obyčejnost života s prvky neobyčejnosti, nebo naschvál již níže zmíněný oxymoron - žádný život není obyčejný, anebo autorem zmíněných několik životů ten hlavní utvářející?
Podle mne ode všeho kousek a ještě mnoho navíc.
Klenot od jednoho z nejlepších českých prozaiků.

33 14.02.2022

Tato kniha je perfektní zpracování výborného nápadu. Nemusíme cestovat do roku 2045, již dnes mnoho z nás podléhá kouzlu virtuálních světů, takže myšlenka dystopie možná není moc vzdálena budoucnosti (a to knize ještě přidává).
Jinak Oasis je skvěle promyšleno. Autor zároveň vzdává hold všem tvůrcům počítačů (Atari, Commodore,..) videoher od prapočátku (Pacman,...) a legendárním literárním dílům a stolním RPG hrám, které jsou podstatnou inspirací.
Různé další narážky na popkulturu a hudbu děj skvěle okořeňují. Hádanky jsou promyšlené a řešení napínavá. Nápad s "karaoke" scénáře filmů mě neskutečně pobavil. Představil jsem si sám sebe, odříkávajícího repliky Svatého Grálu od Monty Pythonů a zjistil jsem, že mám ještě co dohánět (podívat se na něj ještě asi 141x, abych dosáhl stejného počtu shlédnutí jako Wade - 157x).
Příběh a jeho zpracování však určitě osloví i čtenáře hrami nedotčené.
Další plusové body dávám za spravedlivý boj proti chamtivosti korporátu. Závěr si nejde představit jinak.
Jediné, co by se dalo vytknout, je určitá černobílost některých postav. To mne ale napadá až zpětně, v průběhu čtení příběh ubíhá jako splašená herka a vše se skvěle doplňuje.
Oslava toho, co dělá náš život pestrým a zároveň oslava života jako takového a uvědomění si priorit. Geekům a nerdům zdar!
Doporučuji.

33 23.09.2021

Úžasná záležitost. Nadčasová kniha. Nevím, jak to napsat, je v tom celý život. Všechny postavy se neskutečně doplňují. Ti, kteří váhají (jako předtím já), jestli si přečíst ruského klasika, ať váhat přestanou. Doporučuji!

33 29.10.2020

Golemové a tajemné vraždy... Hlídka je posílena o nové skvěle vymyšlené postavy a dává se do vyšetřování.  Vtipné narážky na sekty (policista Postihnout-hříšné-vysvětlující-brožurkou), emancipaci trpaslic, které se dosud vydávaly za trpaslíky a to bez potíží (vousy jako vousy), diáře organizery (popletený skřítek), heraldika, do toho rovná práva (otrocká práce golemů)... Zase dokonalá směsice, prošpikovaná situačním humorem daným vlastnostmi postav.
Vtipné existenciální a náboženské úvahy nejen golemů na úplný závěr, kdy už vlastně zápletka vyvrcholila, bylo několik třešniček na už tak skvělém dortu. Jeden z nejlepších dílů o Hlídce, alespoň pro mě.

"Ty jsi aristokrat, Noby."
"Jistě, pane, ale mám na to speciální šampón."

"Ateismus je také náboženské stanovisko," zaduněl Dorfl.
"To ne," protestoval policista Postihnout, "ateismus je popírání boha."
"Takže je to náboženské stanovisko. ... Správný věřící myslí na boha neustále, třebaže ho v myšlenkách popírá... "

"...vypustil jsem všechna zvířata, ale ona jen hloupě pobíhala sem a tam. Některá se dokonce vrátila do ohrad na jatkách. Proč?"
"Vítejte do světa, policisto Dorfle."
"Je to snad hrozné, být svobodný?"
"Řekl jste to sám."
"Vy říkáte lidem: setřeste své okovy, a oni si sami udělají nové?“
"To patří k základním lidským činnostem."

33 24.07.2020