RyonMathrin
komentáře u částí děl
Posloucháno jako audiokniha. Velmi dobré. Nejvíc se mi líbilo, že i když jsem od začátku tušil, jak to asi dopadne, tak jsem byl přesto napjatý. Dikce vypravěče Reda je prostě úžasně zmáknutá. Parádní záležitost!
(PS: já vím, že to není zrovna vhodná asociace, ale při poslechu jsem si vybavil L.Nielsena z filmu Bláznivá střela, když vysypával při vězeňském baseballu z nohavic písek :-) )
Ten nápad, že každý čaroděj čerpá sílu pro svou magii z něčeho jiného (narodí se s tím, nevybere si to) je parádní. Vlastně to mágy dost svazuje. Ten princip je moc pěkně zpracovaný. Líbila se mi myšlenka, že i dar pro nekromancii je vrozený.
V rámci povídky je také mnoho postav, které jsou krátce, ale zcela dostatečně charakterizovány a vždy víte, o kom je řeč.
Závěr je výborný, souhlasím s PeterDzurjaník, lépe bych to nenapsal.
Pozor, možné spoilery !
Tahle povídka mne zaujala spíše svou formou, než nějakou překvapivou pointou. Nevím, jestli jen kvůli svébytnému jazyku plnému hovorových výrazů, ale sakra dobře se to četlo. Cynický humor hrdiny a jeho netypický vztah s dračicí byl velmi zábavný.
Budu se s názorem vymykat, ale právě absence širších souvislostí se podle mě do této povídky velmi hodí. Velmi zvláštní a příjemná jednohubka. 4 a půl *.
Zbytečnost. Toto nemá s povídkou nic společného. Možná by se hodilo do nějakého bestiáře, ať už pro DrD nebo jinou hru. Takto je to fádní, nijaké a do celkového výběru to absolutně nezapadá. Ještě, že to je jen pár stránek.
Krátké, vtipné, originální. Docela zajímavá hra s jazykem, zvlášť konec povídky, který vlastně vysvětluje název. A nevím, jaký vztah má autor k Martinovi Antonínovi, ale je tu zjevná narážka. Navíc jsem nepoznal, v jakém smyslu narážka, jestli přátelská, nebo popichující.
Pozor, spoilery !
Rodový kouzelný meč a drak v lidské podobě poprvé mezi lidmi. Navíc zrovna v době, kdy se chystá mocenský převrat. Je to jednoduché, má to spád a klasické hrdinské atributy. 3 a půl *
Myšlenka: dost dobrá. Forma: velmi netypická. Výsledek: zajímavá krátká jednohubka.
Pozor, spoilery !
Ten nápad je naprosto skvělý... překladatelka do dračí řeči, a ten popis, jak ta řeč zněla, super. Drak v Americe mi zprvu moc nesedl, ale postupně, jak se příběh vyvinul a vyvrcholil, se mi příběh začal líbit. Kdybych neznal autora, pana Renčína bych netipoval, ale tím spíše mne příjemně překvapil.
Pozor, spoilery !
Tahle se mi hodně líbila. Přispěl k tomu i jazyk, který se snaží o dobové výrazy (archaismy, germanismy, latina... ať už je to cokoliv, jsou podle mě dobře použité) a také středověký svět plný boje o moc a velebníčků, kteří nejsou vůbec velební (jak to často bývalo).
V kombinaci s drakem, který najednou řádí v lesích kolem panství a další hrozbě je to docela slušná a napínavá směska. Všichni si z příběhu odnesou sice jen šrámy, ale přesto je to zážitek.
Smutné, ale poutavé. Pavel Renčín opět nádherně zpracoval jeden ze svých kouzelných nápadů.
Zajímavý nápad, ale musel by být jinak zpracován. V této podobě ztráta času.
Pozor, spoilery !
Tohle byl hodně zvláštní výlet do jiného světa. Přesun hrdiny do jiných realit a zpět překvapil a ozvláštnil. Povídka byla docela dlouhá, po dočtení jsem si ale říkal, že by nápady z povídky zasloužily ještě i trochu pokračování, dalo by se z toho vytěžit asi ještě dost.
Tato povídka využívá známá dračí klišé, ale jsou podaná nápaditě a humorně. Pobavilo mě to.
Nápad vycházející z klasického mýtu o dracích. Krátká, ale s perfektní pointou. Za mě 99%.
Na to, že je Cthulhu nejprofláknutější Lovecraftova věc tak nic moc. Místy zdlouhavé, rozpitvávané. Jiné povídky jsou pro mě daleko lepší. Nápaditější, s větším spádem... např. Věc na prahu. Nebo Hudba Ericha Zanna – ta je podle mě nepřekonaná.
Přesto to stojí za přečtení.
„...Ozvalo se prasknutí připomínající pukající měchýř, po moři se rozlila mazlavá špína jakoby z roztržené chobotnice, vzduch prostoupil puch jakoby ze sta otevřených hrobů a zvuk, který se kronikář dokonce zdráhal svěřit papíru...“
Cthulhu fhtagn!