Renatka11 komentáře u knih

Už nevím, kdy jsem Madeleine poprvé zaregistrovala, nejspíš až v době jeji éry americké ministryně zahraničí, ale téměř okamžitě mi byla hodně blízká a cítila jsem k ní velikou úctu, respekt a obdiv. Myslím, že žen v politice není nikdy dost a takovýchto zvlášť. Jsem proto vážně hrdá na jeji české kořeny a těším se, že se k této knížce, která je i přes převážně politická témata úžasně čtivá a srozumitelná, zase brzy vrátím.

21 14.12.2021

Zajímavě napsané, uvěřitelné a neveselé. Četla jsem poměrně dlouho a proto mi asi i dlouho trvalo zorientovat se ve všech postavách a i pak mi některé přišly zbytečně navíc. Nejzajímavější a nejúplnější pro mě byl příběh Aničky s Mlladou. U jiných bych potřebovala něco dopovědět.

29 12.12.2021

Ani styl ani obsah mi na vánoční atmosféře moc nepřidal. Podle krásné obálky jsem asi čekala něco trochu poetičtějšího.

17 10.12.2021

Babičku jsem četla poprvé na základní škole a pamatuju si, že jsem se k této tenkrát povinné četbě musela nutit a rozhodně si ji neužívala. Až teď, když jsem držela v rukou krásné voňavé vydání z toku 1935 po mojí babičce, jsem tuhle českou klasiku dokázala ocenit i si ji vychutnat. Babička je opravdu krásně napsaná, ale nedala se číst rychle, naopak. Ale právě to zpomalení a napojení se na tehdejší životní styl na mě působilo zvláštně uklidňujícně a pohodové.

42 17.11.2021

Tak tohle mě opravdu hodně bavilo! Mark Watney je úžasně vtipný sympaťák, optimista a šikula, se kterým byla kolonizace Marsu radost. Při čtení jsem se často smála nebo aspoň usmívala a ani na chvilku se nenudila. Často vyzdvihuju u knížek uvěřitelnost příběhu, ale tady jsem ji vůbec neřešila a jen se skvěle bavila.
"Jak se to může podepsat na lidské psychice?... Zajímalo by mě, co se mu právě teď honí hlavou.
Denikový záznam sol 61: Jak může Aquaman ovládat velryby? Jsou to přece savci! Nedává to smysl." :)))

61 09.11.2021

Metu mi doporučila moje dcera, které ji zas doporučila její kamarádka. Prý by se mi to mohlo taky líbit... No, a líbilo, jak originální námět, tak zvláštní a naprosto nepředvídatelný příběh i hodně zajímavý styl vyprávění.

14 06.11.2021

Jedna rovina příběhu byla celkem napínavá, přestože ne moc uvěřitelná, zatímco ta druhá mi dost připomínala Padesát odstínů šedi a já jsem se smála větám, které byly podle všeho míněny vážně. Přestože knížce nemůžu upřít čtivost, další tituly Colleen Hooverové už vyhledávat nebudu.

29 31.10.2021

Mám ráda Formánka a miluju ticho, ale první půlka jeho Knihy o tichu mi moc nesedla a ta uváděná spousta setkávání s různými více či méně inspirativními lidmi ze všech koutů světa mě spíš rušila. Ale pak se to najednou, u kapitol Přístav a Dopis, otočilo skoro o 180 stupňů a já jsem po většinu zbylých stránek s textem souzněla, běhal mi mráz po zádech nebo jsem měla slzy v očích, často i všechno dohromady.

19 29.10.2021

Krásný jazyk i příběh, nádherně poetický a romantický, přestože smutný. Ráda se k Petrovi a Lucii někdy vrátím. Kromě toho mě zaujalo i krátké představení autora na konci knížky, hlavně informace o Rollandových protestech proti Mnichovské dohodě a následné okupaci Československa a o jeho blízkém přátelství s Mahátmou Gándhím.

40 25.10.2021

Přestože okouzlení z prvního přečtení před spoustou let už se neopakovalo, i teď mě Saturnin pobavil a několikrát rozesmál. Pohodová česká klasika.

39 24.10.2021

‌Na tenhle kultovní román jsem se dlouho chystala a těšila a, přestože jsem měla poměrně jasnou představu, co mě čeká, i tak mě hodně překvapil. Tísnivý pocit beznaděje, jen s minimálními záblesky naděje, nejprve pozvolna, ale později čím dál děsivěji a šíleněji, i když stále věrohodně, gradoval. Neumím si představit číst tuhle knížku v době, kdy jsme v něčem podobném žili, a jsem vážně ráda, že už ji mám za sebou. Před panem Orwellem smekám, ale po dočtení snad nejdepresivnějšího příběhu, který znám, si ráda dám něco veselejšího.

59 07.10.2021

Nádherné! Chytré, vtipné a stále aktuálníí!
Havla prostě miluju a Knihovně Václava Havla, u jejíhož stánku na Světě knihy jsem si dneska knížku koupila, moc fandím. Navíc se mi hodně líbí tohle kapesní vydání a bavily mě i doplňující informace o Havlově životě a tvorbě.

20 23.09.2021

Tak to zas byla síla! I povídky píše Hanišová naprosto bravurně. Dotkly se mě všechny. Úplně se mnou ale zamávaly Vrátíš se?, Manažerka a Brácho. Pocity z nich jsou neskutečně silné i přesto, že jsem s každou z nich strávila tak krátký čas.

33 06.09.2021

Nádherný příběh, který připomíná to, co nesmí být zapomenuto, ani až nezůstane naživu už žádný z pamětníků. Všechny ty hrůzy, které se zdají tak vzdálené, se skutečně odehrály, a Jodi Picoultová, která je sama Vypravěčkou s velkým V, (nejen) o nich pověděla jeden z nejkrásnějších příběhů, s kterými jsem se kdy setkala. Hrozně mě bavilo vyprávění z různých úhlů pohledu a v prvni osobě. A přestože nerada upozorňuji v komentářích na konce, musim říct, že tenhle mě opravdu dostal.

48 22.08.2021

Tak to byla opravdu zdařilá rekonstrukce. :o( Stejně jako u předchozích knížek od Hanišove jsem se nemohla odtrhnout a obdivovala uvěřitelnost příběhu i jednotlivých postav. Poměrně dlouho jsem se ale pozastavovala nad Eliščinou vyrovnaností a schopností i přes prožité trauma normálně fungovat. Každopádně i jí jsem, stejně jako Houbařce a Anežce, držela palce až do poslední stránky.

33 14.08.2021

Tribeč se mi dostal pod kůži a jeho příběh na mě působil nezvykle rozporuplně. Na jednu straně mě styl vyprávění zvlášť ze začátku moc nebral a ani jsem příběhu nevěřila, na druhou stranu bych se tam ale po přečtení Trhliny nikdy dobrovolně nevydala. Knížku jsem chtěla dneska dočíst a vrátit do knihovny, ale ke konci už jsem si záměrně dávkovala pauzy, aby mi z toho taky nehráblo. Je to opravdu hodně sugestivní, a to i přesto že jsem se moc nezabývala uváděnými odkazy na videa a články a knížku četla poměrně dlouho. Tísnivý pocit a myšlenky na Tribeč každopádně přetrvávají i po dočtení.

36 13.08.2021

Krásné a úžasně čtivé! A mně hodně blízké, ať už postavou sympatické Marie, zmínkami o Trumanu Capotovi, Pani Dallowayové, benzínce u Lovosic nebo pařížskou Jardin des Plantes, s kterou jsem se nedávno seznámila v "Jsou světla, která nevidíme". Navíc jsem knížku náhodou symbolicky dočítala při dnešní plavbě na plachetnici. Hájíček mě opět nadchnul!

31 29.07.2021

Před začátkem čtení jsem o Harper Lee nevěděla nic a o knížce jen to, že je v databázi výborně hodnocena a že ve stejnojmenném filmu exceloval Gregory Peck.
Teď uz vím, že autorka čerpala ze svého dětství a předlohou jejího knižního kamaráda Dilla byl její skutečný kamarád a můj oblíbený autor Truman Capote. A také mohu potvrdit, že knížka je opravdu kouzelná, dětský milá, vtipná, něžná a upřímná, jako by ji vážně napsala malá holka. A film, ač černobílý, zaujal dokonce i moje děti, zatímco u mě i tentokrát zvítězila knižní předloha.

57 28.07.2021

Skvělé, napínavé, nutící k přemýšlení a tak aktuální! Některé knížky se mě skoro fyzicky dotknou a 451 stupňů Fahrenheita k nim rozhodně patří.

47 22.07.2021

Dva krásné příběhy z těžké doby, o lásce, talentu, naději a odvaze, hodně zajímavě časově poskládané a postupně do sebe zapadající, stejně dokonale jako hlavolamy otce Marie-Laury. Spolu s ní jsem doufala a cítila vůní a doteky moře v Saint Malo, zatímco spolu s Wernerem jsem se nadchla pro vědu a nesouhlasně přihlížela zbytečným krutostem války.

54 20.07.2021