Phyl komentáře u knih

Konec jak z Metrixu vystřižený přesně vystihl celé toto dílo. Kdy se mladý Želu plný lásky a jiných super prima kool vlastností, postaví hloupému a přesto mocnému černokněžníkovi, který je tak strašné mocný až je pitomý, nechá se pokaždé napálit. Poslední díl po kterém mi stále v uších rezonuje duté plácání se do hrudi, kdy hlavní postava neustále připomíná, že úkol který byl svěřen právě jemu není ničí věc pouze jeho vlastní. Hlavní ovšem je, že z každé patálie vyvázne Potter úplně nejwitz mrtě mazec v klidu, i když je pravda, že za sebou zanechává značné kvanta mrtvých jedinců, abychom si mohli i zabekat. Jsem nesmírně šťasten, že jsem se tímhle vším přebrodil a mohu tak konečně na toto "veledílo" kidat tolik špíny kolik se mi zachce, neboť jsem získal k tomu právo. Láska vždy zvítězí nad zlem a nenávistí a navíc se ukáže... Přesně tak.

4 16.10.2018

Uplakánek Harry Potter mě vlekl v řece svých frustrovaných slaných slz od samotného začátku až k nebývale vzdálenému konci, který byl při brodění se jeho ješitností, frajeřením a sebelítostí, opravdu za odměnu. Neustálý nářek, hlavního ufňukánka proudil tak mocnými peřejemi jeho zmateného, napadeného a nemocného mozku, až pohnojil vše co se dalo a tudíž na onom dlouho vyhlíženém konci, kdy si člověk myslí, že tu rozbouřenou řeku pomyslných ústrků má za sebou, musí opět zabrat, aby se neutopil v moři ještě větší sebelítosti než si kdy dokázal po tom všem představit.

4 19.09.2018

Tak jsem se k Potterovi, během dlouhých let pevného vzdoru, přeci jen nachomýtl i já. Prostě mě pottermania minula, neboť jsem byl upištěný fanynka u série Pán prstenů, a nemohl jsem v té době klesnout na úroveň tohoto škváru. V zásadě mi to vydrželo do dnešních dnů, a neustále mnohé překvapuji svou neznalostí problematiky této. Nakonec jsem ovšem neodolal, neboť jsem v těchto horkých dnech chtěl dopřát svému nevzdělanému, tudíž hloupému mozku, četbu lehčí a nesložitou, a mohu konstatovat, že má očekávání byla naplněna, přesto možná trochu překvapen jsem byl. Nemohu tvrdit, že to jest špatný literární kus, škvár. A nemohu ani tvrdit, že se mi to dobře nečetlo. Přesto nemohu ani tvrdit, že si to z mého utrpně bezvýznamného pohledu zaslouží být tak neskutečně oslavováno, vynášeno do nebes, honorováno, milováno. Jediné co mohu přiznat je fakt, že se Potter nikdy nebude ani zdaleka otírat o kotníky v onom bájném boji, jenž byl zažehnut přelomem tisíciletí, s čímkoli co se týká Tolkienova odkazu. A nikdy to ani nebude kniha, kterou bych doporučoval dětem jako první možnost. A nikdy se asi nepodívám na filmy všechny, pokud nebudu nucen násilím, a nikdy si nebudu hrát na Pottera. Glum glum glum.

Dodatek dodatků, na horký letní den před bouřkou je to slušné rozptýlení a pokud budou vedra pokračovat, možná budu pokračovat i já, abych se dopracoval co nejdříve k vyspělým dnům Emy Watson.

4 07.08.2018

Lidský výkal, který při chůzi mává rukama až k nebesům, kolébá se při tom jako houpací koník, a jeho trup spolu s hlavou je skoro rovnoběžný s chodníkem, je stále jenom lidský výkal. Nikdy to nebude chudáček, který omylem zabřednul do hlubokého moře sraček. Udělal si do svého člunu, po kterém tímto mořem brázdil sám. A když se začíná potápět, ztratí pádla a jeho hlava už z těch sraček trčí opravdu jenom kousek, začne naříkat, jak je k němu moře nespravedlivé. Že on tu díru neudělal naschvál. On pouze chtěl vyzkoušet co se stane když jí udělá. Netušil přeci, že ty sračky začnou tou dírou protékat. I když viděl jiné čluny cestou se potápět, stále věřil tomu, že jemu se to nestane. Nemohl se přeci nechat poučit jinými lidmi, dokud to sám nezkusí. A zatímco jiní si do člunu díru neudělali a chtějí poklidně plout dál, musí přes neustálé naříkání a kloktání topícího se lidského výkalu ve sračkách světa, poslouchat jak jsou k němu slepí a zlí. Tak se odhodlá jeden, že jej v tom nenechá, připluje k němu a snaží se jej vytáhnout na svůj vlastní člun. Ale co se nestane, lidský výkal, člun převrhne a ve sračkách jsou oba. A tak to dělá dál nehledíc na to, že ten, který mu chtěl pomoct se topí a on chvíli pluje na jeho převráceném člunu. Dokud opět nespadne do sraček a tak to dělá pořád dál. Běduje nad svým osudem, napíše o tom knihu a ještě si stěžuje, že když vyplouval na širé moře sraček dostal menší člun s malou prasklinou a tak byl náchylnější a je tedy nad slunce jasné že se to muselo stát. Nakonec, i když tu díru udělal sám, uvěří, že mu ji tam udělal někdo jiný a přesvědčuje o tom i ostatní.

4 03.05.2017

V popředí toho ohně šel Glaurung, otec draků, v celé své síle; v jeho průvodu byli balrogové... Jestli jsem dal sérii Pán prstenů 168 bodů z 10, tak Silmarillion jich dostane dvakrát tolik, a přesto to není dost, na to abych dokázal vystihnout jeho výjimečnost, skvost, krásu...

4 03.05.2017

Po tom co jsem musel nějakou dobu jenom přemýšlet proč se to stalo, a nedokázal jsem se ani na tuhle knihu podívat, aniž bych necítil černé svědomí, nešli na mne chmury nebo jsem z toho nepropadl depresím a pláči, jsem jednoho dne našel odvahu. Vzal jsem knihu do ruky, a přesto že bych měl cítit radost z opětovného shledání, věděl jsem, že to již nikdy nebude setkání jako za starých časů. Před několika lety, kdy jsem se s Hobitem loučil, jsem totiž neměl ani tušení co se s mým milým kamarádem stane.

Mám ideu. Ta idea je taková, že chci v životě něco dokázat. Zapsat se lidstvu do paměti, do tak vzdálené, budoucnosti, že si to ani sám nedovedu představit. Bohužel jsem méněcenné hovado, které zatím nic v životě nedokázalo. Pak se ale naskytla příležitost. Objevila se krize, lidé nadávají na kdeco, převážně pak pracující třída a chudší část obyvatelstva, kterých je většina. Začnu šířit názory o síle národa, která se dá dokázat pouze násilím a šířením nenávisti vůči jinak smýšlejícím jedincům. Lid zvládnu zfanatizovat lehce, jelikož stačí mluvit o věcech, které chtějí slyšet, a nabídnout jim lehké řešení, kterého dosáhnou lehce a ještě na tom budou dobře. Oni poslechnou. Stačí to jenom dobře předat. Slova mají moc, a já ji budu mít také. Každý se bude třást nad mou neskonalou velikostí a hřát se ve světle mé skvělosti. Budou oslavovat mnou vymyšlené kroky, k lepšímu životu a budou mě za to milovat. Já se stanu jejich vůdcem, který je povede, za velkými činy. Stanu se neporazitelným. Budu nejskvělejší a nejmilovanější osobou na světě. Lidé mne budou zbožňovat a já se stanu nesmrtelným hrdinou. Krása.

4 11.11.2016

Paráda, člověk perverzně rozdováděl fantazii, při mučících scénách, a k tomu dostal, čtivě pěknou zápletku, o perverzním katovi, nebojácně neohroženém Steinovi a připosraném svůdníku Barbaričovi, kteří řeší strašidelný případ plný strašidel a hlavně o tom, jak již několik staletí stará otázka, nenávisti různě smýšlejících kultur, je stále aktuální.

4 27.10.2016

V šeru svého děsivého pokoje, jsem lačně hltal, pouze ve svitu lampičky, každou stránku, jako by to mělo být to poslední co udělám.

4 26.08.2016

Krásný start, hned jsem musel běžet do krámu, vyřídit si kartičku, která mi zaručí slevy, neb jsem člověk velice šetřivý (mám to v povaze neboť jsem Čech a také skoro prajz), a kupoval další díl této ságy, která přivedla k orgasmu veškeré mé smysly, hned několikrát za večer s touto knihou. Jsem dojat a ukáplo mnoho slz štěstí.

4 21.06.2016

Začneme příběh o hodném, přestárlém pánovi, který venčí svou chodící klobásu vždy směrem k pekárně, kde se láduje něčím co upekla škaredá židovka. Musíme se přelouskat, přes vnitřní monology a nejistoty této "odporné bytosti", jak sebe samu vidí, jaká je to uličnice, když svedla ženatého muže. Naprostá nadbytečnost, která zdržuje od hlavního příběhu, i když chápu, že v příběhu musí být nějaká zubožená lidská troska dnešní doby, která hledá samu sebe a běduje nad sebou, aby mohla kontrastovat s problémy, které měla hlavní vypravěčka. Člověk si pak řekne, aby tak mohl pisatel ukázat, že problémy nás obyčejných lidí, kteří se hemží světem jsou nicotné oproti tomu co zažívali lidé za vlády nacizmu, a uvažuje, že by to nejraději přeskočil, hlavně ve chvíli, kdy se začne příběh zamotávat, a starý mírumilovný pán se stává zrůdou, která se podílela na největších sviňárnách v lidských dějinách. Ano výborně. Je to dosti nadané. Asi jako nadaný žák. A máme hlavní zápletku jupí. Ovšem pak se konečně dostáváme do fáze, kvůli které 98,69874% procenta lidí uchopila tento příběh a začala se jím přes útrpné vnitřní monology Sage, přelouskavat k fázi, která nikoho nenechá nestranným. Ocitneme se v hlavě osoby, jenž zažila Holocaust a to se vším všudy. A nejenom v hlavě jedné osoby, ale osob z obou stran táborů. V téhle části je to silný příběh, který nezasluhuje žádný komentář. A vo tom to je. Je to silný příběh, který ve mne zanechal v neklidném podřimování, během kterého jsem dumal nad tím jak je možné, že ještě existuje tolik vymatlanců, kteří tuhle pomatenou ideologii mohou následovat i v této době.

4 24.02.2016

Nedokonale dokonalá alkoholická troska fetující výpary vlastních zvratků. Knižní Bear Grylls, který přežije kdejakou těžkou životní či přírodní pohromu a veze se dál na svém drsném egu a vlně čehokoli ostře tekutého co se mu dostane pod ruku. A když k tomu všemu ještě přitluče vlastním xichtem hřebíček na hlavičku.... člověk snad dokáže pouze konstatovat, že je to frajer, kterým by ale nikdy nechtěl být. A úplně nejwítsz nejhozčinkatější je ta romantická zápletka.

4 04.01.2016

Tichý, vražedný, smyšlený a o to víc nebezpečnější peze dvatišonce, pokouše abstinující životní trosku, která zapadá do klubu seržanta pípra a jeho klubu osamělých srdcí, a navíc honí chorvatského terminátora třitišonce, kterému byl v jeho životě velkým guru Dj Bobo. Do toho se zapojí armáda. Armáda spásy. Armáda spásy a fetky. Ano fetky. A všichni to jsou chudáci a nikdo vlastně neví kdo je ten hodný a kdo zlý. A co říct v tomto sporém a krátkém komentáři závěrem? Snad jen to, že jsem si musel opravdu pustit seržanta pípra a zjistit, že kvalitativně je to skoro totožné.

4 04.10.2015

Hery Díra, řeší své životní problémy alkoholem, a opět je na stopě Hazlhofovi. Hery Díra, řeší své životní problémy alkoholem, a opět je na stopě Hazlhofovi. A opět se budeme zabobírat fenoménem jménem dejavu, ten zvláštní jev, při kterém se nám zdá, že se něco opakuje. Hery Díra, řeší své životní problémy alkoholem, a opět je na stopě Hazlhofovi. Ano zní to dost podobně a svým způsobem je to podobné. Víc se asi rozepisovat nebudu, protože bych psal pořád to stejné.

4 21.09.2015

Hrudník jsem si potíral čerstvě napadlým sněhem, a doufal, že rozkoš, kterou mi to způsobuje bude trvat až do konce. A ono to bylo ještě lepší. Nakonec jsem uchopil pevně sněhuláka a drtil jsem jej až do samotného konce, kdy se roztopil a zůstal pouhý pocit blaženosti a uvolněnosti, které mi pomohl docílit. A hned po první návštěvě tohoto domu orgií mám chuť najít si v něm další podobnou společnici a pokračovat tam, kde jsem přestal.

4 11.02.2015

(SPOILER) Vlk se vrátil. A jaký sebejistý návrat to byl. Velká osina v zadku, opět nakrkne každého zloducha, kamaráda, staré přátele, kolegy, neznámé lidi, známé, ty co se jen mihnou životem, chlápka za volantem taxíku… dokud neshnijí staré rány až skoro k zoufalé smrti, aby se mohly začít celit. Trochu víc sympatií si Vlček v posledním díle zaslouží za to, že nikomu v afektu nerozflákal ksicht na kaši a zapomínal permanentně jméno jen jedné osoby.

3 08.02.2023

Člověka příběh zajímá tak moc, že si po nějaké době uvědomí, že neví co se stalo několik stránek předtím. Hlavně pokud se čtenář vrací k příběhu po pár hodinách. Čtenář se nebrodí jenom hektolitry krve, ale i apatickou empatií vůči postavám, které čtenáře absolutně nezajímají.

3 02.02.2023

Tento styl psaní mě neskutečně przní život a čas strávený s takovým dílem. Je to jako sledovat epizody Family Guy (Griffinovi). V polovině nějaké brutálně důležité superdebaty plné morálních problémů najednou jedna z postav řekne: “pamatujete, jak jsem byl před šedesáti osmi lety na záchodě a zapomněl si utřít prdel. Sice to nemá s tímto rozhovorem nic společného, ale musel jsem to zmínit, abych tak natáhl děj do požadované délky a nasral každého, koho zajímá to oč tu běží. Přiznejte se, že vás to strašně sere a to ve mně probouzí nutkání si u toho dráždit bradavky až do vrcholu extáze vzrušení z vaši frustrace. A teď zpátky k příběhu...” Jak se zdá je to zaběhlý trend autorky. Má to odvádět pozornost nebo se tak snaží udělat postavy víc lidské? To první se daří s bezmeznou hloubkou, to druhé absolutně skomírá při každém takovém pokusu víc a víc.

3 21.01.2023

Je to již tak dávno, kdy jsem bědoval nad nesmrtelností, jiného akčního hrdiny z úplně jiné knižní série a doufal jsem, že takové nezničitelné policajty vyrábějí jenom v Norsku. Teď se jeden objevil i v emérice, jen s tím rozdílem, že to není polda. Dostávat v jednom kuse nakládačku a několik kulek do těla, ztrácet hektolitry krve, zázračný způsobem přepínat vrozený autismus, když se to hodí a k tomu všemu být jediným bystrým jedincem na světě… to je extrém, v který jsem nikdy nedoufal. A když si člověk myslí, že se kolem nepohybuje dostatečné množství tuctových a hloupých postav, které jsou jen vatou v příběhu, objeví se ještě o řád nižší hloupější pako, které je nastrčeno, jen pro zvýraznění intelektu hlavního nesmrtelného myslitele. A ten závěr, ten závěr… k tomu se snad nedá říct kloudného slova a jediná osoba, která by nám to byla schopna vysvětlit, několikrát omdlela, aby na konci už raději nic nevysvětlovala.

3 14.01.2023

Neskutečné množství vykouřených doutníků a nekonečně opakující se popisy toho, co dokáže Python udělat s tělem oběti, rozmrdaly děj na malé kousky slátanin, vložených do příběhu za účelem jej natáhnout co to dá. Důvod proč si dát pauzu od série Spad a nepouštět se přímo do dalšího dílu, jelikož jedna rána touhle knihou oproti jiným, člověka znudí natolik, že je vyřazen na dlouhou dobu nebo už do boje nikdy nezasáhne. Udělá to strašný bordel, takže si musím zapálit další doutník na uklidnění. Pak sejmu dalšího parchanta svým pythonem, většinou stačí jedna střela, protože tahle zbraň nadělá strašný bordel, abych si mohl dát další doutník, který bude předzvěstí toho, že sejmu jednoho parchanta svým pythonem. Sice trefím jenom rameno, ale přes tu díru, kterou má oblíbená zbraň zanechá, budu moct v pohodě vybafat, deset doutníků najednou. Pořád to má Spád, ale těch hroznýšů tam….

3 17.12.2022