Natty
komentáře u knih
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Knihu jsem zhltla za dva dny. Tato zápletka vytržená z naší reálné historie, byť usazena do imaginární sudetské vesnice Skláře, mě velmi rychle vtáhla do děje a nepustila. Rodina zde získala hospodářství a malým překvapením navíc - původní německou rodinou, jež v domě žila po několik generací. Kdo je tady teď doopravdy doma? Jak zvládnou společně žít než nastane finální odsun Němců? Mohli by se z nich mezitím stát i přátelé? Kniha surově ukázala, co musely obě strany v době nastupujícího komunismu prožívat a, popravdě, bylo vcelku jasné, jak to celé skončí.
Strašně mě mrzela ta zarputilost, lži, naivita, snadná zmanipulovatelnost a uměle vytvářená nenávist, ať už šlo o kteroukoliv stranu. Takhle to však, bohužel, opravdu bylo.
Líbil se mi (alespoň částečný) posun Františkova vnímání. Kéž by tak v té době prozřeli všichni.
4,5/5
Sudetenland
Leoš Kyša
Příběh ze sudet odehrávající se v době po sametové revoluci v alternativní realitě, ve které neproběhl odsun Němců po válce? Ano, nutno říci, že velmi uvěřitelné a vcelku mě to bavilo. Musím však podotknout, že jsem se občas ztratila v německých jménech a vracela o pár stran zpět. Co mě tedy značně iritovalo, bylo pozbytí faktu, že si novinář nelámal hlavu s několikadenní sérií bez výměny spodního prádla a neustále opakující se zmínky o vytažení nové cigarety. O nenadálém vyznání se snad ani nebudu rozepisovat. Trochu mě také zamrzelo vyzrazení děje jedné z hlavních postav několik kapitol před koncem a hlavně to, že jsem se vlastně vůbec nedozvěděla, jestli a co bylo teda zakopáno! Každopádně i přes to všechno hodnotím kladně, je to originální nápad a dobře se to četlo.
Každopádně musím někdy vyzkoušet od Kotlety i jinou knihu, toto byla má prvotina a věřím, že to umí i jinak.
Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
Krátký a jednoduchý smutný příběh, avšak s hlubokou myšlenkou. Bála jsem se chvíle, kdy dojde k samotnému názvu knihy a bylo mi z toho při čtení poněkud úzko. Kniha mě však bavila, takového mluvícího Pana Zelí bych také chtěla mít doma. Co byste vymazali ze světa vy (z toho, co máte rádi), pokud by vám to prodloužilo život o jeden den?
Kočka na cestách
Hiro Arikawa
Milý příběh, ve kterém se střídá text z pohledu páníčka a jeho nalezeného kocoura Nanu. Mijawaki se s kocourem vydává na cestu ve své stříbrné dodávce po svých přátelích, aby si k sobě Nanu vzali, protože se o něj již nebude z nějakého důvodu moci starat sám. Vlivem různých problémů, proč si kocoura nikdo nemůže nechat, společně projedou pomalu celé Japonsko a hlavní důvod (i když velmi odhadnutelný) se dozvídáme na konci knihy. Příběh je psán tak nějak "typicky" naivně japonsky, některé části se až nepříjemně často opakují, není to žádný trhák, ale potěší. Na konci jsem brečela jako želva.
Čteno v rámci ČV.
Druhé město
Michal Ajvaz
Tak to byl úlet. Rozhodně výzva na dočtení, protože první polovina byla velký záhul, druhá polovina už takový poloviční, ale spíš jsem si asi jen zvykla. Knihu jsem si vybrala jako jedno z děl pro splnění letošní čtenářské výzvy a vím, že se k ní nikdy nevrátím. Svým způsobem to bylo zajímavé, to samozřejmě musím uznat, ale je to šílenost, fantasmagorický trip, jak už tu někdo psal. I přesto jsem ráda, že jsem takovou zkušenost absolvovala.
Poslední pozdrav
Jitka Ludvíková
Pěkná česká detektivka s dobrou zápletku o utonulé dívce v rybníku Kachlička na Vysočině, příběh s fajn rozuzlením a příjemnou cestou k "rozluštění" motivu. Mám ráda knihy, u kterých není ihned jasné, kdo je vrah. U vysvětlení vraždy mi přišlo, že šlo o až moc náhod naráz na to, aby to byla pravda, ale i tak byl příběh uvěřitelný. Mrzelo mě, že nebyli více popsáni dva muži s košíky v lese nebo zmíněn vztah s manželkou komisaře Balouna na konci knihy, takže od autorky určitě zkusím i jiné knihy, třeba se o nich ještě dočtu tam.
To, že je kniha už pátým dílem v sérii, mě nepřipravilo o nějaké zásadní informace, abych v příběhu tápala, ale určitě si sérii dočtu zpětně.
Hodina mrtvých očí
Harry Thürk
Tuto knihu považuji za jeden z nejlepších válečných románů, který jsem kdy četla. Samotný příběh je zde zaměřený primárně z pohledu německých mladičkých parašutistů působících ke konci války na východní frontě. Kniha vás ihned vtáhne do děje a jste tak svědky veškerého nepohodlí války, mrazivé zimy, zvuků střel, pachů, strachu, boje se sebou samými a samozřejmě všudypřítomné smrti.
Zaujala mě část s nastolenou důvěrou dvou protivníků a vřele jsem uvítala i popis životů jednotlivých vojáků. Určitě budu číst znovu. Bindiga jsem si vážně oblíbila.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Úžasná kniha. Na začátku mi pár stran trvalo, než jsem se pořádně začetla, ale pak jsem se od knihy vůbec nemohla odtrhnout. Skvělá nevšední myšlenka na příběh, úžasně to vše na sebe navazovalo a byť jsem odhadla, jak to celé skončí, užila jsem si to. Určitě jedna z těch, které si jednou přečtu znovu.
Na konci kniha nutí k zamyšlení, zdali ten náš život je takový, jakým ho opravdu chceme mít, nebo s ním něco uděláme a splníme sny, které dlouho uchováváme v hlavě, bohužel již v podobě výčitek, že k tomu nikdy nedošlo.
„Otázka není, na co se díváš, nýbrž co vidíš."
Je těžké být lvem
Uri Orlev (p)
Zajímavá knížka, která zaujme zauzlením příběhu hned na začátku a donutí vás ji dočíst hlavně ze zvědavosti, jak to celé dopadne. Knihu bych neřadila do dětské literatury, ale je nutno říci, že je to taková svěží, lehká oddychovka.
Podivná knihovna
Haruki Murakami
Podivná knihovna s ještě podivnějším příběhem. Ani nevím, co si o tom vlastně myslet. Je to zvláštně divné a děsivé zároveň, ale svým vlastním způsobem velmi příjemně originální (jak už můžeme být u Murakamiho zvyklí). Přečteno jedním dechem, nutilo mě to se nad tím po přečtení zamyslet. Moc hezké ilustrace.
Holčička, která měla ráda Toma Gordona
Stephen King
(SPOILER) Kniha, ke které jsem se dlouho odhodlávala, ale nakonec stála za to. Zase trochu jiný soudek, maličko jednotvárný děj, vzhledem k místu, kde se odehrává, ale vtáhl mě a přečetla jsem to během dvou dní. Konec jsem odtušila již u prvních zmínek, ale vůbec mi to mé „jistojisté přesvědčení, že jde zrovna o tohle“ nepřekáželo v dalším čtení. Je fajn, že až do posledního okamžiku je čtenář udržován v neustálém napětí. Pocity jsou popsány vcelku uvěřitelně, až překvapivě se člověk vcítí do kůže malé strádající ztracené holčičky. Jen si moc nedokážu představit, že by to zvládala takto dlouho.
Cyklus vlkodlaka
Stephen King
Pokud si knihu vybíráte jako svoji prvotinu od Kinga, nedělejte to a sáhněte raději po něčem jiném, třeba po Řbitovu zviřátek. Kniha neodpovídá jeho běžnému standardu a typu psaní a zbytečně byste si udělali mylnou domněnku.
Tato kniha bude mít asi nejnižší hodnocení ze všech, které jsem od Kinga četla - a je mi to docela líto, protože toho spisovatele fakt zbožňuju. Asi je to tím, že jsem od něj zvyklá na nějaký standard kvality, který mi tady, bohužel, opravdu chyběl. Přišlo mi to takové neslané, nemastné a prostě celkově slabší. Jako taková rychlovka napsaná mladým Stephenem kdysi po nedělním obědě z donucení za domácí úkol. Ale já mu to odpustím. :D
Ilustrace a styl knihy se mi jinak velice líbí!
Králíček Sameťáček
Margery Williams
Ke knize mě přivedla čtenářská výzva, a jsem ráda, že jsem si vybrala právě tuto knihu, i když jsem seriál Přátelé (ve kterém byla tato kniha zmíněna) nikdy nesledovala.
Je to krásná pohádka po děti či příběh s hlubší myšlenkou pro dospělé. Doporučuji opravdu všem.
„A bolí to?“ zeptal se králíček.
„Někdy ano,“ přiznal koník Plyšák, protože vždycky říkal pravdu.
„Ale když jsi skutečný, bolest ti nevadí.“
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Výborná kniha plná velmi zajímavých informací ze světa urgentní medicíny a dalších zážitků ze zdravotnického prostředí z pohledu pana Dvořáka, které člověk v běžném životě opravdu (naštěstí!) nezažívá. Prostě za surova, tak jak jsou, bez skrývání a zkrášlení. Oceňuji nevšední strukturu knihy formou rozhovoru, řazení kapitol, fotografie na konci. Pan Moravec prostě odvedl famózní práci. Moje prvotina od autora, určitě se chystám i na další díly.
Magorovy labutí písně
Ivan Martin Jirous
Velmi zajímavá sbírka poezie, ke které mě dovedla čtenářská výzva. Bavila mě ta svéráznost a autentičnost doby, ve které básně vznikaly.
Jilmy porostlé břečťanem
v korunách dubů jmelí
veselejší se nestanem
proč bychom smutní být měli
Na kůře olší choroše
ve stěnách domů plíseň
minuly prchavé rozkoše
hlubší nás svírá tíseň
Zas pruty mříží na oknech
a ruce v pouta dané
to abych aspoň v těchto zdech
sepjaté měl je Pane
700 exabytů nesmrtelnosti
Julie Nováková
Kniha byla vcelku fajn, příběh byl zasazen do překvapivého sci-fi konceptu, na který jsem doposud v žádné knize nenarazila, AI komisaři z budoucnosti zkoumající historii lidstva mě docela bavili, propojení se ŠKODA naštěstí nebyl tak kostrbatý, jako u ostatních knih ze série - a to mě těšilo. Ovšem i přesto, jak je kniha kraťoučká, tak mě neuchvátila natolik, aby to bylo na přečtení na jeden zátah.
"Infotabulky" mě popravdě dost vytrhávaly z děje, ale uznávám, že jsou potřebné pro pochopení těch několika zmíněných méně známých pojmů.
Pád temnoty
Radek Sterakdary Starý (p)
(SPOILER) Tuto sérii knih naprosto zbožňuji a svůj názor rozhodně neměním ani po přečtení čtvrtého dílu. S každou knihou se jen stále prohlubuje moje svázanost s příběhem a dychtivost po dalším pokračování z tohoto světa, i když vnitřně tuším, že závěr, který nás čeká v pátém díle, nebude přívětivý pro všechny mé milované postavy. Linka Harariho, který má očividně taky nějaké ty emoce a city, mě tentokrát ještě více usvědčila, že je mou nejoblíbenější knižní postavou všech dob. A uvědomila jsem si, že mě Arila vlastně neustále něčím rozčiluje, byť je hlavní postavou, ale to je právě asi to, co mě na tom všem baví.
Samotný text je s každým dílem čím dál více propracovanější, mění se jeho struktura a děj se snáze vrývá pod kůži. Opět ve mě zanechal hlubší myšlenky k zamyšlení, které by člověk u fantasy knihy běžně příliš neočekával.
Četlo se to velice dobře a pokaždé mě neskutečně mrzelo, když jsem knihu musela odkládat. Věřím, že pokud bych na ní měla dostatek času, padla by celá za jediný den.
Moc děkuji.
Klekánice
Tereza Bartošová
Četlo se to velice dobře, ale od toho konce jsem toho čekala trochu více. Přišlo mi to najednou takové.. uspěchané, zvláštně ukončené a špatně uvěřitelné. Četla jsem hned po vodníkovi, který se mi líbil o něco více, možná to bude tím.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Kniha je rozhodně jiná než ostatní knihy autorky, už jen proto, že jsou psané z velké části z pohledu mladého děvčete, i tak jsem jí ale přečetla za jediný den. Je to temná, ale skvělá kniha.
//
Co se týče dění v posledních dnech:
Ani po značné snaze nevidím doslova žádnou souvislost s jiným příběhem, která je roztahávána v mediálních debatách. To by se v tom mohl vidět každý člověk s podobným traumatem.
Narážky na téma "zlo plodí zlo" jsem v knize také nikde nanašla.
Tak asi tak...
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Kniha má velmi zajímavé téma, které by si však zasloužilo lepšího autora a kvalitnější zpracování příběhu.