Kočka na cestách
Hiro Arikawa
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/426973/bmid_kocka-na-cestach-xfo-426973.jpg
4
410
410
Toulavého kocourka Nanu zachrání jednoho dne před jistou smrtí mladý muž jménem Satoru Mijawaki. Pět let spolu žijí v jednom z tisíců tokijských bytů. Potom ovšem zasáhne osud a Satoru musí Nanuovi najít nového páníčka. Nasednou do Satoruovy stříbrné dodávky a vyrazí na cestu. Během putování se Nanu setkává se Satoruovými přáteli z dětství a dostává se na místa, kam by se jinak nikdy nevydal. Postupně je mu čím dál jasnější, že za plánovaným rozloučením bude něco víc než jenom Satoruova komplikovaná finanční situace. Proč se Satoru musí své milované kočky vzdát? Jaký osud ho v životě potkal? A jaké tajemství před Nanuem skrývá? Dojemný příběh o kočce a jejím člověku, odehrávající se v japonském prostředí, potěší nejenom milovníky zvířat a koček, ale hlavně ty, kteří hledají nenáročnou a přesto zábavnou knihu pro dlouhá odpoledne.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , KontrastOriginální název:
Tabineko Ripóto / 旅猫リポート, 2011
více info...
Přidat komentář
Tak schválně, kdo si taky musel najít, jak se píše japonská osmička? Opravdu to vychází tak, že kocour neměl na hlavě drobné skvrny, ale že vypadal jako na knižních ilustracích.
Ano, na knize je asi nejlepší ten trochu cynický a trochu nadnesený kocourův přístup, se kterým komentuje probíhající události. Takhle nějak bych si dokázal představit, že kočka uvažuje.
(SPOILER) Sladkosmutný príbeh dvoch priateľov, myšlienka podať príbeh z pohľadu mačky sa mi páčila, bohužiaľ príbeh samotný bol na môj vkus príliš presladený, priamočiary a nepríjemne motivačný (hlavný hrdina pozitívny ako hrom, ostatní sa vďaka nemu menili na dokonalých...).
Nádherný, nádherný, nádherný. Když jsem četla dál a pomalu mi začínalo docházet, co se děje, rozesmutnilo mě to. A když se to potvrdilo, tak už jsem brečela jak malá. Moc nádherný příběh, z obyčejného života, co může zažít kde kdo. A přitom tak citlivě napsaný, že člověk pak jen sedí a přemýšlí. O čemkoliv. Český překlad a to spíš přímé řeči se úplně (vůbec) nepovedly, ale díky kráse toho příběhu to knize odpouštím. :)
Smutný příběh o přátelství kocourka Nany a jeho dvounohého nemocného kamaráda.
Líbilo se mi vyprávění z kočičí perspektivy a vztah, který mezi sebou měli. Ten konec mě několikrát rozplakal. Hvězdičku ubírám proto, protože jsem se musela do čtení nutit. Nebylo to takové, že bych se od toho nemohla odtrhnout.
Krásná kniha, která se může na první pohled zdát jednoduchá, ale skrývá v sobě mnoho vrstev, příběhů, a věcí k zamyšlení.
Toto bylo moje první setkání s japonskou literaturou. Knihu jsem si vybrala na doporučení do čtenářské výzvy, jinak bych po ní asi nesáhla. A musím říct, že byla opravdu skvělá! Úplně jiná, než jsem zvyklá z naší kultury. Taková pomalá, velmi laskavá. První část, kde Satoru s Nanou objíždějí jeho přátele z dřívějška, mi přišla naprosto dokonalá. Krásně vykreslená přátelství. Také se mi líbilo střídání vyprávění z pohledu kočky a z pohledu vypravěče či dalších postav. Nana byl taky skvělý, Satoru úžasně empatický. Ten závěr byl v něčem zvláštní, proto jsem uvažovala, jestli nestrhnu půl hvězdičku, když to teď jde. Ale ne. Prostě se mi kniha hodně líbila a díky tomu, že jsem žádnou podobnou asi zatím nečetla, dávám plný počet hvězdiček. Doporučuji.
Knihu Kočka na cestách jsem si vybrala ke splnění zadání ČV podle obálky a moc hezkých a láskyplných ilustrací. Nu a lákalo mě cestování po Japonsku a nahlédnutí pod pokličku všedního života těchto obdivuhodně disciplinovaných a pracovitých lidí.
Kočičí vyprávění mě nesmírně pobavilo, protože mám fenku a když na ní mluvím/kárám jí, zdá se mi také, že odpovídá a v některých situacích to asi není nic hezkého.
Přísahala bych, že si i ona někdy nad mým jednáním odfrkne a protočí pohrdlivě oči nebo se ušklíbne. No, upřímně,
nedivím se jí.
"Kočky na rozdíl od lidí nebrečí. Myslím ale, že v ten moment jsem pro pláč získal pochopení".
Je zvláštní, jak nás, cynické lidi a čtenáře krvavé lidské historie a thrillerů, odbourá prosté přátelství a láska k malému zvířátku.
Myslela jsem si, že příběh této knihy bude jednoduchým zachycením soužití člověka s kočkou s trochou cestování, ale nakonec jsem byla moc smutná ( hodně).
Satoru a Nana......přátelství, na které se nezapomíná.
Knížku jsem zvolila kvůli jednomu tématu Čtenářské výzvy. Normálně bych si ji asi sama nevybrala. Příběh Satoru, očima kočky. Spolu cestují po kamarádech z dětství a prolíná se tu minulost se současností. Příběh je smutně dojemný.
Ke knize jsem se dostala díky Čtenářské výzvě a nelituji. Příběh cesty jednoho človíčka očima kočky. I slzu jsem uronila.
Myslela jsem si, že si dám tuhle knihu jako oddychovku, ale po pár stránkách bylo jasný, že ten příběh bude mít hlubší podtext. Vyprávění z pohledu kocourka a jednotlivé návštěvy na společné cestě po kamarádech z dětství a mládí se hezky prolínaly a příběh vplul do fáze, kdy mi tekly slzy.
Kniha z pohledu kocoura, který se z tuláka stal milovaným kocourem domácím. Pohleh obou stran je vtipný i milý, kniha se čte dobře. Jen ten konec mi vehnal slzy do očí.
Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Líbil se mi styl psaní. Situace zachycená z pohledu kočky byla také fajn. Od počátku ale bylo jasné, že se děje asi něco závažného, když se Satoru kočky vzdává. Z konce jsem byla dojatá.
Většinu času jsem si říkala, že je to sice milé a příjemné, ale ve výsledku průměrné čtení, a že si za měsíc na knihu už asi znovu nevzpomenu. Závěr na mě ale hodně zapůsobil. A kniha, která mě dokáže takhle rozbrečet, si zaslouží minimálně čtyři hvězdičky a rozhodně se mi zaryje do paměti na dlouhou dobu.
Zpočátku se kniha tvářila jako taková pěkná milá oddechovka. Styl vyprávění byl takový jednodušší a milý. Přiznám se, že jak čte člověk knihy převážně z evropského prostředí, těžko jsem se přizpůsobovala na to, že tenhle příběh se odehrává v Japonsku. Kdysi jsem hodně milovala anime a mangu, takže některé ty věci a zvyky jsem si dokázala představit, ale nečekala jsem je, zda chápete.
Vyprávění z pohledu kocoura bylo úžasné, moc moc se mi líbilo a nejednou jsem se zasmála. Já sama kočky miluji a mám tři, takže o to víc jsem byla nadšená. Před touhle knihou jsem přečetla knihu z pohledu a vyprávění psa, takže velmi zajímavě takhle po sobě. Uvěřitelné, že přesně tohle si psi a kočky myslí.
A teď - proč knihu označuji jako "zprvu oddechovku"? Protože posledních asi deset dvacet stran jsem probrečela. Jasně, že mi občas u různých knih a příběhů ukápne slza, tady jich ale bylo mnohem mnohem víc. Cesta tu má více významů.
Nezaujal mne styl psaní (a to nejsem nijak náročný čtenář). Alespoň dvě hvězdy, protože je vidět, že autorka má kočky ráda. A to já také (první s námi byla 17 let, druhá je s námi už let 14). Pěkné malé ilustrace.
Lidi se dělí na ty, kteří mají rádi kočky, a na ty ostatní. Stejně tak i čtenáři téhle knihy se dělí na ty, na které kniha dokázala zapůsobit, a na ty ostatní (zdravím zejména "náročné čtenáře"). Předpokládám, že podle mého hodnocení lze usoudit, do jakých skupin spadám já. Jako člověk, kterému prošlo životem už mnoho koček, jsem prostě nemohl jinak. Zatím to byla moc hezká cesta, stejně jako ta popisovaná v knize :-) Na konci je vždycky konec, s tím se nedá nic dělat.
Z japonských autorů čehokoliv mám naprostou hrůzu - četla jsem knihu od Murakamiho a viděla asi všechno od Mijazakiho, takže mě dost překvapilo, že japonský autor dokáže i napsat něco, u čeho nebudu úplně vyděšená. Takže pro mne příjemné překvapení. Super kniha psaná z pohledu kočky, s čímž jsem se setkala naposledy u kocoura Modroočka
Kočka na cestách
(SPOILER) Kočka na cestách je kniha, která na mne zpočátku působila jako takové prosté a líbivé vyprávění o kocourovi a o člověku, kterého si vybral. :) Nicméně to je pouhé zdání. Ve skutečnosti se jedná o velmi důvtipný příběh a kočičí přítel je prostředníkem, jehož očima poznáváte hlavního hrdinu: jeho život, rodinu a přátele.
Nejzajímavější pro mne bylo, že jsem měl od počátku všechno před sebou jako na stříbrném podnose. Jenom jsem si to neuvědomoval, což byl podle mého názoru záměr autorky. Jakmile jsem se dozvěděl, že hlavní hrdina umírá, tak do sebe všechno perfektně zapadlo. Najednou se z cesty za nalezením nového domova pro kocoura Nanu, stalo poslední setkání s přáteli.
Líbilo se mi jak hlavní hrdina přijímá to, co nemůže změnit a dál žije svůj život. Nehledá u svých přátel útěchu a místo toho se soustředí na to, jakou vzpomínku si na něj ostatní uchovají. A to je podle mého názoru hlavním poselstvím tohoto příběhu.
Kočka na cestách je velmi krásná kniha, ve které se zrcadlí japonská duše. Příběh má hloubku a svým čtenářům se odkrývá postupně. Přístup s jakým hlavní hrdina čelí nepříznivé životní situaci považuji za obdivuhodný a inspirující. Tohle je kniha, ke které se jednoho dne chci vrátit. Dávám plný počet hvězd.