Kočka na cestách

Tohle bylo strašně hezký, ale zároveň strašně nehezký, protože jsem u toho brečela. Jakože fakt prostě jsem brečela.
Ale rozhodně doporučuju k přečtení, člověk se tak nějak zamyslí nad svým životem a nad tím, co je opravdu podstatné.

Tahle knížka mě bavila a neskutečně dojala. Původně jsem chtěl číst dětem, ale moc se to nedá. Je to hluboké a moc smutné dílo oslavující život. Byť ne vždy tak dlouhý jak by si člověk přál a i třeba si zasloužil. Bravo.

Milý a nakonec i smutný příběh o kocourovi a jeho člověku.

Toto bolo tak pekne a mile a aj smutne, ze by som si to normalne precitala este raz. Ja vacsinou citam knihy plne akcie - detektivky, thrillery, scifi ci fantasy a preto ked sa ku mne dostane nieco "pokojnejsie", mam pochybnosti, ci sa mi to bude pacit. Aj toto som brala do ruk s vedomim, ze ved ked to bude nuda, nedocitam to. Ale bola som milo prekvapena, ze to vobec nebol ten pripad. Uz po par stranach som vedela, ze som natrafila na nieco, co sa mi bude citat s lahkostou a este ma to aj zahreje pri srdci. Nemylila som sa, bola to skutocne krasna kniha.
Saturo bol pre mna neskutocne sympaticka postava a hoci som uz kratko po zacati citania pochopila, preco chce najst kocurovi novy domov, chcela som pokracovat.

Hodně jednoduchý příběh o putování mladého muže Satora a jeho kocourka. Občas psáno jako povídání pro děti, například vysvětlování vypravěče, že dřív nebyly mobily a lidé komunikovali ručně psanými dopisy.
Malé plus za kočky (ano, kočičí a psí komunikaci nutno brát s nadhledem) a japonské prostředí.
Celkově jde o zamyšlení nad významem mezilidských vztahů a komunikace, emotivní závěr příběh posunuje vážnějším směrem a dává cestování Satora a jeho kocoura vyšší smysl.

Knihu Kočka na cestách od Hiro Arikawa bych ohodnotila 3 z 5 hvězd. Začátek pro mě byl dost táhlý a dlouho jsem nechápala, kam příběh směřuje. Zhruba v polovině se ale děj zlomil, začal dávat smysl a závěr mě silně zasáhl – skoro celý jsem ho probrečela. Jako milovník koček jsem navíc ocenila citlivě vykreslený vztah mezi člověkem a zvířetem. Plus pro mě bylo i prostředí Japonska, které dobře znám. Celkově kniha stojí za přečtení, ale chce to vydržet pomalejší začátek.

Jsem milovník koček, také u jedné bydlím -:) tak toto pro mne byla krásná kniha. Hlavní hrdina kocourek Nana i jeho majitel muž Satoru mi byli velmi sympatičtí. A výborný nápad je, že knihu vypráví právě kocour. I přes konec knihy, je to kniha kterou čtete a máte úsměv na tváři.

Dojemná kniha s opakujícími se motivy. Osobně jsem knihu přečetl během pár večerů v slabém svitu lampičky a nemohl jsem si vybrat lepší atmosféru. Při čtení knihy se člověk cítí, jako by nahlížel do intimního deníčku někoho blízkého.

Příběh, byť v momentech vlastně repetetivní, nabízí (ne)předvídatelný konec zajímavého putováním životem lidským i zvířecím.

Knihu vřele doporučuji, jediné, co mne potrápilo, bylo množství jmen, které pro mne nebylo lehké si zapamatovat (ale to je mnou :D).

Je to vlastně dějově úplně jednoduchá kniha, od začátku víte jak to dopadne a přes to se to čte úplně nádherně :)

Hrozně dojemná, milá kniha. Dějově je vlastně jednoduchá a současně plná několika příběhů jednoho muže, jehož život (a život jeho milované kočky) je vyprávěn s lehkostí a radostí. Přitom tíha děje a jejího poselství na vás stejně dopadne.
Krásná kniha, ale určitě to není ten typ, po kterém člověk sáhne, když chce něco pohodového na odlehčení.

Velmi pěkný a dojemný příběh o přátelství mezi člověkem a kočkou.
Satoru i Nana mi byli moc sympatičtí.

(SPOILER) Roztomilý a dojemný příběh. Za hlavním hrdinou přichází toulavá kočka a on se o ni stará. Ve chvíli, kdy zjistí, že umírá, rozhodne se dát si život do pořádku a navštívit všechny důležité osoby ze svého života. Kočku vezme s sebou a společně objíždí jeho důležité osoby a uzavírají vše nedořešené v jeho životě.

Chtěla jsem si přečíst něco na odlehčení po všech těch spicy fantasy. To jsem nevěděla, že 30 stran před koncem budu furt brečet.
Na této knize se mi líbí, že Vás nutí se zamýšlet nad fázemi života, ukazuje spousty věcí. I to, že radovat se z maličkostí je krásné, žít daným okamžikem. I přes konec to bylo pojato vesele a pozitivně.

Moc milá knížka o přátelství mezi lidmi a kočkami. Vyprávění z kočičí perspektivy se mi líbilo, sama mám kočku, a tady jde vidět, že autorka taky. Zajímalo mě, jaký mají Japonci vztah ke kočkám, a tahle knížka mi to přiblížila.
Poslední kapitoly doporučuju číst s kapesníkem ;)

Tato útlá knížečka od japonské autorky mě zaujala už v angličtině, kdy jsem ji v létě 2019 zahlédla v letištním knihkupectví pod názvem The Travelling Cat Chronicles a pochopitelně jsem si ji musela pořídit. Potěšilo mě, když jsem v loňském roce zjistila, že vyšla i v českém překladu v edici Kontrast nakladatelství Knihy Dobrovský a nedlouho poté se také ocitla v mé sbírce kočičích knih.
Dílo vypráví o toulavém kocourkovi, kterého se ujme mladý muž Satoru a dá mu jméno Nana. Po pěti společně strávených letech však zasáhne osud a Satoru musí kocourkovi najít nový domov - nasednou tedy do dodávky a vyrazí na cestu po Japonsku. Během putování se Nana setkává se Satoruovými přáteli z dětství a mládí a my společně s ním odhalujeme Satoruův život. Při každé návštěvě se ale přihodí něco, co Satorua donutí přehodnotit svůj záměr svěřit kocourka do rukou daného člověka. Nana i Satoru však každému z přátel také pomohou změnit jisté názory nebo pohledy na svět. Vše završí mírně předvídatelný, avšak pořád velice dojemný konec, který zde pochopitelně neprozradím...
Děj zčásti vypráví kocourek Nana v ich-formě, zčásti je psán v er-formě z pohledu Satorua nebo jeho přátel. Více mě bavilo právě kocourkovo vyprávění, které je plné humoru a typické "kočičí prostořekosti". Příběh je vylíčen v klasickém japonském poetickém stylu, který ale nemusí sednout každému čtenáři. Obsahuje však hluboké myšlenky o přátelství, vztazích, životě a smrti. V knize také najdete několik roztomilých ilustrací a díky svému krátkému rozsahu poslouží jako dojemná jednohubka na jedno až dvě odpoledne.
Doporučuji nejen všem milovníkům koček (i dalších zvířat), ale i každému, kdo se rád dojme u milého a hlubokého příběhu!
Hodnocení: 4*

Tento komentář také najdete na mém bookstagramu @knihy_a_kava :)

Nádherný příběh z japonského prostředí.
V příběhu hledá Satoru nový domov pro svého kocourka. Od začátku jsem si říkala, že to nebude jen tak a že je za tím něco víc. Konec příběhu byl dost smutný. I slza ukápla.

(SPOILER) Kočka na cestách je kniha, která na mne zpočátku působila jako takové prosté a líbivé vyprávění o kocourovi a o člověku, kterého si vybral. :) Nicméně to je pouhé zdání. Ve skutečnosti se jedná o velmi důvtipný příběh a kočičí přítel je prostředníkem, jehož očima poznáváte hlavního hrdinu: jeho život, rodinu a přátele.

Nejzajímavější pro mne bylo, že jsem měl od počátku všechno před sebou jako na stříbrném podnose. Jenom jsem si to neuvědomoval, což byl podle mého názoru záměr autorky. Jakmile jsem se dozvěděl, že hlavní hrdina umírá, tak do sebe všechno perfektně zapadlo. Najednou se z cesty za nalezením nového domova pro kocoura Nanu, stalo poslední setkání s přáteli.

Líbilo se mi jak hlavní hrdina přijímá to, co nemůže změnit a dál žije svůj život. Nehledá u svých přátel útěchu a místo toho se soustředí na to, jakou vzpomínku si na něj ostatní uchovají. A to je podle mého názoru hlavním poselstvím tohoto příběhu.

Kočka na cestách je velmi krásná kniha, ve které se zrcadlí japonská duše. Příběh má hloubku a svým čtenářům se odkrývá postupně. Přístup s jakým hlavní hrdina čelí nepříznivé životní situaci považuji za obdivuhodný a inspirující. Tohle je kniha, ke které se jednoho dne chci vrátit. Dávám plný počet hvězd.

Tak schválně, kdo si taky musel najít, jak se píše japonská osmička? Opravdu to vychází tak, že kocour neměl na hlavě drobné skvrny, ale že vypadal jako na knižních ilustracích.
Ano, na knize je asi nejlepší ten trochu cynický a trochu nadnesený kocourův přístup, se kterým komentuje probíhající události. Takhle nějak bych si dokázal představit, že kočka uvažuje.

(SPOILER) Sladkosmutný príbeh dvoch priateľov, myšlienka podať príbeh z pohľadu mačky sa mi páčila, bohužiaľ príbeh samotný bol na môj vkus príliš presladený, priamočiary a nepríjemne motivačný (hlavný hrdina pozitívny ako hrom, ostatní sa vďaka nemu menili na dokonalých...).