knizni.taurus komentáře u knih

Lidský život je krátký a křehký. Sužují nás čas i nemoci, stejně jako když plameny spalují kousky dřeva. Ale nezáleží na tom, jak dlouho či krátce žijeme. Záleží na tom, kolik světla dokážeme dát těm, které milujeme, a kolika lidí se dotkneme svým soucitem. - Hory zpívají

Za knihu moc děkuji @nakladatelstvijota :)

To je tak nádherná a zároveň srdcervoucí kniha. Hned ze začátku vám říkám: tohle si, prosím, přečtěte, nebudete litovat ani jedné stránky.

Na pozadí historických událostí Vietnamu sledujeme osud jedné rodiny, který je vypravován ženou Dieu Lan a její vnučkou Huong. Ze začátku jsem se trochu ztrácela ve střídání postav, ale nakonec jsem si zvykla a jsem ráda, že jsme tohle vše mohli sledovat i z dětského pohledu. Knihu taky doprovází spousta vietnamských slov nebo přísloví, které jsou hned záhy přeloženy (to bylo moc fajn, člověk měl ten zážitek toho původního slova a zároveň si nemusel dohledávat, co ta slova znamenají). Také v příběhu najdete takový náhled do Vietnamských tradic, jídel, přísloví a jejich smýšlení.

Když jsem knihu četla, tak se postupně moje srdce lámalo na malé kousky. To všechno, co tahle rodina zažila, to bylo tak nespravedlivé, že vám postupně docházela naděje, že se to někdy spraví. Ale tohle není příběh o odevzdání se svému bolavému osudu, ale příběh o jedné neskutečně odvážné a nezlomné ženě a jejich příbuzných, kteří si toho mnoho vytrpěli, ale nakonec se nevzdali. Nevzdali se svých snů, svých životů, bojovali za sebe navzájem a za to v co věří. Dostanete pohled na ryzí lidskou povahu v nejtěžších dobách.

Tahle kniha je o zlomených srdcí, o nespravedlnosti, o šikaně, o nenávisti, ale také o neskonalé lidské vůli a trpělivosti, o odpuštění a odhodlání a o lásce. Je to silný příběh, který je napsán tak, že vás osud této rodiny nenechá chladnými.

9 04.09.2023

Za knihu k recenzi moc děkuji nakladatelství Jota :)

Když jsem začínala knížku číst, tak jsem byla ze začátku hodně zmatená. Kniha je vyprávěná z pohledů několika lidí a než jsem se zorientovala kdo je kdo, tak to nějakou dobu trvalo. Střídáním postav (kamarádka Ronnie - u ní se mi hodně líbilo zpracování pocitů dítěte, které neví, kde je jeho kamarádka a nechce přijmout skutečnost, že už se nemusí vrátit, kamarád Lewis, Dirhamské děti, seržantka detektivka Sarah a matka ztracené Esther) jsem občas ztratila nit v příběhu a děj neměl takový spád díky skákání v čase (příběh plyne a plyne a najednou skočíme do něčí vzpomínky nebo se vrátíme do minulosti). Tímhle vším a taky stylem psaní se mi to četlo poměrně pomalu.

Co se mi líbilo, bylo vykreslení malého města, kde se zná každý s každým. Nebo ne? Poznáte tady rozmanité postavy, od podivínů, přes typické maloměstské ženy až po násilné muže. Autorka pěkně popisuje sousedské vztahy, jak má kdo koho v oblibě, jejich tajemství, taky jsou tady nakousnuta další důležitá témata (homosexualita na malém městě, znásilnění, drogy, domácí násilí..), ale tímto bohužel byla upozaděna ta hlavní dějová linka ztracené dívky a řekla bych, že z krimi se to dostalo i trochu do roviny psychothrilleru. Na druhou stranu pokud vás baví detailní vyšetřování, tak to si tady užijete - výslechy postav do nejmenších detailů jejich životů.

Příběh nebyl špatný, postupně poznáváte, že i když někoho znáte, neznamená to, že to co víte, je pravda. Nicméně, záživnější to začalo být až tak 100 stran před koncem, což je na příběh, kde se pohřešuje malá holčina za mě dost pozdě. Konec byl za mě docela fádní i když jsem ho na druhou stranu nečekala (možná jsem naočkovaná opravdovými zločiny a čekala jsem větší drama). :D

Za mě takové 3,5 hvězdičky :)

1 23.08.2023

Za tuto knihu moc děkuji @knihydobrovsky :)

Když jsem začínala číst, tak jsem byla hodně zmatená. Začátek knihy mi přišel takový, že vás autorka hodila do vody a naučte se sami plavat. Rovnou se tedy vrháme do děsů domu, aniž bychom se s hlavní postavou trochu seznámili (ale vlastně hlavní hrdinka je poměrně obyčejná a ničím výjimečná (aspoň povahově), tak je to vlastně fuk. :D

Druhá věc, v první třetině nejsou dialogy, takže to ubíhalo celkem pomalu. Kniha se taky táhne přes 300 stran a autorka se dostala k delším kapitolám. Za mě v tomhle bodě ztrácí schopnost udržet to napětí, kdy se neustále jen motáme v kruhu, navíc se dlouhé kapitoly četly pomalu.

Na druhou stranu se mi líbil ten nápad, ten byl opravdu neotřelý, bylo to něco jiného co ve strašidelných domech asi ještě nebylo (nečetla jsem ještě všechny). Nakonec tam taky proběhnou dialogy, což mě aspoň trochu udržovalo ve čtení. Ale tím se autorka taky hodně věnovala vznikajícímu přátelství, což bylo hezké, ale v hororové knize nečekám, že to bude mít takový důraz.

Co se týká konce, za mě takový neoriginální a málo uvěřitelný, ale ok, beru. No a verdikt je teda takový, že předchozí díly (ty které jsem už četla) byly za mě lepší a čtivější, ale tenhle byl zase v něčem jiný a oceňuju ten jiný pohled na tuhle duchařskou stránku. Bohužel jsem se ale málo bála. :D

S Darcy ale určitě nekončím :)

2 07.08.2023

Tahle kniha mě lákala hlavně svým formátem ve formě e-mailů a zpráv, které nakonec tvořily skoro prvních 40% knihy. Tohle se četlo teda ultra rychle, i když některé vtipy byly jakože ehm. Taky jste skoro polovinu knihy trávili jen s hlavními hrdiny, což bylo fajn. Ale i v druhé polovině, kdy autorka přešla ke klasickému stylu vyprávění, bylo zapojení vedlejších postav poměrně malé, takže jste si Aarona a Ruby mohli užívat o 106. Bohužel za mě nebyli něčím výjimeční, takže po dočtení knihy ve mě nějaké citové pouto k postavám nezůstalo. :D

Děj jako takový, mi nepřišel ničím extra výjimečným. Spád to moc nemělo, ale byly tam fakt milé momenty, které ta nějak pohladí po srdíčku a vy jste ve výsledku vlastně spokojení. Chemie tu za mě byla slabší oproti jejím jiným knihám, ale možná to je můj subjektivní názor, kdy jsem větší fanoušek hate to love romantické linky, než friends to lovers. K nějakému většímu zvratu nedojde, ale to asi nevadí.

Jeden extra minusový bod by to mělo, ho*no humor zase dostává šanci ukázat, jak je to humor k prdu. :D Nevím, jak je možné, že některé knihy od Zapaty se bez toho v pohodě obejdou a jiné ne, škoda. Pak by se to za mě četlo mnohem lépe.

Celkově to bylo to milé, čtivé a řekněme si na rovinu, vojáci jsou vždycky taková ta sexy sorta chlapů co láká. :D Takže za mě taková fajn romantická oddechovka, která se občas hodně táhla až na sílu. Btw. pokud jste od Zapaty ještě nic nečetli (je někdo takový?), tak doporučuju S láskou, Lukov - boží!

1 05.08.2023

Tahle recenze nebude bez jemných spoilerů předchozích dílů, tak pokud jste nečetli předchozí díl, doporučuju přeskočit jen ke shrnutí. :)

Když jsem začala číst čtvrtý díl, tak jsem si řekla: kruci, málo Casteela, to nebude ono. Ale ono to tu je psáno z pohledu Casteela i Poppy, což bylo skvělé a plně to vynahrazuje jeho nepřítomnost (ve společnosti Poppy) ze začátku knihy (bylo to sice dost srdcervoucí, ale ta jeho odvaha a nezlomnost byla ohromující). A navíc jako bonus tady dostaneme Kierana ve své plné kráse. Jejich přestřelky s Poppy mě hodně bavily. Jo a kromě těch dvou máme tady navíc sarkastického a věčně nahého Raevera. Kieran a Raever dost zachraňovali ty táhlejší pasáže. :D

V téhle sérii se pořád dozvídáme nové věci, myslíte si, že jste na všechno kápli a stejně to je pokaždé jinak s každým odtajněným tajemstvím. Poppy pořád zjišťuje šokující informace, až jsem se divila, že je dokáže vůbec zpracovat (já to občas nestíhala :D).

Není tady tolik akce, ale spíše spoustu plánování. Co mě trochu mrzelo je to, jak ta plánování probíhala. Všechno se zdálo tak lehce proveditelné. To to není žádná fuška dobýt město? :D

V tomhle díle to taky dost frčí na emocionální lince. Nemůžu ani říct čistě romantické, protože autorka tady skvěle popisuje emoce a city všech tak intenzivně. Zpracování vztahu Kierana, Poppy a Casteela mě dost zaujalo. Bylo to něco netradičního a za mě se to do příběhu skvěle hodilo, k charakteru těch národů to prostě sedlo.

Konec klasicky zvrat, což se dalo čekat a přijde mi, že to jde do roviny Ve stínu popela (to bylo boží!).

Shrnutí: kdyby to tímhle dílem končilo, asi by to bylo lepší (zdá se mi to hodně natahované, což může nakonec být na škodu). Zatím se sérií držím krok, ale mám své výhrady (občas zdlouhavější pasáže, někdy na sílu zpracované zvraty, příliš zamilovaných řečiček), ale pořád mě to baví a do dalšího dílu se určitě pustím. Takže asi tak. Návyková romantická fantasy s nádechem erotiky (jen tedy chováním postav young adult a popisem scén new adult :D).

2 01.08.2023

Boží. Konečně zase skvělá slow burn romantika, která se četla sama.

Když jsem četla Kultiho, tak jsem si říkala: tahle autorka, to bude něco pro mě. Pak ale přišel Malychin a nevěděla jsem co se děje. K Lukovovi jsem přistupovala opatrně s tím, že kdo ví, jak se to vyvrbí. No neměla jsem se čeho bát. Tohle bylo prostě a jednoduše skvělé.

Nebudu lhát, krasobruslařské prostředí pro mě bylo hlavním tahounem. Ten sport je mi hodně blízký a spolu se skvělými hlavními postavami to nemohlo dopadnout jinak než na výbornou. Krasobruslení je tady hezky podáno, jeho strasti a negativa, ale taky to, o jak krásný a jedinečný sport se jedná.

Jasmine je holka, která se nevzdává. Obdivovala jsem ji za to, jak si umí jít za svým. Každopádně i na ni si musíte zvyknout. Ze začátku jsem s ní byla trochu na štíru, protože její frustrace byla na pomezí sebedestrukce. Na druhou stranu tu frustraci z toho, že nemůže plnohodnotně dělat sport, který tolik miluje, jsem chápala. Tady jsem byla prostě ze začátku na rozpacích. Jakmile ale začala bruslit s Ivanem, tak si tu osinu ze zadku vytáhla, jako dlaždič mluvit ale nepřestala. :D Její přestřelky a popichování s Ivanem byly zábavné, jindy byly trochu přes čáru, ale bavit jsem se nepřestala. Moc mě bavila i její rodina, její sourozenci a i jejich partneři byli skvělí.

Rodinné vztahy, romantická linka, oddanost sportu, negativa ale i krása krasobruslení. To vše dohromady vytvořilo skvělý příběh. Po přečtení této knihy jsem si krasobruslení zase zamilovala a možná i vy dostanete chuť si zajít na stadion si zabruslit.

4 01.08.2023

Komiks Piruety je graficky moc pěkně zpracovaný. Hodně se mi líbilo, že každá kapitola knihy začíná nějakým krasobruslařským prvkem. Ale není to jen komiks o krasobruslení.

Jelikož se jedná o autobiografický román, tak se komiks zabývá hledáním sama sebe. Každopádně si myslím (a nevím jestli to není jen tím, že se jedná o komiks), že se autorka chtěla věnovat úplně všemu a tím, že neměla tolik prostoru k textu, tak tady pořádně není dotaženo nic. Cokoliv se tady řešilo (šikana, vztah s mámou, dřina spojená s krasobruslením, dynamika dívčích kolektivů, sexuální orientace,..), tak se tady nastínilo velmi lehce a do větší hloubky už se nerozebralo.

Každopádně jako takový vhled do života introvertní krasobruslařky, která hledá svou cestu životem, který je moc pěkně nakreslený. Ztráta času to určitě není. :)

2 01.08.2023

Nic jsem od knihy nečekala, ale moc mile mě překvapila.

Je to taková originální jednohubka. To, že se jedná o postavy, které reálně existovaly bylo skvělé. Taky to, že se jedná o osobnosti z našeho českého rybníčku. Úplně vás to vtáhlo do té doby národního obrození.

Taky je to velmi krátká kniha, svižně napsaná, vtipná a trochu drzá. Hodně mi sedl styl vyprávění, humor autorky a bavilo mě, jak jste se přenesly do té knihy. Postavy měly charizma, romantická linka byla výborná a detektivní zápletka to oživila. Navíc K. H. Borovský v podání @cojezoe_ byla láska na první přečtení.

Na co ale musíte pamatovat je to, že je to příběh o 170 stranách. Detektivní zápletka tam slouží jen jako oživení, ne hlavní tahoun příběhu. Podle mě to bylo spíš vykreslení dané doby, přiblížení tvorby skutečných lidí Národního obrození, nikoliv detektivka v pravém slova smyslu. Tak aby nedošlo k mýlce.

Originalita, humor a doba tohoto fiktivního detektivo-romantického příběhu mě bavila. Čtení jsem si užila a můžu s klidem doporučit dál. Národní obrození v podání Karolíny Zoe Meixnerové není žádný opruz.

1 29.07.2023

Děkuji Knihám Dobrovský za postkynutí recenzního výtisku této krásky (ty barvy těch obálek, boží). :)

Milé. Tak by se dal popsat tenhle příběh. Vracet se do Skalistých hor je jako vracet se k přátelům na víkend.

Hlavní postavy netřeba příliš představovat, známe je už z předchozích dílů (a musím přiznat, že v tomto díle mi byl Cole sympatický o dost víc). Každopádně jako vždy jsou oba k sežrání. :D Jejich přestřelky mě bavily a nenašla jsem výrazně hluchá místa. Hodně tady za předchozí postavy zaskakuje Lena z Nových začátků a dost se mi líbilo, jak se prohlubovalo přátelství mezi ní a Annie.

Co se týká psaní, tak je to zase lehce napsané, čtení vám jde rychle a hned se uvelebíte v městečku, které má za mě tak trochu vibe Stars Hollow z Gilmorek. Žádný extra velký zvrat tady ale nenastane a konec je trochu uspěchaný, ale jinak jsem zase spokojená. Na další díly se určitě zase chystám. Návrat do zasněženého maloměsta vždy ráda uvítám.

24.07.2023

Děkuji za poskytnutí knihy k recenzi @humbook_blogeri

Když jsem začala číst příběh mladé Tess, tak jsem si vzpomněla, jak je skvělé si občas nějakou tu klasickou literaturu přečíst. Zase se můžeme ponořit do složitějšího příběhu psaného starou češtinou. Celkem osvěžující.

Nečekejte knihu, kterou přelítnete za den, tedy aspoň pokud si z knihy chcete něco odnést. Jsou tady neskutečně nádherné popisy přírody a vypsány strasti jednotlivých prací. V knize najdete skvěle a dopodrobna vykreslenou tehdejší dobu, postavení žen, jednoduchost vesnického života, společenské zvyklosti a faux pas, náročnost ale i krásu tehdejších časů.

Mladá Tess mi byla sympatickou a zároveň hrozně obtížnou. Některé myšlenky měla rozumné, nad jinými zase zůstal rozum stát. Byla milá, věrná, bojovná, pracovitá i se selským rozumem a zároveň naivní, odevzdaná svému osudu, který ji změnilo jedno škobrtnutí a upejpavá. Byla špatně uchopitelná, ale zároveň bych ji nijak neměnila. Taková zvláštní kombinace všeho. Každopádně jakýsi její vývoj tam jde vidět, což bylo hezké pozorovat. Líbilo se mi i zpracování mužských protagonistů. Jeden byl nastíněn jako zlosyn a druhý jako anděl. Ale nic není jen černobílé a kdo se zdál být ten dobrý, nakonec může i zlé přinést.

Poetika Hardyho psaní mě chytla, já si čtení (ať už bylo to téma jakkoliv težké) užila. Je to procítěné, filozofické a bravůrně napsané. Zamilovala jsem si tuhle tragickou lásku a díky Tess se zamyslíte, jaká muka byla tehdejší společenská pouta pro ženy. Konec byl za mě překvapivý, ale k Tess se zdá bohužel sedl. I když mě přišel už takový na pomezí uvěřitelnosti, možná i tím, jak to celé bylo natažené.

5 18.07.2023

Tak jo. Kniha dočtena hlavně proto, že je krátká a opravdu nad ní nemusíte dlouho hloubat, nic vám nepředá. Taky je to psáno ze dvou pohledů, i když tady mi to bylo celkem fuk, protože od každého se dozvídáme jen to, že nechápe své pocity. Jo lidi, to jsem taky nepochopila. :D

První kapitola je vlastně převyprávění anotace a hned se tedy vrháme do říše nebezpečných mafiánů. Ale to zpracování proboha. Je to za mě stejně špatné jako 365 dní, jen bez alkoholismu hlavní hrdinky (tahle ani tak nemá žádnou výmluvu :D).

Hlavní postavy jsou ploché, bez výraznějšího charakteru. Hlavní hrdinka je občas drzá, ale jinak nijak výrazná. Kromě toho, že o ni několikrát uslyšíme, že je nádherná, tak toho o ni moc nezjistíme a upřímně mi bylo jedno, jestli náš mafián nakonec nezabije i ji. :D Co se týká Liama, tak mu autorka propůjčila klasickou masku zlého a naštvaného mafiána, který své problémy řeší jen pomocí zabití, sexem nebo posilováním. Jak originální.

Dějová linka vlastně žádná, je tady jen spoustu sexu, spoustu vulgarismů, pár kšeftařských schůzek a jinak nic. Na to, že hlavní hrdinka je uvězněná v baráku, tak by mě zajímalo co proboha celý den dělá, když se ji náš velevážený a všemi obávaný Liam nevěnuje, když nesmí nikam jít, kromě povolenky na jídlo a Liamovy schůzky.

Hele jako odreagovačka asi dobrá. Psané je to svižně, takže se to čte i rychle. Já jsem to začala číst zejména z toho důvodu, že jsem chtěla vypnout, ale i takový eroticky román může něco nabídnout, nejen porno v psané verzi.

4 17.06.2023

(SPOILER) Za knihu děkuji @nakladatelstvi_prah :)

Když jsem se rozhodla se do knihy pustit, nevěděla jsem, jak to nakonec dopadne. Nejsem zastánce ani jedné strany královské mince (ani po dočtení). Ale co nám teda princ Harry chce svou knihou sdělit? Jeho příběh ze svého pohledu se všemi pocity.

První část knihy je vyprávění zlomeného chlapce, který přišel o matku a co to v něm všechno spustilo. V rodině, kde se na emoce příliš nehraje, neustále vás konfrontují média, to pro malého kluka nemohlo být vůbec snadné. Je to psáno tak, jako by vám to vyprávěl přesně ten 10 letý chlapec. Potom se dostáváme do období puberty a užívání drog, alkoholu atd. Tahle část byla na pohlavek. Co ale musím zmínit, že mi přišlo, že v dětství hodně prožíval takový ten komplex druhorozeného. Měla jsem pocit, že i kdyby se nenarodil do královské rodiny, tak by mu pořád bylo zatěžko být ten druhý (a slovo náhradník je ze začátku velmi omíláno). Ale Harry, každý kdo má sourozence ví, že ten vztah je jak na horské dráze a i běžní sourozenci se dokážou chovat jak pitomečci. :D

Pak nastala fáze armády a musím říct, že tady mi byl velmi sympatický. Hodně cestoval, přemýšlel o životě a o tom, co chce pro svět udělat (protože ty možnosti má). Soucítila jsem s ním, když mu paparazzi ničili jeho kariéru v armádě. Našel si vášeň a někdo se mu ji neustále snažil brát.

Část s Meghan ale už byla jiná. Už to nebyl ten Harry, který objevuje svět a sám sebe. Stal se z něho ten, který měl za to, že jsou všichni proti němu. Vykresloval všechny situace tak, že zlí byli všichni ostatní. Ale opravdu tomu tak bylo? Fakt byl tak svatý a jeho rodina tak nefunkční?

Celkově si myslím, že to je kniha o jeho boji. O boji s paparazzi. Věřím, že život v bublině by si nikdo neužíval, že by se musel řídit protokoly a chápu, proč chtěl utéct. Na druhou stranu mi ale přišlo, že chtěl jen to nejlepší z toho balíčku královský původ a to špatné už si s sebou nebrat. Ale všechno má své pro a proti. A každý (bez ohledu na původ) se musí pro něco rozhodnout. Čtení to ale bylo zajímavé (i když občas příliš detailní).

Věřím, že Knižní sérii Strašidelné domy od Darcy Coates téměř všichni berete jako oddechovou duchařinu. Tento díl je další v této sérii a jak se tak postupně brouzdám těmito díly, tak už ničím extra nepřekvapí. Autorka tak trochu kopíruje samu sebe, ale zase proč ne, když to vychází. :D

Typické pro autorčin styl psaní jsou krátké kapitoly, které jsou svižně napsané. Ani tady v tomto díle o to ochuzení nejste, a tak než se nadějete už otáčíte poslední stránku.

Co se týká hlavních postav, tak tady byla jedna drobnost, která mě zaujala. Tou drobností je totiž předchozí zkušenost hlavní hrdinky se spiritualismem díky tomu, že je dcerou spiritistů. Jakmile se ale odstěhuje od rodičů, tak se zapřísahala, že do svého života už nikdy nevpustí pověrčivost. Očividně ke k tomu ideální koupit dům, o kterém se říká, že v něm straší a přesvědčit se na vlastní pěst, že duchové nejsou. :D

Každopádně její nechuť k přiznání existence něčeho nadpřirozeného vedla k neustálému omílání pokusů o racionální vysvětlení (někdy to ani nebylo dostatečně logické) podivných vjemů, které se stávaly v jejím domě, což po nějaké době přišlo trochu otravné. Potřebu je vysvětlit chápu, ale vážně chce nějaká žena sama zůstat v opuštěném domě v lese daleko od města, ve kterém slyší kroky na půdě, bezdůvodné vrzání houpacího křesla nebo když se objeví krvavé otisky na zdech jen proto, že si nechce přiznat, že se tam děje něco podivného? :D

Konečný verdikt: za mě to bylo fajn. Napětí se postupně stupňovalo, historie domu byla moc zajímavá i když vyústění příběhu mi přišlo trochu na hraně s nepřirozeností a romantická linka byla takové klišé. Čtení jsem si nicméně užila, ilustrace krásně doplnily příběh a o hlavní postavy jsem neměla nijak zvláštní strach, protože mám takový pocit, že ty její postavy přežijí i Armageddon. :D

1 31.05.2023

Po konci druhého dílu jsem nemohla udělat jinak, než začít další díl, protože na konci klasika zvrat jak vrata :D. Nicméně kdybych jen tušila, že dostanu tak dramatický začátek třetího dílu, že se mi málem zastaví srdce a budu muset číst až do 1 do rána, kdy jsem se dostala ke klidnější části, asi bych se čtením počkala na další den. :D

Každopádně už jsem zjistila jeden problém této série. Její délka začíná být taková, že si nepamatujete v jakých dílech se různé situace odehrály, protože tuhle recenzi píšu když už jsem začala číst další díl a prostě to tak pořád nějak plyne, tak mi pár věci už vypadlo z hlavy. Nebude to tedy úplně ucelená "recenze", protože mi toho dost splývalo nebo se tam pořád něco mění (aneb něco si tam ústřední postavy myslí, že vyřešili a pak zas to je jinak, ale to po čase taky už neplatí a tak pořád dokola), že jsem nestihla asi zachytit vše. :D

Ale tady je několik poznatků, co se v tomto díle děje:
- Poppy zažívá jeden šok za druhým, pořád se snaží přijít na kloub tomu, kým vlastně je. Miluju ten její vývoj od odevzdané Panny až k bojovnici, kterou se stala.
- Spousta dlouhých explicitních sexuálních scén - nebylo by ale zas tak špatné jich trochu ubrat :D
- Až moc zamilovaných řečiček, někdy to bylo až únavné. No tak, všichni víme, že se milujete, ale máte i důležité věci na práci. :D
- Kieran - do toho se tady zamilujete, pokud se už nestalo
- Zvrat na konci, u kterého mi naskočila husí kůže. Nutnost mít u sebe další díl - klasika

Jako takhle miluju tuhle sérii, i když začínám mít nějaké výhrady na rozdíl od prvního a druhého dílu. Rozuzlení nejsme o moc blíže. Sérii je asi třeba číst tak, že na nic nespěcháte. Vše tady plyne pomaleji, protože Poppy se neustále na něco ptá, pořád někdo něco vysvětluje (ať už o historii, o proroctví, o vztahu s vlkodlaky atd.). V případě, že se tam děje nějaká akce, tak jste jak na trní, protože trvá, než se to zase zklidní. :D

1 31.05.2023

Kniha vypráví stejný příběh jako Bez naděje, jen z pohledu Holdera. Určitě neříkám, že je tato kniha zbytečná (to fakt ne!), ale mám k ni určitá ALE. Protože už jsem příběh znala, tak ačkoliv je sám o sobě hodně silný, už na mě tak nezapůsobil jako když jsem jej četla poprvé. Veškeré emoce jsem prožila hlavně při čtení Bez naděje, a tak jsem tady brečela jen jedinkrát (což je u Colleen co říct) a kniha už ve mě nezpůsobila takový citový mišmaš.

ALE co na téhle knize bylo naprosto dokonalé, byly myšlenky Holdera vůči jeho sestře Les. Veškeré chybějící dílečky z prvního dílu tady byly vysvětleny a tak obě knihy tvoří ucelený příběh. V knize pořád je co nového objevovat, jen to hlavní už víte předem.

Postavy Sky a Holdera, které Colleen napsala jsou skvělé, neskutečně sympatické a ačkoliv je jim okolo 17-18 let, tak se chovají přesně tak, jak ten příběh potřeboval.

Hodnocení čtivosti úplně přehlédnu, protože je to Colleen a ta píše skvěle.

Na závěr bych asi doporučila si knihu přečíst až po nějakém čase co dočtete Bez naděje. Já knihu četla půl roku poté a ten děj tak nebyl úplně okoukaný a hodně mě bavil.

5 22.05.2023

Konečně jsem se dostala k (pře)čtení (ehm, teprve prvního dílu) Pána prstenů. Já ty filmy zbožňuju, i když jsem se k nim dostala poměrně pozdě. A co bych byla za fanouška knihomola, kdybych se tedy nepustila i do přečtení knih.

Upřímně, ze začátku jsem si myslela, že se do příběhu nezačtu, ale hodně mi pomohlo, že jsem už příběh znala (i když to v určitých věcech bylo i škoda). ALE....

Po jazykové stránce se Pán prstenů řadí k nejlepším knihám. Tolkien používá hodně rozmanité výrazy, vše popisuje velkolepě a do největších podrobností, takže když příběh čtete, tak si tu krajinu dokážete s přehledem představit. Chvíli mi trvalo než jsem si na styl psaní zvykla, ale pak mě to chytlo a už nepustilo. Každopádně knihu nedoporučuji těm, kdo nemá rád tyhle zdlouhavé popisy prostředí v knihách a určitě se nejedná o oddechovku, kterou si půjdete přečíst těsně před spaním. Aspoň já jsem se na knihu musela dost soustředit a nelituju ani jedné stránky.

Co se týká samotného příběhu, asi jej nemusím zdlouhavě opisovat... Řeknu jen, že ten svět je naprosto dokonale propracovaný, nádherně jsou tady vyobrazeny různé národy, jejich tradice a jazyk. Za tenhle vymyšlený svět má Tolkien můj neskonalý obdiv.

A co se mi neskutečně líbilo, byly básně a písně, které knihu provázely a tím ji naprosto ozvláštnily.

Já téhle knize nemám co vytknout a už se těším až se vrhnu na další díly.

10 22.05.2023

Tak jo! Tohle je moje první přečtená kniha s LGBT tematikou a nemohla jsem si vybrat líp (aspoň myslím :)). Čekala jsem nějakou pěknou, vtipnou a milou romantickou linku se (snad) sympatickými postavami. A to se splnilo.

Ta knížka je strašně MILÁ, lehce otravná (no jo, sama vím jaké dramata jsem prožívala v 16 :D) a neskutečně vtipná (z tohohle hlediska byl taky fakt super Benův nejlepší kamarád Dylan). Celkově jsem se s touhle knihou přenesla zpátky do svých 16 let.

Jinak kniha byla neskutečně čtivá (fakt mi sedl styl psaní obou autorů, takže se určitě pustím do jejich dalších knih), je psána s lehkostí, takže děj ubíhá rychle a hlavně jsem se u spousty pasáži fakt nasmála (což jsou obrovské + body). Jo a taky za konec! Ten byl podle mě skvělý

Tahle knížka sedne určitě všem, kteří hledají nějakou milou knížku, která dokáže vykouzlit úsměv na tváři a nečekají žádné velké zvraty.

1 22.05.2023

Poslední díl Kroniky pozůstalých je opět velmi čtivý a jak už to bývá v závěrečném dílu není nouzi o akci, která byla zejména na konci knihy. Jen škoda, že závěrečná bitva je opravdu krátká, ale popsána je dokonale.

Je zde spoustu intrik, které hlavní hrdinové během příběhu odhalují, spřádají plány a tak romantická linka jde v tomhle díle trochu stranou, což ale neznamená, že se občas nějaké ty útržky neobjeví. Ta romantická linka je v celé sérii totiž napsána skvěle. Je nenucená, milá a pomalu se rozvíjející, zkrátka je uvěřitelná.

Závěr se může zdát mírně otevřený, ale čtenář dostane spoustu indicií, jak se děj bude vyvíjet a je jen na něm, jak s tím naloží. Co se týče milostného trojúhelníku, za mě osobně to autorka vyřešila jediným možným způsobem, aby každá romantická duše byla spokojená. :)

Celá série byla skvělá. Je vystavěná zejména na romantické lince (což jsem velmi vítala a nejspíš jsem i proto s celou touhle sérii začala), takže bude určitě vyhovovat všem, kteří ji v knize vyhledávají a přesto touží po lehké fantasy. A jako bonus, ty obálky jsou krásné. Já se rozhodně pustím i do autorčiny další série.

4 22.05.2023

Ve druhém díle je mnohem méně akce, než v prvním, ale já jsem si užívala dokonalý popis nového prostředí Vendy, zde žijících lidí a veškerých i méně podstatných detailů.

Hodně se tady dozvídáme o Kadenovi (kterého jsem si oblíbila asi nejvíce), který to nemá příliš jednoduché, protože balancuje mezi věrnosti k Vendě a Komizarovi a lásce k Lie.

Hlavní hrdinka byla občas až nesympatická, ale kdo by jí to mohl mít za zlé vzhledem k věznění v cizí zemi. Takže tohle za mě asi dobrý :D

Druhý díl, ač to byl díl vycpávkový, mě i tak hodně bavil a na konci autorka perfektně naláká na třetí závěrečný díl.

1 22.05.2023

* Kniha je psána zejména z pohledu Lii, ale také z pohledu zabijáka a prince, což mě bavilo ještě víc.

* Příběh plyne poměrně pomalu (mě to dost vyhovuje, lépe se člověk vžije do děje a člověk tak prožívá vše s hlavní hrdinkou), je tady skvěle propracovaný nový svět s vlastní historií, tradicemi a různými jazyky.

* Autorka si skvěle pohrála s postavami zabijáka a prince - dokonale Vás zmate a do poslední chvíle si nejste jisti kdo je kdo.

Falešný polibek je kniha, ve které nechybí odvážná hlavní hrdinka, správná dávka napětí, plno překvapeni a velmi krásná, uvěřitelná a pomalu se rozvíjející se romantická linka.

4 22.05.2023