Tess z d'Urbervillů

(SPOILER) Od Hardyho jsem teď v anglickém originálu četla Tess z D'Urbervillu a Daleko od hlučícího davu...a začínám si myslet, že nesnášel ženy.
Samozřejmě byla to jiná doba a ženy z venkova neměly možnost se vzdělávat, ale mě se jednoduše příčí představa, že ženy nerozuměli nejen tomu co se kolem nich děje, ale ani samy sobě a svým citům, zatímco se nechávaly zmanipulovat každým mužem který o ně projevil zájem. Hardy použije 200-300 stránek aby do hloubky popsal něčí charakter a na konci knihy zmíněná postava udělá něco absolutně mimo svůj profil a s největší pravděpodobností to končí vraždou. Ne, rozhodla jsem se, Hardy není nic pro mě.

Z "Neblahého Juda" jsem pochopil, že autor umí čtenářovo srdce rozervat na tisíc kousků, a tak jsem věděl, do čeho jdu. Tato kniha mi připadá o něco smutnější - autor mistrně zpracovává téma společenských tříd, rovností mužů a žen či roli náboženství. Hlavní emoce, která na mě sršela ze čtení, bylo ponížení. Dělalo mi problém pochopit chování Tess a Angela, ale vzhledem k době se nedá ničemu divit. Autor píše skvěle, stránky ubíhají samy, ale kvůli hutnosti jednotlivých kapitol jsem si dával pauzy. Určitě román doporučuji, jen nečíst v nějaké smutnějším životním období.

Thomase Hardyho jsem si zamiloval poté, co jsem přečetl Daleko od hlučícího davu. Daleko od hlučícího davu je výborná kniha, která dokáže nabídnout realistickou romantiku, ukázat nám těžký život na venkově a hlavně nám dala skvěle napsané postavy, u kterých platí, že mají mnoho vrstev a rozhodně nejsou dokonale. Na Tess z d'Urbervillů jsem se dost těšil. Zvláště poté, co této knize skládá velkou poctu John Irving ve své knize Modlitba za Owena Meanyho. A o to více mě mrzí, že musím napsat, že mě kniha zklamala. V první řadě je třeba říci, že je to zajímavá kniha se silnými myšlenkami. V jednotlivých pasáží je skvělá. Opravdu jsou některé pasáže nádherně napsané a Hardy předvádí neuvěřitelnou práci se slovy při popisovaní krajiny, přírody a života na venkově. Bohužel jsem se nemohl zbavit pocitu, že je kniha natahovaná, repetitivní a místy to není vděčné čtení. Hrdinka Tess se rozhodne jít cestou pokání. A svým způsobem je i čtení místy takové pokání. Hardy to napsal takto schválně a já plně chápu proč. Přesto nemohu tvrdit, že jsem s výsledkem tak spokojený, jak jsem si myslel nebo lépe řečeno, jak jsem si přál. Knihu jsem četl opravdu dlouho, mnohem delší čas než je zdrávo. Tess z d'Urbervillů je těžká a náročná kniha plná symbolismu, víry, naděje, pokání a pokory. Není to kniha pro každého a pokud vám nesedne, tak je to pochopitelné. Ale pokud vám sedne, tak jsem si jist, že z ní bude nadšení.

Na knihu jsem se chystala opravdu dlouho - několik let. A asi to tak mělo být, protože kdybych byla mladší a měla méně životních zkušeností, asi bych ji patřičně nedocenila. Nejprve musím ocenit jazyk a překlad, mám doma vydání od Cooboo (jsem moc ráda, že se do téhle klasické edice vydavatelství pustilo). Popisy krajiny mě cele okouzlily. Povaha hlavní hrdinky je navzdory okolnostem až do poslední chvíle neuvěřitelně ctnostná, o to víc je mi líto, jak pro ni celá story skončila. Dvě hlavní mužské postavy mě pak střídavě vytáčely tolik, že nemůžu neobdivovat Tess o to víc. Na konci se mi chtělo upřímně plakat. Rozhodně doporučuji, ale pozor, jazyk nemusí vyhovovat každému, odpovídá své době.

Na knížku jsem se dost těšila, ale po přečtení mám v sobě neustálé pocit zklamání.
Poměrně mi trvalo, než jsem se začetla. Myslím si, že kniha mohla být klidně minimálně o sto stránek kratší.
Tess mi vůbec nesedla a nechápala jsem její chování.
Přesto si knížku nechávám a snad za čas se do ní pustím znovu a změním názor.

(SPOILER) Silný příběh, jež je ukázkou své doby. S hlavní hrdinkou, jsem prožívala každé její trápení už od smrti "Prince". Atmosféra knihy je pochmurná a poslední část knihy ve mně vyvolávala neskutečnou úzkost. Kniha vyvolává ve čtenáři pocit bezmoci. Ačkoliv by se konec mohl zdát přitažený za vlasy, Tess tento pocit bezmoci prožívá celou dobu, tedy její činy pomalu ztrácí její osobitou vůli a Tess v záplavě zoufalství začne konat. Smutný příběh.
(Čteno v originále)

Mám rád Thomase Hardyho, který se proslavil především jako básník skutečného anglického venkova z fiktivního hrabství Wessex. Jeho poetická vyprávění o venkovském životě jsou plné nádherných obrazů a silných příběhů. Chtěl jsem si některou z jeho knih po čase, v řádu několika let, znovu připomenout, a tak jsem tentokrát sáhl po Tess z d´Urbevillů. Rovnou mohu říct, že moje pocity jsou rozporuplné na škále od mírného zklamání po mrazivé ohromení.

Začnu mírným zklamáním. Hardy je v této knize velmi upovídaný a stylově až rozvláčný. Což do jisté míry škodí příběhu i prostředí. Především pro vnímání netrpělivého dnešního čtenáře. Do charakterů, jejich myslí, krajinomalby i celkové dění se popisem noří, natolik hluboko, že pro čtenářskou fantazii mnoho prostoru nezbývá. Povídavost autorova může jeho dílu touto vatou uškodit tak, že na čtenáře nedolehnou plnou silou všechny ty petardy, jimiž je příběh Tess z d´Urbevillů plný. Čímž se dostávám k tomu, že právem je tento román považován za autorův kritický realismus. A co je na tom možná ještě děsivější, myšlenkou stále přesahuje do dnešní doby.

Všichni do jednoho jsme více nebo méně svazování společenskými konvencemi. A ty mohou mít kardinální a fatální následky pro jedince. Konvence mohou být brutální a brutální je příběh Tess. Ta je sice prostá, až submisivní venkovská dívka, jejíž charakter může působit méně zajímavě výrazně a propracovaně než taková Batsheba z Daleko od hlučícího davu. Tess v této knize figuruje spíš jako symbol, kolem něhož se soustřeďuje neštěstí, které by v reálu snad ani nešlo vydržet. Pod jhem konvencí však úpí a trpí také ostatní postavy, ať se jedná o Aleka, Angela nebo rodiče Tess (ti tu působí jako komický, při nejmenším úsměvný, faktor příběhu, aniž by ztráceli vliv na jeho dění).

Obrazy, které Hardy v krajině maluje, jsou dvojího druhu. Ty pozitivní a povzbudivé jsou samozřejmě zemědělského rázu venkovského života. Především v mlékárně v Talbothays, což je snad jediná část románu, která působí utěšeně a romanticky. Do detailu popsané fungování mlékárny oživuje venkov konce devatenáctého století do pohyblivé pohlednice. Stejně tak Hardy implementuje postupné zavádění nových technologií v oblasti zemědělství, což je třeba krásně vidět na parní mlátičce při sklizni. Nezapomíná ani na změnu "politiky", kdy venkov už není statickým místem žijícím svým klidným pomalým způsobem, ale prostorem, kde se lidé rychle mění a s nimi jejich jistoty, či spíše nejistoty. Tolik k příběhově pozitivní stránce, která je "pouhým" kontrastem a opakem brutality.

Největším zlem a zloduchem, z něhož mi bylo až fyzicky zle, byl Alek d´Urbeville. Hejsek a zlý duch Tess, kterou zničil, naprosto zdecimoval, odsoudil k zániku. Ta se, s jistým stoicismem, snaží smířit s osudem skutečně krutým a vyobrazeným. Už první cesta kočárem ve společnosti Aleka je skutečně děsivá i pro čtenáře. Později to vygraduje scéna se znásilněním, brutální především tím, že je pouze naznačena. Tess, aby toho nebylo pro ni málo, ztratí své dítě. Když už si čtenář myslí, že se všechno zlé v dobré obrátí a Tess najde oporu v náručí Angela, dojde k tvrdému vystřízlivění. To už by jeden nad Tess ronil slzy. U románu by jeden očekával alespoň happy end. Ale kdež, tragédie se nejen sčítají, nýbrž vyvrcholí něčím na výsost neočekávaným. Po ubíjejících stránkách plných popisů, padla mi čelist pro naprostou nepřipravenost.

Jistě je tímto lépe srozumitelné, proč jsou mé pocity poněkud rozporuplné. Když už jsem se prokousal onou zmíněnou vatou, padl na mě plnou vahou brutální a silný příběh. Který ani nevím, jak pořádně vstřebat. Jedna myšlenka je autorem opakovaně jmenována v knize: "Neměl bys posuzovat člověka podle jeho minulosti, ale podle toho, co je jeho cílem/zájmem/účelem/myšlenkou" A tuhle lekci Hardy uštědřil tvrdým způsobem nejen Tess, nýbrž i svým čtenářům.

Celou knihu jsem si připomínala v jaké době Thomas Hardy tuto knihu psal. Pokud jsem to vzala na dnešní dobu tak jsem nechápala, ale když jsem se díky skvěle popsanému prostředí přenesla do jeho doby tak je to naprosto úžasné dílo a chápu, že byl kritizován.

Tess je 16let kdo z nás by se v tomto věku nenechal ovlivnit rodiči? I přesto, že ví jak je to nesmyslné tak poslechne. Část věcí nechává autor, aby si čtenář domyslel. Na jednu stranu ji chápu, že udělala co udělala. Její lásku i trápení jsem prožívala s ní. Kniha je opravdu hodně emotivní. Několikrát jsem musela přestat i číst, abych danou pasáž dokázala sama v sobě zpracovat.

Konec mě naprosto dostal do kolen. Takový závěr jsem opravdu nečekala. Ano, vím, že konec má být vyvrcholením příběhu, ale že až takhle? Vzalo mi to dech a nemohla jsem ani mluvit.


Z knihy si odnáším hlavně to, že nezáleží v jaké době žijeme, ale ve všech našich vztazích je důležitá KOMUNIKACE.

ČV 01/18. Nazvala by som - krst ohňom pre moje štúdium anglickej literatúry - prvý obsiahly román v origináli, prečítaný pod hrozbou termínu a ešte aj prezentácie tohto diela na seminári, kde mi bolo úplne jasné, že vzhľadom k ostatným študijným povinnostiam si spolužiaci prečítajú maximálne komplexnú recenziu, ale skoro 500 stránkový kúsok ťažko aj vo vlastnom jazyku... Tak aj bolo :D Prípravu bolo treba vystavať, dielo vysvetliť nielen dejovo, ale predovšetkým literárno-kriticky a hlbokým rozborom (to bol náš odbor) a súčasne nepotopiť kolegov, aby nedostali za FX, že to nečítali. Oriešok a podarilo sa suprovo! Myslím, že zásluhou výborného diela, ktoré sa síce číta v angličtine náročne, ale tie popisy a jazyk sú báseň, nádhera, srdce literáta spieva, príbeh je chytľavý a zostal vo mne roky-rokúce, ako jedna z najlepších toho predmetu... Dokonca, keď som prvú knihu v angličtine stratila (zabudla na zastávke MHD), makala som na brigáde ako ďas, len aby som si ju mohla znova kúpiť a mám ju doteraz. Chcela by som si prečítať ešte v preklade...

Ach, tolik pocitů a zamyšlení, co od knihy obdržíte. Je to skvělé dílo. Pan Hardy je opravdu “pan spisovatel.

Uff, to som teda čítala dlho, no musím povedať, že to stálo za to. Vôbec som nečakala takýto koniec, to, ako sa hlavná postava stávala temnejšou... Ako sa jej pomaly krivil úsudok, ako bola zaslepená citmi. A predsa jej v istom zmysle rozumiem, a povedala by som, niekedy až kvitujem (v jej situácii).
Hardy vedel zaťať do živého vtedajšej škrupulóznej viktoriánskej spoločnosti. Budem rada, keď si niekedy prečítam aj niečo z jeho skoršej tvorby.

Tuto knihu můžu číst opakovaně. Úžasný příběh, jeden z nejlepších a mých nejoblíbenějších. Jen ten konec mě rozesmutnil. Ach jo...

Nejdřív bych chtěla začít novou obálkou téhle klasiky. Nové obaly vždy vdechnou těmhle knihám tak hezkou atmosféru. Prostě vypadá úžasně.
Tuhle knihu jsem četla úplně poprvé v životě, protože já a klasika nejsme nejlepší kamarádi.
Určitě knížka je pro mnohem zkušenější čtenáře. Občas jsem měla problém něco přelouskat, ale čtení mě bavilo. Objevují se zde krásné popisy, které vám pomohou s vaší představivostí.
Knížka poukazuje na to, jak to v té době chodilo. Hlavně, co je člověk schopen udělat pro dědictví.
Hlavní hrdinka Tess je jedna z tvrdohlavých a citlivých hrdinek. Občas lezla na nervy, ale dalo se to překousnout.
U téhle knížky se čtenář hodně zamýšlí nad různými věcmi.


Za knihu děkuji @humbook #humbookblogeri

Klasickou literaturu mám ráda, i když mi ji tedy škola trochu znechutila, vždy sem tam po nějaké té klasice sáhnu, protože se mezi nimi dají najít i úžasné poklady. Tahle kniha mezi ty poklady také určitě patří. Rychle jsem se do knihy začetla, i když to tedy byl trochu těžší jazyk. Moc se mi líbilo, jak vše bylo popsané. Tess byla skvělá postava, ale sem tam bylo její chování hrozné. Také se mi líbil její postupný vývoj. Konec mě trošku překvapil. Malé plus patří oblálce, která je podle mého naprosto fantastická, zbožňuju obálky knížek z této edice od CooBoo.

~ 4,5/5 ~

Moc děkuji @endlessbibliophile a @humbook za poskytnutí knihy k recenzi #humbookblogeri

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji @humbook_blogeri (#humbookblogeri).

Příběh má velmi nadějou anotaci, alespoň mému oku to tak připadalo. Avšak zpracování mě nenadchlo. Pominuli to, že nejsem zvykla na tento styl vyprávění a především slovní zásobu, nedokázal mě příběh nijak zaujmout.

Hlavní dějová linka s hrdinkou Tess sice vypadala zajímavě a byla chvíli velmi dobře nasměrovaná, ale v závěru byla zcela nesmyslně pohřbena. Tess je většinu knihy plaché káčatko, které čas od času dostane záchvat asertivity a adrenalinu, který za pár vteřin zase ustoupí. Říkám si zda nemá nějakou poruchu osobnosti? Nevím zda by to autor v době, kdy knihu psal, takto zamýšlel.

Pravděpodobně měl být vyprávěn těžký příběh ze života hlavní hrdinky v dobách davno minulých. Ale s ohledem na stále se měnící povahu Tess to bylo místy spíše komediální. Ne však v dobrém slova smyslu.

Omáčka kolem hlavní dějové linky se neustále točí v kruhu a stále dokola se dozvídáme, jak vypadá tatáž krajina v různých obdobích, jak podojit krávu, či jak sklidit obilí a zasadit brambory. Zajímavé to bylo, ne však rozepsane na desítkách stránek, aby to zcela pohltilo samotný příběh. Díky detailním popisům zaobírá zbytek příběhu sotva 1/4 celé knihy. Což je zoufale málo.

Chci tě, nechci tě. Vezmu si tě, nevezmu si tě. Jsem tvá otrokyně, mám svá práva. Miluji tě, zabiju se. To vše vyjadřuje hlavní rozpolcenou hrdinku a celý děj, který by se hravě vešel na 200 stran. A tak se ptám, k čemu je tam těch dalších 300?

Hodnotím 1,5/5

Děkuji za poskytnutí knihy k recenzi @humbook_blogeri

Když jsem začala číst příběh mladé Tess, tak jsem si vzpomněla, jak je skvělé si občas nějakou tu klasickou literaturu přečíst. Zase se můžeme ponořit do složitějšího příběhu psaného starou češtinou. Celkem osvěžující.

Nečekejte knihu, kterou přelítnete za den, tedy aspoň pokud si z knihy chcete něco odnést. Jsou tady neskutečně nádherné popisy přírody a vypsány strasti jednotlivých prací. V knize najdete skvěle a dopodrobna vykreslenou tehdejší dobu, postavení žen, jednoduchost vesnického života, společenské zvyklosti a faux pas, náročnost ale i krásu tehdejších časů.

Mladá Tess mi byla sympatickou a zároveň hrozně obtížnou. Některé myšlenky měla rozumné, nad jinými zase zůstal rozum stát. Byla milá, věrná, bojovná, pracovitá i se selským rozumem a zároveň naivní, odevzdaná svému osudu, který ji změnilo jedno škobrtnutí a upejpavá. Byla špatně uchopitelná, ale zároveň bych ji nijak neměnila. Taková zvláštní kombinace všeho. Každopádně jakýsi její vývoj tam jde vidět, což bylo hezké pozorovat. Líbilo se mi i zpracování mužských protagonistů. Jeden byl nastíněn jako zlosyn a druhý jako anděl. Ale nic není jen černobílé a kdo se zdál být ten dobrý, nakonec může i zlé přinést.

Poetika Hardyho psaní mě chytla, já si čtení (ať už bylo to téma jakkoliv težké) užila. Je to procítěné, filozofické a bravůrně napsané. Zamilovala jsem si tuhle tragickou lásku a díky Tess se zamyslíte, jaká muka byla tehdejší společenská pouta pro ženy. Konec byl za mě překvapivý, ale k Tess se zdá bohužel sedl. I když mě přišel už takový na pomezí uvěřitelnosti, možná i tím, jak to celé bylo natažené.

Tess z d'Urbervillů
čistá žena věrně představena Thomasem Hardym
autor: Thomas Hardy
žánr: román / klasická anglická literatura

Tess Durbeyfieldové je šestnáct let, má višňově zbarvená ústa a krásnou kyprou postavu. spolu se svými rodiči a sourozenci vyrůstá v malé, prosté domácnosti. její otec Jack přijde jednou s oznámením, že zjistil, že je potomek starého rodu d'Urbervillů. rodiče tak vyšlou Tess k domnělé vzdálené příbuzné, od které by mohla vyprosit nějakou finanční pomoc. dívenka tedy vyrazí, netušíc, že to změní chod celého jejího života.

hodnocení: 1***
nevím, zda to víte, ale miluji klasickou literaturu! :D mou nejoblíbenější knížkou jsou Malé ženy, které ale teď sdílejí pozici s Tess z d'Urbervillů. ano, tato knížka se mi vážně moc líbila. anotace mě zaujala již velmi dávno, ovšem asi bych se ke čtení nedostala ještě hodně dlouho nebýt @humbook_blogeri kteří mi knihu zaslali. z celého srdce děkuji!
Tess má spoustu vlastností, já bych rozhodně neřekla, že je naivní a tvrdohlavá, naopak bych jako její hlavní přednost vypíchla, že je věrná. po událostech v Trantridge by se mohlo zdát, že jde všechno od desíti k pěti, ovšem mně to nepřišlo pouze jako smršť smůly, byly tu i hezké chvíle, bohužel ovlivněné všudypřítomnou minulostí. příběh je na dobu prvního vydání (1891) neuvěřitelně odvážný a velmi citlivě psaný - nebýt popisů, které často přejdou až do filozofování, skoro bych řekla, že to psala žena. Hardy popsal vše velmi empaticky, avšak nic nezlehčoval, naopak ukázal všechny stránky Tess, včetně těch, kdy by raději nežila. jeho až poetické popisy jsem viděla na Instagramu v recenzích několikrát zmíněny jako zápory, což za mě nejsou. já jsem je hltala a nasávala díky nim atmosféru ještě víc. Tess nám dospěla před očima a svými rozhodnutími a činy po celou knihu se mi před očima stala hrdinkou. zajímavá je úloha víry, která je popsána s klady i zápory, ale nijak extrémně souzena.
mě čtení velmi bavilo, nemohla jsem se odtrhnout a rozhodně po ní sáhnu znovu. tuto myšlenku jsem měla v hlavě již déle, ke konci jsem si říkala, že budu podruhé číst jen do určité části, ale nakonec si dovedu představit přečíst celou knihu. jsem totiž jakžtakž spokojená i se závěrem knihy, který není úplně šťastný..
přijde mi, že to všechno dopadlo tak, jak mělo, nedovedu si představit jiný závěr. dost ráda bych se dozvěděla, jak to bylo dál. Hardy pracuje velmi dobře a velmi rád s osudem a předurčením, což je podle mě i tento případ, a kdyby existovalo pokračování, dávala by celá Tess z d'Urbervillů ůplně jiný význam. je podle mě tedy dobře, že nic takového není, protože bych nerada přišla o Tess jako o hlavní bod příběhu. doslov mi velmi pomohl k ucelení myšlenek, z knihy mám tedy skvělý pocit
kniha-jak je jistě z fotky na mém Instagramu na první pohled vidět- patří do edice #coobooclassics která vydává klasiku s obálkami, které mohou přitáhnout spoustu nových čtenářů. což je za mě skvělé, jen je třeba si vybrat tu správnou knihu. mně se plynulost knihy zdála ideální, ale myslím, že ne všem by mohla vyhovovat, proto bych ji doporučila spíše číst spíše v poklidném rozložení, kdy netoužím po tak velké akci.
obálku Tessina příběhu jsem si zamilovala. vážně! tak moc, že bych chtěla mít doma celou edici z cooboo classics. třeba se to i jednou podaří.
obálka Tess má za mě i přesah, který ovšem nemusel být ani záměrem a vidím ho pouze já. i tak mě to těší :).

ještě jednou děkuji @humbook a @humbook_blogeri za možnost si knihu přečíst #ctushumbookblogery

tuto recenzi i s fotkou a mnohé další naleznete také na mém Instagramu _ctenarka_

knížku jsem dočetla před chvílí, jsem tedy plná dojmů, ale doslov mi pomohl si utřídit myšlenky. není, co bych vytkla, knížka se mi zdála čtivá i na dnešní dobu, pro mě se tak stala jednou z mých nejmilovanějších knih. Hardymu jsou vytýkány dlouhé poetické popisy, ale ty se podle mě do atmosféry dokonale hodí a pomáhají jí. ale jako vždy platí sto lidí-sto chutí :). já jsem s Tess neměla žádný problém, na první místě je to věrná dívka, která nám před našimi zraky dospívá s vědomím, že je navždy poskvrněná a proto se nesmí vdát i kdyby chtěla. Hardy tímto románem spoustu lidí pobouřil, nehledě na to, že spoustě lidem musel stoupnout tlak už při čtení podtitulu ,,čistá žena věrně představena Thomasem Hardym". mohu rozhodně říct, že je věrně představena. věřila jsem jí každou chvíli a chápala jsem jí. byla bych jí velmi ráda dobrou přítelkyní, které jí naštěstí Hardy nadělil. ukázal, že se nemá lámat nad nikým hůl, velmi jemně, přesto rozhodně, ukázal, za jakým názorem si stojí a troufnu si říct, že tím změnil myšlení nejednoho člověka.

Tak takhle knížka pro mě byla oříšek. Rozhodně je pro více zkušené čtenáře než jsem já, kteří jak věřím ji také náležitě dokáží ocenit. Při čtení se musíte připravit na poetické a filozofické roviny, kterých je v knize nadmíru hodně. Hlavní hrdinka Tess na mě působila jako naivní dívka a většinu knihy jsem moc nevěděla jestli s ní soucítím nebo ne. Rozhodně mi bylo líto, co si v mládí musela prožít. Postupem mi ale přišlo, že si svou tvrdohlavostí šlape na vlastní štěstí. Ani další hlavní aktéři v knize na mě nepůsobili nijak příznivým dojmem. Co bych ráda ocenila je bravurní vykreslení viktoriánské Anglie, tehdejší společnosti, morálky, postavení žen a celkově běžného života. Přestože jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, nevidím důvod ani situaci, kdy bych po ni sáhla znovu.

Moc děkuji za poskytnutí knihy @humbook_blogeri #humbookblogeri #spoluprace