lynxir komentáře u knih

Socialistická agitka o tom, že i na vesnici se dnes žije dobře; tak něco mezi Ženou za pultem a Plechovou kavalérií. Autor moc neví, co si s hlavními hrdiny počít, takže se chovají zcela zmatečně. Jedinou zábavnou postavou je štěně bernardýna Faraon, bohužel scén s ním je zde poskrovnu.

1 02.05.2020

Nedosahuje tak přímočaře hvězdných výšin Rozmarného léta či Kubuly, ale Vančurovým hravým a přímo labužnickým přístupem k českému jazyku je i tato kniha prodchnuta měrou nebývalou. Jsem však snadno ochoten uvěřit, že ne každému je dáno jeho skvostného ducha ocenit. Ovšem jak píše ve stylovém úvodu Jiří Opelík: „I při četbě kněh platí, že dobrá vůle koláče jídá. Kdo však přesto má vyschlý roh, ať se netrudí, že zatím s „Hrdelní pří“ neuspěl. Dobré jest počkej. Jednou jablka i pro něho uzrají a pak sama sprší.“

3 05.03.2020

Kniha není zdaleka tak špatná, jak naznačují zdejší hodnocení. Není tak úplně jednoduchá a samozřejmě je plná psychoanalytických manýr a pokusů o nějaký ten hluboký vhled. Kupodivu je autor i poměrně vtipný, takovým trošku ironickým, kousavým způsobem. Bohužel knize schází konzistence, nějaká ta červená nit, která by jednotlivé části propojila do souvislého celku. Nejlepší jsou ty části, ve kterých se autor zabývá svou rodinou, případně rozebírá některé případy ze své praxe. V částech, ve kterých se pokouší o hlubší filozofické úvahy, už to lehce drhne a ani jeho psychologicko-filozofické vývody mi nepřipadají příliš přesvědčivé.

28.02.2020

Vcelku zkladní přehled života a tvorby Paula Simona. Kniha jinak obsahuje poměrně dost chyb a autorových smyšlenek. Naprosto nechápu, proč někdo píše biografii o někom, koho v podstatě nesnáší. Autor na mnoha místech sklouzává do ironie, často Paula Simona vyloženě zesměšňuje. U popisu mnoha písní je zjevné, že je vůbec neslyšel. Opravdu svérázné dílo.

20.02.2020

Kniha se nezabývá vývojem hudby v běžném slova smyslu, žádný výčet skladatelů a jejich děl v určitých epochách. Autor se spíše snaží najít odpověď na otázku: Co vlastně lidé prožívali, když se v různých epochách zabývali hudbou? Možná bude kniha poměrně náročná pro čtenáře filozoficky založené, leč bez hudebního vzdělání, stejně tak jako pro hudebníky bez jistého filozofického povědomí. Jednoznačně však autor přináší nový a skutečně velmi zajímavý pohled na hudební historii. Zajímavostí je, že ač je autor Čech, kniha byla přeložena z němčiny.

1 17.02.2020

Kniha psaná dokumentárním stylem, ale velmi živě a napínavě, téměř dobrodružným způsobem popisuje do detailů život Billyho Kida a Pata Garreta. Po smrti jednoho z hrdinů trošku ztrácí dech, ale jen na chvíli. Člověk si uvědomí, že romantické westerny jsou opravdu jen pohádkami a skutečný život na Divokém západě byl mnohem drstnější, bezohlednější a skutečné právo téměř neexistovalo. Výborně napsané.

1 22.01.2020

Útlá knížka s šesti povídkami o dětství, mládí a stáři, o venkově, o trampingu, o rybářích, o přátelství, rodinných vztazích i lidské zodpovědnosti. Povídky jsou většinou smutné, ale tak nějak pozitivně smutné, ze života. Knížka určitě stojí za přečtení.

12.01.2020

Kniha na mě působí dojmem, že autor se rozhodl vytěžit ze své aktuální popularity další příspěvek na své konto, a to zcela bez ohledu na čtenáře. Tolik stránek o ničem se hned tak nevidí. Postavy tam žijí spolu, ale vůbec nekoexistují, ani téměř nekomunikují, vlastně se vůbec nevnímají, každý si jede to svoje nekonečné nic. Dokopal jsem se do konce, ale ani tam nic není. Pane Doerre, psát – řekl bych – umíte, ale tentokrát je to opravdu velká slabota a pro čtenáře naprostá ztráta času.

1 12.01.2020

Velmi inteligentní kniha, byť asi ne pro každého. Udržet pozornost čtenáře na 300 stranách jen popisy pocitů jedné osoby a přitom vůbec nenudit, je opravdu vysoká laťka. Quarter-life crisis zde není ani tak o depresích, jako o neschopnosti vykročit ze svého stínu, a to vlastně kamkoliv. Snad jen závěr jsem čekal nějaký razantnější. A fotografický doprovod bych si odpustil, slovní popis funguje dostatečně. Prvotinu autorky shánět nebudu, ale pokud na ni narazím, s chutí si ji přečtu.

5 11.12.2019

Taková roztomilá oddechovka přesně ve stylu ostatních Mayleho knih: člověk má při čtení neustále chuť něco pojídat, popíjet, rozhlížet se okolo, pozorovat lidi s porozuměním a plánovat si pěknou, dlouhou, odpočinkovou dovolenou. Film oproti tomu je takový trošku klišoidní paskvil; režisér se zjevně nemohl rozhodnout, zda natočit grotesku či romantický bonbónek, obojí zjevně dle amerického (ne)vkusu, logikou dějů a postav se evidentně vůbec nezabýval a ani malebné záběry a slušní herci to úplně nezachraňují.

Ovšemže nejlepší je vypravit se do Provence osobně; ta vůně zprostředkovat nejde…

2 11.12.2019

V první třetině to vypadá na slibně se rozjíždějící příběh letního milostného poblouznění mezi devatenáctiletým studentem a o dost starší ženou. Tak trochu připomíná film Absolvent. V části druhé se bohužel příběh zcela vytrácí a nastupuje celkem nepochopitelný a poměrně nudný popis narůstajícího alkoholismu ženy, proložený rádoby filozofujícími úvahami s neustálým opakování všeho. Nějaké city, emoce či psychologii v knize opravdu nehledejte. Že by takovýto nijaký vztah opravdu vydržel dvanáct let? Závěrečná část už je vůbec taková trochu plácanice bez hlavy a paty. Kdyby autor druhou a třetí část sestříhal na dvacet stránek, možná by se to dalo. Takto jen celková zmatenost, neuvěřitelnost a dost velká nuda.

4 04.12.2019

Paní neznám, ba i jako zpěvačka mne naprosto minula; k dohledání toho moc není, přece jen žila v zámoří poměrně dlouho. Nejlepší a nejpohodovější je první část knihy; dětství, babičky a dědečci, ačkoliv Ota Pavel to není. Další část v Americe je zajímavá z hlediska porovnání tamějšího způsobu života s životem u nás. Ne úplně šťastné se mi jeví přejmenování známých osobností legračními novými jmény; buď o těch lidech chci mluvit nebo ne. Osobní život autorky a její vztahy je kapitola sama pro sebe; všichni kolem se časem radikálně změní, samozřejmě k horšímu. Jen si tak říkám: je to z její strany osud, hloupost nebo jen čirý idealismus a naprostá naivita? Po třech rozvodech?? Ale za přečtení kniha rozhodně stojí.

2 27.11.2019

Číst se to dá, ale popis cesty je poměrně strohý a ani z toho nečiší přílišné nadšení ze zvolené cesty. Vůbec mám pocit, že pokud se v takovýchto knihách neklade velký důraz na osobní prožitky, ještě lépe nějaký zakomponovaný příběh, je to časem nuda. Bodík navíc za grafickou úpravu a krásné fotografie Martiny Rajnochové. Ovšem po přečtení knihy si říkám: proč vlastně by měl člověk jít zrovna do Compostely??? Vždyť je přece tolik krásných cest… Tak šup, šup, nazout boty a jdeme!!

25.11.2019

Text v první části – autentický záznam vyprávění Geronima – je z důvodu autenticity ponechán v jednoduché formě, místy s téměř užasle naivním náhledem na svět. Přitom tolik mrtvých…

Ve druhé části autoři Nataša Budačová a Boris Taufer nastiňují dějiny Apačů v 18. a 19. století. Kniha zahrnuje ohromné množství informací a údajů, jen řazení podle témat případně osob je poněkud problematické. Některé události se opakují, není zde dodržena časová posloupnost, což působí zmatečně. Historie Apačů skutečně místy připomíná nám poněkud bližší holokaust. Ale informací je tolik a tak jsou si podobné, že je to až na škodu a časem bohužel začnou nudit. Doporučoval bych při případném přepracování dodržet historickou časovou posloupnost a vynechat podružnosti či opakující se podobnosti. Méně by bylo více a text by získal na údernosti. Ale jinak je to kniha zajímavá a poučná jistě i pro ty, kterém indiánské téma moc neříká.

18.11.2019

Téma knihy je poměrně zajímavé, ale to zpracování, to tedy drhne. První část jakýsi ne zcela povedený thriller s šokujícím tématem, druhá část diskuse s Bohem, zcela prosáklé téměř propagačními křesťanskými dogmaty a autorovou snahou rozbourat zažité představy o Bohu, ovšem způsobem zcela absurdním. Obě části opravdu působí jako dvě různorodé knihy slepené dohromady. I ty diskuse ve druhé části jsou tak nějak podivně sešroubované; u některých odstavců jsem ani po několikerém přečtení nepochytil, co tím chtěl autor říci. Možná je to překladem, ale za shánění originálu kniha nestojí. Bodík přidávám za velmi pěknou obálku.

4 31.10.2019

Kniha mi připadá jako psaná na objednávku. Možná byl autor jako dítě s rodiči na výletě v horách a teď si řekl, že by se z toho dala vystavět kniha. Celý příběh působí povrchně, postavy jsou ploché, nedotažené, bez života. Pořád čekáte, že se něco bude dít, že dojde k nějakému dramatickému zvratu, střetu mezi postavami, k nějaké akci. Drsné prostředí hor k tomu přímo vybízí. Ale kdepak! Postavy se objeví a pak jsou najednou fuč. Vztahy mezi nimi naprosto nefungují nebo vůbec neexistují. Všechno vyšumí do ztracena s prvním horským praménkem. I ty popisy hor jsou velmi banální a plné klišé; člověk s láskou k horám a přírodě dle mne prostě píše jinak.

1 21.10.2019

Mnohem syrovější, surovější, zároveň uvěřitelnější než filmová verze. Psychologie hrdinů, jejich pohnutky a důvody jejich činů jsou do detailu popsány, což bohužel film nahrazuje nakašírovanými a efektnějšími akcemi. Policejní šéf Teasle má v knize mnohem více prostoru; zdaleka nepůsobí tak nadutě a nabubřele, jeho vztah k vlastnímu mužstvu, ke starému rodinnému příteli Orvalovi, připoutanost k vlastní ženě, která ho opustila, to vše z něj dělá úplně jinou osobu než ve filmu, svým způsobem sympatičtější. Rambo je drsnější, bezohlednější. Jeho pobyt v lesích je koncentrovanou příručkou pro přežití. Obě hlavní postavy jsou v podstatě obětmi systému, podmínek, které jim byly nastaveny, a svých rolí, pro které jsou vybrány. Ani jeden z nich se s nimi nedokáže zcela vyrovnat. Nakonec příběh nemá vítěze, jen mrtvé a poražené. Originální anglické vydání naštěstí nemá tu brakovou obálku českého vydání, tiskové chyby ani avizované nedokonalosti překladu rovněž nehrozí. Doporučuji.

11 08.10.2019

Ale tak dá se to číst. Kdo chce román, vezme do ruky výbornou Divočinu Strayedové; kdo touží po detailní instruktáži, vytáhne Jakubův cestovní deník. V této knize se o PCT zas tak moc nedozvíte; autorka nijak zvlášť nevnímá, co se šustí kolem, a ani lidé okolo ní ji zjevně příliš nezajímají, zato neustále a intenzivně řeší sebe a svoje problémy, čemuž odpovídá i fotodokumentace v knize. Ale i tak za ten výkon před ní smekám!

2 20.09.2019

Jedná se jednoznačně toliko o deníkové zápisky z cesty; kniha obsahuje přehršle informací pro případné zájemce o PCT, popisy prostředí, cesty samotné a důkladnou instruktáž, jak na to. Kdybych na to měl (zdraví, sílu, nadšení, vůli atp.), vezmu deník jako průvodce a vyrážím také. Na rozdíl od některých jiných píše Jakub hodně pěkně o spolucestovatelích, stejně jako o těch, kteří se na zajišťování PCT nějakým způsobem podílejí. Poměrně pěkné fotografie. A smekám před každým, kdo PCT zvládne!

20.09.2019

Hlavní postava (předpokládám, že autorka píše o sobě) představuje takový zvláštní mix americké a asijské kultury: na jedné straně je posedlá jídlem, po večerech se opíjí v barech a nekonečně plká s kamarádkami o ničem, na straně druhé dá na žádost matky výpověď v dobře placené práci a vrátí se domů, aby se celodenně starala o nemocného otce. Kdo u nás by něco takového udělal? Silně drhnoucí rodinné vztahy se objevují jen v nepatrných náznacích, přitom jsou tím nejzajímavějším, co kniha nabízí; bohužel tato část zůstala zcela nevyužita. Chtělo by to zkušenějšího autora. Ani překlad moc povedený není.

10.09.2019