kudrdlinka komentáře u knih

Bábovky jsem nečetla, ale poslouchala jako audioknihu a moc se mi líbily a bavily mě. Jen mě ale najednou překvapilo, že už je konec, ještě bych potřebovala pokračování, spoustu věcí dokončit, dovysvětlit.
Bylo zajímavé, jak do sebe jednotlivé příběhy postupně zapadaly a doplňovaly se. Postavy se mi nepletly, s tím jsem snad problém neměla, spíš mě mátly ty posuny v čase, ale taky jsem se pak vždycky chytla. Jediný co jsem asi úplně nepochopila, byly ty peníze, jak to s nimi vlastně bylo ?!?
Jinak je to ale pěkná knížka ze současnosti, zajímavé příběhy ze života, možná jen těch náhod je tam na jednu knihu docela dost, ale i tak můžu doporučit.

11 15.10.2017

Protože knihy z budoucnosti normálně nečtu, ale potřebovala jsem ji do výzvy, tak jsem sáhla osvědčené autorce a vzala jsem si první část ze série s Evou Dallasovou. Knížka byla čtivá, ostatně to NR umí. Příběh se mohl odehrát prakticky kdykoliv a pro mě tam bylo tak akorát lásky i napětí. Zatím mě ale další díly nelákají, třeba časem...

7 08.10.2017

Detektivky Michaely Klevisové mám moc ráda. I tahle se líbila. Sice mi to ze začátku přišlo trochu pomalé, ale pak už se to rozjelo, hlavně když se na scéně objevil Bergman. Všechno se pak začalo propojovat, rozmotávat a má zvědavost stoupala. Konec byl pro mě ale překvapivý.
Poslouchala jsem jako audioknihu a bylo to moc fajn.

19 07.10.2017

Na komentáře většinou nereaguji, každý má právo na svůj názor, ale to že jsem byla zařazena do skupiny konzumentů reklamních letáků, jak píše estwen, mne trochu zarazilo. Uklidňuje mě, že v tom nejsem sama.
Já jsem si Erotikon přečetla s chutí, nečekala jsem nic oduševnělého, ale oddychovku pro chvíle odpočinku, no a odpočinula jsem si u ní krásně .

14 06.10.2017

Tři různé příběhy tak skutečné, že z toho opravdu mrazí. Moc zajímavé čtení a varování pro spoustu žen, ale myslím že nejen pro ty s nízkým sebevědomím - vymanit se z vlivu psychopata nebo fanatika je těžké vždy.

15 23.09.2017

Knížka je opravdu čtivá, čte se rychle a lehce. Je to spíš psychologické drama , což mi vyhovovalo - žádna brutalita a potoky krve. Jen mě vždycky překvapilo, jak nám autorka "naservírovala" podezřelého, ale záhy nás vedla zase jiným směrem.
Bylo pár věcí, které mi tam nesedly a vadily - hlavně ze začátku se tam některé myšlenky a dialogy několikrát opakovaly, sousedy policie vyšetřovala poměrně pozdě a Marco dal půlročnímu dítěti cereálie ?!? A ten úplný závěr, poslední kapitola - to myslím bylo trochu zbytečný. Ale celkově kniha špatná určitě není.

16 13.09.2017

Ač mám autorku docela ráda, tak mě tahle knížka moc nenadchla. Chvílemi jsem se sice začetla, ale chvílemi jsem se musela do čtení skoro nutit, abych se mohla pustit do něčeho dalšího. Možná mi to teď jen nesedlo, nebo už mě tenhle typ knih moc nebaví.

5 06.09.2017

Tak tohle bylo hodně zajímavé čtení, které jsem jen nerada odkládala. Je to emotivní psychologický příběh o ztrátě paměti a změně nejen chování a vlastně celé osobnosti člověka. Možná tam něco úplně přesně nesedělo, ale nevadilo mi to. Knížku můžu určitě doporučit.

5 25.08.2017

Mně se knížka moc líbila. Přesto že je to nenáročné čtení, kdy od začátku tušíte kam to asi bude směřovat, tak jsem si ji opravdu užila. Celý příběh byl zajímavý i téma sociální pomoci potřebným.
Před tím jsem četla knihu Osm a tam mi nebyl nikdo sympatický, ale tady snad všichni, a nejvíc asi malá Amiee. Takže jestli bude pokračování, tak se ráda ke všem vrátím.
A ta obálka je opravdu moc povedená.

7 19.08.2017

Zatím jsem od R. T. četla jen To prší moře a ta se mi, ač byla dost depresivní, líbila určitě víc. Obě se hezky četly, chytly mě od prvních stránek, ale tady jsem trochu rozpačitá, nevím co si mám vlastně myslet. Možná jsem ji úplně nepochopila, možná je to tím zvláštním koncem, možná proto, že mi tam nikdo nebyl sympatický, nikdo s kým bych se trochu ztotožnila. Příběh je ale zajímavě poskládaný.
A rozhodně bych knížku nenazvala detektivkou, ani trochu jinou, spíš je to o lidech a vztazích.

15 16.08.2017

Knížka se mi četla hezky, ale Woodová má rozhodně lepší knížky, hlavně ty starší. Ale i tak je tohle pěkný román, který vás přenese do Ameriky dvacátých let minulého století, období osídlování Kalifornie, období, kdy ženy bojovaly za svá práva a Elizabeth byla jednou z nich. Z naivní slečinky se stane sebevědomou mladou ženou.

8 07.08.2017

Asi jako většině se mi tenhle díl líbil o dost víc než ten první. Mělo to spád, pořád se něco dělo a občas jsem byla tak dojatá, že mi slzy tekly, a to nejen na konci. Prostě prima čtení na léto.

11 23.07.2017

Rozhovor s panem Čepelkou se mi četl hezky, je pravda, že chvílemi líp, chvílemi hůř, ale celkově to bylo setkání příjemné a pohodové.

5 19.07.2017

Je to první kniha od Cobena, kterou jsem četla, a četla se mi dobře. Chytila mě od prvních stránek, měla spád a nutila mě číst dál a rychleji. Konec byl trochu zamotaný, ale překvapivý. Časem sáhnu po dalším Cobenovi.

13 09.07.2017

Knížka se mi sice četla dobře, hlavně v druhé půlce, ale podle mě patří k těm slabším od Táni Keleové. Celkově mi to přišlo, že té knížce ještě něco chybí. Ke konci to bylo docela smutný, ale ani mě to nějak moc nezasáhlo, navíc mi to tam přišlo takový nepravděpodobný, nereálný, hrozně rychlý.

4 03.07.2017

Mám moc ráda příběhy ze současnosti, ve kterých je skutečný život. A ten tu byl, v plných dávkách. Všechno jsem s oběma rodinami prožívala, jejich radosti, starosti, někdy jsem se smála, někdy mě to dojalo, někdy jsem až nevěřícně kroutila hlavou, ale život prostě přináší situace, u kterých si pak říkáme "to ani v televizi nevymyslí " :) S chutí jsem se všemi prošla více jak třicet let jejich života a docela by mě zajímalo, jak se jejich život dál vyvíjel.
Knížka je napsaná velice čtivě, ostatně jako další knihy P. H., slovník je tady dost jadrný, ale zvykla jsem si na to a přišlo mi, že to tam prostě patří. Jako knížku na léto můžu jen doporučit.

14 24.06.2017

Je to první knížka, kterou jsem od autorky četla. Určitě není špatná, čte se dobře - krásné prostředí, zajímavý příběh, tajemství z minulosti, romantika, ale nemůžu říct, že bych se od knihy nemohla odtrhnout, asi až ke konci. Jsem zvědavá na další knihy J. M., jestli budou lepší.

7 14.06.2017

Všechny knížky Hany Morštajnové se mi moc líbily, ale tahle mě dostala nejvíc. Je to moc smutný a silný příběh, ale tak krásně napsaný. Já jsem knížku dočetla večer a pak jsem ji dlouho nemohla dostat z hlavy, a asi ani dlouho nedostanu. Zase jsem si uvědomila, že jsem vděčná za to, že žiju teď a tady, a že na tu hroznou dobu nesmíme zapomínat. A proto patří paní Mornštajnové veliký dík a obdiv.

46 21.05.2017

Možná to bylo mým rozpoložením nebo tím, že jsem Sovu četla docela brzy po "andělovi", ale nějak jsem se nemohla pořádně začíst, až na posledních sto stran, ty jsem přečetla za večer, za ty je čtvrtá hvězda, (předcházejících 300 jsem četla 14 dní). Že tam byla zapletená Munchova dcera mi nevadilo, ale už mi docela vadila Mia. Celkově myslím, že mi ta severská brutalita (tady skoro zvrácenost) na chvíli stačí.

11 10.05.2017

Tohle bylo moc pěkné a zajímavé čtení - nespoutaná Afrika, nespoutaná Beryl, která se uměla se životem poprat a jít si za svým. Občas jsem sice trochu tápala ve jménech postav i míst, ale tolik to nevadilo. Jsem teď docela naladěná kouknout se po delší době na Vzpomínky na Afriku.

10 24.04.2017