kristie komentáře u knih

Snažila jsem se jít do knihy s objektivností, jak jen to bylo možné. Ale to prostě nejde. HP mám přečteného od začátku dokonce a od konce do začátku, takže styl, jakým J.K. píše prostě znám a mám ho ráda. A jak se hned na první straně objevili "dlouhé rypáky zrcadlovek" , bylo mi jasné, že tohle bude můj šálek čaje.

Abych si knihu užila, nepotřebuji nonstop napětí, násilí a hektolitry krve. Potřebuji hlavní postavy, které mě nebudou lézt na nervy a v ideálním případě mi budou sympatické. Cormoran a Robin sympaťáci jsou, takže tento bod za mě splněn. Pokud je autor dobrý vypravěč, tak si také ráda přečtu i tu popisnou omáčku okolo. A J.K. to prostě umí. Popisovaná místa jsem si hledala na streetview a o to víc na mě doléhala celá atmosféra příběhu.

Přiznám se, že samotná zápletka se mi v hlavě vynořovala již během čtení, ale to jistě každému bystrému čtenáři detektivek, protože J.K. nám v příběhu nechává po celou dobu nenápadné nápovědi a prvoplánově před čtenářem netají nové informace.

Sečteno a podtrženo: pokud jste fanda klasické detektivky bez brutálních popisů mučení a zabíjení, nevadí Vám, že na každém rohu neleží mrtvola, rádi se necháte vtáhnout do děje vykreslením prostředí a postav. Pak Volání Kukačky vřele doporučuji. Pokud ovšem dáváte přednost krvákům, napětí a knihám, které jsou jedna velká adrenalinová jízda, nejspíš Vás Cormoran Strike příliš nenadchne.

15 31.08.2021

Potřebovala jsem něco do výzvy, něco ideálně né moc dlouhého a tohle bylo fakt přečtené za chvilku. Váhala jsem mezi 2 a 3 hvězdami, nakonec převážila ta pozitiva.

Člověk asi nejde číst Lady Fuckingham s očekáváním něčeho oduševnělého. Je to prostě porno na papíře, tak jako některé dnešní moderní erotické knihy. Alespoň tu ale na jedné stránce nemusím číst 10x dokola šu*at, protože autor nemá ani sebemenší fantazii... Naopak autor Lady Fuckingham (ať už je to kdokoli), společně s překladatelem, odvedli skvělou práci co se slovní zásoby spojené se sexem a lidským tělem týče. Děj sice minimální, ale čtení nelituji.

6 18.08.2021

Carter má nepochybně spisovatelské nadání, protože jeho knihy vtáhnou a nepustí. Děj letí (taky díky extra krátkým kapitolám) a když náhodou hrozí, že se tempo knihy zpomalí, dojde k další brutální vraždě.

Já jsem ten typ čtenáře, který si rád počká, nevadí mu delší popisné části, ráda se povrtám v povahách postav a poklidné tempo mi nevadí, takže Carterův akční styl je pro mě spíš zpestřením, než tím, co bych vyhledávala u většiny knih. Ale stejně po něm jednou za čas sáhnu, protože na tom jeho psaní je cosi návykového.

12 09.08.2021

Opravdu povedený thriller o únosu mladých žen. Nina mi na prvních stránkách knihy přišla strašně pitomá, ale na druhou stranu, kdo ví, jak by se choval nebo uvažoval v její situaci...

Aljaška je pro mě sen a vždycky jsem se tam chtěla podívat. La loba je kniha, která spojuje napínavý thriller, příručku přežití v přírodě a krásu divoké a ledové Aljašky. A tenhle koktejl na mě fungoval vážně skvěle.

Úplný závěr mě, tak jako většinu komentujících, přinejmenším trochu překvapil, na druhou stranu se dotýká velkého a opravdu nechutného problému a ač tam byl možná navíc. A možná trochu narušil atmosféru, která celou knihou prochází. Myslím, že knize neuškodil.

6 29.07.2021

Nic jsem nečekala, stáhla jsem si ji v rámci členství na Audiotéce a bylo to fajn překvapení. Hlas Terezie Taberiové mám ráda a poslouchalo se to moc dobře.
První část knihy je tajemná a má fajn mysteriózní atmosféru. Mimochodem to ale až moc okatě připomínalo manžele Warrenovi a jejich případy (nebo řekněme minimálně jeden), nicméně mně to až tak nevadilo, protože zrovna teď byla nálada na přesně na toto téma.

Většina knihy je ale spíš o hledání odpovědí, které potřebuje Sylva najít, aby mohla jít dál. Postupně se nám rozkrývá pravda a ukazuje se tu, že to nejlogičtější vysvětlení, ač si ho sebevíc odmítáme přiznat, je opravdu ve většině případů to pravdivé...

4 28.07.2021

Milé překvapení. Tempo je spíš poklidné, ale tím, že je vyprávění rozděleno z pohledu Carly a Lily, mi to vlastně vůbec nepřišlo. Většina knihy je spíše psychologický román, který se pitvá ve vztazích a chování lidí. Hlavní postavy, které mají k ději co říct jsou vlastně jen 4, ale o to víc pak člověk přemýšlí nad tím, proč takhle jednají. Navíc tu je téma aspergerova syndromu, které knize dává něco navíc. A konec knihy nám zase nabídne alespoň náznak thrilleru...

4 22.07.2021

Složka 64 je 4. Díl a zatím bezkonkurenčně nejlepší. Téma, které je v knize zpracované je temné, nechutné a byť se tváříme, že žijeme v zemích demokratických, kde má každý stejné právo na život, tak pořád aktuální.

Budu se opakovat, ale ústřední postavy jsou skvělé. Na první pohled pěkně podivná trojice, ale funguje dost dobře.

13 20.07.2021

Asi jsem čekala krapet něco jiného, ale v konečném důsledku mě to bavilo a nemyslím si, že by Dracul dělal původnímu dílu ostudu.

Bohužel se u mě nedostavilo žádné mrazení a ani pocit, že knihu nemůžu odložit. Přesto mě bavila a bylo to fajn čtení před spaním. Až bych řekla taková pohádka pro dospělé. Pár strašidelných scén by se našlo, ale nějak jsem se do toho celého nemohla vcítit natolik, aby mě to alespoň trochu děsilo.

Nicméně děj je poutavý, období, kdy se odehrává přímo překypuje tou správnou atmosférou a jednotlivé postavy jsou dobře zpracované a člověk se s nimi dokáže dobře sžít. Deníková forma je tu spíše jako jakási "nutnost" v návaznosti na Draculu, ale ve čtení to neruší.

Ještě doporučuji si před čtením osvěžit původního Draculu, já to udělala a bavilo mě hledat v knize podobnosti a odkazy. Poznámky autorů na konci knihy, kde se dočkáme i několika fotek s rukopisem Brama Stokera, jsou další přidanou hodnotou. Kolem a kolem je to vydařená kniha, která má sice pár much, ale za přečtení rozhodně stojí.

4 15.07.2021

Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdami, ale když to porovnám s jinými thrillery, které jsem hodnotila na 4, musím dát 3. Námět skvělý, uvěznění na opuštěném ostrově na několik měsíců? Pecka. Ale ta zápletka a motiv? Nevím, ale mě to přišlo hrozně uměle vytvořené, jako by autor přišel se super námětem, ale nedokázal už vymyslet dost dobrý motiv. Čekala jsem, že nakonec dojde k nějakému velkému odhalení. Tenhle motiv mi přišel prostě málo, žalostně málo a kvůli tomu můj z počátku nadšený postoj ke knize, klesl po odhalení pravdy na 3/5. Škoda.

4 13.07.2021

Toto mě bavilo. Nevím, proč jsem se Deaverovi tak dlouho vyhýbala. Možná z obavy, že je to přeci jen starší detektivka a určitě jsem všechno, co v ní můžu najít četla několikrát v jiných knihách... Nicméně obavy byly zbytečné. Je to originální a neotřelé i teď, kdy od napsání uběhlo víc jak 20 let (ano možná tu máme jedno klišé ohledně vraha, ale autor si mě tak skvěle povodil, že jsem absolutně netušila až do samého konce).

Rhyme je vskutku neotřele pojatý vyšetřovatel a s Amélií jsou vlastně jako jeden člověk. Ač z počátku je Amélie "jen" zdravým tělem pro Lincolnovu neskutečně bystrou mysl, postupem příběhu je jasné, že Amélie může nabídnout daleko víc.

Prostě skvělé, takto vysoké hodnocení od tolika uživatelů je víc než jasným důkazem, že tahle kniha za přečtení opravdu stojí.

6 30.06.2021

Mráz mě bavil. Hlavním důvodem je rozhodně linka, která se odehrává v ústavu (respektive linka okolo našeho hlavního podezřelého, který je tu zavřený pod zámkem) a samozřejmě také prostředí. Navíc mám ráda delší knihy a nevadí mi, když se jinak napínavý děj na chvíli zpomalí popisnými pasážemi. Dokreslovalo to atmosféru celé knihy.

Servaz mi nelezl na nervy, ale, že bych ho zařadila k mým oblíbeným detektivům, to prozatím taky říct nemůžu. Naopak na mě sympaticky působili vedlejší vyšetřovatelé.

3 30.06.2021

Už mi přijde blbý to opakovat, když to tu zaznělo několikrát, ale ano, trochu z toho cítím Kinga, nicméně ne tak okatě a připadá mi, že tady se autor opravdu jen inspiroval. Takže mi to vlastně nevadilo.

Knihu jsem přihodila do košíku náhodou, protože jsem potřebovala do výzvy něco z lékařského prostředí a z anotace jsem měla pocit, že půjde o nějaký supr jednovečerový psychothriller. A to jsem taky dostala, minimálně v prvních 2 třetinách. Samotná zápletka mě dost překvapila, protože jsem čekala úplně ale úplně něco jiného. A to je vlastně jedna z věcí, která za mě knihu vytáhla na 4/5.

5 30.06.2021

Já mám z knihy takový rozporuplný pocit. Na jednu stranu mě to bavilo, na stranu druhou mě konec trochu zklamal. Respektive prvních 200 stran mě bavilo moc, bylo to napínavé, strašidelné a nedalo se přestat číst. Jasných 5/5. Pravda, žádná postava mi příliš nepřirostla k srdci (nakonec mi paradoxně byla nejsympatičtější ta, co mi ze začátku nejvíc lezla na nervy- Hailey, která mě na konci knihy mile překvapila svým logickým uvažováním, odvahou a odhodláním zachránit sebe i přátele). Naopak Todd je vážně na ránu.

Ale ten konec.... No, bez spoileru se asi víc rozepsat nemůžu, jen řekněme, že jsem si myslela, že rozuzlení celé záhady se bude ubírat jiným směrem. Alespoň naše, zpočátku taky na ránu, policajtka to na konci trochu rozjela. Ač mě některé věci osobně nesedly, musím přiznat, že mě to prostě bavilo. Protože jsem to musela dočíst i navzdory tomu, že mě druhý den čekala zkouška ve škole.

6 24.06.2021

Rudou jsem obcházela obloukem. Nečtu erotické romány, kdysi jsem přelouskala první díl odstínů a tím to haslo. Ale tahle knížka neustále vzbuzuje diskuze a rozhořčení jaká je to úchylárna a porno na papíře, až jsem se v pátek rozhodla si to koupit jako eknihu a zjistit, co tak šíleného v té knize teda je.

Asi nikdo nemůže od tohoto žánru čekat nic světoborného. A přiznám se, že jsem přeskakovala stránky, chtěla jsem jen vědět, co lidi tak pobouřilo, takže myšlenkový pochody Mony jsem přeskočila ( ne, že by tam toho bylo víc jak 20 možná 30 stran :D ).

No, ale k věci. Ano, je to vyloženě psané porno. Místy je to ujetý. Ale po některých komentářích jsem čekala něco daleko horšího... Konec mě upřímně pobavil. :D

2 21.06.2021

Tahle knížka mi v knihovně ležela víc jak rok, než jsem na ni dostala náladu. Od Liz Nugent jsem před rokem četla její druhou u nás vydanou knihu V úkrytu a ta mě tehdy bavila moc, už jen fakt, že si pamatuji celkem dopodrobna její děj tomu nasvědčuje. Nicméně na Olivera asi musel uzrát čas.

Jak už tu bylo řečeno, knížka je spíš než thriller psychologické drama. Styl, jakým je kniha psaná je taky zajímavý a osvěžující. Při čtení jsem si představovala jednotlivé vypravěče, jak sedí naproti nějakému novináři, nebo moderátorovi a vyprávějí svoji verzi příběhu.

Text je v knize psán poměrně velkým písmem a je taky dost odsazený od okrajů, takže ač má kniha téměř 300 stran, je to opravdu spíš taková jednohubka na jedno či dvě odpoledne.

Potom, co jsem dočetla Svědectví od Kinga, jsem se zkoušela začíst do několika knih a pořád to nebylo ono, až Oliver mě dokázal vtáhnout a překonat čtecí krizi.

4 18.06.2021

(SPOILER) Budu se snažit nic moc nevyzradit, ale asi se sem tam přeci jen o děj otřu.

King už se dávno zařadil mezi mé oblíbence, ale čím víc ho čtu, tím víc zjišťuji, že právě tyhle dlouhé romány mě od něj baví úplně nejvíc. Před čtením, jsem o Svědectví věděla jen to že nějaký virus pozabíjí téměř celé lidstvo a přeživší jsou verbováni buď na stranu dobra nebo zla. Náboženský aspekt mě tedy trochu překvapil, ale nakonec mi tam nevadil, ba naopak.

U Kinga se mi často stává, že se první částí knihy horko těžko prokousávám. Tady mě ale bavila hned první část knihy, kdy sledujeme osudy postav po vypuknutí epidemie, až po jejich příchod k té či oné straně. Vlastně jsem se nenudila jedinou vteřinu čtení a opravdu jsem si příběh užila od začátku do konce.

King se s postavami nepáře, člověk nikdy nemůže mít jistotu, že (byť na první pohled nepostradatelný) člověk nezemře. To si tak člověk čte a najednou v rámci asi 50 stránek přijde o víc jak polovinu "nepostradatelných". Ale myslím, že fanoušci Kinga s tím snad i musí počítat. Tentokrát mě ale naštval míň, než jsem se obávala, protože přeci jen některé z mých TOP postav ušetřil.

Nicméně konec mě překvapil. Rozhodně nezklamal, ale překvapil. Pořád jsem čekala na nějaké znamení z nebes, měla jsem dojem, že musí nutně dojít k nějakému většímu konfliktu mezi Zónou a Vegas. Však to k tomu také celé směřuje. Ale celý příběh nakonec skončil rychlostí světla.

Ve finále se sama sobě divím, že mě to u Kinga ještě vůbec překvapilo. :D Ač je Svědectví fakt bichle, už se těším, až se k ní za pár let zase vrátím. Na mém soukromém žebříčku kingovek se Svědectví zařadilo jen o chlup pod TO, které stále drží první místo.

12 15.06.2021

Musím uznat, že Bryndza dokázal napsat čtivou detektivku už od počátku série s Erikou, ale přesto je vidět neuvěřitelný posun. Zatímco jeho první sérii jsem po druhé knize v hlavě odsunula někam do poličky "třeba až nebudu vědět co dál číst", tato druhá série s Kate mě baví mnohem víc. Je pořád stejně čtivá, ale postavy mi přijdou daleko víc propracované a míň ploché. Uznávám, že svůj díl na tom má určitě i forma. Jelikož sérii s Kate poslouchám jako audioknihu, kterou namluvil Martin Stránský a díky jeho hlasu je zážitek z knihy ještě o chlup lepší.

Navíc se autorovi nedá upřít, že se soustředí na vážná témata, která jsou pro většinovou společnost stále tabu a otevírá je. A to je za mě jedno obrovské plus.

11 31.03.2021

Nápad, téma i samotná zápletka byly zajímavé, konec se mi líbil moc. Absolutně vystihuje český název knihy. Během čtení jsem byla napnutá jak kšandy a čekala jsem kam se to bude vyvíjet.

Jenže i tak si myslím, že z toho mohla autorka vymáčknout víc. Místo stopadesáté (a téměř stejné) erotické scény by příběhu slušelo víc napětí. Nejsem čtenářka Colleen a tak nevím, jestli je takové množství sexu v jejích knihách běžné. Nicméně mě to zhruba od poloviny začalo fakt rušit. Nejsem puritán a vulgarity ani erotika v knihách mi nevadí, ale tady mi to přišlo jako výplň, kterou autorka použila snad aby zaujala, nebo natáhla knihu aspoň na těch 300 a něco stran...

I přesto ale nechávám 4/5 (ač slabších), protože to "jádro pudla" mě vážně zaujalo a knížku jsme dala prakticky na jeden zátah.

6 30.03.2021

Sérii jsem náhodně začala až 7. dílem (Zlomené srdce) a tak jsem už úplně neřešila, po kterém dalším dílu sáhnu a vyhrál to Ztracený. Kvůli tomu vím věci z osobního života Rakera, které bych vědět ještě neměla a naopak. Nicméně to až tak nevadilo a příběhu to neubralo.

Ztracený byl za mě o chlup slabší jak Zlomené srdce ale pořád pro mě nadprůměr. Tohle je vyloženě thriller/detektivka na jakou jsem zvyklá, jelikož zde probíhá i aktuální vyšetřování a možná jsem čekala spíš víc hrabání se v minulosti, nicméně i proto jsem zvědavá na další díly série.

6 25.03.2021

Ty překlepy a chyby. To bylo opravdu peklo a dost mě to rušilo. I styl psaní mi někdy přišel jaksi strojový, zda je to překladem nebo je to tak již v originále netuším.

Nicméně, pokud se odprostím od těchto chyb, tak mě kniha naprosto sedla. Bavilo mě jak prostředí, které bylo krásně popisováno, tak samotný případ. A i přesto, že v něm vidím i spoustu chyb a nelogičnosti, i přes ty chyby a překlepy, mě kniha z nějakého důvodu vtáhla a nepustila, což je u mě v poslední době víc než výjimečné. 4/5

7 18.03.2021