kristie komentáře u knih

King má jiné knihy, které ho proslavily, především hororové. Nicméně horor pro mě v jeho knihách hraje druhé housle. To, co na jeho knihách (a určitě nejsem sama) mám úplně nejraději, je jeho schopnost dát postavám duši a jeho dar vyprávění. Král hororu se mu sice přezdívá zaslouženě, ale jeho nehororová díla jsou stejně výborná.

Dolores Claibornová je poměrně odvážný počin, protože se jedná o čistý monolog postarší uklízečky. Nebudu lhát, dlouho jsem knihu přehlížela a vybírala pro mě zajímavější kousky. Ale teď, když ji mám za sebou. Musím jen opět napsat, že King má neskutečný talent. Bylo to parádní.

15 02.03.2023

Oproti starším Kingovým knihám je Později rozhodně přístupnější i pro jeho nefanoušky. Je to čtivé, poměrně (na Kinga) útlé a téma dítěte, které mluví s mrtvými je tahák sám o sobě.

9 08.02.2023

King už se dávno zařadil k mým top spisovatelům (v poslední době by se dokonce dalo říct, že je mým nejoblíbenějším autorem) a ještě se mi nestalo, že bych s nějakou knihou od něj šlápla úplně vedle. Jsem poměrně "nový" fanoušek Kinga a upřímně mě baví i jeho novější tvorba. Pravdou ale je, že jeho starší knihy ve mně zanechávají emoce i dlouho po přečtení. A Temná půle není výjimkou. Oproti klasikám typu Osvícení, Salem, a pod. je Temná půle šmrncnutá trochu akčním thrillerem, trochu detektivkou, nechybí tu ani trocha toho nimrání v hlavách hlavních postav a celé je to završené pro Kinga typickým nadpřirozenem. Z mého pohledu je Temná půle neprávem trochu opomíjená a za přečtení rozhodně stojí.

Čím víc toho mám od Kinga načteno, tím mám i víc náběhů na všemožné fobie.
"Vrabci znovu letí."

3 08.02.2023

Tohle bylo jednoduše skvělé. To, že má Hill bezesporu podobný styl jako jeho otec je neoddiskutovatelné, ale rozhodně to není žádná vykrádačka jeho děl. Manx, jakožto záporák se zařadil mezi těch pár záporáků, na které nikdy nezapomenu. Všechny postavy mají duši a člověk chápe jak a proč jednají. Je pravda, že je děj rozvleklý a ukecaný, ale já mám tyhle dlouhé příběhy ráda. Mám díky tomu pocit, že postavy doopravdy znám a daleko víc se pak do příběhu ponořím. Pokud vás baví Kingovy objemné romány, rozhodně vás NOS4A2 unese (snad ne do Vánoční říše).

6 05.01.2023

Z knihy jsem popravdě měla trochu obavy. Nebyla jsem nikdy fanoušek ani Toma a ani Draca. Také mě přirozeně napadla otázka: Není to jen další způsob jak vyždímat HP značku? A ne, není.
Tom Felton je nejen skvělý herec, ale má dar vyprávět a vyprávět poutavě. Nesnaží se být za každou cenu vtipný, ale přesto vtipný je. Skvělé byly kapitoly z jeho raného dětství před HP, stejně tak kapitoly z let natáčení HP. Zejména ty části, kde se dozvídáme víc o jednotlivých hercích a štábu. A samozřejmě nechybí i "historky z natáčení". Kniha je zakončena životem Toma po Harrym. O této "kapitole" jeho života jsem neměla nejmenší tušení a obdivuji s jakým nadhledem a sebereflexí šel s vlastní kůží na trh.

Co mě bohužel na knize vadí, je překlad a korektura. To, že podle mě kachna kdáká a slepice kvoká ponechme stranou. (Dle jazykové příručky může kachna i káchat - resp. je to myslivecký slang, ale existuje to. Tak budiž toto překladatelce zapomenuto.) Co mě ale štvalo o dost víc, byl místy nelogický slovosled. Překladatelka jakoby někdy jen vzala anglickou větu a doslovně ji přeložila do češtiny. Přechylování ženských příjmení mě taky rušilo (Helen McCroryová, Helen Bonham Carterová, Emma Watsonová...). Tak trochu jsem si myslela, že obzvlášť u takto známých jmen jsme už od tohoto pitomého zvyku upustili. Nicméně to je můj pohled a někdo to může vidět jinak. Co ovšem nechápu a co mě na téměř poslední stránce knihy opravdu zarazilo a vlastně i zamrzelo bylo toto: "...chlapec, který žil v komoře pod schody." Já chápu, že překladatelka nemusí být nutně fanoušek, ale bylo by fajn se u některých takto ikonických slovních obratů držet původního překladu.

No a korektura tu bohužel taky nebyla nijak zářná. Mimo špatný slovosled některých vět, je v knize i dost překlepů, někdy chybí celé slovo, jindy je v jedné větě zase dvakrát. Mrzí mě to. Ne že by se to nedalo číst, ale dost to ruší zážitek z jinak skvěle napsané knihy. Jsem poměrně tolerantní, chápu že vydávání knih je drahé, času málo a většinu chyb přejdu, obzvlášť když se jedná o nějaký thriller či detektivku. Ale myslím si, že konkrétně tato kniha zasloužila o dost víc péče.

Za tyto chyby nicméně nemůže Tom Felton, ale nakladatelství. Takže mé hodnocení zůstává nadšené a rozhodně jsem knihu nečetla naposledy. Jen si ji pravděpodobně pořídím ještě jednou v originále.

10 28.12.2022

Před Kroky vraha jsem poslouchala jako audio 5. díl série Zmizela v mlze. Ta mě opravdu bavila. Skvělá detektivka, která plyne poklidným tempem. Žádný šílený sériový vrah, jen takové to klasické sousedské drama . To samé mi nabídly i Kroky vraha. Konec a rozuzlení zápletky opravdu cením. Jenže oproti výše zmiňované Zmizelé mi přišlo, že příběh postupně ztrácel dech a ani ten konec moje finální pocity z knihy nedokázal úplně rozptýlit. Nicméně pořád je to povedená detektivka, postavená na lidech a jejich osudech, na rozplétání vztahů a hledání pravdy. Až bych řekla, že Bergman je tak trochu českým Herculem Poirotem. Je to první díl a rozhodně je vidět, že se autorka během psaní série vypsala a zdokonalila a já se sérií rozhodně pokračuji.

5 07.10.2022

Parta z oddělení Q s Carlem v čele neomrzí. I v tomto díle mě postavy a dynamika mezi nimi nesmírně bavila. Nicméně samotný případ mě už tak moc nebavil. Určitě je to z části způsobené tím, že na ezo věci mám doslova alergii. Navíc už zde vidím jistou šablonovitost mezi jednotlivými knihami. Chápu, že to u detektivek úplně jinak udělat nejde, ale nejspíš jsem se toho konkrétně u Adler-Olsena přesytila...

Marco mě bavil víc, ač jsem měla také menší výhrady. Nesmírný tedy čistě subjektivně pro mě nejslabším dílem série. Nicméně je to pořád jedna z mých top sérií a i přes výhrady s oddělením Q rozhodně nekončím.

3 21.09.2022

Opět skvělé, napínavé. Tentokrát se děj opět víc točí okolo Kiminy minulosti a traumatech. Sérii jsem začala někdy před 2 roky první knihou, pak odložila téměř na rok a od druhého dílu jedu víceméně co měsíc, to jedna kniha s Kim. Takže mám minulé díly ještě poměrně čerstvě v paměti, pro někoho, kdo má mezi knihami věší odstup by mohl být problém se zpočátku zorientovat v postavách. Nicméně to nic neubírá na napětí, právě naopak.
A ještě jedna myšlenka, která mě u knih A. Marsons napadá opakovaně: proč nikdo z týmů, který má za úkol dopadnout vrahouny, sakra nenosí bouchačku? Nemám ráda, když se vše řeší přestřelkami a hlavní hrdina je neporazitelný, nicméně tady ty zbraně chybí úplně (ze strany policie)... Nevím, třeba to mají v GB jinak než všude po světě a policie se musí spokojit s pěstmi, ale o tom pochybuji...

10 09.09.2022

Naprosto skvělé. Malé švédské městečko, na první pohled přátelské a spořádané... Na ten druhý už tak přátelské není. Dávná rituální vražda mladé dívky je zde obecné tabu a tak není divu, že doktorka Thea, která se postupně propracovává hlouběji do minulosti, ve snaze najít pravdu, začíná být místním lidem trnem v oku. K tomu nám autor naservíroval neskutečně hutnou atmosféru švédské přírody, která se všemi bažinami, tajuplnými rituály a bájným Listoněm na čtenáře přenáší pocit nadpřirozena...

Hlavní hrdinka je sympatická a působí lidsky, takže si ji člověk hned oblíbí. Pravda o vraždě Elity mě tentokrát ani na vteřinu nenapadla a nechala jsem se autorem pěkně tahat za nos až do konce :).

6 07.09.2022

Čekala jsem, že se kniha o něco déle poveze na vlně přízraku strašícím v léčebně. Ale i když je poměrně brzy jasné, jak to s tím přízrakem je, kniha je stále napínavá. Několik dějových linií se střídá a obzvlášť ke konci mi přerušení té linie, kterou jsem právě četla dost lezlo na nervy. Jenže každá část měla svoje otázky, které je třeba zodpovědět a tak se tohle roztrpčení opakovalo po každé kapitole. Nakonec do sebe všechno pěkně zapadne. A ač pro mě nebylo celkové rozuzlení překvapením, ukončení Issakova příběhu mi to vynahradilo.

1 02.08.2022

Pro mě (a dle celkového hodnocení i pro ostatní čtenáře) je tato kniha prozatím nejlepším dílem z celé série. V Skrytých kartách si A. Marsons posvítila na elitářství a pocit nadřazenosti vyšších vrstev. Obzvlášť v Anglii se pořád dost klade důraz na rozdělení do sociálních tříd, takže není překvapivé, že se autorka dotkla i tohoto tématu. A kde toto elitářství začíná? Na školách, na škrobených, drahých, soukromých internátech. Skvělé prostředí i téma. Konec šokoval a na napsání hodnocení, jsem si musela nechat týden čas na vstřebání všech faktů.

12 01.08.2022

Na knihách od A. Marsons je neskutečně super, že v každém dalším díle se věnuje jinému problému. Ať to byly duševní choroby, rasismus, pomsta,... Navíc se nedrží čistě zajeté šablony a nebojí se do knih přidat něco nového. V tomto díle nepracuje Kim se svým týmem a je tu dán velký prostor Stacey. A ono to funguje. U detektivních sérií mám většinou problém, že po nadupaném začátku mé nadšení po pár dalších knihách vyšumí. S případy Kim Stoneové je to naopak. První díl mě nenadchl/neurazil. Kim mi přišla ledová a neosobní. Ale jak jsem četla další a další knihy, najednou jsem zjistila, že čtu už třetí díl po sobě a že se série stala mou letošní závislostí. Ani tady to nebylo jiné. Je to jednoduše skvělé. Myšlení lidí a skvělý vhled do situace očima Stacey mi zase dal něco dalšího k zamyšlení o dnešní společnosti...

15 14.07.2022

Chtěla jsem psychologický thriller a dostala ho. Lži, tajemství, sebeobviňování, budování napětí a očekávání grandiózního finále... To vše bylo skvělé. Ale bohužel, to velké finále člověk čeká téměř od poloviny knihy a temné odhalení pravdy, která má šokovat, mě nešokovala ani v nejmenším, protože jsem o ní byla na 100 % přesvědčená dávno před tímto rozuzlením...

08.07.2022

Po hodně dlouhé době jsem dostala chuť na nějakou upířinu a protože je na HBO celý seriál, rozhodla jsem se prvně pustit do knih. Po první kapitole jsem měla chuť knihu odložit a nikdy znovu nevzít do ruky (Sookie mi připadala jako archetyp tupé blondýny a ich forma mě kvůli tomu vytáčela do vrtulí. Že je úplně pitomá, mi tedy připadalo posléze delší část knihy, ale na konci jsem zjistila, že ač je to naivka, tak to vypadá, že si na ni asi zvyknu a možná, že během dalších dílů z té své naivity 13 leté puberťačky možná i vyroste.)
Nicméně je to opravdu chytlavé a já budu doufat, že postava Sookie v dalších dílech ještě trochu "vyroste" z té své naivní bubliny, protože jinak z ní vyrostu já, jelikož další díl si určitě chci také přečíst.

2 22.06.2022

Předpokládám, že k 5. dílu se dostanou pouze ti, kterým se styl a dlouhé opisy prostředí, řešení myšlenkových pochodů postav a jejich vztahů líbí stejně jako mě. Je to bichle, případ je zamotaný, je tu spousta postav, ale opět je to skvěle a čtivě napsané. Samotný případ je tu sice hlavní kostrou knihy, ale těžko by se na něm dalo postavit 1000 stran příběhu. Jak vychází další a další díly, je čím dál víc a víc jasnější, že tato série není ani zdaleka jen detektivkou. Je to vhled to lidských vztahů, Cormoran i Robin jsou tak reální a někdy i lidsky nemožní, že má člověk pocit, jako by to nebyli jen postavy z románu, ale skutečné osoby, které se na stránkách zhmotňují stejně jako se před více než 20 lety zhmotnil kouzelnický svět.

Na závěr ještě zpět k Neklidné krvi: bylo to opět fenomenální, vraha jsem neuhádla ani náhodou, teď budu mít opět problém se začíst do něčeho jiného a jdu dohánět domácí práce, které jsem od pátku zanedbávala.

19 22.06.2022

Zařekla jsem se, že nejdřív dočtu všechny serie, co už rozečtené mám, ale když na m náhodou v knihovně vyskočil první díl s Kate, musela jsem po něm sáhnout. Chápu proč je tahle série tak opěvovaná a má tak vysoké hodnocení. Autorka píše skvěle, poutavě. Postavy jsou tu vykreslené jako lidé se svými problémy a minulostí (ano, máme tu detektivní klišé- vyhořelý detektiv alkoholik s hrůznou minulostí. Ale vzhledem k tomu, že kniha vyšla už před lety, je otázkou jestli to bylo klišé i tehdy). Když k tomu přidám zajímavé a originální amišské prostředí a brutální vraždy, vyjde mi z toho kvalitní a napínavý detektivní thriller. Jen vrahem jsem si byla jistá od poloviny knihy, ale jako první díl a úvod do celé série je tahle kniha pecka.

15 21.04.2022

(SPOILER) Nic pro děj zásadního nevyzradím, ale pár odkazů k příběhu v mém komentáři je.

Tohle prostě funguje. Ono to vlastně není nic nového pod sluncem, ale autor umí skvěle vykreslit postavy. Zoe je skvělá. Sice se dokáže téměř komukoli dostat do hlavy, ale mezilidské vztahy nejsou její silná stránka (Jeden příklad za všechny: Neschopnost pochopit, proč se Tatum naštval a následně neschopnost pochopit, co bylo na její "omluvě" špatně. Ač to vtipné nebylo, musela jsem se u jejích myšlenkových pochodů smát.) Tatum je správnej klaďas, který má pro Zoe slabost -a ona pro něj- jen si to zatím ani jeden nejsou ochotni naplno přiznat. Ale to je taky fajn, aspoň se máme na co těšit. No a pak tu máme Marvina. Ten je prostě neskutečný. Přidat do detektivní série někoho takového je geniální.

Samotná zápletka byla zajímavá. Taky mě příjemně překvapilo, že se autor vyhnul dalšímu klišé detektivek dnešní doby: geniální sériový vrah s nějakou vizí. Jak se ukázalo, vrah byl prachsprostý úchyl a svin*, která si nějaké to "vyšší dobro" vymyslela jen pro omluvení svých činů. Sice jsem tak nějak tušila, kam to celé směřuje, ale pachatele jsem odhadla jen chvíli před tím, než to na mě autor vybalil.

10 19.04.2022

(SPOILER) Tohle bylo opravdu psycho. Ten pocit bezmoci mě nutil číst dál a dál. Millie byla skvělá. Co mně osobně ale přišlo přitažené za vlasy, byla ta absolutní ignorace okolí. Kromě Ester si nikdo nevšímal, že Grace nikdy není sama, že se Jack klidně nacpe i na oběd, kde měli být jen tři kamarádky, nemá mobil, nemá emailovou adresu, když už se s ní a Jackem sejdete, tak je na ní nalepený jako klíště.
Možná jsem stejně jako Ester v tomhle ohledu víc podezřívavá a všímavá. Spíš mi ale zbytek postav, které měli k páru bližší vztah, připadal jako totální ignoranti... chápu že to mělo význam pro příběh, ale stejně mě to strašně rozčilovalo.

10 15.04.2022

Dala bych 3,5 hvězd, ale to nejde, takže 4. Tenhle díl byl, zejména po Složce 64, slabší. Ale rozhodně ne špatný. Četl se dobře. Marcovi jsem fandila (pravda, to neustále unikání o vlásek už bylo ke konci trochu otravné). Skvadra z oddělení Q v čele s Carlem mě pořád baví. Jen tomu tentokrát trošku chyběla šťáva.
Uvidím jak bude série pokračovat, jen doufám, že postupně nevychladne a má po skvělé Složce 64 ještě co nabídnout.

7 06.04.2022

Já mám tyhle thrillery vlastně celkem ráda. Většinou si je pouštím jako audio při pracovních cestách a Ledové sestry nebyly výjimkou. Navíc děj na pozadí drsné skotské přírody byl jen další bonus. Autor zvládl jak napětí, tak mě poměrně dlouho dokázal vodit za nos. Mísí se tu duchařina a psychologický thriller. A dlouho člověk neví, čemu má vlastně věřit a kdo z nich je ten nejvíc vyšinutý.

3 01.04.2022