kristie komentáře u knih

Byla to moje první kniha od autora, takže nemám s předchozími díly srovnání, ale tohle se mi moc líbilo. Je to zase krapet jiné, dloubeme tu do dávné minulosti a to mě moc bavilo. Téma filmů bylo taky něco pro mě. Rozhodně si mě autor získal a seznam k přečtení se mi rozrostl o další sérii, kterou "musím" přečíst.

4 17.03.2021

Vím ,že číst to před 10 lety v době, kdy jsem ulítávala na upírech, byla bych z toho úplně odvařená. Nicméně i teď, kdy už mě upíři zrovna neberou, mě kniha nutila číst dál a dál. Upíři jsou tu opravdu upíři, tak jak mají být. Atmosféra nepříjemně houstne a řeknu Vám, že jsem opravdu chvílemi (obzvlášť včera pozdě večer při dočítání knihy a následné venčení psů) uvažovala, jestli nemám doma někde zahrabaný nějaký křížek. (:D)

Jen doporučuji nečíst anotaci, za mě prozrazuje víc než by měla...

6 10.03.2021

Cizinku jsem četla poměrně dlouho, ale ne proto, že by kniha nebyla čtivá. To byla, četla se prakticky sama (otázka je, jestli je to vždy plus- ale u tohoto žánru nejspíš ano). Četla jsem ji dlouho, protože romány prakticky nečtu, jenže sem tam si člověk chce oddechnout a tak jsem vždy jednou za čas sáhla po rozečtené Cizince a vůbec nevadilo, že jsem ji četla snad několik měsíců. Zhruba posledních 300 stran jsem teda už dala během dvou dní.

Ke knize samotné: je to v první řadě ženský román, dost prostoru tu má samozřejmě sex, vztah(y) a morální otázky naší hlavní hrdinky. Vzhledem k období 18. století nám k tomu autorka přidala nějaké to násilí, bičování, čarodějnictví a kapku nadpřirozena... A když se to vše pěkně promíchalo, vznikla nám tahle bichle, která sice není zrovna literární skvost, ale prostě to člověka baví.

8 08.03.2021

(SPOILER) Poslední věta na konci komentáře může pro někoho být mírným spoilerem. Jinak můžete číst bez obav.

Po víc jak půl roce, po ne úplně nadšeném seznámení s autorkou prostřednictvím knihy Někdo cizí v domě, která mě přišla nemastná- neslaná, jsem dala autorce další šanci s Nevítaným hostem.

Nevítaný host je rozhodně o poznání lepší. Podobnost s kultovním dílem královny detektivek tu je, ale Deseti malým černouškům se to rovnat nemůže. Nicméně jsem se opravdu bavila, přemýšlela a dedukovala a můj tip byl nakonec správný. Ovšem anotace láká na šokující odhalení a tohle to pro mě úplně nebylo.

Celkově to byl fajn thriller a díky Nevítanému hostu dám v blízké době šanci i zbylým dvěma knihám.

SPOILER alert: Tušila jsem jak to s Beverly na konci bylo a nedá mi to, ale celou dobu jsem doufala, že její a Henryho linka nějak takhle dopadne. Henry byl hovado a prostě jsem z toho konce měla trochu škodolibou radost. Tak doufám, že nejsem úplný a jediný psychouš, který s Beverly sympatizoval. :D

7 17.02.2021

Smrtku mám doma už rok a nějak se k ní ne a ne dostat. Nicméně anotace knihy Bez šance mě natolik zaujala, že jsem do ní šla hned, jak se mi dostala do ruky.

Málokdy se stane, že by mě kniha natolik vzala, abych i po dočtení měla nepříjemný pocit. U Bez šance se to stalo. První 2 třetiny knihy byly taková fajn dystopická young adultovka. Nicméně poslední část mi dala zabrat. Popis rozpojení jsem četla se staženým žaludkem a měla jsem co dělat, abych knihu neodložila. Celé rozpojování mi zavánělo Mengeleho pokusy a to, jak je to ve společnosti bráno za normální, mě děsilo asi ze všeho nejvíc.

Ocenila bych, kdyby se člověk v knize dozvěděl víc o minulosti a o tom, jak to celé vzniklo a proč to je pro spoustu rodičů natolik přijatelné, že nechají rozpojit vlastní dítě. Tenhle pohled mi v knize trochu chyběl, protože, ač tam nějaké nastínění minulosti bylo, nestačilo mi to, abych dokázala pochopit, co společnost přimělo k takovému šílenému kroku.

Nicméně kniha byla skvělá i tak a já se konečně vrhnu na i na tu Smrtku.

Ze začátku si člověk říká, jak je to celé absurdní a nemyslitelné. Na konci ovšem zůstane nepříjemná pachuť...

7 10.02.2021

Skvělé. Zajímavý námět, člověka nutí číst dál a dál (nebo poslouchat, tak jako v mém případě. audiokniha je skvěle namluvená a pan Písařovic má opravdu skvělý hlas, jako dělaný pro psychopata). Hned po doposlouchání jsem si koupila další díl, protože tohle je těžce návykové. Vyšetřovatelé jsou sympaťáci, normální parta lidí, s normálnimi lidskými pocity. Zároveň to ale není jedno velký hrabání se v pocitech, takže má člověk pocit, že postavy zná, ale nelezou mi krkem sáhodlouhé popisy jejich pocitů.

Ze začátku na mě dýchla atmosféra kultovního filmu Sedm, námět s balíčky je podobný, podobně jako film vás kniha také chytne a nepustí. Rozdělení kapitol na deník a vyšetřování mi taky sedlo.

16 05.02.2021

První kniha od autora a myslím, že určitě ne poslední. Hned jdu shánět nějakou další knihu od Cobena. Tohle byl thriller bez litrů krve. Tajemství, které se prolíná celou knihou buduje ono napětí, kdy člověk nemůže přestat číst. Adam mi byl sympatický. A ač se mi to u knih nestává, konec mě dostal. A to i přes to, že jsem tušila, ba si byla téměř jistá, kam děj spěje, stejně jsem doufala v opak.

5 27.01.2021

Co napsat a neopakovat již stokrát řečené. TO jsem odkládala z mnoha důvodů- je to bichle, je to jedna z nejikoničtějších knih od Kinga a ne každý jí nakonec propadne. Teprve loni na podzim jsem se do ní pustila. Je to skvělé, neskutečně mě to bavilo. U většiny dobrých knih čtu rychle, protože prostě musím vědět jak to vše dopadne. A pak tu je pár vybraných knih, těch pro mě nejlepších, které si šetřím a dávkuju, aby mi příběh dlouho vydržel. A TO se mezi ty mé vyvolené knihy zařadilo.

(SPOILER) Děj asi úplně nevyzradím, ale hodnotit, aniž bych alespoň náznakem nezavadila o příběh je opravdu těžké, takže kdo nečetl, raději přeskočte na jiné hodnocení.

Poslední z trilogie. A opět skvělá. Někomu by mohlo vadit, že je tu míň akce a spousta "keců", ale já si to užívala. Pravda o Zalovi, tajné služby, politika, nájemní vrazi a vysvětlení všech souvislostí s Lisbeth. Konec, který probíhal u soudu mě naprosto dostal, jak se vše rozpadlo jako domeček z karet a to díky spolupráci těch, co Lisbeth věřili a chtěli jí pomoc (samozřejmě v čele se "zasr…. Kaelem Blomkvistem"). Trochu mě tam rušil příběh Eriky, na druhou stranu chápu, že i ona si zasloužila svoje zakončení a bylo potřeba aby se s Lisbeth nějak srovnali.

No nic. Zamáčknu slzu a jdu dál. S Miléniem se loučím teď u třetího dílu a dál číst nebudu. Ač chápu snahu Lagercrantze oživit příběh a ta představa mě také láká, nechci si kazit tak super zážitek.

3 19.01.2021

Posloucháno jako audiokniha. Kate je mi o dost sympatičtější než Erika. Příběh byl místy dost vyšponovaný do extrému, ale děj plynul rychle, nemělo to logické chyby, vše dávalo smysl a poslech mě bavil. Přesto nemůžu hodnotit 5 hvězdičkama.

Zatím mám za sebou první díl s Erikou a teď i první díl s Kate. Dívka v ledu se četla svižně, bavila mě, ale něco mi tam chybělo. Pořád to nedokážu pojmenovat, možná nějaká větší hloubka... Nevím. Ale Bryndzu jsem si po Kanibalovi definitivně zařadila do škatulky "když chceš fakt vypnout a poslouchat něco jiného než písničky", protože ty knihy mají něco do sebe, ale ne dost, abych je hltala jako jiné autory. Navíc Martin Stránský knihám svým hlasem opravdu dost pomáhá a díky němu se výborně poslouchají. Určitě si poslechnu i zbytek dílů s Erikou, ale číst už je nebudu.

6 19.01.2021

Hlavní plus knihy je rozhodně originálně pojatý vyšetřovatel. Frost není vyhořelý čtyřicátník, který buď chlastá nebo chlastal a hned jsem si ho oblíbila. Kocour cestovatel je takové milé zpestření příběhu. Samotný námět s pamětí je zajímavý a děsivý zároveň. Nakonec do sebe vše zapadne a dává to smysl.

Trochu nelogické bylo chování Frankie, která měla potřebu vše řešit sama. Ale to je jen taková malá výtka k jinak velmi povedené detektivce.

16 18.01.2021

Kepler opět nezklamal. Napínavé, výborný námět. Ostatně upřímně, kdo z nás v dnešní době sociálních sítí není sem tam sám tak trochu stalker… Více méně bych se mohla jen opakovat, tahle dvojice psát umí a dokáže si čtenáře získat. To co některé postavy přežijí je někdy až úsměvné, nicméně to tak je už od Hypnotizéra a člověk to buď přijme a nebo mu to nesedne a dál v sérii nepokračuje. Já to zkousla a tak s každým přečteným dílem žasnu a přemýšlím, kam na to autoři chodí.

Nicméně, jako spousta lidí tu, jsem nepochopila důvod, proč do pozice hlavní vyšetřovatelky dosadili ženu těsně před porodem, která se někdy sotva dokolíbá do kanclu a přesto u případu zůstává. Buď je švédská kriminálka tak neschopná, že nemá nikoho schopného aby ji nahradil, nebo je Margot tak trochu padlá na hlavu. A celkově mi nijak sympatická nebyla. Doufám, že v dalším díle se neobjeví, nebo alespoň ne v takové míře. A snad se dočkáme návratu Sagy…

7 07.01.2021

Kinga čtu něco pře rok, ale "Bachmanovkám" jsem se spíš nevědomky vyhýbala. Ale jelikož mě ježíšek zná, spolu se Svědectvím a Prokletím Salemu mi donesl i Běh o život. Upřímně, kdybych nevěděla že je to King, ani by mě to nenapadlo. Je to úplně jiné, než knihy, co jsem už od něj přečetla, ale úplně stejně skvělé. Jak tu někdo již psal, hned mě vytanulo na mysli Hunger Games (které mám moc ráda), trochu by mě zajímalo, jestli se autorka nenechala inspirovat právě Během o život. Každopádně to byla jízda až do konce. Ben Richards je neskutečně sympatická postava a přirostl mi k srdci. Opět se mi potvrdilo, že King prostě umí a to nejen duchařinky.

8 07.01.2021

Můj první retelling a moc mě to bavilo. Bohužel jsem ji kvůli Vánočnímu shonu a dalším povinnostem četla asi 3 týdny, ale alespoň mi dlouho vydržela, protože pohádková atmosféra z knížky přímo vyzařovala. Nejde vlastně jen o Krásku a Zvíře, příběh se prolíná s pohádkou o Ohnivákovi. I samotné zpracování knihy bylo zajímavé, kdy děj prolínali graficky oddělené části s úvahami zvířete, které se měnily společně s ním. Sic tenhle žánr obvykle nečtu, pravděpodobně si ty svoje horory a detektivky sem tam proložím něčím podobným. Obzvlášť před Vánoci to bylo moc milé čtení.

3 07.01.2021

Do třetice se konečně autorka trefila. Jakmile opustila Kinga, tak přišla knížka, která mě fakt moc bavila. Mělo to nápad, všechno bylo promyšlené. Sice jsem měla podezření, kdo by za tím mohl být, ale děj je tak propletený, že mi to nakonec přišlo jako jen jedna z řady otázek, na které je potřeba najít odpověď. Ta část s nadpřirozenem mi tam přišla ale nepatřičná, nějak mi tam neseděla a klidně by se příběh obešel i bez ní. Poslední kapitola mě rozsekala, to poznání, že to vlastně byla jen šílená smůla... Jsem ráda, že jsem dala autorce znovu šanci a doufám, že se bude držet v tomto směru psaní.

7 17.12.2020

Včera v noci dočteno a musím říct, že Nezbytné věci se pro mě staly zatím jednou z mých nejoblíbenějších kingovek. Leland Gaunt je záporák, který mě bavil. Ano, máme tu plno postav a cca do poloviny knihy jsem se je snažila všechny zapamatovat, ale pak jsem to přestala řešit a kdykoli se nějaká postava vynořila, po pár větách jsem z příběhu pochopila, kdo že to je.

Zjistila jsem, že já budu nejspíš fanda těch delších kingových románu, protože ač mě třeba kratší romány od Kinga taky baví, tak teprve Nezbytné věci měli správnou atmosféru. Né že bych se bála (což se ostatně zatím nestalo u žádné Kingovy knihy), ale to rozvláčné vyprávění, proplétání vztahů nic netušících obyvatel Castle Rocku a odkrývání osudů lidí mě moc bavilo.

No a potom přijde na řadu výprodej a my se ocitáme na scéně nějakého apokalyptického filmového hororu, což se zdá být trochu šílené a přitažené za vlasy, ale konec konců k tomu celou dobu přeci kniha směřovala.

5 18.11.2020

Kříďáka jsem četla na začátku roku. Sice jsem za sebou už pár Kingovek měla, ale zrovna TO, kterým se Tudor inspirovala (nebo kopírovala- jak kdo chce), jsem zatím nečetla ani neviděla. Proto jsem dala 4 hvězdy, kniha mě bavila, styl autorky se mi líbil a přečetla jsem ji za dva dny. Ale nechtěla jsem psát komentář, než se dostanu "k předloze". Takže jsem tu teď, když mám víc jak polovinu "Toho" za sebou. A ano, kdo by tvrdil, že zde není inspirace Kingem, lhal by si do kapsy. Na druhou stranu je Kingovo TO tak jedinečné, že mi to asi nevadí. Hodnocení ale nechávám na 4, ikdyž teď bych dala jen 3. Tenkrát jsem to tak cítila.

Znova se do Kříďáka už asi nepustím, Jámu jsem ani nezkoušela, protože číst další "retelling" Kinga se mi nechce, ale nové knize od C.J.Tudor šanci dám, protože se mi její styl psaní v Kříďákovi líbil a podle všeho se její třetí kniha už neinspiruje králem hororu.

7 10.11.2020

Bála jsem se ji číst, protože ty chvalozpěvy z okolí byly až otravné. Ale kniha je skutečně dobrá, paní Mornštajnová je bezpochyby nadaná spisovatelka a i mně se Hana líbila. A rozhodně by se tahle kniha měla dostat do rukou i mladším čtenářům. Myslím si, že vykreslení této doby je tak reálné a zároveň ne tak brutální (ano část děje se odehrává v koncentračních táborech, ale i v tomto krutém prostředí je příběh hlavně o lidech, lidskosti a touze žít), že by mohla a měla být knihou z povinné četby.

19 10.11.2020

Komentář na Písečného muže píšu až po pár týdnech od dočtení. A i s odstupem musím říct, že Písečný muž se na mém pomyslném žebříčku série dostal na první místo. Od začátku do konce je to napínavé. Obzvlášť dějová linka se Sagou byla skvělá. Také minulost Joony je tu pod větším drobnohledem a konec knihy Vás hned donutí číst další díl.

7 10.11.2020

První díl poslouchán jako audiokniha. Asi za to mohla zčásti i interpretka, ale fakt se mi líbila (a některé nedokonalosti jsem přehlédla opravdu lehce), tak jsem si koupila jako audio i druhý díl a no... Vcelku vzato mě to opět bavilo, zajímavý příběh, dobře rozjeté linky vyšetřování. Jenže bohužel už jsem taky viděla i ty nedokonalosti. Věřím, že má autor talent, píše poutavě, motivace vraha a jeho vykreslení a pohnutky- to vše za mě super.

Ale dost mi tam vadily dvě věci. A to nadužívání "OK" (v audio ještě víc vyniklo, ale OK přežiju to) a Mia. Nedávno jsem doposlouchala Milénium a rozhodně netvrdím, že jde srovnávat Lisbeth s Miou (ač by se mělo jednat o stejný žánr, tak tyhle dvě knihy ani postavy srovnávat prostě nejde). Ale v obou případech autor chtěl, aby čtenář soucítil a pochopil hlavní hrdinku těžce zkoušenou osudem. U Lisbeth Salanderové se to Stiegovi podařilo opravdu bravurně. A možná i proto mi tak moc vadila alkoholička Mia se svým "Pojď, Mio, pojď". Jelikož mám pořád v živé paměti skvěle napsanou postavu Lisbeth. Nějak jsem v Mii nedokázala najít tu skvělou vyšetřovatelku, za kterou ji v knize všichni mají... Působí to na mě tak, jakoby před touto sérií byla ještě jedna série, kde byla Mia opravdu ta skvělá a nadaná detektivka, pak se to podělalo a byl s ní šmitec, jenže autor se rozhodl tuhle postavu po pár letech "oživit", ale to už se úplně nepovedlo.

6 10.11.2020