Jarní oběť

Za mě nejslabší díl celé serie. Ubral bych 100 stránek a pak by se nemusel autor pořád opakovat… Ale jako za přečtení to stojí.

Ze začátku jsem měla problém, v každé kapitole se představila jiná čas příběhu a osob. Ale rychle to pominulo A dej mě vtáhl. Každá osoba v podstatě měla své tajemství, které se postupně odkrývá. Ale stejně až do samotného konce, který byl pěkně zamotaný, jsem netušila.
A to mě celkem nadchlo, bylo to vyšetřování bez přítomnosti nějakých kriminalistů.

Takhle série mě uhranula a nijak tomu není ani s Jarní obětí. Decentní thriller, který je vlastně dokonale propracován, krásně vystřižené prostředí, příběh působící nezajímavým dojmem, si vás postupně omotává a vtahuje přímo do děje, stužky se pomalu stahují, stejně jako Elitu při Valpružině noci až zcela pohltí. Knihu stejně jako celou sérii provází plno zvratů, tajemným a barvitým popisem prostředím, tajemstvím a skvěle propracovaným příběhem.

85%

Zemřít ve věku, kdy jsem nejkrásnější, to je přece lákavé, že ano?
________________________________________________________________________________
Skvělý thriller. Je pořádně napínavý, s mnoha zvraty a překvapeními na konci. A epilog je milý.
Sérii Roční období považuji za jednu z nejvydařenějších, co jsem kdy četla.
Doporučuji.

Příjemná detektivka typická pro Anders de la Motte - úvod kapku delší, kromě hlavního tématu se řeší minulost hlavní postavy, konec zašmodrchaný a velké finále. Líbilo se mi to, ale obávám se, že za měsíc si už nebudu pamatovat detaily.

Jarní oběť je typická severská krimi, která baví, ale po přečtení na ni hned zapomenete. Vyzdvihla bych zajímavé prostředí a rozmanité charaktery. Zápletka je také svižná, záhadě chcete přijít na kloub, ale způsob vyprávění mně osobně nevyhovoval. Nevím, jestli je to překladem, ale popis děje v přítomném čase mi tady vyloženě vadil, působilo to někde hodně kostrbatě. Záhadný Listoň nevzbuzoval hrůzu ani zvědavost. Už to slovo je umělé a směšné, těžko říct, jak zní v originále. I věta “Příroda hladoví a po lesích jezdí Listoň”, která se neustále opakuje v každé dramatické situaci, ve mně tedy napětí nevyvolávala, spíš pocit otrávenosti. A to já mám přitom nadpřirozené jevy a tajemno v detektivkách ráda, ale tady je to takové jalové. Letos jsem četla autorovu knihu Smrt přichází na prohlídku a ta byla o třídu lepší.

Moje první autorova kniha. Velice dobře napsané i když mi přišel začátek, než jsem se rozkoukal trochu nejasný. Po pár listech mě to chytilo a příběh se začal odvíjet pozvolna odkrývaje další souvislosti. Drží to čtenáře až do konce v napětí a charaktery postav vyplouvají na povrch v přesný okamžik. Za mě 5 hvězdiček nestačí ke zhodnocení. Už se těším na další autorovu práci ale nechám si nějaký časový odstup.

Tak za mě velice dobrá série jen je škoda, že to tímto dílem končí. Celá série se moc dobře četla.

Velmi čtivé a dalo by se říct, že jsem se nemohl odtrhnout od příběhu. Co velmi oceňuji, že hlavní hrdinka byla tentokrát bez nějakých fobií. Nechci hodnotit knihy série v pořadí, protože každá byla něčím jiná a napínavá. Zkrátka autor umí vystihnout atmosféru a v každém příběhu vtáhnout čtenářě do děje.

Hodně dobrý thriller, který má temnější atmosféru. Velmi dobře se to čte, kniha mě hodně bavila. Když budu hodnotit celou sérii ,tak to vidím asi takhle- 1. Podzim, 2. Jaro, 3. Léto, 4. Zima.

Knihu jsem četla jako druhou, po Zimním ohni. A nezklamala mě. Baví mě ženské hrdinky, které dělají chyby, mají svá tajemství, ale tím jsou veskrze lidské. Poměry v Tornaby, kde lze pro dobro obce učinit cokoli, přitom navenek působit nadmíru přátelsky (dokud děláš co chtějí), byly odpudivé, ale znepokojivě aktuální.
Přemýšlela jsem, zda označení cikán platí pro lidi na okraji společnosti nebo je to opravdu romská příslušnost.

Celá série nemá chybu. Výborná krimi, napínavá, se zajímavou zápletkou. Je to pohádka pro dospělé, fikce, tak není třeba v tom hledat příliš velkou logiku či spíš uvěřitelnost reálií (hlavně vyústění zápletky). Moc doporučuji, taktéž autorovy sci-fi knihy či thrillery s Leo.

Bylo to napínavé, originální, i když místy trochu těžko uvěřitelné. Svůj účel - ponořit se do příběhu a zapomenout aspoň na chvíli na okolní svět - kniha naprosto splnila. Určitě si najdu i ostatní knihy autora.

Poslední knížka ze série dočtena. Opět třicet let stará vražda, opět spousta tajemných okolností a jejich postupné odhalování, opět silná a chytrá hrdinka s palčivým tajemstvím, opět spousta indicií, které nám autor předložil, a stačilo je jen posbírat a správně poskládat, opět ještě jeden zvrat úplně nakonec. Početla jsem si, bavilo mě to, ale další knížka s podobnou kostrou, na kterou se navěsí jen trochu jiný příběh, by byla už opravdu moc. A důvod toho utajování skutečnosti byl vlastně až příliš chatrný. Za mě nejsilnější a nejlepší příběh, kde utajování mělo opravdu silný a tragický rozměr, byl Podzimní případ.

Super, chci si ještě od toho autora něco přečíst. Skvěle vykreslená atmosféra tajemna a zmaru, úplně jsem to viděla před očima. Solidní zápletka a logické vyústění.

Konec je opravdu přitažený za vlasy a víceméně nepochopitelný. Proč by měl někdo zájem toto desítky let tajit. Začátek knihy více než sto stran... Popis krajiny fajn. Některé věci nakousnuté, ale nevysvětlené. Dobré a zároveň divné.

Zprvu hodně dobré. Tajemná krajina plná temných bažin a strašidelného lesa, oběť mladé dívky o Valpuržině (naší filipojakubské) noci, pohanský rituál jarní oběti, vedoucí ke smrti, tajemný lesní duch Listoň, řítící se lesem na divokém koni…. A zajímavá postava lékařky They, rozplétající tuhle záhadnou smrt, ke které došlo před více jak třiceti lety. Zaujal zvláštní vztah silně dominantního otce a dcery – obdobný motiv pak autor zopakuje v další své sérii Leo Askerová.
Téma, které autor v téhle sérii často rozpracovává - dávný zločin, který se odhaluje a rozplétá teprve po mnoha letech, mi vyhovuje, mám to ráda, i když to není úplně originální. Po přečtení pro mě skvělé a v lecčems jedinečné Černé vody autorky Kerstin Ekman z roku 1993 mě napadá, zda inspirace zločinů a zamotaných událostí rozplétaných po mnoha a mnoha letech není třeba právě zde, možná jen náhoda, možná podobnost vychází pro našince i ze severského – švédského prostředí…
Poněkud divoký konec mě trochu zklamal, i když konečné vyústění nepostrádá jistou originalitu a citlivého čtenáře úplný konec možná i dojme… Víc nelze prozradit.

Série Roční období. Příběh trochu zvláštně psaný a vyprávěný . Ale jako celek to bylo hodně povedené a teď s odstupem si říkám, že i přes to přeskakování v čase to mělo smysl a všechno do sebe zapadlo jak mělo.

Trvalo mi déle, než jsem se začetla. Pak to docela "jelo", ale konec za mne nic moc.