knihomolka_jaja komentáře u knih

Tohle bylo něco. Jakože thrillery běžně nečtu, tak asi budu muset začít.

Nepatřím do týmu 'ichforma', a tak jsem si musela chvilku zvykat, ale šlo to až překvapivě samo. Hned jsem se začetla a hltala každé slovo.

Překvapilo mě, jak může být thriller mrazivý a strašidelný, přestože se tam neděje nic nadpřirozeného. Úžasné, fascinující... Miluji napětí, ráda se bojím a tady jsem toho maličko dostala i z tohodle soudku.

Napínavé až do konce. Už jsem si říkala, jak přesně vím, jak to dopadne a houbelec, na konci jsem valila oči.

Opravdu jsem si čtení užila a hned jsem si nakoupila i další knihy od autorky.

03.05.2024

Bohužel nemohu říct, že šlo o kdo ví jaký zážitek. Text není úplně kvalitně zpracovaný, vadilo mi časté opakování jednou již řečených skutečností, opakování stejných výrazů a snaha napsat to za každou cenu trochu jinak než je film.

Scény, které jsou ve filmu vtipné a uderné postrádají v knize šmrnc, O'Connell, který na mě ve filmu zapůsobil, mi přišel v knize obyčejný a jeho vyjadřování někdy divné, takové rádoby namachrované. A Evelyn? Ta postrádala vše, v čem jsem se při sledování filmu shlédla.

Také se v knize objevuje mnohem méně staroegyptštiny, kterou jsem ve filmech často odříkávala s postavami, protože je ten jazyk prostě boží.

Ale! Musím udělit plusové boty za pár informací, které se do filmu nedostaly, a které tak krásně doplňují celkový zážitek zarytých fanoušků. Další výhoda je, že pokud je nějaká ta staroegyptština uvedena, opravíte si výslovnost, protože co si budeme nalhávat. Ono to v té TV zní jinak

Možná je to proto, že jsem opravdu veliký milovník filmu Mumie, ale kniha prostě nebyla ono. Jak se mi většinou kniha líbí víc, jak film, tak tady to mám naopak. Zůstanu u filmového zpracování.

25.04.2024

Tuhle knížku jsem si koupila na nějaké akci Hororconu, pokud si dobře vzpomínám. Anotace zní docela lákavě. Starý dům u hřbitova, který podle pověstí obchází přízrak se má proměnit v zábavní strašidelný dům. Co se může pokazit, že?

Začátek je hodně pomalý, trochu jsem se nudila a vadilo mi, že autor potenciální okamžiky k prohloubení atmosféry a mrazení často přecházel velice rychle, takže jsem četla a byla jsem u toho taková vlažná.

Ke konci první části se ovšem dočkáme dost dobré erotické scény a pak už to docela jede. Ne, že bych se bála, ale aspoň jsem byla napnutá, co bude.

Téměř celá kniha má nádech lehké duchařiny, tedy alespoň dokud se nedostanete na posledních 70str. Tam totiž autorovi úplně přepne, jakoby si zničehonic řekl, že se v knize málo krvácelo, a že to vezme z gruntu... pro jistotu.

Pořád jsem se nebála, spíš jsem občas znechuceně krčila nos. V téhle části už se bát prostě nemůžete, jen sledujete a děláte si pomyslné čárky za každou mrtvolu.

Paradoxně má v sobě příběh jakousi zvrácenou romantiku a formu lásky.

Vadilo mi jen pár věcí, a to, že se postavy chovají jakoby jim to vůbec nemyslelo. Hlavně Mike. A že byla celá ta duchařská vějička v prvních 3/4 knihy hodně účelová. Autor chce prostě šokovat,navzdory tomu, že pak některé věci postrádají logiku. Jo a ten barák je pěkný bludiště. Nevěděla jsem, kde je nahoře a kde dole.

Podtrženo, sečteno šlo rozhodně o zajímavý zážitek. Bylo to dobře napsané, rychle to do mě padalo, bylo to napínavé. Ale zjistila jsem, že já tyhle krváky číst nemusím. Mám ráda mrazení a plíživý strach, ale jak se to promění Texaský masakr motorovou pilou... ne děkuji.

14.04.2024

Od této knihy jsem čekala fantasy a těšila jsem se na práci dalšího českého autora. Tak hned ze začátku vám prozradím, že to žádné pořádné fantasy není a v tomhle jsem se cítila dost zklamaná. Pocit zrady automaticky následoval můj vnitřní hnidopich, který začal hledat chyby s drobnohledem, ale nebojte, knížka u mě nakonec nedopadla tak špatně. Potom, co jsem se přenesla přes fakt, že mi byla namísto fantastického dobrodružství naservirovaná romantika/erotika lehce podkreslená fantastickým prostředím, jsem se příjemně začetla.

Autorka píše čtivě, i když mi přijde, že se daly některé části, většinou ty pomalejší, vynechat. Poměrně sáhodlouze tam propracovává pýthiánství, jako studijní obor. Je vidět, že si načetla spousty legend a do pozadí příběhu se skutečně ponořila. Myslím ale, že ne vše bylo pro příběh důležité a zbytečně se tím zpomalila dějová linka, v níž je nejdůležitější dostat se jednomu polovičnímu pythianovi do kalhot.

Ze začátku mi byly obě postavy děsně nesympatické. Chovaly se hnusně. Hlavně k sobě navzájem a já se nestačila divit, že zrovna tihle dva spolu něco mají mít. Kdyby se mnou chlap mluvil stylem jakým Romain mluvil s Lis, tak bych s ním nechtěla mít nic společného a naopak to není o nic lepší. Ale postupem času se ukázalo, že oba mají pro své chování důvody a my můžeme sledovat, jak k sobě přes veškeré rozpory nacházejí cestu.

Fantasy svět nebyl o moc jiný, jak ten náš lidský. Byl téměř totožný. Představte si svět, kde máte za souseda vlkodlaka nebo nymfu, každý má své schopnosti a na chudáky pýthiany se kouká svrchu. Předpovědi budoucnosti přece nejsou žádné pořádné schopnosti. A na téhle bázi se to celé odehrává.

Příběh se mi ve finále líbil. Jde o romantickou oddechovku, místy lehce pikantnější. Kniha má nádhernou obálku a celkově se vším všudy hodnotím 3,5 z 5

1 11.02.2024

Po této malé knížce jsem sáhla zcela neplánovaně. Chtěla jsem do konce měsíce přečíst ještě jednu knihu a jelikož mi zbývali pouze dva dny, Hébert mi přišel jako fajn volba.

Rozhodnuto bylo ale až po přečtení prologu. Tenhle úvod mě chytil a už nepustil a po pár stránkách jsem věděla, že knihu budu muset dočíst ještě ten den jinak neusnu.

Osud malého chlapce poslaného do sirotčince je prostě strašný. Bude vám těžko u srdce a možná špatně od žaludku. Já jsem zjistila, že jsem velice brzy přestala Marcuse vnímat jako malé dítě, kterým byl. Musela jsem si ho postaršit, jinak bych to nedočetla. Něco tak zvráceného jsem snad nikdy nečetla. A nejhorší na tom všem bylo, že se to někde doopravdy stalo.

Uf. Autorka popsala události věrohodně, všechno jsem to viděla a nechápala jsem, že je někdo opravdu schopný něčeho takového.

Jediné, co mi snad trochu vadilo, byl v jedné části skok z ich formy na er formu. Nesedlo mi to tam a klidně bych to celé jela v ich formě, sem to prostě patřilo.

Jinak zážitek to byl děsivý ne proto, že bych se bála, ale proto, že šlo o tvrdou realitu. Strašidelné to nebylo, spíš šlo o zvrácený, uchylný svět plný lidských monster.

A co si z toho odnáším? Ano i tady za tím vším bylo víc než nás rozebrat na součástky. Myslím, že ten příběh nás má informovat a pomoci nám empaticky nahlížet jiné lidi. A proto nikdy nesuďme lidi podle toho jak vypadají - nikdy! A pamatujme si, že v lidské bytosti se dokáže zmobilizovat víc síly, než si někdy dokážeme představit.

5 31.01.2024

Když jsem knihu začala číst, vůbec jsem netušila, co od ní můžu čekat. Jediné, co jsem věděla, bylo, že se docela líbí, a že jde o environmentální román. A jelikož mám ráda knihy s hlubší myšlenkou, chtěla jsem to zkusit.

Kniha má pomalejší rozjezd, až jsem se bála, že asi nepůjde o nic světoborného, ale příběh se četl snadno a rychle odsýpal. Ani jsem nevěděla a vydýchávala jsem konec.

Kniha se nečte snadno, protože nám nastavuje zrcadlo, nastavuje zrcadlo našemu lidství.

Vůbec jsem nečekala, jak tohle skončí a teprve až v druhé polovině jsem začala tušit, kterým směrem příběh jde. Žasla jsem nad tím, jak jsou oba příběhy pro sebe navzájem důležité a tesknila jsem nad hořkosladkým koncem.

Kniha nám dává možnost si hrábnout do svědomí, ale také je to příběh veliké naděje. Kniha na mě hodně zapůsobila.

Doporučuji, pokud máte stejně jako já rádi knížky, které vás zasáhnou a mají přesah.

6 30.01.2024

Hodně depresivní příběh, nic lehkého na čtení. Na skoky v čase jsem si sice brzy zvykla, ale trvalo mi se vždy zorientovat. Styl psaní se mi líbil moc a to prostředí je popsané skvěle, obyčejné, lidské... Nikdo si tady na nic nehraje. Ale zklamal mě konec. Chtěla jsem vědět víc... Co se stalo s Ottem, co Jake a Loyd našli v lese, pokud opravdu něco našli... Atd. Ale zase chápu, že happy end by tomu ani trochu neslušel. Tahle kniha popisuje hodně tvrdý život jedné holky, o které netuším, co si mám myslet.

2 25.01.2024

Nevím, jestli znáte seriál Foundation/Nadace, který je volně inspirován knižní sérií od Isaaca Asimova. Viděla jsem zatím všechny dostupné díly a svět, který byl v seriálu vykreslen, mě fascinoval natolik, že jsem se zařekla, že zkusím i onu slavnou knižní předlohu.

Podle doporučení jsem začala sérií o robotech, jejímž prvním dílem je kniha s názvem Ocelové jeskyně. Příběh jsem četla každý druhý večer při uspávání dětí a musím říct, že i po takovýchto chviličkách jsem ho poměrně snadno zhltla.
Zpočátku mi to připomínalo děj filmu Já, robot, ale postupně se příběh proměnil v plnohodnotné vyšetřování vraždy, kdy jako čtenář opravdu můžete od začátku tipovat viníka. Nevím jak ostatní, ale já jsem měla správné tušení hned od začátku. Žádné velké překvapení mě tedy nečekalo, ale protože jsem si říkala, že by takový výsledek byl příliš očividný a jednoduchý, s napětím jsem sledovala všechny myšlenkové pochody policisty Eliáše Baleyho, který byl případem pověřen, a jehož pomocníkem a kolegou se stal robot s nezvykle lidskou podobou.

Vypravování je svižné, jen velice výjimečně autor zabrousí do mytologie anebo biblické historie. Nejvíce mě fascinovalo, jaký svět Asimov vystavěl, protože vycházel ze skutečné planety Země, i když nahlížel do tisíce let vzdálené budoucnosti. Pořád pracoval s aktuálními problémy, které pouze řádově zveličil.

Přestože mi konečné detektivní rozmotávání a usvědčování přišlo už moc zdlouhavé, určitě si přečtu i další díl. Při uspávání dětí je to rozhodně příjemná kratochvíle, a tak nějak jsem zvědavá, jak se bude tenhle svět vyvíjet dál. Baví mě sledovat podobnost se seriálem a čekám, kdy začnu poznávat některé postavy anebo planety, jenž se později objeví v sérii Nadace, která by měla na tu o robotech navazovat.

Co musím vytknout překladu, který se mi dostal do ruky, jsou časté překlepy, a že jich opravdu hodně

2 01.01.2024

Do série Kroniky pozůstalých jsem se pustila, protože jsem zatoužila po dobrodružství, které mě nadchne, pohltí a dovolí mi snít. Nechala jsem se při výběru vést intuicí a ta mě nezklamala.

Kniha první začíná svatební přípravou princezny Lii, která se odmítne zhostit svých královských povinností a zvolí raději útěk, než aby se vdala bez lásky. Klišé, říkáte si? Možná trošičku, ale její útěk jsem ani trochu neočekávala. Spíš naopak. A už tímto malým překvapením si mě knížka získala.

První polovina příběhu se mi velice líbila. Potom přišla malá obleva, po níž mě ale princeznino dobrodružství zase dostalo. Okamžitě se pouštím do dalšího dílu.

Kniha splnila veškerá má očekávání. Fantasy protkané vášní, romantikou, láskou, ale také velikým trápením, válkou a smrtí. Dvakrát jsem u knihy slzela.

Líbí se mi i tajemná historie, kterou nám autorka postupně odhaluje. Legendy o konci starých časů a popisy prostředí po velké zkáze vás nutí přemýšlet, co že to paní spisovatelka stvořila za svět a zda je v něm ukryto něco ze světa našeho.

5 01.01.2024

Wow! Tady není o čem mluvit. Dobrodružství princezny pokračuje a je snad ještě o něco působivější a napínavější než první díl. Miluji ten svět, jeho hrdiny a okamžitě sahám po třetím díle.

Některé pasáže jsou předvídatelné, ale jiné a ty převažují, mě dokázaly překvapit a samotný konec vás nechá téměř bez dechu.

Na jednu stranu dychtivě pokračuji ve čtení a na stranu druhou se děsím toho, že se blíží konec a já nechci, aby tohle dobrodružství někdy skončilo

3 01.01.2024

Od doby, kdy jsem jako dítě četla Čtyřlístek, je tohle můj první komiks a můj první komiks pro dospělé vůbec.

Musím přiznat, že ilustrace, které vás provází Tsu'tejovou verzí příběhu, který znáte z filmové podoby Avatara, jsou naprosto dokonalé. Je to malé umělecké dílo a už jen kvůli těm ilustracím stojí za to tenhle kousek mít ve své knihovně.

Ilustrace jsou barevné, což je další veliké plus.

Nevím, jestli jsem si komiks dostatečně vychutnávala, ale měla jsem za necelou hodinu přečteno. Až mě mrzelo, že je to čtení komiksu taková rychlovka. Přestože obsahují komiksy jen pár vět a je to samé citoslovce, tak jsem se přistihla, jak mě chvilku příběh opravdu pohltil. Ale víte co? Já bych chtěla víc.

Kniha obsahuje bonusový příběh Bratři,který vypráví o tom, jak se Jake snažil chytit Toruka, či jak se mu říká , je to zase jiný, zajímavý pohled, který ve filmu nebyl.

Ještě mě čeká druhý díl, který mám doma taky, a ráda si ho přečtu, ale myslím, že nejsem úplně komiksový typ. Chybí mi hloubka. Je to jako film bez všech těch super grafických a zvukových efektů. Možná je to dokonce ještě víc ořezané. Kdybych neznala původní filmové zpracování Avatara, asi by mi i dost chybělo a nedokázala bych se tak snadno vžít.

Ilustrace hodnotím 5 z 5,jsou naprosto boží.
Text k nim je... prostě komiksový a nevím, zda na něm dokážu něco hodnotit za mě tak 3 z 5. Já radši zvolím normální beletrii,ale tohle byl mimo jiné příjemný umělecký zážitek.

2 13.12.2023

Tahle kniha se ke mě dostala už dávno úplnou náhodou. Dlouho ležela v knihovně, ale nedávno jsem si řekla, že si chci přečíst nějakého světového autora, něco poctivého a kvalitního a myslím, že to jsem také dostala.

Američtí bohové nejsou dle mého názoru jednohubka na jeden večer. Rozhodně nejde o oddechovku. Autorův styl je hodně popisný a výpravný, ale právě díky tomu jste schopni do tohoto nového bláznivého světa plně proniknout.

Přestože je čtení náročnější, tak není o napětí nouze. Opravdu jsem byla hodně zvědavá, jak tohle může dopadnout a neměla jsem celou dobu ani tucha, jak to skončí. Hádala jsem a vždycky špatně.

Gaimanův svět je snový a surrealistický a o to víc mě fascinoval. Navzdory tomu se autorovi všechny situace hraničící s halucinací či deliriem povedli popsat naprosto dokonale. Neměla jsem ani v nejmenším problém si to všechno představit. Každopádně jsem si celou tu dobu říkala, že se hl. postava určitě musí každou chvíli probudit a zjistit, že to všechno byl jen nějaký naprosto šílený sen.

Příběh, který vás přenese do světa, konkrétně Ameriky, kde existují bohové vypadající jako normální lidé, a kteří sílí či slábnou podle toho, jak moc se v ně věří, a jak moc jsou uctíváni, stojí za přečtení.

Tohle fantasy je úplně jiné než na jaké jsem zvyklá. Odehrává se v moderním světě, s moderními lidmi a zároveň do toho všeho zvláštně zasahuje mytologie celého světa a všech božstev, která si lidé do Ameriky přivezli.

Je to skvělá kniha s nečekaným rozuzlením. Styl autora si troufám přirovnat ke Kingovi. Oba jsou podobně výpravní, i když King by z knihy asi udělal všemi psychologickými rozbory postav dvakrát tak dlouhou knihu. Pokud máte rádi Kinga, mohlo by se vám líbit.

Podle knihy byl natočený seriál a ve výtisku, který jsem si pořídila jsou na konci vložené i fotografie. Moc pěkné zpestření.

Není to sice fantasy úplně podle mého gusta, jsem spíš ten pohádkový typ s elfy a kouzelníky, ale navzdory tomu je tohle dílo neskutečně originální. Tleskám!

8 09.12.2023

Tohle je má první zkušenost se Zrnky temnoty, které vydává nakladatelství Goldendog. Nalákal mě hlavně fakt, že je kniha šmrcnutá fantasy a to já mám velice ráda.

Opravdu jsem neměla sebemenší tušení, co můžu čekat. Příběh začíná dost zvolna. Probouzí ve vás sympatie k malé, dvanáctileté Rebece a vlastně to má celé takový hodně pohádkový nádech. Žádné veliké bu, bu, bu! Jenomže pak se to zlomí a Karin se toho rozhodně nebojí.

Já si čtení nevědomky naprosto skvěle načasovala. Ve chvíli, kdy jsem byla ke knížce doslova příkovaná, jsem stejně jako hl. hrdinka seděla v autě a stejně jako v knize pršelo. Stála jsem na parkovišti, naslouchala dešťovým kapkám bubnujícím o kapotu, když najednou 'prásk'. Hlasitá rána o střechu auta. Okamžik jsem měla pocit, že jsem se musela do knihy nějak teleportovat a už jsem přemýšlela, co že mi to na autě přistálo za okřídleného tvora.

Při čtení jsem se nebála. Já se jen výjimečně bojím, ale v poslední části příběhu jsem byla rozhodně napnutá jak kšandy a ve spojení s deštěm a mým super lekavým zážitkem, jsem si užívala vzrušující atmosféru.

Minimálně zpočátku pro mě měla novela nádech filmové verze Coraline. Ke konci autorka dost přitvrdila, ale myslím, že by se dal příběh stále označit jako vhodný pro mládež 13+, i když záleží také individuálně na povaze a zda má dotyčný na podobné věci kuráž a žaludek.

Začátek byl pomalejší, přestože jde o krátkou novelu, ale ten konec... Wow! Možná bych dokonce brala, kdyby to bylo delší a Karin nás trápila a mordovala o trochu déle jsem asi morbidní. Ale fakt ty popisy! Ach! Úplně jsem to viděla. Výjimečně jsem v něčem tápala, ale jelikož mám autorku na horké lince, všechno mi hned objasnila a dokonce mi ukázala ilustraci příšer, z nichž při psaní vycházela.

Určitě tahle útlá knížečka stojí za přečtení.

5 13.11.2023

Knížku jsem četla v rámci společného čtení s kamarádem, se nímž se občas takto pouštím do knih, které by mě jinak minuly, a zrovna u této by to byla veliká škoda.

Hned na začátek musím říct, že nejsem technický typ, a nedokážu posoudit, do jaké míry byly všechny ty popisy a postupy (a je jich opravdu hodně) reálné, ale na mě působily neskutečně uvěřitelně.
Myslím, že to bude knižní lahůdka pro všechny programátory, inženýry a technicky založené jedince.

Text je psaný čtivě a hlavně vtipně. Zamilujete si Watneyho smysl pro humor.

Ke konci jsem měla trochu chuť přeskakovat technické pasáže, ale bála jsem se, že mi něco uteče, a tak jsem se ovládla. Ano, je jich tam opravdu hodně,vlastně je na nich celý příběh postavený.

Závěr byl skvělý a dokonce jsem slzela dojetím. Úplně jsem cítila to napětí a atmosféru, kterou zažívají lidé za obrazovkami, lidé, kteří nemůžou nijak pomoci a jen s mrazením v zádech poslouchají několik minut zpožděný přenos.

Na to, že to není kniha, po které bych na první dobrou sáhla, jsem si čtení opravdu užila. A určitě doporučuji.

15 10.11.2023

Od této knihy jsem měla vysoká očekávání a musím říct, že mě nezklamala, přestože pár připomínek mám, děj mě chytil a nepustil. A řeknu vám, že ke konci je to neuvěřitelná jízda. No, dočetla jsem v půl druhé ráno a to asi mluví za všechno

Dle mého názoru je znát, že jde o prvotinu a působí to na mě jakoby se při psaní knihy autorka teprve vypisovala. Začátek je psaný trochu kostrbatě - zbytečně složitá souvětí protkaná až nesmyslným počtem závorek, ale jak příběh postupuje, text je mnohem čistější.

Seznámíte se s hl. hrdinou Petrem, kterého jsem si fakt oblíbila a všemi deseti jsem mu fandila, prožívala jsem s ním všechna zklamání, úspěchy, zradu i strach. Kromě něj jsem si zamilovala také Imbuse, Petrova adoptovaného psíka, který mi připomínal mého vlastního chlupáče. Musím Belle někde koupit šunkovou kost, Imbusovi chutnala, tak to chci vyzkoušet taky

Ze začátku nějaké strašidelné okamžiky nečekejte. Autorka rozvíjí děj postupně, seznámí vás s malebným prostředím Třebovic a s jeho obyvateli, ale později začne hrát na atmosféru, do hlavy vám nasadí opravdu absurdní mrazivé představy. Pravděpodobně se nebudete bát, ale rozhodně budete mít starost o osudy postav, budete napnutí, jak to celé dopadne, vlastně nebudete napětím občas ani dýchat, ale hlavně budete luštit záhadu a přemýšlet společně s Petrem, jak to všechno konečně zastavit, protože...

"LES SE ZKAZIL. ZKYSNUL JAKO MLÍKO."

Moc se mi líbilo zapojení slovanské mytologie. Příběh je skvěle propracovaný a způsob, kterým děj vyvrcholil mě po čtenářské a emocionální stránce naprosto uspokojil. Těším se na další autorčiny knihy, které si nenechám ujít.

11 22.10.2023

Hned ze začátku se přiznám, že Drákulu od Brama Stokera (klasiku v hororovém žánru) jsem nečetla, ale po téhle knize to mám v plánu velice brzy napravit.

Dracul je gotický horor z 19. století a podle všeho má předcházet událostem popsaných v knize, jejímž autorem Bram Stoker právě je. Kniha má naprosto úžasnou atmosféru. Přísahala bych, že jsem tam byla a všechno viděla na vlastní oči.
Kniha je složená z deníkových záznamů a je inspirovaná skutečnými událostmi, o kterých si pak můžete přečíst více v poznámce autorů. A už jen tento fakt je pro mě neuvěřitelně fascinující. Miluji podobné příběhy, které se inspirují skutečností, protože to ve mě probouzí vzrušující pocit, že je tam venku víc, než si člověk dokáže vůbec představit.

Hl. aktérem je převážně Bram Stoker, ale budete sledovat příběh také z pohledu jeho sourozenců Matildy a Thornleyo, a pozor později i jakéhosi Vambéryho, který měl prý být Bramu Stokerovi inspirací pro postavu Van Helsinga.

Pokud máte rádi ponurou atmosféru gotického hororu, moc doporučuji. Bát se nebudete, nebo já se aspoň nebála, ale příběh je neuvěřitelně čtivý, napínavý a ach, ta atmosféra!

Ještě bych ráda dodala, že dal knihu dohromady Barker, ten Barker, který je autorem opěvované série Čtvrtá opice a to je podle mě také určitá záruka kvalitního čtenářského zážitku.

5 04.10.2023

Craven Manor je moje druhá kniha od Darcy. Jako první jsem četla Ashburn a navzdory čtivosti, kterou knize nemohu upřít, jsem každou chvilku nadávala.

U této knihy je to podobné. Příběh se čte snadno a rychle. Pravděpodobně budete zvědaví, jak to celé nakonec dopadne, ale že by to bylo něco, co vás posadí na zadek, to ani omylem.

Než o pořádný horor jde spíš o hororovou pohádku. Kniha pro ty, co se rádi bojí, ale nemají žaludek na něco drsnějšího. Samozřejmě jde o duchařinu, takže žádný velký krvák nečekejte. Přestože v ději narazíme na okamžiky, které by měly potenciál k tomu, aby s vámi pořádně zacloumaly, Darcy to vždy napíše takovým způsobem, že by to zvládly i děti nad takových dvanáct let, pokud mají pro strach uděláno.

Jak už jsem zmínila v knize mě pár věcí vadí. Kromě toho, že jsem byla schopná uhádnout, jak to celé skončí už po několika prvních stránkách, hrozně mi vadilo účelové chování postav. Narazila jsem na chvíle, kdy se autorka snažila za každou cenu narvat do jednoho okamžiku více strašidelných prvků, jen aby se čtenář bál, přestože byl každý nový prvek větší klišé než ten předešlý.

Sem tam mě kniha napínala, ale rozhodně jsem se nebála. Je to takový horor pro slabší povahy.

Řemeslně je druhý díl strašidelných domů lépe zvládnutý jak jednička, ale jede podle stejné nebo přinejmenším velice podobné šablony. Díky tomu jsem byla hned na začátku schopná říct, jak to skončí - jako pěkný zážitek, ale nějak to ve mě nezanechalo žádnou stopu

6 03.09.2023

Stejně jako předešlé dva díly se mi tato kniha četla sama. Četla jsem rychle, dychtivě jsem každou volnou chvíli otáčela stránky a zároveň jsem se nechtěla ani trochu přiblížit ke konci, protože jsem věděla, že mě čeká pravděpodobně dlouhé čekání.

Autorka má talent ukončit příběh ve chvíli, kdy opravdu nutně potřebujete sáhnout po dalším díle.

Tento díl mění všechno, tak jak to bylo doposud. Úplně se bojím, že jakoukoli zmínkou o ději prozradím něco, co byste mi pak vyčítali. Ale pokud jste v celé sérii doposud na něco netrpělivě čekali, tak je veliká pravděpodobnost, že tenhle díl vaše čekání ukončí. Dá vám to, co chcete, jenomže vám to stejně nebude stačit.

Líbí se mi inspirace několika málo skutečnými, i když dosti šílenými událostmi, přidává to příběhu na mrazivosti.

Co bych ale chtěla vytknout je redakce. Všimla jsem si toho už u předešlých dílů a dost jsem se divila, že nikdo nevychytal tak veliké chyby v textu. Vypadá to, jako by někdo dělal na poslední chvíli úpravy a pak si to po sobě nepřečetl, protože tam zůstala i část z předešlé verze. To nebyly obyčejné chyby nebo překlepy, ale pořádné boty z nepozornosti, které nemůže nikdo přehlédnout.

Štěstí, že autorka píše tak úžasně, protože kvůli příběhu, jsem ochotná nad výše zmíněnými nedostatky zavřít oči. Naštěstí nebyly na každé stránce.

No, milá Ilan vůbec nedokážu odhadnout, co se bude dít dál,co s tebou bude a jak to všechno skončí. Úplně se bojím, co na nás autorka chystá a jak moc nám v následujících dvou dílech zlomí srdce... či nikoli? Nevím, nevím, nevim! A tohle NEVÍM mě bude mučit dokud se mi do ruky nedostane čtvrtý díl, který zatím existuje tak maximálně v počítači paní spisovatelky.

Paní Stehlíková, prosím, nenechte nás dlouho trápit, my opravdu potřebujeme vědět!

10 25.08.2023

Znovu jsem podlehla kouzlu Duvalského pohoří, usilovně fandila hlavní postavě a prožívala s ní naplno každou stránku, větu, písmenko...

Autorka drží úroveň jako u prvního dílu. Je stále neuvěřitelně napínavá, pořád se něco děje a na konci budete nuceni okamžitě sáhnout po třetím díle.

Opět nenarazíte ani na sebemenší náznak romantiky. S Ilan se podíváte hned na začátku do nížin a poznáte tak jinou, super vyspělou část tohoto postapokalyptického světa, načež se v druhé polovině knihy vrátíte do téměř středověkého Duvalského pohoří, kam jsem se i já vrátila velice ráda. Tam je totiž vždycky větší sranda

Nechci tu příliš prozrazovat. Můžu vám jen říct, že je to jízda, kterou jsem si od začátku do konce užila.

10 16.08.2023

Dlouho jsem si přála narazit na knihu, která mě pohltí tak, jak se mi to stávalo dřív, která mě nepustí, dokud ji neprečtu a konečně! Konečně jsem si mohla znovu prožít to naprosté splynutí s příběhem. Okamžitě se pustím do druhého dílu.

Chcete originální fantasy? Chcete být s hrdinou už od jeho narození v postapokalyptickém světě tři sta let vzdálené budoucnosti? Chcete si užít fantasy bez romantické linky? Minimálně 1. díl ve všech výše uvedených bodech naprosto odpovídá.

Kniha se skvěle čte, styl psaní mi dokonale sedne. Není jediné stránky, kde byste nebyli napnutí jak kšandy. Svět, který autorka stvořila je neuvěřitelně originální. Já vím, že se tu strašně rozplývám, ale.... Wow! Wow! Wow!

Autorka skvěle vykresluje atmosféru a udrží vás napnuté až do poslední stránky. Minimálně u mě se jí to opravdu povedlo. Byla jsem vzhůru do dvou do rána, jen abych knihu dočetla. Jestli máte rádi fantasy, tak opravdu doporučuji.

13 28.07.2023