Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech

Moc hezký příběh, čtivý, napínavý, velmi lidský a spíše temná fantasy než horor. Postavy byly moc povedeně vykreslené a uvěřitelné. Děj byl lehce inspirován atmosférou Stranger Things, na které autorka také přímo odkazovala.
Upřímně bych toto Zrnko Temnoty bral jako první pískové zrnko, které propadlo přesýpacími hodinami a věřím, že autorka napíše další pokračování nebo i celou sérii.
Bylo to moc pěkný zážitek.

Beka je dvanáctiletá slečna čelící nejenom strastem počínající puberty, ale navíc posměškům až šikaně kvůli vzhledu a nakonec i monstrům z bouřkových mračen. Jak se s tím asi tahle mladá slečna popere? Jak už zde několikrát zaznělo, kniha je spíše cílená na mladší čtenáře. Dokážu si představit, že tuto knížku dám jednou přečíst svým dětem jako takový úvod a nalákání na žánr hororu.

Tohle Zrnko jsem zhltl tak rychle, že by se skoro dalo říct, že jsem ho vdechl. Okřídlení tvorové jsou pátou povídkou, kterou jsem od Karin Novotné přečetl, a zatím se mi nestalo, že bych byl s její tvorbou nespokojen. Právě naopak; já si její příběhy velmi užívám, a v tomto příběhu si autorka s velkou pravděpodobností připomněla své nepříjemné zážitky z dětství, kterým velmi dobře rozumím, přestože se mě podobné zážitky týkají teprve posledních dvanáct let + a způsobují je dospělí, kteří mnohem lépe skrývají svou pravou povahu za různými maskami. Příběh mě bavil od samého začátku a nic se na tom nezměnilo ani s poslední tečkou, Rebeka mi byla krajně sympatická a knížka měla skvělou atmosféru. Výborná záležitost a další bod pro nakladatelství Golden Dog.

Zvláštní, hodně zvláštní. Se to tváří jako pro mládež a přitom je to docela masakr. Temná povídka, která mně úplně nesedla.

Hodně příjemná knížka pro dospívající. Pro děti nebo mladší může být i děsivá. Jsou tam totiž děsivé a nepěkné momenty. Vzhledem k tomu, že to vypadá, a i je to psaný, jako kniha pro dospívající mě překvapil ten konec. Za ten dávám palec nahoru. Mile mě překvapilo, že to pěkně graduje. Jediná věc co mě "zaujala", až jsem si málem vykroutil oči, bylo UV záření přes sklo. Ale moc fajn jednohubka na večer. Časem dám dětem ke čtení.

Původní povídka tohoto názvu vyšla v antologii Monstra CONiáše vydané Městskou knihovnou v Praze v roce 2022, s. 51-88, sestavila Alena Tománková, k volnému stažení ve třech elektronických formátech na stránkách knihovny. Nečetla jsem tuto delší knižní verzi, znám jen kratší verzi z výše zmíněné antologie, kde jsou i práce jazykově mnohem vyspělejší (třeba Lovec geprdů, s jazykovými hříčkami a jazykovými vtipy ze spisovatelského, nakladatelského a knihovnického prostředí). Ani tato však není špatná, a možná, že jí rozpracování a prodloužení o dvě třetiny prospělo.

Ohledně obálky - rozštěp patra vypadá v reálu bohužel mnohem neladněji, než jak je vyobrazen - to není tajemná a přitažlivá jizva Harryho Pottera, ale malformace, která není vnímána jako piha krásy, jejího nositele stigmatizuje a vystrkává z nemilosrdného dětského "kolektivu". Slabou povahu ničí, silná se může stáhnout do sebe a dosíci velkého duchovního růstu...

Horor? Spíš pro děti nebo mládež. I celkové umístění a hlavní hrdinka ve školním věku mi připadalo jako kniha pro mládež. Hororovost taky spíš na této úrovni.
Takže jo, v rámci takového malého počtu stránek se asi nedalo nic moc víc očekávat.
Trochu moc často je jí zježily chloupky na celém těle.
Mně se nic neježilo.

Příjemná jednohubka, jen mi přišla trochu cílená na mladší čtenáře. I když obsahovala pár nechutných scén, celkově byl příběh poměrně jednoduchý. Ale kniha se četla velmi dobře a neměla hluchá místa, jen ten wow efekt se bohužel nedostavil.

Bojíte se bouří?
Novela Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech je příjemná jednohubka. Na začátku se seznamujeme s Rebekou, která chodí na základní školu, není příliš populární, přesto má pár přátel. Ale najde se i někdo, kdo ji šikanuje.
Rebeka je přesto hodná a ke svému okolí pozorná. Jednoho dne se tak seznámí s Nelou, která jí řekne zvláštní věc. Rebeka na základě těchto slov zahájí své pátrání, a postupně se začíná střetávat s temnotou.
Ke konci knihy už jsou některé scény drsnější a Rebeka musí zapojit všechny své síly, aby ona i její blízcí zůstali naživu.
K autorce jsem se dostala díky antologii Smečka a její povídce Azurit, která mě uchvátila. Okřídlení tvorové mě bavili o trochu méně, ale být mladší, byla bych z nich pravděpodobně nadšená.
Námět byl dobrý, i když ocenila bych více podrobností, delší rozsah - autorka píše poutavě, tak by mi nevadilo, kdyby dílo bylo místo novely podrobnějším románem.
Pokud budete mít volné odpoledne, mohu doporučit - ideálně při bouři, ať si můžete plně užít atmosféru.

Další novela z edice Zrnka temnoty, jež vychází pod taktovou nakladatelství Golden Dog, tentokrát překvapila mladistvým nádechem. Text vypráví o dívce, jež se jmenuje Rebeka a která má mindráky z toho, jak vypadá. S postupem času ale dochází zjištění, že její vzhled je pouze malicherností a člověk by měl řešit důležitější věci. Příběh se mi líbil. Byl napínavý a mrazivý. Jediné, co mi trošku vadilo, bylo vyjadřování dospělých protagonistů, jež působilo trošku nepatřičně, slovní zásoba spíše odpovídá teenagerům než dospělému člověku. Je to ale jen drobnost, která se dá vysvětlit cílovou skupinou, jíž je dětský čtenář. Knihu doporučím milovníkům hororových příběhů.

Máte rádi seriál Stranger Thinks? Jestli jo, tak si určitě musíte přečíst tuhle knihu.

Horory a děsivý věci, to já miluju. A tahle kniha byla celkem strašidelná. O to víc, když knihu čtete a v televizi hlásí prudké deště a bouře. Moje fantazie zapracovala na 100%.

Příběh mě vtáhl téměř okamžitě. Rebeka je tak miloučká a připravená ochránit všechny okolo sebe, i když ji samotný život kope do zadku den co den. Tím, že je Rebeka tak nevinná a milá, nemáte problém se do ní vcítit, hlavně i kvůli tomu, jaké problémy řeší.

Příběh o tom se nikdy nevzdat, příběh o hrdinství a lásce k blízkým. Bylo tam napětí, trochu akční scény, u kterých budete tajit dech, a doufat, že všichni přežijí. I vedlejší postavy byli hrozně fajn.

Konec mě, až dojal. To se fakt nedá popsat jinak než slovem miloučký.
Tohle čtení jsem si fakt užila a bude to asi první kniha ze série Zrnka temnoty, kterou s čistým svědomím doporučím i mladším čtenářům.

Budu se opakovat, ale Zrnka temnoty jsou skvělá a pestrá edice kratičkých novel. Okřídlení tvorové mají jednu z nejhezčích obálek a název, který zaujme. Obsahově to bylo také super. Karin píše čtivě a poutavě a dokázala vyčarovat povedený příběh na to, kolik má útlé Zrnko stránek. Trochu mě mrzelo, že na konci nebyly zodpovězeny otázky (na které se tedy nikdo neptal, ale mě napadly :D), které by ze situace přirozeně vyplynuly, ale beru, že je tady příběh orientovaný zejména na Beku a na to, jak se hrdinně poprala s nezáviděníhodnou situací. Od autorky si určitě ráda přečtu něco dalšího.

Tohle byla skvělá hororová jednohubka! Joo, trošku fantasy, trochu ve stylu seriálu Stranger Things, žádné hektolitry krve, vulgarismy, ale kdo to potřebuje? Knihu jsem přečetla za jeden den, nejen proto, že je útlá, ale i proto, že je skvěle napsaná! Vtáhne vás do děje a nepustí, chcete vědět, jak to bude dál. S Rebekou jsem moc sympatizovala, díky Nele budu v takových lidech jako ona hledat to něco navíc a Petr byl správný klaďas. Ale co bylo nejvíc, tak ta atmosféra, když se naplno objevili okřídlení tvorové - bylo to jako bych byla v příběhu, úplně mě to pohltilo, tajil se mi dech, měla jsem husinu a ke konci i slzu v oku.. Normálně nejsem takovej měkejš, ale tohle je opravdu skvěle napsaný příběh. Na Zrnka jsem narazila koncem minulého roku a zaplatila si předplatné na tento rok. Ale vidím to tak, že budu muset dokoupit loňská Zrnka.

Ke knize jsem se dostala díky knižní štafetě a jsem velmi ráda. I díky tomu, že je hlavní hrdinka ze sedmé třídy ZŠ, je to přesně čtení pro tuto věkovou kategorii.
Kniha je krásně útlá a napínavá už od začátku, což je perfektní, když takovou knihu nabidnete ke čtení. Čtenáře neodradí tloušťka knihy a když povyprávíte zhruba příběh, čtenář se chytne a knihu si vezme.
Jen pro vysvětlení - jsem knihovnice - a tuto edici Zrnek temnoty určitě co nejdříve objednám do své knihovny.
Doufám, že paní spisovatelka bude psát dál :-)

„Kdyby byl tohle seriál,
třeba jako Stranger Things,
tuhle námu by něco
při první příležitosti
sežralo.“

„Nemůžeš ty knížky brát tak vážně.“

Já miluju bouřky a blesky. Ale na druhou stranu moc nemusím hmyz. Tak že jsem měl z počátku z tohoto příběhu trochu rozporuplné myšlenky. Navíc je tohle spíše pro mladé čtenáře, kteří si v tom najdou určitě to své. Příběh se četl lehce a rychle. Některých okřídlených tvorů mi bylo líto. Motýl jako bernardýn je fakt zajímavá myšlenka. Co mě troch zarazilo je fakt, že hlavní hrdinka čerpá z knížky Bestiář: Bájná zvířata, živlové bytosti, monstra, obludy a nestvůry . . . od údajného Víta Procházky. Ovšem, zde na Databázi knih je u knihy uveden autor Luboš Antonín. Asi zde chybí spoluautorství. Jinak lehce strašidelné, napínavé a příjemné čtení. Pokud máte nějakou fóbii, určitě se budete bát. Jako bonus si paní spisovatelka svůj příběh pěkně nepřímo sama okomentovala. Viz úvodní citát. Ona se mi totiž hlavní hrdinka chvilkama moc nepozdávala.

Citát: Smutné zjištění – s jednou rukou stojí čtení za prd.

Tak nic pro ty, co se bojí bouřky a úplně nemusejí hmyz a členovce. Skvělá hororová jednohubka nás zavede do školního prostředí, kde skoro třináctiletá školačka Rebeka musí snášet různé druhy šikany od posměšků týkajících jejího vzhledu až po fyzické napadání. Přitom ví, že se na světě dějí lidem horší věci, no ale vysvětlujte si to, když jste terčem právě vy. Připomene jí to setkání s holčičkou postiženou Downovým syndromem. Nicméně ta holčička je podivná ne pro své postižení, ale pro schopnost mluvit na Rebeku v její mysli. A varuje ji před nebezpečím, které se skrývá v bouřkových mračnech. Atmosféra pomalu houstne, úplně stačí ta hejna lišajů smrtihlavů a pořádně vzrostlý pavouk. Nečekejte úplný happy end, ale pro tentokrát bylo zlo odraženo. Moc dobře se to četlo a možná by to chtělo mít doma po ruce speciální baterku! :-)

To si tak čtete o příšerách, co žijí kdesi za mraky a nad váma temnej kumulus velkej jak kráva, ze kterýho začne za chvíli chcát. No...díky moc za zážitky přírodo, ale to nemuselo být.
Tahle novelka byla plná neklidu a nepokoje. Ale taky milých lidských podivností a statečnosti postavit se nejen nebezpečí, které je kdesi skryto, ale i tomu, kterému musíme s odhodláním čelit každý den. Protože lidi bejvaj zlý. A děti kolikrát ještě víc.
Autorka v tomhle příběhu přichází s velmi originálním, odvážným a dovolím si tvrdit, že i smělým nápadem o...přízracích, démonech, monstrózních bytostech odkudsi z hlubin temnoty? sama to vlastně nemám pořád nějak ujasnění a dohromady si myslím, že je to vcelku jedno. Podstatné je, že je to fakt děs děsivý a že tyhle, dejme tomu zrůdnosti potkat fakt nechcete. Hlavní hrdinka takový štěstí nemá, ale protože není žádná bábovka a lidi jí celkem systematicky ubližují už roky, nějaký okřídlení tvorové, co nemají úplně nejlepší záměry, jí sandál fakt nerozhází.

Od Karin Novotné jsem už četl povídky ve sbírce Červi v hlavě a tak jsem tušil, do čeho jdu. Určitě jsem počítal s tím, že tato novela bude čtivá a řádně hororová. Což se bez potíží splnilo.

Líbí se mi, že zde nejsou žádné vulgarismy. Nic, co by bylo vysloveně nechutné. Prostě se tu pracuje s mladou hlavní postavou a ta žije v čistě reálném, mnohdy pro mladé těžkém, prostředí. Moment překvapení ale přichází ve chvíli kdy se setká s neznámem. V tu chvíli jsem z knihy prosycené popkulturními prvky cítil atmosféru jak ze Stranger Things a po dobu pár kratších hodin si to tu vysloveně užíval.

Snad zatím jediné Zrnko temnoty, které jsem četl a které by se dalo označit za multigenerační (resp. by ho mohli číst i mladší čtenáři). Oproti ostatním dílům této edice zde není žádná erotika, vulgarismy ani zvrácenosti. Nejde ani tak o horor či thriller, jako spíš o trošičku temnější fantasy na způsob seriálu Stranger Things. Za mě jde nicméně o jedno z těch slabších Zrnek. Stylisticky je kniha napsána velmi dobře, hlavní postava je sympatická a hezky vykreslená... Příběh je zpočátku temný a pěkně gradující. S odhalením nestvůr však dosud kvalitní atmosféra téměř kompletně mizí (myslím, že někdy je méně více). A konec je zklamáním. Přišlo mi, že příběh celou dobu spěje k nějaké události, která byla nakonec odbyta v pár odstavcích. Určitě ale nejde o špatnou knížku, jen pravděpodobně nejsem cílovou skupinou.

Pořadí Zrnek temnoty, jak se mi líbila:
1. Pomiluj smrt; 2. Líp už bylo; 3. Kyselé bonbony;
4. Král Beznaděje; 5. Oko čarodějnice; 6. Program Nosferatu; 7. Sklíčenost; 8. V pekle jsme všichni Hébert; 9. Billy Silver; 10. Poslední pohled; 11. Vzácný druh; 12. Zůstanou jen skvrny; 13. V zapomnění; 14. Prokletý záliv; 15. Lepší život; 16. Bledá trojka; 17. Troll; 18. Albra; 19. Virální životy; 20. Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech; 21. V rozkvětu; 22. Pan Nikdo; 23. Suzy; 24. Naplaveniny