Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech
Karin Novotná
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524562/bmid_okridleni-tvorove-v-bourkovych-mrac-652ec177d9ff0.png
4
64
38
Víte, jak to chodí. Základka je jako zlý sen, obzvlášť když jste knihomolka na prahu puberty a vypadáte trochu jinak než ostatní. Snažíte se zapadnout, anebo těch pár let alespoň přežít. Rebeka věří, že už ji nic nepřekvapí. Pak se ale ukáže, že tu největší bitvu má teprve před sebou. Stačí jedno podivné setkání a už nikdy se nebude dívat na oblohu jako dřív. V bouřkových mračnech se totiž ukrývá něco daleko temnějšího než déšť, hromy a blesky. Proti čemu vlastně bojuje? A existuje způsob, jak to zastavit? Možná si nakonec bude přát, aby ta bouře nikdy neskončila.... celý text
Přidat komentář
Snad zatím jediné Zrnko temnoty, které jsem četl a které by se dalo označit za multigenerační (resp. by ho mohli číst i mladší čtenáři). Oproti ostatním dílům této edice zde není žádná erotika, vulgarismy ani zvrácenosti. Nejde ani tak o horor či thriller, jako spíš o trošičku temnější fantasy na způsob seriálu Stranger Things. Za mě jde nicméně o jedno z těch slabších Zrnek. Stylisticky je kniha napsána velmi dobře, hlavní postava je sympatická a hezky vykreslená... Příběh je zpočátku temný a pěkně gradující. S odhalením nestvůr však dosud kvalitní atmosféra téměř kompletně mizí (myslím, že někdy je méně více). A konec je zklamáním. Přišlo mi, že příběh celou dobu spěje k nějaké události, která byla nakonec odbyta v pár odstavcích. Určitě ale nejde o špatnou knížku, jen pravděpodobně nejsem cílovou skupinou.
Pořadí Zrnek temnoty, jak se mi líbila: 1. Pomiluj smrt; 2. Oko čarodějnice; 3. Sklíčenost; 4. V pekle jsme všichni Hébert; 5. Vzácný druh; 6. Zůstanou jen skvrny; 7. Troll; 8. Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech; 9. V rozkvětu; 10. Pan Nikdo
Když jsem komentoval první svazek edice Zrnka temnoty, Oko čarodějnice Nelly Černohorské, napsal jsem něco ve stylu, že je to dobrá kniha, když vám přestanou stačit Stopy hrůzy. No a Okřídlení tvorové jsou ještě takový mezistupeň mezi Stopami a Okem čarodějnice. Není to tak plochý a povrchně prvoplánový prostý příběh (tedy čistý konstrukt), jak Stopy hrůzy občas bývají, ale ještě trochu větší hloubka, jako právě v Oku, by byla fajn. Aby to nevyznělo špatně (jak to vůbec nemyslím), není to úplné negativum (ostatně, i svazky Stop hrůzy se dnes prodávají za troj až skoro čtyřciferné ceny a shání se po nich zájemci i starší něž já). Kladem Okřídlených tvorů je, že si je úplně stejně dobře může užít čtenář, kterému je třeba deset, jako jeho rodiče. Jde čistě o nastavení. Po technické stránce knize nelze takřka nic vytknout (jo, ocenil bych s dějem/scénou více propojené popkulturní odkazy – samy o sobě mi nevadí, ale tady občas působí, že ta zmínka jen autorce vypadla z kapsy a ona ji nechala ležet). Ono napsat něco takového, něco, co dokáže zaujmout napříč generacemi, není vůbec lehké. Okřídlení tvorové jsou… napadá mě slovo kouzelní. Ne úplně ve smyslu hodnocení, jako spíše polohy příběhu. Hlavní hrdinka je vykreslena hodně dobře a lehce pozornému čtenáři brzy dojde proč asi (pozitivum, víme?). Stejně tak rychle odhadne autorčina oblíbeného spisovatele. Zkráceně řečeno, popravdě to úplně není můj šálek horké krve, ale to, že se vám kniha úplně netrefí do vkusu neznamená, že je to špatná nebo špatně napsaná kniha. A to Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech nejsou. O čemž jistě svědčí spousta jiných komentářů.
Geniální a velmi originální nápad!
Rebeka se narodila s rozštěpem, kvůli němuž si ji spolužáci ve škole dobírají a ona tráví ráda čas sama se svými knihami. Jednoho dne se seznámí s Nelou, která je též drobet jiná a ihned mezi nimi dojde ke spojení, po němž už Rebeky život nikdy nebude jako dřív.
Kniha byla velmi čtivá a již od samého začátku plná akce, napětí a strachu.
Líbilo se mi, že ačkoli je kniha tenká, stihlo se do ní vměstnat nejen napětí, ale i první láska a hlavně se mi líbilo, že autorka do knihy zapojila téma Downova syndromu.
Vůbec by mi nevadilo, kdyby tato kniha nebyla jen novela, ale dlouhý román. Nápad mě velmi zaujal a postavy jsem si také stihla zamilovat. Konec jsem samozřejmě obrečela, takže radím nedočítat na veřejnosti.
Tak tady se někdo zpodobnil se Stranger Thinks. Oceňuji snahu a odvahu. Mohlo to být originálnější. Chybělo tomu hodně!!
Kniha ač malým vzhledem je nabitá napínavým příběhem který vás vtáhne a nepustí.
Již na prvních stránkách si vás autorka získá svým osobitým vyprávěním a nápaditým světem.
Hlavní hrdinka mi byla od začátku velmi sympatická, v některých ohledech jsem se v ní viděla a hodně jsem ji v průběhu celého příběhu fandila.
Vyobrazení celé tajemné hrozby bylo skvělé, hltala jsem stránku za stránkou a netrpělivě jsem čekala co vše si pro nás autorka připravila a musím říct že to bylo bezva! Napětí akce a nečeká zvrat na závěr.
Obdivuji autorku že svým postavám nadělila ne úplně šťastné konce, a nebo to byly šťastné?
Svižná jednohubka, možná až trochu hektická. A myslím, že mnohem děsivější je to, co nevidíme (viz Lovecraft). Škoda, že je samotná invaze vylíčena tak zkratkovitě, mohla to být super "zombie" atmosféra.
Malá knížečka s velkým obsahem..
Základka dokáže být velkej vopruz, zažili sme to asi skoro všichni.. A některý děti dokážou být pěkně zlý - svoje o tom ví dvanáctiletá Rebeka, která vypadá trochu jinak než ostatní děti a občas to dostává sežrat..
Při čtení jsem chvílemi zažívala těžkou nostalgii, párkrát jsem knížku odložila a vzpomínala na svoje dny na základní škole - na lidi, které jsem radši obcházela obloukem, ale i na kamarády nebo první lásky.
A pak začalo to, co jsem rozhodně na základce nezažila a ani bych nechtěla. Přišli Okřídlení tvorové z bouřkových mračen - pěkně hnusní zmetci musím říct...
Ale každé monstrum má svoji slabinu a řekněme, že i malé děvčátko, které je jiné než ostatní, dokáže velké věci...
Věděla jsem, že se mi autorčin styl psaní bude zamlouvat, protože jsem četla sbírku povídek Červi v hlavě, ale tenhle počin se mi líbil ještě víc, myslím že se autorka od Červů docela posunula.
Jen příště bych brala knihu trochu delší.
I když teda i na těch 100 stranách bylo vše, co tam být mělo..
Další strašidelný příběh z mé oblíbené edice Zrnka temnoty nezklamal. Asi se budu opakovat, ale jsem moc ráda za ten nápad tyto jednohubky v tomto provedení vydávat. Příběh o mladé sympatické "outsiderce" Rebece se rychle rozjíždí. Temnota a z ní přicházející bytosti se postupně do příběhu vkrádají spolu s plíživým strachem. Děj nabírá na obrátkách a končí ne úplně dobře a dost překvapivě, což je velké pozitivum.
Knihu jsem přečetla za jeden den. Moc stránek nemá a příběh mě chytil od začátku, až dokonce. Za mě hmyzovité potvory nejsou nic nového, což mi nebránilo si knihu užít. Potvory mám ráda, tudíž to bylo něco pro mě a když jsem si k tomu přidala atmosféru, kterou dokázala autorka v knize vylíčit, byl to skvělý zážitek. Připomínalo mi to můj oblíbený seriál Stranger Things
Hlavní hrdinka mi byla sympatická. Dokázala jsem se s ní v určitém směru ztotožnit a fandila jsem jí. Konec, který jí potkal a který jsem rozhodně nečekala - za což má kniha jedno velké plus, jsem ji nepřála. Do poslední chvíle jsem věřila, že to dopadne jinak.
Závěrem tohle byla příjemná jednohubka, u které bych se nezlobila, kdyby byla delší a já mohla mít více částí s potvorami.
A ta obálka je skvělá
Kniha by se podle obalu neměla soudit, ovšem když se podíváte na obálku Tvorů, pak mi jistě dáte zapravdu, že dokáže zaujmout. Je laděná v odstínech červené a černé s děsivým monstrem se žhnoucíma očima v pozadí. Plačící holčička, spíše mladá slečna se školním batohem a rozštěpem horního rtu v popředí. Kontrast vzbuzující strach. Děti by přece neměly být pronásledovány nočními můrami nýbrž by si měly užívat jistého dětského principu bezstarostnosti nikoliv tvrdé reality nočních můr jenže
Jenže hlavní hrdince, Rebece, je skoro třináct let a co si budeme nalhávat, sedmá třída je peklo na zemi. Děti často bývají převelice kruté, obzvláště vybočuje-li nějaký spolužák/žačka ze „standardu“ třídy a Rebečin rozštěp horního rtu je přesně tím důvodem k šikaně. Naštěstí není na problémy dospívajících sama, kromě rodičů a sestry je tu i spolužák Petr, který Beku (jak si ráda říká) ochraňuje. Není tedy divu, že jedním z největších koníčků hlavní hrdinky je četba. Útěk do světů, které jsou možná snad i zkaženější než realita.
Jednoho dne, když se Beka vrací ze školy, si udělá menší zastávku na dětském hřišti, aby se pohoupala, protože se jí nechce vracet domů. Tam se poprvé setká s Nelou, dívenkou trpící Downovým syndromem, která jí prozradí děsivé tajemství o okřídlených tvorech čekajících v bouřkových mracích na den, kdy budou moct vyhladit lidstvo a zabrat Zemi pro sebe. Dokáže se lidstvo ubránit nebo zhynou v potocích krve?
Přestože sto dva stran není mnoho, je na nich vše, co by dobrý horor měl obsahovat. Charismatická hrdinka, budování napětí, ono tajemné zlo, děsivá atmosféra a ideálně závěr, který by čtenář nečekal. To vše je splněno na výbornou.
Jsou lidé, kteří mají nadání, jisté vlohy, predispozice, chcete-li talent. Jenže talent nestačí, je třeba své schopnosti rozvíjet, a to se Karin Novotné daří. Od povídek ve sbírce Červi v hlavě se Karin dále posunula a rozvinula tak své tvůrčí schopnosti.
Knihu s čistým vědomím a svědomím mohu doporučit všem, kdo má rád horor, české, autory, mystiku, tajemno a nebo si prošel na základní škole peklem.
Skvělá napínavá kniha. Temná, strašidelná. Rebeka měla kuráž, a zasluhuje můj obdiv.
Ideální jednohubka na pochmurné deštivé odpoledne. Třináctiletou Rebeku si nemůžete neoblíbit, od narození si životem nese mindrák a tak je jí nejlíp, pokud je neviditelná. Téma šikany je nevyhnutelné a já bych nejradši Beku objala a utěšila. Nicméně není to to nejhorší, co jí čeká...
Tempo knížky se pěkně stupňuje, atmosféra byla skvělá a ve finále se autorka s postavami taky úplně nemazlí...
Ocenila jsem Bečin výběr knížek i nadhozené Stanger thinks.
Podle mě je to první Zrnko, které se dá zařadit i do YA, vnitřní síla Beky je doslova nakažlivá a i přes to, co má za sebou, je konec docela nedějeplný... Obálka se mi líbí moc, asi nejvíc z celé edice, křídlotvoři byli dost odporní, a asi budu mít novou asociaci s bouřkou...
Moje prvé Zrnká. A bola som veľmi spokojná.
Autorka dokázala na 100 stranách vytvoriť príbeh, ktorému som verila všetko. Od šikanovania až po strach o vlastný život.
Atmosféra bola vypeckovaná tak dokonale, že som sama mala chuť sa doma zabarikádovať.
Nikdy som nič podobné nečítala, bolo to originálne, bolo to desivé a ja veľmi silno odporúčam!
Rozměrově malá knížka, která předčí svým obsahem. Pro milovníky Stranger Things to je zn. Ideál ;) .
Naprosto skvělé propojení příběhu dospívající dívky Rebeky s rozštěpem, která najde souznění s dívenkou Nelou s Downovým syndromem a její maminkou.
Všichni víme, jak umí být děti kruté a tak nás šikana Rebeky vůbec nezaskočí.... Když ale předpověď počasí upozorní na velkou bouřku, jdou vzhledové problémy stranou, protože Rebeku (a nejen ji) čeká mnohem horší boj, který nemusí mít jasného vítěze...
Knížka se četla úplně sama a jsem z ní nadšená (takže s ní mám ještě plány).
Každý z nás prošel základkou a někteří si i dodnes, po těch letech, pamatují, jak nemilosrdné místo to dokáže být. Rebeka to moc dobře ví. I v sedmé třídě se najdou tací, kteří zesměšňují jakoukoli odlišnost a nepřejícně ztrpčují školní dny. Rebeka je obyčejná holka, až na to, že ne tak úplně. Do nelehkých školních dnů zasáhne jedno podivné setkání s podivnou dívkou a nad městem se začnou stahovat bouřková mračna. Okřídlení tvorové se blíží!
Zrnka temnoty nabízejí nejrůznější podoby hororu a ukazují jeho pestrost. V tom dvanáctém máme YA horor, který cílí na naše dětské strachy a nelehké dny dospívání. Autorka Karin Novotná dala do novely velký kus sebe. Ne jen své životní zkušenosti, ale i lásku k hororu a vliv Stephena Kinga sálá z každé stránky.
Malá Rebeka je sympatickou dětskou hlavní hrdinkou, kterou si čtenář zákonitě prostě musí zamilovat. Neohroženě se pouští do boje se zlem, aby zachránila své město, jeho obyvatele a především své blízké. Mohlo by se jevit jako fantasy, ale zakončení je čistokrevný horor. Tuto útlou knížečku bych asi jako jedinou z celé edice doporučila především mladším čtenářům, kterým by mohla přesně sednou do noty a taky předat spoustu důležitých věcí, na které tu autorka nenásilně upozorňuje.
Milé čtení s příměsí hororu a kapkou autentických autorčiných životních zkušeností, které si zaslouží pozornost. Jestli něco číst při nudných hodinách pod školní lavicí, pak jedině Okřídlené tvory v bouřkových mračnech!
Okřídlení tvorové v bouřkových mračnechKniha Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech je v
| Přečtených | 65x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 32x |
| Chystám se číst | 11x |
| Chci si koupit | 13x |
| dalších seznamech | 3x |
Od Karin Novotné jsem už četl povídky ve sbírce Červi v hlavě a tak jsem tušil, do čeho jdu. Určitě jsem počítal s tím, že tato novela bude čtivá a řádně hororová. Což se bez potíží splnilo.
Líbí se mi, že zde nejsou žádné vulgarismy. Nic, co by bylo vysloveně nechutné. Prostě se tu pracuje s mladou hlavní postavou a ta žije v čistě reálném, mnohdy pro mladé těžkém, prostředí. Moment překvapení ale přichází ve chvíli kdy se setká s neznámem. V tu chvíli jsem z knihy prosycené popkulturními prvky cítil atmosféru jak ze Stranger Things a po dobu pár kratších hodin si to tu vysloveně užíval.