Kat9
komentáře u knih
Tisíc polibků
Tillie Cole
Ano,byl to slaďák. Ale tak trochu jiný slaďák. Prostě se vám dostane pod kůži. A přestože mám z epilogu rozporuplné pocity,dávám plný počet.
Všechno, úplně všechno
Nicola Yoon
Nádherná kniha!
SPOLERY:
I LOVE HAPPY ENDINGS!♥Přála bych si, aby každý nemocný nakonec zjistil, že vlastně vůbec nemocný není.
Espressologie
Kristina Springer
Na téhle knížce sice nebylo nic převratného a je pravda, že to bylo vážně docela předvídatelné, ale nakonec jsem se do toho tak začetla. Bylo to takové uklidňující a vytvářelo to pohodovou atmosféru. Ideální, když si člověk chce odpočinout od všech těch vážných témat. A navíc, moc hezký design a lá polité kávou. Takže vlastně nakonec, proč ne 5 hvězdiček.
Zelená jako smaragd
Kerstin Gier
Absolutně úžasná knížka!Přečetla jsem ji za necelé 2 dny,prostě jsem se od ní nemohla odtrhnout,nemohla jsem se jí dočkat už od přečtení Modré jako safír.Samozřejmě,že má nějaké chyby,třeba to s tím duchem Jamesem,ale to je vlastně jedno.Mně tahle poslední knížka přišla asi nejlepší z celé série.Většinou bývá nejlepší 1. díl a pak se to postupně zhoršuje,ale u téhle série je to u mě naopak.Je to prostě úžasná knížka,která rozhodně stojí za přečtení!I když,musím uznat,že ten konec mohl být trochu víc rozepsaný,přece jen jsem zvědavá,jestli Gideon a Gwendolyn budou napořád nesmrtelní,nebo ne.
Zmije a křídla noci
Carissa Broadbent
(SPOILER) Na tuto knihu jsem se těšila a nebyla jsem zklamaná. Jedná se o velmi povedené romantasy, ačkoli ta romantika tu byla spíš ke konci, což mě osobně ale vůbec nevadilo. Hlavní hrdinka mi sedla, soucítila jsem s jejím složitým vztahem s Vincentem. Raihna jsem si zpočátku zamilovala, litovala jsem ho, když se nemohl podívat na slunce, líbilo se mi, že ho autorka popsala do určité míry jako vzhledově nedokonalého. Říkala jsem si, že by se mohl stát možná mým oblíbeným romantasy hrdinou. ALE! a teď přijde obrovský SPOILER! tu jeho zradu na konci jsem absolutně nečekala. Asi se to nějak čekat dalo, a já asi i tušila, že před Orayou něco tají, ale že až do takové míry, to by mě nikdy nenapadlo. NIKDY bych netušila, že bude chtít takovým způsobem sesadit Vincenta a zabít ho. Celou dobu mi přišel takový strašně upřímný a bezprostřední a tohle byla fakt velká podpásovka. Sice byl nějaký pokus to na konci zachránit, že vlastně jen neřekl celou pravdu a že se nechal kvůli ní původně zabít, takže ji nezradil... Ale mě prostě strašně vytočil. Ano, sice podobné zvraty už v některých knihách byly a kolikrát mě to až tak nezklamalo. Ale tohle mě prostě zklamalo. Popravdě si teď přeju, aby Oraya v další knize byla sama. I když o tom dost pochybuji. Popravdě si myslím, že je na něj naštvaná málo. Ale třeba po dalším díle změním názor.
Věc, která mě obecně trochu vadila, byla nepřehledost jednotlivých zkoušek. Kdybych to měla přirovnat k Hunger Games, tak tam člověk tak nějak více chápal, o co v těch zkouškách jde, a mohl tak být více napjatý.
Celkově bych řekla, že kniha pracuje se spoustou námětů, které byly ve více slavných knihách. Viděla jsem v tom Hunger Games, Z krve a popela, Půlměsíční město, Rudou královnu a překvapivě i Cizinku, když Raihn mluvil o tom, jak se k němu choval upír, který ho proměnil. Mnohé z těchto podobností však jsou dost možná pouhou náhodou, kdy jedna kniha připomene čtenáři mnohé jiné. Ono se podle mě v tomto žánru nic moc zcela nového vymyslet nedá. Možná že už dokonce ani v žádném žánru :D. Přesto si myslím, že všechny tyto zápletky, ač třeba některé méně originální, byly zpracovány originálně. Líbil se mi způsob rozdělení knihy a intermezza, která mi zas připomínala povinnou četbu k maturitě :D
Další věc, co se mi líbíla, že přitažlivost mezi hrdiny skutečně přišla až posléze a hrdinka měla oprávněný strach a opravdu uvažovala.
V knize mě zaujaly také některé vedlejší postavy, jako Ibrahim a Ilana, které mohly dostat více prostoru. Upřímně mě mrzí, že Ibrahim zemřel, čekala jsem, že z této postavy dostaneme něco více. Stejně tak s Ilanou.
Celkově byla kniha zajímavá, čtivá a rozhodně se jedná o jednu z nejlepších v tomto žánru, co jsem četla. Přestože některé zápletky se zřejmě daly předvídat, tak mě kniha i překvapila. Jsem zvědavá na další díl. Třeba mě přiměje odpustit Raihnovi...
Dědička ohně
Sarah J. Maas
(SPOILER) Tak tohle byla rozhodně zatím nejlepší kniha ze série a dost možná i nejlepší od Maas vůbec. Série Skleněný trůn se narozdíl od Dvorů tolik nezaměřuje na romantiku a nenajdeme zde ani žádné milostné scény (také se jedná o sérii pro mladší). Myslím si, že to sérii jen prospělo, neboť tak mnohem víc prostoru dostalo napětí a akce.
V této knize sledujeme po celou dobu tři pohledy - Celaeny, Chaola + Doriana a nové postavy Manon. Musím říct, že Manon jsem si už od začátku naprosto zamilovala a považuju ji za jednu z nejlepších postav od Maas, což je při tak silné konkurenci opravdu pocta. Na každou kapitolu o Manon jsem se nesmírně těšila. Ona a Abraxos jsou super dvojka. A jelikož už díky fanartům asi vím, kdo by mohl být Manoninou láskou, tak se docela těším, jak se k tomu všemu autorka dopracuje.
Chaola naproti tomu stále moc nemiluju, i proto mě jeho kapitoly moc nebavily. Po dočtení konce ho mám ale teď o trochu radši, třeba až se dostanu k jeho knize, tak si jej oblíbím zcela.
Mrzí mě, že o sérii vím už spoustu spoilerů, možná by pro mě pak vše bylo napínavé ještě víc. Každopádně i tak se spousta věcí pro mě zajímavě vyvinula. Velmi se těším na další díl, i když bude bohužel asi ještě trvat, než se k němu dostanu. Předtím bych ráda přečetla ještě Krvavé ostří.
Na závěr chci říct, že bych tuto sérii doporučila každému, i tomu, komu Dvory přišli nudné nebo moc přeslazené. Já mám Dvory ráda, i když vzhledem k té romantice na ně člověk asi opravdu musí mít náladu.
Jsem moc ráda, že jsem v této sérii po prvních dvou dílech prokračovala a doufám, že další díly mě nezklamou. Dost možná to nakonec bude úplně nejlepší série od Maas vůbec. Magický svět a úžasný vývoj postav, neobyčejná přátelství i láska, překonávání těžkých životních situací, boj za to, co je správné, to vše najdete v této knize.
Zlatá brána otevřená
Agatha Christie
Taková rychlá klasická detektivní jednohubka. Tento případ jsem už předtím viděla v seriálovém zpracování (jako téměř všechny Poirotovy případy), ale děj jsem si už moc nepamatovala, takže vrah mi byl záhadou. Poirota tam ale mohlo být víc.
Evženie Grandetová
Honoré de Balzac
Normálně bych téhle knížce 5* nedala, ale na to, že je to skoro 200 let staré a povinná četba, to bylo dost dobré. Dokonce mě to i dojalo a donutilo k zamyšlení, což se mi ani u některé "moderny" nestává. Tak proto nakonec ten plný počet.
Selekce
Kiera Cass
OBSAHUJE SPOILERY:Tahle knížka se opravdu krásně hladce četla. Já bych jí i dala těch pět hvězd, jenomže na to bylo zase až příliš pohádkové. Ne že bych já měla něco proti pohádkám, jenže tohle mě místy až štvalo. Přípomítalo mi to trochu Cinder od Marissy Meyer, jenže tohle mě snad štvalo ještě víc. Hlavní hrdinka byla taková ta "paní dokonalá", ve všem vyjímečná všichni o ni stáli. Samozřejmě si ihned s princem vybudovala naprosto speciální vztah. Zkrátka se to celé dalo tak nějak čekat. Možná bych od autorky čekala, žeke svému cíli bude směřovat trochu nenápadněji. Ale možná jen na Americu žárlím, že já nikdy prostě tak dokonalá nebudu. Ach jo.
Každopádně mě to rozhodně neodradí od dalšího dílu. Jsem například zvědavá, jestli tam bude i něco víc o Rebelech a o tom, co vlastně v paláci hledají, protože na to se v tomhle díle moc nedostalo.
Tahle série určitě stojí za přečtení pro každou, trochu romantickou holku :-)
Hvězdy nám nepřály
John Green
Moc jsem u téhle knížky sice neplakala,ale měla jsem z ní takový zvláštní,smutný pocit.Nejvtipnější mi asi přišlo,jak Izák s Hazel na konci hráli tu PC hru a nejsmutnější,když byl Izák slepý a když ho opustila přítelkyně a nejkrásnější,když byli Gus s Hazel v Amsterodamu v restauraci.Kupodivu na mě asi nejvíc zapůsobil Izák-vážně nevím proč...
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
(SPOILER) Na knihu jsem se nesmírně těšila a už od doby, co jsem na ni celý internet slyšela pět chválu, jsem se nemohla dočkat, až ji vydají u nás. Hned, jak se mi dostala do ruky, jsem se do ní pustila. Hned jsem se začetla a dlouho jsem se od čtení nemohla odtrhnout, zejména protože jsem se nemohla dočkat, až na scénu konečně přijdou draci. A draci jsou vážně úžasní, hlavně Andarnu jsem si zamilovala a moc se těším co se z ní vyklube. Obecně právě scénu z výběrem draků považuji za asi nejlepší z celé knihy. Další oblíbenou scénou pak byl přechod přes lávku na začátku knihy.
Co se Violet týče, mé pocity jsou trochu rozporuplné. Ze všeho nejvíce se mi na ní líbilo, že odmítala zabít člověka a dlouho se tomu vyhýbala, což mi přijde jako změna oproti knižním hrdinkám, na které jsem zvyklá. Mě se to na ní ale hodně líbilo. A líbilo se mi na ní i ta její "vyvolenost". Ano, vybrali si ji dva nejvíce zvláštní draci a ovládá blesky, což je vzácné. Ovšem, ruku na srdce, čtenář (nebo aspoň já), i když už je to klišé, prostě tak nějak chce, aby v sobě hrdinové skrývaly tu nejzvláštnější sílu. Vždyť kdo by to nechtěl, že? Také se mi líbilo, že Violet využívala svůj mozek a například své protivníky při zápasech "oslabila", aby vylepšila svou slabost.
Mám však i jisté výtky. Zaprvé jsem čekala, že Violetino zdravotní omezení bude nějak více vysvětleno. Na začátku knihy to vypadalo, že má možná vážnější nemoc kromě slabé tělesné konstituce, ale to se nějak vytratilo. Co se Xadena týče, ten se mi napřed hodně líbil. Ale nevím, čím to bylo, ale jakmile se s Violet dali dohromady, nějak pro mě kniha ztratila spád a i hrdinové se mi nějak odcizili. Sice jsem věděla, že to přijde a nevadilo mi to, ale nějak mi ten způsob průběhu toho vztahu docela nesedl. Přestože tohle je součástí tohoto žánru a bylo to podobné i v mnoha jiných knihách, tady na mě ty milostné scény nepůsobili, jak měli. Zvláště když jsem si představila, jak při "tom" svou mocí všechno boří :-D
Po skončení milostného blouznění hlavních hrdinů jsem se ale opět začetla. V ději nastalo několik zvratů, z nichž ten úplně závěrečný jsem i nějakou dobu dopředu odhadla. A u smrti jednoho z hrdinů i slzička ukápla.
Musím říct, že já osobně bych asi chodila raději s Liamem :-D Přála bych si, aby častěji ten hlavní hrdina v romantasy byl napsaný spíše jako on.
Ohledně hodnocení jsem to dlouhou dobu viděla na 5*, ale nakonec jsem musela hodnocení snížit, neboť ke konci mé nadšení poněkud opadlo. Musím říct, že letošní Zmije a křídla noci, které jsem dala plný počet, se mi nakonec líbila o něco více. Celkově však knihu hodnotím pozitivně a jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Ano, byly zde některé nedostatky a ke konci mi přišla tak trochu nekonzistentní, přesto jsem si ji užila. A jsem zvědavá na další díl, přestože, vzhledem k některým recenzím, co jsem slyšela, od něj nemám nějak vysoká očekávání.
Osobně jsem v knize našla nejvíc podobností s Hunger Games a Divergencí. Wyverni mi pak připomněli Skleněný trůn a Abraxose, kvůli čemuž jsem měla zprvu problém je nenávidět.
Pro milovníky klasických romantasy mohu rozhodně doporučit, ti dráčci za to určitě stojí.
Osud hněvu a plamene
K. A. Tucker
(SPOILER) Když jsem knihu otevřela, první co mě překvapilo, bylo to, že začíná v 18. století, což jsem podle anotace vůbec nečekala a popravdě mě to příjemně překvapilo. A tak jsem musela ve čtení hned pokračovat. Sofie a Elijah mě hned od začátku zaujali a popravdě by mi vůbec nevadilo, kdyby se jim kniha věnovala více - ten úvod s nimi mi připomínal hodně Čas čarodejníc a taky Cizinku, takže asi to bude příčina. Bohužel se tam vyskytovaly jen krátce, ačkoli doufám, že by se to mohlo v dalších dílech napravit.
Přesto jsem ráda, že hlavní hrdinkou byla Romerie, která mi byla opravdu sympatická. Je sice pravda, že pár věcí o tom, jak to s ní je, jsem odhadla (což asi většina čtenářů), ale já jsem ráda, že byla tím, čím byla, ono i když je to "ohrkané", tak bych jako čtenářka byla možná trochu zklamaná, že je to jinak. Naproti tomu se v knize staly i věci, které jsem úplně neodhadla, nevím zda jsem úplně blbá, ale že zrovna Zander je upír, a vlastně většina lidí tam, to mě nenapadlo :D.
Zander byl také sympatický hrdina, i když musím říct, že mě překvapilo, že ženě, která mu zavraždila rodiče, tak snadno uvěřil.
Kniha se po většinu částí blížil klasickému YA. Řekla bych, že zejména ze začátku a pak ke konci bylo na knize nejvíc patrné, že je skutečně určena pro dospělé (což opravdu je, i podle slov autorky). Zpočátku celý svět působil dost tajemně a já nemohla přestat číst. Pak podle mě knihy trochu zbrzdilo to, že měla příliš mnoho monologů, kde se hrdince vše vysvětlovalo. Chápu, že to bylo důležité pro world-building a sama jsem toužila po odpovědi na otázky, ale přece jen zde mohlo být více akce a také více tajemna, které jsem v knize cítila ze začátku. Myslím, že potenciál svět mohl být využit trochu lépe. To je asi moje největší výtka.
Ve světě této knihy se podle mě spojily prvky z více knih, jako Hunger Games, Griša, nebo z Krve a popela. Zároveň však podle mě byl dost originální, aby obstál sám o sobě. Celá myšlenka s osudy a živly se mi moc líbila.
Myslím, že mohu knihy zařadit mezi mé topky v tomto žánru, a moc se těším, jak bude pokračovat. I přes nějaké výhrady nakonec dávám plný počet, protože myslím, že kniha má opravdu něco do sebe a obsahovala spoustu prvků, které mě zaujaly. A co se autorky týče, touto druhou knihou, co jsem od ní četla, mi potvrdila, že má talent a že mi sedne, čímž ji řadím mezi své oblíbené.
Princezna klamu
Danielle L. Jensen
Tohle byla skutečně skvělá kniha! Líbilo se mi, že hlavní hrdinka skutečně přemýšlela a vymýšlela srozumitelné strategie. Celkově mi kniha přišla napsaná přehledně a srozumitelně. U spousty fantasy (i těch, které patří mezi mé oblíbené) mívám problém si svět představit nebo přesně pochopit, o co jde. Ale tady to šlo dobře, autorka skutečně psát umí. Tahle kniha patří mezi perly ve svém žánru a já se už moc těším na pokračování!
Hejno havranů
Kate Stewart
(SPOILER) Tato kniha mě příjemně překvapila. Podle mě se tu objevilo několik zajímavých myšlenek o životě. Nikdy jsem nechápala vztahy s více než dvěma lidmi, ale překvapivě to v této knize tak nějak sedělo a podle mě to bylo dobře zpracované a možná se na to i v realitě budu dívat trochu jinak. Řekla bych, že i úvahy hlavní hrdinky o této situaci byly realistické. Ačkoli jsem to u této knihy nečekala, našli se opravdu chvíle, kdy jsem se s Cecílií dokázala ztotožnit. Co se jejích kluků týče, dokážu pochopit, proč se do obou zamilovala. Mně by byl asi bližší Sean, ačkoli jí až moc často uděloval moudré přednášky, až by mě to i štvalo. Dominic naproti tomu je hodně komplikovaná osobnost.
Věc, kterou bych vytkla, jsou velmi časté milostné scény, popravdě už to bylo až otravné, myslím, že to autorka nemusela vždy tak dlouze popisovat, ačkoli to asi patří k žánru. Je pravda, že se tam z děje téměř nic nevyřešilo, pouze bylo vše naznačeno a na konci došlo náhle k velkému cliffhangeru, který nebyl možná úplně srozumitelný.
Přesto mě kniha jakýmsi způsobem dokázala zaujmout, což se odrazilo i v mém hodnocení. Možná se mi kniha jen trefila do nálady, ale opravdu se mi líbilo prožívat s Cecílií nezapomenutelné léto ve městečku se dvěma přitažlivými muži, protože to mě asi v životě nepotká :-D
Půlnoc je osamělé místo
Barbara Erskine
(SPOILER) Tato kniha nesplnila má očekávání. Začátek vypadal dost slibně, ovšem potom mě začalo iritovat, jak se všichni snažili pořád vymotat z místa a stále selhávali. Také jsem doufala, že minulost bude mnohem více rozepsaná, podobně jako v Lady of Hay. A že ten příběh z minulosti nebude tak prostý. No a konec byl také dost nejasný. Ale kniha měla i silné okamžiky, jako třeba popis toho, jak byl Nion vylosován při rituálu, nebo jak umíral Roger. Zaujaly mě i knihy, které Kate psala. Docela ráda bych si je přečetla i ve skutečnosti.
Kopírák
Sam Holland
Popravdě si nejsem jistá, jak knihu hodnotit. Na jednu stranu byla extrémně čtivá a napínavá a dokázala člověka pohltit. Na druhou stranu mi z ní bylo až téměř fyzicky špatně, měla jsem odporný pocit a Chris Carter (aspoň co jsem zatím četla) se mi vedle toho zdá jako pohádka na dobrou noc. Nakonec nelituji, že jsem si to přečetla, ale rozhodně nedoporučuji slabším povahám.
Království těla a ohně
Jennifer L. Armentrout
(SPOILER) Konečně jsem se dostala k pokračování série Z krve a popela. Knize jsem chtěla dát nejdřív jen 4 hvězdičky. Přišlo mi, že na to, jak byla tlustá, se tam toho moc nestalo. Hlavně mě ale štvaly myšlenkové pochody Poppy. Zvlášť když je celou dobu naprosto jasné, jak to mezi ní a Casteelem je. Celkově kniha otevřela spoustu nových otázek, aniž by na nějaké z nich skutečně odpověděla (nebo na ty z minulého dílu). Pořádné zvraty nastaly až na samém konci. Konec je tak otevřený, že mám chuť jít ihned do dalšího dílu, ačkoli bych si chtěla od Poppy chvíli odpočinout. A taky mě děsí těch 600 stran. Každopádně díky konci, který mě navnadil a taky díky asi nejkrásnější svatební scéně, na kterou si vzpomínám, že jsem četla, dávám nakonec 4,5*.
Půlnoční koruna
Sarah J. Maas
Tenhle díl se mi zdál spíš takový nijaký, možná i proto, že jsem předem vydedukovala hlavní spoilery. Ale jsem zvědavá, jak série bude pokračovat.
Dvůr mrazu a hvězd
Sarah J. Maas
(SPOILER) Od této novely jsem nic moc nečekala, takže jsem nebyla tolik zklamaná jako většina ostatních. Byla jsem i překvapená z některých částí, které mi přišly smutné. Popravdě mi bylo dost líto Luciena, Tamlina a trochu i Nesty.