kackahracka komentáře u knih

Trochu překombinované a místy málo uvěřitelné. Nedokázala jsem se vcítit do postav. Chovaly se absolutně nepochopitelně. Škoda, námět zajímavý.

4 01.12.2019

Skvělý začátek, jako když se rozjedete na saních z kopce. Pak se dostanete do údolí, zpomalí to, nějak to drhne, a najednou, před váma stoupání. Otráveně šlapete po svých. A ne a ne se dostat na vrchol. Nic vás tam netáhne, za parťáka máte příšerně otravného idiota trpícího nejvyšším stupněm prokrastinace. Jeho jedinou myšlenkou je "vyčkat", a to i přesto, že nalezené důkazy už nemá kam schovávat. Poté, co vyšlo najevo, že jeho tajný neznámý nakoupil dalších dvacet matrjošek do zásoby, jsem na tuhle šou už neměla náladu. Přeskákala jsem na konec, abych aspoň věděla, o co šlo. Kdyby se postavy nechovaly tak neskutečně otravně, nemusela to být taková katastrofa. Za nápad a úvod dávám o hvězdu víc, než by si to zasloužilo.

12 01.12.2019

Skvělé, nemohla jsem se odtrhnout, stejně jako od prvního dílu. Velkou slabinu ale vidím v "pořádání slavnosti". Tu jsem přeskákala už v Pines 1, a když mi došlo, že tentokrát je na ní postavené finále celé knížky, vůbec jsem si to neužila. Hnusný a zbytečný, závěrečnou řeč si mohl autor vymyslet na kdejakém jiném místě. Vůbec mě to nebralo. Taková škoda, ach jo.

4 23.10.2019

Název knihy i obálka tragédie. Kdo TOHLE má na svědomí? Přitom tak skvělý zážitek, zajímavý námět, výborné zpracování, uvěřitelné postavy, myšlenky, dialogy, všechno. Proč si někdo něco tak dobrého zprzní něčím tak zásadním, jako je titul knížky? Ubírám za to hvězdu, jinak dobrý.

4 17.10.2019

Nápad zajímavý. Vlastně skvělý. Bohužel asi tak u třetí kapitoly vám dojde, že rozhodně nepůjde o příběh, který byste si chtěli číst. Nedočteno.

7 23.09.2019

Tak tohle byl omyl. Nápad skvělý, realizace pro jinou cílovou skupinu. Pro mě nestravitelné. Omlouvám se.

6 23.09.2019

Omlouvám se, nedalo se. Šíleně protahované nudné nic. Odložila jsem a už se k tomu nevrátím.

7 23.09.2019

Jsem docela vděčná za komentáře tady, neb jsem si myslela, že jen nejsem schopná docenit kvality hororu roku. Řekla bych, že už tu bylo zmíněno vše. Hororové to není ani trochu, snad jen lehce psychothrillerové. Ale opravdu jen lehce. Spíš to je divné, až hloupé. A to mám podobný typ sci-fi vážně ráda. Jednání všech postav je málo uvěřitelné a po odtajnění pointy vás nezachvátí žádná zásadní emoce. Závěr knížky jsem nepochopila, stejně jako podstatu nosorožíka v příběhu. Když už mu byla věnovaná i obálka, myslela jsem, že bude hrát významnou roli. No nic. Jedna hvězda za námět, druhá za sympaticky krátké kapitoly, díky kterým to odsýpalo. Jinak nic.

7 28.08.2019

Bacha na to, knížka má tendenci vás odradit mimořádně, ale mimořádně, blbým začátkem. Řeknu vám proč. (komentář obsahuje mírné spoilery!)
1)Autorka během pár prvních stránek míchá přítomnost s minulostí. Je to takový oblíbený trend současnosti, ovšem musí se s ním umět pracovat. Což v úvodu téhle knížky neplatí. Musela jsem jí číst třikrát, abych se dobrala k výsledku, který den, že je čtvrtý, který, označený číslicí 1, proč hlavní vyšetřovatelka tvrdí, že jedna z postav je nezvěstná od minulého večera, když o pár odstavců předtím se píše, že pátrání se rozběhlo před pár hodinami. Je to zmatené a hloupé. Navážno jsem uvažovla, že na takový guláš nemám po večerech náladu a s knížkou končím.
2) Jména hlavních postav začínají na stejné písmeno abecedy. Nechápu. Autor má na výběr z víc než třiceti dalších možností, ale pojmenuje dvě z pěti žen na B (Bree a Beth-noaco, že jsou to dvojčata, bože!) a další postavy na A (Aaron a Alice). Fakt bych ocenila, kdyby se každý jmenoval jinak!
3)kniha je navazující sérií na přechozí díl. Nesnáším to! Vážně to nesnáším! Proč autorka odkazuje na něco, co se stalo v jiné knížce, když děj je úplně o něčem jiném? Navíc se jako čtenář bojím, že s autorka neudrží a plácne něco podstatného, co mi úplně zkazí dojem z té předchozí knížky, kdybych se jí rozhodla číst. Uvažovala jsem proto, že Sílu přírody odložím a půjdu první na Sucho, ale mrzelo mě, že už mám jednu knížku rozečtenou. Na autorku jsem díky tomu měla vážně vztek.
4)docela slibný, zcela obyčejný a přitom mrazivý příběh se autorka snaží okořenit sériovým vrahem. Proč? Bože, proč? Proč ta laciná cukrátka? Ten příběh se úplně obešel bez nějakého Martina Kovace, bez jeho syna vycucaného z prstu, bez přiblblých hrobů u chaty. Místo pocitu děsu jsem jen protáčela oči znechucením. Proč? Vždyt stačila ta beznaděj, že jsou ztracené uprostřed lesa. S nějakýma pochybnýma vrahounama ať se jdou autoři už konečně vycpat!
Ale to by ke kritice stačilo. Po tady tom všem se děj najednou rozjel, střídání minulosti s přítomností se začlo vážně dařit. Konec trochu překombinovaný, ale budiž. Ve výsledku slušné tři hvězdy.

7 25.08.2019

Přečíst nejdřív Tmu, tak od Trhliny nic nečekám. Jenže já to udělala obráceně. Takže mě Tma hodně, hodně zklamala. Začátek mi přišel skvělý, a to až do prvního zvratu. Pak jsem se musela trochu přemlouvat ke čtení, připadalo mi, že hlavní postava jedná naprosto nelogicky a podělá, co může. Přišlo mi, že se některé pasáže opakují a listovala jsem, abych zjistila, kolik stránek mi do konce ještě zbývá, abych se dočkala rozuzlení. To se mi u dobré knížky rozhodně nestává. Pár momentů mi přišlo opravdu děsivých, ale samotný závěr mi přinesl tak hluboké zklamání, že se s tím nedokážu srovnat. Knížku číst znovu nechci a ani nevím, jestli jí někomu doporučím. Mrzí mě to.

9 17.08.2019

Skoro se mi nechce věřit, že jsem o Trhlině neslyšela víc. Zahlídla jsem jí v knihkupectví, zaznamenala jsem, že se natáčí film, ale jméno autora mi zapadlo a s odstupem dokonce knížka nebyla na pultech. Vybavila jsem si ale, že mě zaujala, tak jsem si jí objednala. Začla jsem jen tak číst, docela natěšená ale trochu jsem se obávala, jestli neočekávám příliš. Masakr. Kdybych to věděla, vrhnu se po Trhlině, zamknu se někam a neodtrhnu se od ní, dokud nedočtu poslední větu. Trhlina, to je jeden neskutečný zážitek. Předčila i Den Trifidů, Ruiny, Temnou hmotu, nebo Městečko Pines. Pro mě absolutní top. Jak by řekl Stephen King, "je to jeden dlouhý výkřik hrůzy". Bez kapky krve, bez otrávených komisařů, bez traumat z dětství, bez týrání zvířat. Děsivé svou obyčejností a podmanivou atmosférou vyvolanou skutečnými a ověřitelnými fakty. Je mi jedno, co všechno si autor domyslel, nebo co záměrně přibarvil. Je to dokonalé. Děkuju pane Karika, fantastický zážitek!

24 17.08.2019

Ten příběh mě tak pohltil, že jsem nestačila obracet stránky a zhruba v půlce jsem se zařekla, že ať to dopadne jakkoliv, dávám pět hvězd, protože takovou jízdu jsem dlouho nezažila. Jenomže - je to jako byste jeli veteránem skrz úchvatnou krajinu a těsně před poslední zatáčkou vám oznámili, že projekt je financován z dětské prostituce. Prostě celý ten fantastický pocit, který ve vás narůstal, je jak mávnutím pryč a vy jen zmateně vrtíte hlavou, proč vám to někdo udělal. Proč vás tak bezvadně bavil, aby vám v závěru takhle vyrazil dech. Knížku bych nominovala na zlatou příčku v kategorii "nejhorší rozuzlení", a to vůbec ze všech, které jsem kdy za život četla. Ten zbytek, čili jízda předtím, naopak na zážitek roku. Vychází mi z toho čtyři hvězdy, i když sama nevím, co si s nima počít...

9 29.06.2019

Vůbec nechápu to vysoké hodnocení tady. Sloh jak ze základní školy, příšerné dialogy, naprosto nereálné akce, za mě úplná katastrofa. Nedočetla jsem. Strašný.

Obálku i název knížky považuji v tomto případě za nešťastnou volbu. Tedy v návaznosti na soudobé hitovky plné násilí, pedofilie, peverzností a traumat z dětsví. Tak nějak automaticky jsem se knížce vyhla obloukem a nehodlala jsem se nechat zas a znova nechat nachytat na příběh, který se budu snažit tak akorát zapomenout. Jenže - Kříďák se jako hnusárna jen tváří. Pod obalem se skrývá dost dobře promyšlený a zajímavý příběh z minulosti, kdy se , pravda, událo docela dost málo uvěřitelných zvratů, ovšem podaných tak, že máte chuť jim věřit. Sem tam to skřípe, závěrečná kapitola značně podprůměrná, ale ve výsledku fajn zážitek. Doporučuju.

9 26.05.2019

Ojedinělý styl psaní. Velmi zvláštní a poutavý. Docela hodně narážek týkajících se sexu, ale k tématu to patřilo, takže dejme tomu. Ač mi byl hlavní antihrdina sympatický, a jeho pohnutky dost přesvědčivě podané, konec se mi nelíbil. Možná, kdybych měla možnost číst na jeden zátah, byla bych unešená. Takhle mi spousta spojitostí unikala, škoda. Ale doporučuju.

5 21.05.2019

Začátek mi přišel lehce náročnější, trochu jsem se musela do čtení nutit. Nabíralo to směr, který se mi po večerech nechtělo moc řešit. Pak se to ale rozjelo a nedalo se přestat. Nutí vás to číst dál a dál, jako když fandíte na dostizích a každou chvíli je šance, že se změní pořadí. Jenže, před cílovou rovinkou ten váš kůň klopýtne a výsledek vás zvedne ze židle. No, asi bych potřebovala, aby to dopadlo jinak. Proto ty čtyři hvězdy. Jinak doporučuju.

6 15.04.2019

No, já nevím. První část knihy je skvělá. Rychle si oblíbíte hlavního hrdinu i jeho vědecké pojetí vyprávění. Pak to začne drhnout. Já měla zprvu dojem, že to je tím, že čtu na etapy, že mi v ději kvůli tomu něco uniklo. Celé mi to připadalo dost přitažené za vlasy. Pak začlo přibývat krve. Nakonec tam autor fláknul kus nešťastné minulosti v dětství a zakončil to detailním popisem střílečky, jak z béčkové kriminálky. Hlavní hrdina se od druhé půlky knížky ukázal jako nejen skvělý vědec, ale také jako vynikající lékař typu praktik do nepohody. Sám prostřílený jak řešeto, zdrogovaný a bez funkční plíce vymyslel a zkonstruoval polní lékárnu, kterou si přilepil na tělo a v boji muže proti muži nakonec...A to vám neřeknu. Pořád jsem doufala, že ve mě zůstane touha si knížku s odstupem přečíst znovu-ale kvůli tomu závěru, no, asi ne...

11 11.02.2019

Ruth, jak jsi mi to mohla udělat! Předchozí knížky máš tak skvělé, že já v tom knihkupectví tentokrát ani neváhala a brala tvou novinku hned, za plnou cenu, jen už tě mít doma! Ale co to jako je? Možná mám nějakou čtenářskou krizi, nebo jak to nazvat. Ne a ne chytnout to správné nadšení, které dokážeš navodit. Začla jsem číst natřikrát (tolik šancí ode mě ještě nikdo nikdy nedostal!) a ten poslední pokus jsem absolvovala ve vlaku, kde nebylo nic moc jiného na práci. Zoufale otrávená jsem se prokousala k půlce. A pak už jsem radši jen koukala z okna a vstřebávala to obrovské zklamání. Bylo to jako číst dvacetkrát vylouhovaného Harryho Pottera (kterého bezmezně miluju!) a dívat se při tom na parodii filmu Tajemství loňského léta. Možná knížku věnuju své třináctileté neteři, té by se mohla líbit. Jinak fakt nevím…

Nedočetla jsem. Ta příšerná tíha, ten tlak, který mě stránku od stránky svíral víc a víc se prostě nedal vydržet. Pro skvěle vykreslenou atmosféru doporučuju, ovšem jen těm, co nemají děti. Děti tak do pubertálního věku. Pak možná ty mateřské pudy trochu povolí a vy budete schopní podobné knížky číst. Ale s malými dětmi ne. Teda já ne.

4 19.01.2019

Jedna z mála knih, u kterých se vyplatí vědět, o čem děj zhruba je. Jinak to nemám ráda, baví mě se nechat překvapit. Jenže tady chvíli trvá, než najedete do těch správných kolejí. Byla jsem navnaděná strhujícím Marťanem, ve kterém jsem hlavního hrdinu milovala od první stránky a nějak jsem nemohla přenést přes srdce, že bych měla fandit protivné holce, co se chystá pro peníze něco vážně podělat. I ty fyzikálně-chemické pasáže mi tentokrát přišly nějak jiné, než v Marťanovi. Víc jsem se musela nutit je číst, v Marťanovi jsem je téměř nevnímala. Je to zkrátka nanic, napsat bezva knížku a nastavit si sám sobě laťku tak vysoko. Nakonec jsem začla Artemis číst znovu od začátku, věděla jsem, na čem jsem, vše pěkně zapadlo. A ve výsledku se mi to vlastně hodně líbilo. Doporučuju:)

11 19.01.2019