kackahracka komentáře u knih

Jak mohla tahle knížka tak dlouho unikat mé pozornosti? Autor se mi dostal do podvědomí díky geniální Temné hmotě. Městečko jsem si dle roku vydání plánovala sehnat někde bazarově, leč-při předvánočních nákupech jsme na sebe zůstali koukat přímo mezi regály s bestsellery. Koupila jsem ho bez váhání. Až jsem se trochu bála, že jsem si pořídila nejnovější díl série, nebo něco dočista jiného. Ne. Bylo to bezpochyby skvělé rozhodnutí. Od prvních stránek vás to pohltí, to mrazení, ten pocit, že netušíte, co se děje a spolu s hrdinou nasáváte tu prazvláštní atmosféru, neschopní věnovat se čemukoliv jinému. Do dvou třetin jsem byla úplně u vytržení. Pak přišla na můj vkus dost zbytečná krvavá řež. Střípky do sebe sice začly zapadat, ale jakoby se jejich hrany změnily z jemně hladkých na nepříjemně ostré. Doskládala jsem to až do konce, ale ten závěrečný pohled na to všechno, ten mě nějak nechal na rozpacích. Jakoby něco chybělo a něco přebývalo. O co lépe bylo zpočátku dávkováno tajemno, o to hůř se člověk srovnával s jeho rychlým vysvětlením na konci. Jako čtenář cítím lehké zklamání, pět hvězd by si to zasloužilo, ale nedá se.
...................................SPOILER....................................

Pokud už autor použil příměr Noemova archa, proč nenavybíral lidi skutečně významné? Vědce, lékaře, z každého oboru špičku. Pochopila jsem to dobře, že zahibernoval všechny ty, kteří do města "náhodně" směřovali? Jeli na služební cestu a tak? Dobře, Teresu a Bena si jeli vybrat, ale ten zbytek? Na to, jaký to byl plán k udržení lidstva, se v městečku sdržovaly dost pochybná individua. A to měl tenhle zbytek lidstva ještě nařízeno čas od času povraždit někoho ze svého středu. Jen při honičce na hlavního hrdinu bylo "vyřazeno" víc vzorků, než s jakými se počítalo. Vypadalo to skoro, jakoby byl homo sapiens spotřebním zbožím. Vzhledem k myšlence celé knížky mi tohle přišlo naprosto nepochopitelné. Škoda.

11 27.12.2018

Titul a přebal docela bída. Nedostat knížku s doporučením, že je skvělá, vůbec bych si jí nevšimla. Příběh naopak už od prvních stránek výborný. Skvěle nadávkované napětí, odkrývání tajemství, vykreslování postav. Paráda až do závěrečného finále. To si je skoro lepší nechat ujít. Zaklapnout knížku, nekoukat se zpátky na ten titul ani přebal a nechat si v sobě ten fajn pocit. Sice byste nevěděli, jak to dopadlo, ale bylo by vám líp. Fakt.

3 16.10.2018

Tuhle knížku mi k přečtení předávala mamka. Mlčky mi jí vtiskla do ruky, a když jsem se zeptala, jestli to bylo dobrý, zadívala se na mě tak, že jsem si přála všeho nechat, někam si zalézt a jen číst a číst. Varoval mě jen, že začátek je hodně HODNĚ divný. Takže. Ten začátek trval až do strany 87. Což bych řekla-je docela dost. Teda pro ty, kterým nikdo nic neřekne, jen je nechá téhle knížce napospas. Připadáte si během těch prvních kapitol jak v docela solidním rauši. Pak vám začne docházet, o co tady asi jde. Což si jen myslíte. Zvrat číslo jedna je překonán zvratem číslo dvě. A tři. A čtyři. Nejideálnější by bylo, přečíst to celé na jeden zátah. To by byla jízda. Hlavně poslední čtvrtina. Čtení na etapy tomu ubírá na efektu. Ale většina smrtelníků k tomu nemá přípežitost. Škoda. Epilog je hnusný a zbytečný, nečtěte ho. Plný počet hvězd dát nemůžu, něco mi na knížce vadilo. Možná ta vačice, co okusovala Hollynu nohu. Ale mistrovské dílo to jinak je, o tom žádná.

4 16.10.2018

Dala jsem tomu dvě šance. Bože odpusť mi. Tolik promrhaného času. Napodruhé jsem dočetla asi o stránku dál. Nedalo se to. Mám po krk vulgárních ožralů, kuřáků a poloinvalidů v roli detektiva. Taky brutálních scén a vzpomínek na hrůzy způsobené v dětství. Nechápu, jak může tenhle trend někoho fascinovat. Ať už jako autora, nebo jako čtenáře. Tomuhle dílu navíc vévodí příšerně nudná vatová výplň a příběh naprosto o ničem. Nula hvězd je ještě skvělé hodnocení. Za mě nikdy více.

Kdyby se pořádala soutěž o nejprotivnější hlavní hrdinku, nominovala by se Laura z téhle knížky rovnou do finále. Její volnou disciplínu by charakterizovalo "popíjení z flétny" doprovázené větou "...jedna sklenička přece neuškodí", a pak taky "...kurva" a "...do prdele". To, že jsem dočetla do konce má na svědomí jméno autorky ( její Všude kolem černý les byl skvělý), poutavý název a obálka. To všechno dohromady slibovalo, že se to snad rozjede. Na můj vkus to ale trvalo docela dlouho. A bezpochyby to bylo vykreslením hlavní postavy. Nerozuměla jsem jí, nefandila jí, dost jsem si přála, aby jí ubytovali v té kajutě s desítkou, ona někam zmizela a my od ní měli pokoj...Nestalo se, zápletka se nakonec docela zajímavě vykristalizovala, vidím to na zfilmování. Dávám tři a půl hvězdy a možná si to někdy přečtu znova, aby mi do sebe ty střípky zapadly...

5 25.09.2018

Nedalo se to. Věnovala jsem tomu několik šancí(začla jse mčíst třikrát!), ale nemělo to hlavu, patu, jádro, nic. Teď, po pár dnech si vlastně ani nepamatuju, o čem ta přečtená část byla. Tak asi o ničem. Mrzí mě to, nula hvězd nedávám často, ale tady ani není co hodnotit...

Žalostný sloh, mizerný překlad a naprosto blbý příběh. Nic, s čím byste chtěli trávit volnou chvíli.

Fantastické. Byla jsem naprosto unešená a nedokázala se odtrhnout. A to až do momentu hlavního zvratu. Tak nějak jsem vydechla, knížku narychlo odložila, abych se mohla věnovat zbytku světa okolo, a když jsem se natěšeně vrátila jí dočíst, přišlo mi, jako bych snad vzala do ruky něco dočista jiného. Jsem z toho všeho taková rozčarovaná. Rozuzlení mě zkrátka zklamalo, ale těžko říct, jestli by to na mě působilo jinak, kdybych knížku přečetla opravdu najednou. Doporučuji, ale radím - od půlky dál už nepřestávejte!

6 06.08.2018

Chvíli mi trvalo, než jsem se sžila s pojetím vyprávění příběhu (celý děj je prezentován formou dialogu či monologu), ale to byla jen počáteční vada na kráse. Zajímavý psychothriller dávkovaný po nevinných kouscích. Výborný závěr. Jen mě trochu rozčilovaly diktované pasáže o psaní knihy. Takový blábol bych normálně nečetla, tím tuplem jsem neměla chuť se v něm zabývat každou uvozovkou. Ale chápu, že to mělo svůj význam. Nečekaně dobrá knížka, dávám palec nahoru.

3 31.07.2018

Strhne vás. Hned od začátku ve vás zaseje potřebu poslechnout si to znepokojivé prorctví. Drží vás v tempu, nepustí a vláčí vás až do konečného odhalení, po kterém prahnete tak, jako nikdy předtím. Je to znepokojivé a fascinující. A děsivě reálné. A k tomu geniálně napsané. Bez debat plný počet hvězd.

5 19.07.2018

Jéé, a já se tak těšila. Prvních pár stránek bylo dokonalých. Hodně mi to připomnělo Svědkyně ohně, nebo Všude kolem černý les, kdy jste už tou první kapitolou dokonale ochromení a nepřejete si nic jiného, než číst dál a dál. Jenže, tenhle příběh vypráví neskutečně nesympatická blbka, která vám nedá nejmenší šanci se s ní ztotožnit, nebo jí aspoň pochopit. Většinu knížky se jen vyděšeně chytá za hlavu, jak to s ní jde z kopce, všem okolo vnucuje své představy padlé na hlavu, reálné hrozby (tiché telefonáty,objednané zboží) řeší tím, že se plácá po rameni, jak je schopná to ignorovat. Nepodniká vůbec nic(zapiš si tu schůzku, pořiď si diář,dělej něco, ne?), jen se lituje. Nefandila jsem jí ani trochu, jen jsem si přála, ať už jí ten vrah oddělá, než stihne naklást vajíčka. Jo a když jsme u vraha i kostry příběhu, bylo to tak průhledné, že jsem na to po pár kapitolách přišla i já. A to mě asi naštvalo nejvíc. Dva a půl hvězdy za sloh a skvělý rozjezd.

13 30.06.2018

Geniální. Vemte si, že jsem nikdy neměla ráda fyziku ani chemii, knížka vás z velké části nutí se právě fyzikálními a chemickými zákony zaobývat, a já se přesto nedokázala odtrhnout. Fantasticky promyšlený příběh, napínavý od první do poslední kapitoly. Vypráví ho hrdina se sarkasticky vtipnou duší, kterou si nemůžete nezamilovat. Fandíte mu, rozesměje vás, dojme vás. Bezpochyby jedna z nejlepších (ne li vůbec ten top) knížek, co jsem kdy četla. Za mě naprosto zaslouženě plný počet hvězd.

22 25.06.2018

Cítím se zvláštně rozpolcená z celkového hodnocení. Začátek bezvadný. Absolutně jsem netušila, o co jde, dokud autor neodkryl karty (a znovu opakuji, co už jsem napsala mockrát jinde-nečtěte přebaly knih, ani anotace, připravíte se o silné zážitky z momentu překvapení. Prostě si nechte knížku jen doporučit). Pak přišlo zděšení, následované rozpačitým pobíráním skutečnosti. Nějak moc nesrovnalostí a situací přitažených za vlasy. Pak taky povídání o nešťastném dětství a taky jedno o utýrání zvířete. To si to ti autoři fakt nemůžou odpustit? Docela DOST mi to kazí celkový dojem. V jakékoliv knížce. Sloh místy krkolomný, ale těžko říct, zda neleží vina v překladu. Námět ovšem vynikající. Trhliny zřetelné, ale přes to všechno vás to nutí číst na jeden nádech. A závěr bezchybný. Hlavně poslední odstavec. Ten mě dostal. Tři a půl hvězdy, Chtěla bych dát víc, ale přece jen, celkově si vlastně přeju, na knížku zapomenout. A to se mi u těch pětihvězdičkových nestává...

8 12.05.2018

Za mě ne. Začátek průměr, v průběhu trochu otravné řešení sporů mezi inspektory, místo nějakého hlubšího propracování příběhu. A pak tak zdlouhavá pasáž úplně o ničem, až jsem zjistila, že čtu, jen abych dočetla. Nic, na to čas nemám. Zaklapla jsem, ale ještě jsem prolistovala pár posledních stránek, čistě jen abych další dny podvědomě nepřemýšlela nad tím, kdo byl asi vrah a jestli nemám dát knížce ještě šanci. Bože, ještěže jsem to neudělala! SPOILER: Fakt jsem doufala, že už nenarazím na detektivku, ve které bude vrahem detektiv. Měla jsem za to chuť nedat hvězdu ani jednu, ale nakonec dvě za ten ucházející začátek.

1 01.04.2018

Začátek docela bída. Čětla jsem ho dokonce natřkrát a přes půlku se dostala jen díky tomu, že jsem zůstala s angínou v posteli. JInak bych knížku asi napočtvrté odložila. Takhle mě děj v druhé části knížky chytil, závěr v jednu chvíli velmi napínavý(honička v autě). Mínusy vidím v hlavní postavě, detektivce Erice. Jak už zde psali i ostatní, je velmi nesympatická. Rozhovory, které vede (vlastně nejen ona) jsou místy dost málo pochopitelné. Erika byla vlastně jednou z příčin, proč jsem knížku tolikrát odložila "na potom". Její závěrečné setkání s vrahem bylo jak vystřižené z béčkového hororu. Říkáte si, božínku, že on se objeví zrovna teď a za ní?...A hele ho...
No, ve výsledku docela fajn. Takhle na stonání v posteli dobrý, ale znovu bych po knížce asi nešáhla. I když-další autorovo knížky si asi přečtu.
.................................................SPOILER.................................................................................
Pro mě dost šokující moment, kdy Eriku pokousalo dítě, o němž babička "mezi řečí prohlásila, že je HIV pozitivní", nebyl vůbec dořešen! Až po dlouhých a dlouhých kapitolách, po dvojím urugování stran jejího nadřízeného, se Erika "stavila" na testy-ale jak dopadly? To jsem to přehlídla, nebo to tam fakt vysvětlené nebylo?

17 25.03.2018

Po autorčině strhující knížce "V údolí lišek" jsem nadšeně sáhla po jejím "Ctiteli" a musím konstatovat, že to je propadák. Vražda našroubovaná na žalostně nevěrohodný milostný příběh, který se únavně vleče tak, že jsem s tím vším musela ještě před půlkou skoncovat. Nedočteno. Za mě hvězda za sloh a snahu.

3 12.03.2018

Četla se fantasticky. Párkrát jsem dokonce zažila ten pocit, kdy nevědomky zadržíte dech a na jeden zátah dočtete kapitolu, abyste pak hlasitě vydechli a zpracovali adrenalin. Výborný námět (nečtěte v žádném případě přebal knížky, ani její anotace! Připravíte se o jeden ze silných zážitků!), skvělé zpracování. Jenže, musím strhnout hvězdu za to, co ve mě kniha zanechala. Tu tíhu a rozčarování, nechci si jí nést dál. Ale ten příběh ve mě zůstane dlouho...

6 01.03.2018

Tuhle knížku mi půjčila mamka. Donesla si jí pro sebe čerstvě domů, protože jí viděla u mě na Databázi, že se jí chystám číst. Přesvědčila jsem jí, ať se začte do něčeho jiného, že se na tuhle knížku hrozně těším, a že jí pak i poreferuju, jestli to stojí za to.
Skvělý rozjezd, výborný nápad. Nadšeně čtu dál. Trochu moc angličtiny. To se mamce nebude líbit, anglicky neumí. Hodně vulgarit, až moc hodně. Nic proti jadrnému slovníku, k hlavní postavě to patří, ale přijde mi to trochu přes čáru. To mamka neskousne. Neva, já to dám, hecovala jsem se. Jenže-pak mi došlo, že vlastně asi ani nechci. Námět knížky je vážně výborný, ale ta realizace-nejen teda slohová, ale i významová. Proč ta „hra“ nemohla být myšlena „kladně“, „pošli to dál“, udělej něco fajn. Proč by mě mělo bavit číst o tom, jak někdo něco nadšeně ničí, krade, zesměšňuje…
Nedočetla jsem to ani do první třetiny, tak snad ani nemám moc co hodnotit, možná to mělo nějaký hlubší smysl-ale za mě fuj to.
Jo, a jsem vážně vděčná za Databázi-když jsem o sobě začla pochybovat, jestli nejsem zbytečná cíťa, začetla jsem se do komentářů tady a vděčně si potvrdila své dojmy. Díky patří lukino41 a SimonaP. I když-kvůli ladyfromskye se snad časem přinutím ke knížce vrátit! A mami, ty to nečti:)

Příšerné množství postav, každá kapitola vyprávěná někým jiným. Stejné události viděné jinýma očima. Napsané to je výborně, čte se to dobře, ale vyčerpá vás to. Musíte neustále přemýšlet, kdo co kde už viděl, řekl, jestli to tenhle ještě neví a tamten proč se tak tváří...Navíc zápletka propletená tak dokonale, že se při rozmotávání po celou dobu docela ztrácíte. Nic to, to by se ještě dalo. Ale hlavním tématem byly pocity matky, jež ztratí dítě, a pak taky pocity dítěte, jež vidí zemřít svou matku. Nic, o čem byste chtěli jako rodič číst poté, co ty vlastní děti uspíte. Dávám tři hvězdy, za tu kvalitu psaní...

8 08.01.2018

Euforie. To je ten pocit, který vás naplní, když se do Temné hmoty začtete. Je to pocit, který z vás čiší ještě i poté, co dočtete poslední stránku. Euforie z toho, že jste konečně narazili na to, co jste hledali. Že jste uspokojili potřebu zažít napětí, nezkažené zhnusením, tak typickým pro soudobé bestsellery. Žádní věčně přiopilí detektivové, žádné detailní popisy vražd, ani rozebírání nešťastného dětství. Nýbrž sci-fi na téma "co by se stalo kdyby...", které mě před mnoha lety uchvátilo v podobě Dne Trifidů, Mallevilu, Dítěte času nebo Posledního člověka. V Temné hmotě jste vtaženi do děje hned od první stránky, hrdinům rozumíte, vše je dokonale reálné a přitom tak neskutečné. Nutí vás to zamyslet se nad vlastním životem, vidět ho z jiné perspektivy. A k tomu to bušení srdce, rychlé kmitání očí řádek po řádku, kafe, ať neusnu a vydržím ještě jednu kapitolu...
Můžete být matkou od dětí i stárnoucím singl, knížka vás nezasáhne na bolestně citlivých místech. Nadchne vás., a o to víc, když nebudete tušit, o čem je. Nenechte si to říct a začtěte se. Pokud jste naladěni na podobnou vlnu jako já, zažijete euforii, fakt že jo...

30 25.09.2017