kacaabba komentáře u knih

Kniha řeší ženy v proměňujícím se Afghánistánu. Tím se liší od autorovy prvotiny, která v obdobném prostředí řešila mužský svět. Kniha Tisíce planoucích sluncí pro mne byla druhou nejemotivnější knihou z těch, které jsem doposud četl (před ní je pouze Odvedu vás do Sierry Madre a za ní Nebeský muž). Hluboká, krásná, ale silná kniha.

15 09.09.2019

Obdobně jako jistě mnohým čtenářům této knihy se mi líbil vývoj Bílého tesáka od tvrďáka po psa, který se vydá na milost a nemilost svému milovanému pánu. Protože poznal něco, co celý život neměl - lásku.

12 27.01.2019

Přečteno z povinnosti, protože je to maturitní četba. Ale proč je to maturitní četba, zůstává mi zahaleno mlhovinou.

10 28.02.2020

Mohl bych vůbec dát jiné ohodnocení? Nejprve jsem viděl film Želary. Okouzlil mne svým příběhem a proto jsem se pustil i do novely. A ta je ještě krásnější. Obvykle radím nejprve přečíst knihu a pak teprve kouknout na film. V tomto případě ale musím říci, že mne film velmi příjemně navnadil a proto nabízím: zkuste to také tak; nejprve film a pak knihu. Obojí má své místo a svojí hodnotu, vzájemně si to nepřekáží a knihou vygraduje to, co uvidíte ve filmu.

10 30.08.2016

Kniha je to rozsáhlá. Jazyk nijak vytříbený a pokud jsem koukal správně, je řada těch, kteří tvrdí, že si pan Charrière vymýšlel. No, stalo se toho opravdu mnoho, takže umím připustit slova kritiky. Pro mne má kniha ale jiný význam: když jsem jí dočetl, byl jsem přesvědčený, že jí brzy zapomenu. Leč nestalo se tak. A když jsem si pustil filmové zpracování (to původní), tak jsem si uvědomil, oč je kniha nejen pestřejší, ale v čem má hodnotu, která se do filmu nedostala - on totiž ten lump Charrière, který chtěl zdrhnout jen proto, aby se pomstil, zažil setkání s Bohem a došel smíření... s Bohem i s lidmi...

7 15.10.2019

Pan Asimov se trefil více, než asi sám tušil. V době , kdy psal tyto povídky, bylo pár let po 2. sv. válce, o počítačích nebylo vidu ani slechu... A on už řešil inteligentní roboty, které se nyní lidstvo snaží přivézt na svět. Ten jeho svět byl lepší v tom, že roboti byli na Zemi zakázáni, u nás to tak nebude a zřejmě nebudou k rozpoznání od skutečných lidí. Horší varianta :-( Filmové zpracování kompiluje řadu postřehů z povídek a samozřejmě jako základ ponechává 3 robotické zákony, které spisovatel zformuloval. Jinak si filmovou podobu neztotožníte s žádnou povídkou. I filmové zpracování ale hodnotím velmi vysoko.

7 23.12.2017

Ano, četlo se to jedním dechem. Velmi oceňuji, že autorka po návratu do USA založila neziskovou organizaci pomáhající lidem, kteří se dostali do podobné prekerné situace jako ona sama. Trochu líto mi bylo, jaký zmatek měla jako do té doby poklidně si žijící Američanka, když začala v zoufalství volat k Bohu. Kdyby jich bylo v Íránu více k dispozici, zřejmě by rejstřík rozšířila. Ale jak to má teď, když už je po všem?

6 21.05.2020

Ve skutečnosti 4,5 hvězdiček. Gordon není v mých očích tím nejlepším vypravěčem, který dokáže strhnout, užasnout, leč jeho příběh o lékaři z Anglie byl velmi zajímavý. Jedna věc mne opakovaně rušila a vůbec mi do historického románu nesedla: podrobné líčení milostných erotických scén. Spíš to ukazuje něco o spisovatelovi, než že by to pozvedlo vlastní příběh...

6 02.04.2018

Oproti příběhu knihy My děti ze stanice ZOO slabší, ale zato z domácí provenience. A autor šel s hrdiny dál. Vlastně až do konce. U druhé zmiňované knihy to ani nešlo, vypovídající dívčina měla život před sebou. Pro čtenáře, kteří nežili v době reálného socialismu budou některé části již těžko uchopitelné. Jako např. povinnost být zaměstnán. Ale jinak stále platné.

6 12.03.2016

Tato kniha se poněkud vymyká knihám, ke kterým sahám, abych si je přečetl. Proto se mi také trochu rozkolísalo mé rozhodnutí knihu přečíst, resp. dočíst. Nejprve nadšen (jestli to tak lze říci, vzhledem k tomu, co se v příběhu odehrávalo), pak přišla krize. Ale pokračoval jsem dál a mé obavy, že teď už to bude jen intelektuální nuda, se stále více a více rozplývaly. Až zmizely úplně :-) Námitky některých čtenářů, že je to až přes příliš niterné a intimní, mně osobně nepřišlo. Naopak si myslím, že kdyby si s hlavní postavou Bůh povídal o fotbale a primárkách v USA, bylo by to plytké a o ničem. Ale sáhnout někam dovnitř, kam si kolikrát nenecháme sáhnout opravdu nikým, vyjevuje živou dynamiku netušené síly. Asi jako když štěpíme atom... A že to je nakonec velmi osvobozující, když to dělá právě Bůh, mohu dosvědčit i já sám.

6 05.03.2016

Na tuhle knihu mi nestačí ani těch pět hvězdiček. Pro mne mimořádný duchovní i duševní zážitek. Když zmiňuji i duchovní, uvádím to s plným vědomím, že nemám s Masarykem plný zákryt toho, co chápe ve víře a skrze víru v Boha on a co já. Nicméně dle biblického: strom se pozná podle svého ovoce. A já zde vidím ovoce dobré; ale stejně to bude Bůh sám, kdo bude soudit každého člověka.

6 06.09.2014

V čem tkví kvalita této knihy? Že po jejím přečtení budete znechucení, vystrašení, očekávajíce ránu z týla? Že si s tím dal práci. je jasné, že je to kvalitně napsané taktéž, ale co dál? Co vám kniha dá pro váš život? Čím vás naplní? Ne, nezlobte se, ale tohle není kniha, kterou bych byl ochoten jakkoli dál propagovat.

6 29.03.2014

Zkuste se případně mrknout do Wikipedie na termín "Malleus maleficarum".
Uživatel Krbi doporučil k přečtení spisek Drahomíra Polácha - "Zpráva o nevíře" - leč, ouvej, zřejmě dopadnete jako já. Neseženete ho. Dokonce jsem si psal i s vydavatelem, ale ani to nepřineslo kýžený výsledek. Měli k dispozici jen jeden archivní výtisk, který nedají z ruky...

5 22.01.2022

Přáli jsme si i holčičku... A kdyby se byla narodila, jmenovala by se Anna. Takže jistě pochopíte, že mi tahle upovídaná chytrá snivá holčička byla blízká od prvního seznámení!
P.S.: všude se teď chlubím, že jsem si přečetl knížku pro holky, a nejen, že jsem jí přežil, ale dokonce si jí náramně užil. :-)

5 06.11.2021

Vlastní text by se vešel na 1 stranu. Pro mne kniha nekniha.

5 01.11.2019

Komorní příběh v tónu přírodní krásy a těžkosti žití těch nás mnohých obyčejných.

5 23.10.2018

Rozhodně lepší, než jsem očekával. V jednom komentáři je upozornění na dokumentární film, který údajně dokazuje, že to bylo hodně jinak. Nevím, ale vím, že některé věci se stále opakují; při čtení se mi připomněly 3 jiné knihy: "Oliver Twist" s šéfem kapsářů, který také děti neustále povzbuzoval, aby byly ještě větší mizerové a nazýval je svými dětičkami, potom "Slzy mé duše", o severokorejské atentátnici, která prožila hlubokou vnitřní proměnu vyúsťující ve víru v Boha, a nakonec "Smrt je mým řemeslem" o člověku, který byl úspěšným likvidátorem lidí a svědomí ponížil pod rozkazy svých nadřízených.

5 16.07.2018

Velmi rozdílné pocity: na jednu stranu nadšení z čtivého předání informací o světě mravenců, na straně druhé trochu ulítlý vlastní příběh (mám na mysli především ten člověčí). A navíc mne v knize, která by se chtěla prezentovat jako chytrá, intelektuálně urážely některé vývody, jako např. že lidé jsou vlastně bohy malým tvorečkům. Každopádně mne ale svět mravenců zaujal, takže se budu snažit dostat k "čistým" vědeckým poznatkům. Další díly této série se číst nechystám.

5 09.05.2017

Když jsem slýchával, jak nezměrný je Tolkienův svět, pochyboval jsem. Když si člověk čte jen Hobita nebo Pána prstenů, nemusí to rozpoznat. Ale číst Sillmarilion znamená vidět šíři i hloubku. A moudrost. Takže klobouk dolů a to i přesto, že se nestávám "Tolkienovcem"

5 07.04.2015

Třeba říci, že to není vůbec můj styl. Ale chtě nechtě se mi znovu a znovu vybavovaly scény ze seriálu Bylo nás pět... a tento seriál mám velmi rád. Takže když jsem přistoupil na Poláčkův pohled na společnost, pak jsem se již "smutnobavil", či jak to vyjádřit.

5 02.03.2015