Motýlek

Charriérův Motýlek vyšel v Paříži v roce 1969 a rázem se stal literární senzací. Jistě potěší zejména novou generaci čtenářů, neboť je to nejen slavný bestseller, ale především výborné počtení. Francouz Henri Charrière strávil dvanáct let v trestanecké kolonii na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně. Dvacet let po svém úspěšném útěku sedl a napsal o svém životě knihu. O obvinění z vraždy, kterou nespáchal, o odsouzení k doživotí, o deportaci do tropického pekla, kde se ocitl roku 1931, o dvou letech strávených na samotce, o příteli roztrhaném žraloky při pokusu o útěk, o sedmi dalších nezdařených pokusech i o tom posledním, úspěšném, kterým se ve 40. letech dopravil do úkrytu ve Venezuele......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/19_/1961/motylek-1961.jpg 4.6714
Originální název:

Papillon (1969)

Žánr:
Literatura světová, Dobrodružné
Vydáno:, BB art
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (76)

Přidat komentář
ddkk
03. října

Knížku jsem četla kdysi pradávno, kdy se ještě na knížky stávaly ve čtvrtek fronty...půjčil mi ji spolužák z gymplu, na dva (!) dny, měl na ni totiž pořadník...četla jsem a četla, v noci pod peřinou fakt s baterkou...a dočetla. Dodnes si ji pamatuju. Pro mne výborná knížka, jejichž kvalit přes perfektní obsazení, film nedosahuje a ani dosahovat nemůže.

Ramiel
26. září

Největší příběhy píše sám život. V tomto případě se to jen potvrzuje. V knize se střídají dějově bohatší a napínavější pasáže (většinou přípravy útěku a útěk samotný) s oddechovějšími a nudnějšími (cesty na moři, pobyt u indiánů a v přístavních městech).

Tereszka
08. září

Trvalo mi skoro půl knihy, než jsem se s ní zžila, ale nějak jsem si pořád říkala, že to nevzdám a dočtu jí do konce. Nakonec jsem nelitovala, hon za útěkem mě polapil a já v myšlenkách trnula, zda se tentokrát už koněčně zadaří. Jestli je až skoro přehnaná přátelskost postav v knize reálná či ne, to nevím, místy mi to totiž přišlo přitažené za vlasy.

JosefPluhař
20. srpna

Přečetl jsem včetně "Banco". Za mě patří mezi nejlepší v žánru útěkovek. Napětí, odvaha, odhodlání podtržené skutečným životním příběhem. DOPORUČUJI.

Petra186
07. srpna

První kniha, kterou jsem nedokázala dočíst. Po shlédnutí filmu, ale musím říci, že kniha je 100 x lepší ! Ostatně jako ve většině případů. Příběh dle skutečné události s touhou po svobodě.

danny_21
02. června

Knižní předloha mnou oblíbeného filmového MacQueenovského Pappilona je jen slabým odvarem toho, co se Schafferovi povedlo stvořit na plátně. Celý ten dvoudílný příběh, trpící přehnanou naivní romantikou, často protiřečícím a nevyrovnaným názorem na život, a idealizovaním sebe samotného, těžko můžu brát za autentický, spíš mi to přijde jako náhodné a hodně přibarvené posbírané zážitky jiných, které si Moty přisvojil. Zlomené patní kosti, inteligentní skot, berličky v podobě vždy ochotných a nezištných pomocníků a ochránců z řad spoluvězňů, bachařů a společenské smetánky ... velké zklamání - 50 %

el-ka
20. dubna

Začínala som túto knihu čítať s tým, že ma isto nebude baviť príbeh o basistovi a že ju čoskoro odložím....na opak bol pravdou. Postupne som sa pristihla pri tom, že sa nemôžem dočkať toho, ako sa ďalej udalosti vyvinú a čo bude nasledovať....tých cca 520 strán som doslova zhltla :)
Veľmi zaujímavý a pútavý životný príbeh.....a samozrejme aj veľmi pútavo napísaný. Odporúčam každému

Majkrofon
15. dubna

Príbeh je pre mna o to pútavejší, že sa stal. nevravím, že presne tak ako je to v knihe, pretože len málo ľudí na tejto planete by si niečo po toľkých rokoch pamätali tak detailne, ale stačí len uveriť a zažijete skvelé dobrodružstvo na ceste za slobodou. :)

StihOMam
29. března

Čtěte. Rozhodněte se věřit příběhu Henriho Charrièrea a čtěte. V dnešní době je těžké překvapit nebo zaujmout některé lidi, ale tento román to umí. Nabízí odvahu, neuvěřitelnou vytrvalost a chuť bojovat za život. Kde by se jiní dávno vzdali, Henri začíná - znovu. Jeho kritika francouzské společnosti, justičního systému, existence trestanecké kolonie i samosprávy mezi vězni poodhaluje svět, který je snadné odmítnou a těžké si představit. Lačnost po dalších informacích žene čtenáře po desítkách stránek vpřed ne proto, že se nemůže dočkat konce a dozvědět se KDY nebo JAK konečně Henri unikne svému vězení, ale protože ho to baví. Musel nutně hrdina urazit tak strastiplnou cestu, aby konečně pochopil, proč si vybrala policejní diktatura za oběť jeho a aby i on sám uznal, že společníky mu nebývali právě morálně povznesení jedinci? Musel. A protože jsme se na začátku rozhodli nekritizovat, nehanit, nelitovat, nevkládat své osobní ne/sympatie do příběhu, ale pouze mu prostě věřit, pak nezbývá než ocenit jizvu na srdci, kterou nám tam Henri vyryl a hodnotit maximálním možným počtem bodů.
Už nikdy se nebudu dívat na kokos s despektem.

Y.F.N.
12. března

Na Motýlka jsem měl políčeno dosti dlouho, a o to větší pro mne znamenal zklamání. Nechci hodnotit hvězdami, neboť jsem zvládl přečíst jen půlku románu. Zatím by to však byly max. dvě hvězdy. Stručná recenze:
Motýlek nám představuje mladého muže (plného paradoxů a napěchovaného sebelítostí až po konečky prstů), který byl, dle svých slov, neprávem usvědčen na doživotní nucené práce za zabití. Zde je nutno poznamenat, že autor sám přiznává, že byl aktérem francouzského podsvětí a dobrák to zrovna nebyl...
Tak tedy moty se snaží okamžitě zdrhnout a přitom nám duchaplně kritizuje západní mamon společnost zatímco on sám je pravým obrazem této společnosti. Nechápe proč je někdo uvězněn pro něco tak malicherného jako je vražda, útěk z vězení a pro další podobné malichernosti. A světe div se nechápe to ani nikdo jiný. Výsledkem je, že jej každý lituje, obdivuje, miluje a lituje, tedy pokud jej zrovna nelituje, ale to je pochopitelné vždyť je to hrdina, tedy odsouzený vrah....
Pochopitelně hlavní postava příběhu nemusí být klaďas, o to se nikdo neprosí, ale moty se za klaďase považuje a každý mu jen ubližuje, a tak se lituje a lituje a lituje a pak koná a koná a lituje se... O reálnosti některých pasážích se tu vyjadřovat ani nebudu.
Takže pokud chcete příběh podaný očima záporného hrdiny a nemáte úchylku v tvrdých chlapech mluvících o svých pocitech lítosti, doporučuji Neviditelného od Havlíčka nebo Miláčka jen ne toto.

Jana283
22. února

Jedna z nejkrásnějších knih o nekonečné touze po svobodě.
Výborné filmové zpracování a ještě lepší audiokniha v podání Norberta Lichého. Tu skutečně upřímně doporučuji.

Lanisa1966
04. února

Krásná klasika z vězeňského prostředí. Filmové zpracování bylo ale lepší.

evickakyticka
27. ledna

Motýlku, Motýlku... Nevím jako ostatní, ale já ti to všechno "nežrala". Ta všechna vstřícnost, co se ti dostala od tvých kamarádů, dozorců, jejich manželek, opatů (či která to byla hodnost v církvi), indiánů, číňanů.... se mi fakt nezdála. A co teprve zlomenina obou patních kostí? To snad ne!! Uznávám, zažil jsi perné chvíle, perné dny i roky, ale na druhou stranu... Kdybych nečetla prolog, kde se píše "podle skutečné události", myslela bych, že je to výplod fatazie nějakého spisovatele. Jo a abych jen nenadávala, chválím tě za vypravěčský talent, který jsi přenesl do knihy, hezky se četla.

Nejspíš se s odstupem času podívám i na film, který mi byl doporučen jako první. Ale jako správný knihomol jsem sáhla raději po knize.

jana277
15. ledna

Čítanie jedným dychom.

haki34
21.11.2016

Uf.. Jednodechovka ;) dobrodruzne cteni kdy pribeh uprchlika utika a fandite mu.. Teda ja jo ;)

STARKAN
21.10.2016

Po Terroru Dana Simmonse, druhá kouzelná kniha, kdy začnu číst první stránky a najednou koukám, že jsem na konci. Pro mne jedna z nejlepších knih.

snupko
07.10.2016

Komentujem knihu s odstupom casu a spadá do môjho obdobia, keď som sa venoval dobrodružnej literatúry ako sú indiánky,kovbojky,tarzanovky, verneovky a podobne. Dialo sa to, keď som mal od 8-16 rokov a odprašoval som poctivo otcovu knihovňu, kde som narazil na motýľa. Bol som očarený, dobrodružstvo ako remeň a samozrejme pre mňa z iného súdka, veď kto by nechcel uniknúť z väzenia a jemu sa to podarilo tuším 4x. Skvelé čítanie. odstupom rokov som sa ku knihe ešte vrátil a stále sa čítala ľahko, ale človek všakáno už dospelý, odrazu videl aj muchy, prehnanú romantiku a irelevantnosť celého príbehu. Objektívne za tri.

Aroucaria
05.09.2016

Jedna z nejvíce hltaných knížek. Nechtěla jsem dělat nic jiného než číst a číst a ... Neskonale úžasná jízda příběhem, do kterého se tak snadno vklouzlo. Přejíždění v metru, to se stane na to tata.. Ale nasednout do jiného autobusu a skončit na opačném konci Prahy??? Ale za to může pan Henri Charriere :-)

Bilky
28.06.2016

Patrím k Husákovym deťom a k tomuto faktu sa vzťahujú dobré aj zlé atribúty. K tým pozitívnym rozhodne patria zážitky zo základky a strednej, kedy pod lavicami miesto Nintenda, mobilov a iPadov putovali ohmatané a rozšalátované výtlačky "vzácnych" či "neprístupných" kníh. Píšem o 80-tych rokoch, kedy jedna kniha putovala od spolužiaka k spolužiačke, bol na ňu poradovník (na knihu, nie na tú spolužráčku) a kedy požičiavanie si kníh bolo trendy.

Spomínam si námatkovo na knihy rôznych žanrov od 1000 a 1 vtip, cez Draculu a romány Radka Johna až po tvrdé eroťárny: Sexus, Nexus alebo Milenec lady Chatterleyovej.
No a k tým najrozsypanejším knihám, aké ste dostali na prečítanie patrili u chalanov Potkan Kráľ a Motýlik. Väzenské prostredie, motív slobody ako aj večného vzdoru a rebelanstva - to bol ten motor, čo zabezpečil, že o 3-4 dni už kniha zas putovala do iných rúk.

Priznávam, že v tých 13-tich rokoch som CHARRIERa hltal s otvorenými ústami a o scéne kedy sa hl.hrdina vyčúral do spoločného hrnca s polievkou s hláškou, že "bola málo slaná" - o tej sa viedli vzrušujúce prestávkové debaty. Nekonečný obdiv k človeku, ktorý napriek falošnému obvineniu a nespravodlivému trestu dokázal bojovať proti nepriazni osudu, väzenskej mašinérií, hrdlorezom rôznych etník, vzdorovať chorobám, psychickému vypätiu a fyzickým hrozbám - ten obdiv zabezpečil, že som knihu za 2 večery zhltol ako malinu. Ano, asi aj preto, že som ešte neobjavil sex ani pivo, ale najmä pre ten oslavný štýl plný pátosu, jednoducho vykreslené udalosti, prehľadné delenie na dobrých a zlých - proste štýl, ktorý bez väčších nárokov nám pubišom vyhovoval ;)

Teraz z odstupom 20 rokov, už rozoznávam sebestrednosť autora, samozrejme sa pousmejem nad glorifikáciou vlastnej osoby Motýlika, ale stále funguje sentiment a tak odpúšťam autorovi, že po rokoch rozprávania tých istých zážitkov sa zo 4metrovej vlny stala 7metrová, že prežil na mori 6 dní bez vody, že mal po roku samotky bez vitamínov už po 3 týždňoch zas skvelú kondičku, že zakaždým ten dobrý nápad pochádzal z jeho hlavy a že niekoľkokrát sa doňho ako vyvrheľa a stroskotanca bez budúcnosti a dezodorantu, zaľúbili hneď aspoň dve najkrajšie rybárky, indiánky, miešanky, striptérky - to podľa toho, kde sa práve úspešne zachránil :)

Oslava slobody a ľudskej tvrdošijnosti či vynaliezavosti je v tomto diele komunikovaná priamo a jednoducho, bez zložitých metafor a obrazov, čo síce prispelo k obrovskému úspechu knihy, ale na druhej strane intelektuálnu časť čitateľov nenapĺňalo. Kladným kritikám neprospieva ani dobrodružné skríženie mileneckej trojky: Robinson Crusoe + Grof Monte Cristo + otec McGivera

Napriek všetkej mojej irónií musím uznať, že bývalý trestanec stvoril naozaj kultový román, ktorý dnes už zaváňa populizmom, ale v našej generácií zanechal množstvo podnetov na snívanie...

Odporúčam: predčítačom vo väzniciach tretieho sveta ako rozprávku na pokračovanie a zároveň motivačnú literatúru pre svojich zver(en)cov, pre detské domovy a zverenecké domy v dosahu bývalej ministerky Tomanovej zaviesť miesto biblie k bohoslužbám a obetným riťuálom A naopak: v Leopoldove a Kájinkove radšej úplne vyradiť z knižničného fondu
U mňa nostalgicko-dobrodružných 75%

RamonVarga
04.05.2016

Moje nejoblíbenější ,,autobiografie´´, kterou jsem kdy četl. Teda až po Já, Asimov.

Janet11
24.04.2016

Tak tohle na mě bylo bohužel trochu moc. Kniha je čtivě napsaná, nicméně jsem měla dojem, že se hrozně vleče a místy opakuje, jednotlivé útěky z různých míst a věznic byly celkem natažené (samozřejmě je to soupis vzpomínek a autor je chtěl sepsat tak, jak je zažil), ale tento styl mi prostě nesedl.

zuzanka2352
14.04.2016

Ja som ju hltala, neviem si predstaviť, že toto všetko naozaj prežil.

Lucek
04.03.2016

"Dyž to je na mě moc tlustý..." :-D Nebylo - přečetla jsem knihu jedním dechem...

witko
26.02.2016

Tuto knihu jsem četl již několikrát a znovu si ji rád zase někdy přečtu. Pěkný příběh o nezdolné vůli, jak se dostat na svobodu přísně potrestaného, nevinného člověka.

kuba3954
12.01.2016

Hrdina mi byl od začátku do konce naprosto nesympatický. Nesmyslně jej všichni zbožňovali přičemž on samotný se choval vcelku bezohledně. Při představě, že hrdina je skutečně autor knihy, opravdu si nemyslím, že je ho za co chválit a už vůbec ne proč ho litovat (jak on by si nejspíš přál). Ale zase nemůžu kvůli hlavní postavě ubírat na kvalitě díla, takže 60% i za milé chování místních obyvatel.

ma71
04.01.2016

Jedna z těch knih, které se dají číst i víckrát. Velmi poutavě napsaný příběh, neustálý a dramatický děj. Jednoznačně plný počet hvězdiček.

Salonka
09.12.2015

Budem stručná. Napriek tomu, že by som sa skutočne mohla rozpísať. Potom by sa však môj komentár stal jedným veľkým spoilerom - a presne tomu sa chcem vyhnúť. :-)

Príbeh Motýlka som doteraz vôbec nepoznala. Úprimne? Čakala som niečo iné. Lepšie.
Dej bol občas rozháraný a zmätený (podaný štýlom konceptu = ´piate cez deviate´... ale na ďalšie úpravy sa akosi zabudlo), miestami sa na úkor dôležitých faktov popisovali nepodstatné detaily. Chvíľami zaváňal cestopisom (cestopisy neobľubujem), sem-tam bol absolútne nezáživný – nie som neprajná, ale viac ma zaujímali pasáže, kedy bol Motýlek v base, akejkoľvek. :-) On ako taký mi nebol sympatický, imponovala mi iba jeho zaťatosť, s akou plánoval a realizoval úteky. Nerozumiem, ako dokázal prirodzene priťahovať (teda ak to bola pravda aspoň sčasti) drvivú väčšinu ostatných knižných postáv - ľudí, ktorí mu nekriticky zobali z ruky. Rovnako tak aj ostatným trestancom, žiadne predsudky? Žiadne výstražné svetielko – pozor, odsúdený/odsúdení za ťažké zločiny? Tak fajn, asi mám problém s predsudkami ja. :-)

O všetkých tých sotva uveriteľných príhodách, ktorými bola kniha štedro prešpikovaná, by sa dalo besedovať celé hodiny. Veľmi rýchlo som sa naučila brať Motýlkovo rozprávanie s obrovskou rezervou. No a už len dodám, že posledných približne stopäťdesiat strán bolo najlepších.

dulenka
18.11.2015

Motýlkovi lze závidět pevnou vůli a odvahu, se kterou se pouští do svých dobrodružství. Příběh je vyprávěný čtivě, zavede nás do míst, kde by asi nikdo skončit nechtěl, přesto dává naději, že pokud se člověk osudu nepoddá, může přijít štěstí.. Jen těžko lze ale pochopit odchod od indiánské rodiny, kde zanechal ženy a děti, když v závěru příběhu jako výhru bere svůj svobodný život ve Venezuele s novou rodinou.....

Sakulnikov
30.09.2015

Kniha dobrá, krásně popsané útrapy káznic a dobrodružství spojené s útěkem. Přesto mi vadila hlavní postava, a i když jsem věděl jak to skončí, tak jsem mu to nijak nepřál. Prostě žádné propojení s hrdinou.

Ivan F
28.09.2015

Prečítať sa to dalo, ale to je asi tak všetko. Film je podstatne horší a k tomu riadne okresaný, než knižná predloha, ktorá je trikrát dejovo dlhšia. Čo sa týka deja, naozaj neviem, aké boli pomery v juhoamerických väzniciach, ale rozprávka to nebola. Naopak, tak trochu mi ako rozprávka príde celé Henryho rozprávanie. Čítal som paperbackové vydanie z edície retro, kde bol na konci jedinečný rozhovor so spisovateľom, exkluzívne len pre slovenské vydanie. Ten mi na rozdiel od knihy prišiel značne lepší. A ja som túto knihu prečítal dvakrát. :-)



Štítky

vězení, věznice zfilmováno

Autor a jeho další knihy

Henri Charrière

Henri Charrière
francouzská, 1906 - 1973

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených18x
v Přečtených1033x
v Čtenářské výzvě37x
v Doporučených121x
v Knihotéce292x
v Chystám se číst293x
v Chci si koupit36x
v dalších seznamech5x