Motýlek

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Charriérův Motýlek vyšel v Paříži v roce 1969 a rázem se stal literární senzací. Jistě potěší zejména novou generaci čtenářů, neboť je to nejen slavný bestseller, ale především výborné počtení. Francouz Henri Charrière strávil dvanáct let v trestanecké kolonii na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně. Dvacet let po svém úspěšném útěku sedl a napsal o svém životě knihu. O obvinění z vraždy, kterou nespáchal, o odsouzení k doživotí, o deportaci do tropického pekla, kde se ocitl roku 1931, o dvou letech strávených na samotce, o příteli roztrhaném žraloky při pokusu o útěk, o sedmi dalších nezdařených pokusech i o tom posledním, úspěšném, kterým se ve 40. letech dopravil do úkrytu ve Venezuele......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/1961/motylek-1961.jpg 4.61116
Žánr:
Literatura světová, Dobrodružné, Romány

Vydáno: , BB art
Originální název:

Papillon, 1969


více info...
Nahrávám...

Komentáře (158)

Kniha Motýlek

Blanca93
14. června

Kniha byla neuvěřitelná a zajímavá. Skvělý román plný dobrodružství...

jes09
22. března

Čtené po druhé s odstupem 20 let a čím jsem starší, tím více knihu dokážu ocenit. Stojí za přečtení!


baji42
06. března

Skvělý příběh, dnes již bohužel trochu neprávem opomíjený.

molybdenit
17. února

Jedna z mých srdcových záležitostí. Vůbec nejde o to, co Motýlek udělal nebo neudělal. Jestli byl vrah nebo nebyl. Zločinec každopádně byl a za to nesl následky a ani to nikdy nepopíral. Když už ale něco takového člověk zažije a přežije, je dobré o tom napsat knihu. Hloupost je autora za něco soudit, každý dělá chyby a ti co si myslí, že jejich chyby jsou zanedbatelné, chybují nejvíce. Není nemožné, aby měl "zločinec" pevný charakter, neboť charakter je posilován těžkostmi, které následují po nesprávném směřování. Za mě je toto dílo klenot.

Kamaela
20. ledna

Pohádka o statečném a čestném Motýlkovi, který je sice nespravedlivě odsouzen za vraždu, ale i tak se skvěle vyzná v podsvětí, každý ho zná, každý je ochoten mu pomoci, stát se jeho přítelem a je jedno jestli jde o spoluvězně, ředitele věznice nebo člověka na svobodě. Věčný kolotoč plánů na útěk, útěk, života někde v závětří, který po čase začne nudit a tak následuje fatální chyba,opětovné uvěznění, plány na útěk, útěk........ Přiznávám, že jsem Motýlkovi přála každý den, který prožil ve vězení.

kedlubajz
19. ledna

S podobnými dobrodružně epizodickými knížkami mám ten problém, že většinou neudrží mou pozornost. První fází je zájem nad daným tématem a rychle klokotajícím dějem, ten ale postupně upadá, když si člověk uvědomí narůstající stereotypnost a to, že autor je spíš vypravěčem než spisovatelem. K tomu u mě došlo nejpozději po ostrovním vězení. Nejživěji se mi do paměti vryla pasáž s indiány (a nutno podotknout, že pokud se náš hrdina opravdu dobrovolně rozhodl tuhle pohádku opustit, své další strasti si plně zasloužil;))

Karoley
02. ledna

Motýlek je moje zamilovaná kniha. Henri Charrière, přezdívaný Motýlek, je odsouzen za vraždu na doživotí a deportován do trestanecké kolonie na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně. Toto je jeho příběh. Příběh o neúspěšných pokusech o útěk, o tvrdém a nelítostném životě v káznici, o lidskosti a síle přátelství, o touze po svobodě a nezdolnosti lidského ducha. Příběh o naději. Kniha mě před lety vzala za srdce a dodnes nepustila.

heavy66
14.12.2021

Jasně, že je to z velké části vymyšlené! Koncem 70.let zpovídali novináři (časopis 100+1 ZZ) v džunglích Francouzské Guyany propuštěné trestance-důchodce, ptali se na jejich zážitky a na Motýlka. Veteráni se vesměs shodovali, že Motýlek jim sebral jejich příběhy a vydělal na nich peníze. Ale pokud si dobře vzpomínám, brali to sportovně a nebyli na Motýlka naštvaní.
Motýlek patří do kategorie knih Alexandra Dumase. Francouzská klasika Hrabě Monte Christo musel být pro autora inspirací! Motýlka jsem četl jako kluk o letních prázdninách a zabavil mě na řadu dnů. Zvlášť jsem mu záviděl kreslení květin na ňadra mladých Indiánek, a nechápal jsem, proč tu krásnou práci dobrovolně opustil!
Ale to utrpení vězňů odsouzených na doživotí (někdy nevinně, viz kapitán Alfred Dreyfus) na Ďábelské ostrovy, vedro, hmyz, věznice s kobkami, ve kterých hnili zaživa, vymyšlené nejsou, jen to Henri Charriére neprožil všechno na vlastní kůži!

1 ...