Bez dcerky neodejdu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dramatický román vypovídá otevřeně o úskalích smíšeného manželství Američanky a perského lékaře. Hrdinka autentického příběhu vypráví o svém manželství s kultivovaným amerikanizovaným lékařem, které tři roky trvalo jako spokojený a rovnocenný svazek. Během krátké společné dovolené u manželovy rodiny se však situace pronikavě mění a vzdělaná, samostatná Američanka se se svou malou dcerkou ocitne v absolutní odloučenosti v nepřátelském prostředí, bez naděje na návrat domů. Za složitých podmínek války s Irákem, bez přátel, bojuje žena o právo zůstat se svou dcerou a společně s ní opustit Írán. Teprve po dlouhých měsících se jí podaří nalézt několik přátel a s jejich pomocí zorganizovat nebezpečný útěk přes turecké hranice....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11816/big_bez-dcerky-neodejdu-vxk-11816.jpg 4.61366
Žánr:
Literatura světová, Romány, Biografie a memoáry

Vydáno: , Alpress
Originální název:

Not Without My Daughter, 1988


více info...
Nahrávám...

Komentáře (238)

Kniha Bez dcerky neodejdu

Nika2191
30. října

kniha je velmi čtivá, drží čtenáře v napětí, jak celý příběh dopadne

Martina852
19. října

Velice silný a emotivní příběh o matce a její malé holčičce, které se snaží utéci z Íránu.
Kniha byla i zfilmovaná a věřím, že asi každý podvědomě ví, o co vlastně jde. I když je to nějaký pátek, co jsem film viděla, neřekne toho tolik, co kniha.
Betty popisuje kulturní rozdíly nám tak neznámému světu, kde je úplně jiný pohled na celý život. Jazyková bariéra, cizí jídlo, válečný stav, předpisy oblékání pro ženy a mnoho dalšího, čím si musela projít. Nejvíce mě zaráželo, že i když Moodyho rodina patřila k té "bohatší" vrstvě v Íránu, stále jim po domě běhali švábi a jejich pohled na osobní hygienu byl také katastrofální a to nemluvím o sňatcích mezi příbuznými. Hlavně kniha obsahovala to nejdůležitější, co už se do filmu nevešlo a to flashbacky jak se Betty seznámila s Moodym a mapovala bod po bodu, kdy se z velice chytrého muže stal velice zarputilý zastánce Ájatolláha Chomejního. Myslím, že právě Moody je příkladem toho, že nic jako integrace, v jeho případě "Amerikanizace", vůbec nefunguje u lidí z tak vzdálených zemí jako je ta jeho. Betty asi doufala, že ta Americká část v Moodym převládne, ale sama před cestou do Íránu podstoupila jistá opatření a sama si představovala nejhorší scénáře, které se bohužel uskutečnily. Samozřejmě nikdy Íránce neházela do jednoho pytle a vždy našla nějakého spojence, který ji nějak pomohl malými krůčky dostat se bezpečně i s dcerkou zpátky domů.


Nofar197
12. října

K této knize jsem se dostala coby sedmnáctiletá víceméně náhodou. Zaujala mě anotace ke stejnojmennému filmu, takže jsem si lístek do kina koupila jako odměnu za úspěšně napsanou písemku. Film mě opravdu zaujal to té míry, že při nejbližší příležitosti jsem ji koupila právě toto vydání - o prázdninách na trhu v Berouně za peníze vydělané na školní brigádě. Během dvou dnů jsem knihu přečetla a od té doby mnohokrát. Skutecne skvely příběh o odvaze, pevně víře a faktu, že nelze posuzovat jen cernobile. Betty měla kromě odvahy a vnitřní díly i velké štěstí viz její přátelé a lidé, kteří ji pomohli útěk realizovat - Amahl, Hamíd, atd. Film se mimochodem natáčel u nás v Izraeli : Teherán v Jaffe, útěk v Negevské pousti a koranska škola v areálu karavaserailu Khan el umdan v Akku.

ydnac
20. září

VLIV NÁBOŽENSTVÍ JE OPRAVDU NESKUTEČNÝ...

Tato kniha je příběhem ženy, která ve své zamilovanosti opomíjela fakt, že v zemích jako je Írán je úplně jiná mentalita lidí.
Nepřemýšlela nad chováním svého manžela, který byl na začátku vztahu milý a pozorný, ale časem se začala projevovat síla jeho náboženství.
Nevím jaké měly tehdy ženy povědomí o životě v Íránu, ale podle toho, že Betty měla strach vzít Mahtob do této země, bych řekla, že věděla dost na to, aby znala důsledky toho co jí může čekat, když se vdá za Íránce a bude s ním mít dítě.
Přemýšlela jsem, proč vůbec dovolila, aby je odvezl,proč s ním musely jet...
Myslela jsem, že je prostě hloupá, ale jako otec by stejně mohl své dítě vzít s sebou...
No prostě si ho neměla brát, ale to už teď nikdo nevyřeší...
Velké plus bylo, že Betty byla velice statečná a pro svou dcerku by udělala cokoli.
Podmínky ve kterých musely žít byly opravdu příšerné.
Asi nikdo z nás si neumí představit, že jí na zemi. Že jí rukama. Že má v jídle brouky, na záchodě švábi. Nemá prakticky nábytek. Někteří se tam vůbec nesprchují. Chodí ve vedru navlečený do hábitu, který hřeje, kouše a kdovíco ještě....
Samozřejmě jsem jim držela palce, aby se dostaly domů...

Příběh je to velice silný a určitě stojí za přečtení.

Petratra
30. srpna

Silný příběh, dobrá kniha. Jedna z těch, které nemáte chuť odložit dokud nedočtete.

roman9276
22. srpna

Ukrutně šílený příběh, který mě hned o počátku pohltil. Kdysi jsem viděl film a věděl jsem, že tohle chci přesně číst. Můžeme polemizovat nad tím, zda se dostala do situace vlastní či ne úplně vlastní vinou, ale jde o prožitý příběh. Každý si můžeme sáhnout do svědomí, jaká rozhodnutí jsme v životě udělali a myslím si, že Betty se zachovala tak, jak v tu chvíli si myslela, že bude nejlepší se zachovat. Za mě obrovsky silná žena, která zvládla, co spousta žen v Íránu nezvládly a nezvládnou. I když jsem věděl jak příběh dopadne, tak poslední stránky pro mě byly dost napínavé a rozhodně bych knihu doporučil k přečtení a dle mého, nálepku mezinárodní bestseller má opravdu oprávněně.

VeruHoráková
12. července

Film asi viděl každý, ale četli jste i knihu? Film jsem viděla několikrát a dost na mě zapůsobil, a ačkoliv jsem tedy věděla o čem kniha bude a jak příběh dopadne, tak mě zajímala i knižní verze, podle které je film natočen. Kniha obsahuje více situací a detailů a musím říct, že jsem se těšila, až ji dočtu. Přece jen, film za dvě hodiny skončí, ale knihu čtete třeba i více dní a tak ji i více vstřebáváte a nebylo to zrovna příjemné téma. Ale je to působivý, neuvěřitelný. Jak kniha, tak i film stojí za to.

Péťa Z.
07. října

(+ SPOILER) Otřesný osud Betty a její dcery byl natolik poutavý, že jsem ho "prožila" s hlavními hrdinkami, ačkoliv jsem u překladu tohoto příběhu neskutečně trpěla.
Hůř napsanou knihu, co se týká stylistiky a gramatiky, jsem nečetla. Malá a velká písmena? Interpunkce? Slovosled? Pochopení pravidla při psaní mně/mě? Dělení kapitol?... Překladatel by si zasloužil odebrat zpětně honorář za takovou slátaninu. :⁠-⁠D
Překlepy byly to nejmenší, co mě obtěžovalo...

Styl vyprávění ujde. Největší podíl na tom, že jde o dobrou knihu, nese ale samotný příběh.

Oceňuji slovníček na konci.
Taky mě inspirovala exotická kuchyně - některé pokrmy vyzkouším.
Takže kniha mi dala i něco nového.
Proto tedy budu shovívavá a ubírám "pouze" jednu hvězdu za již zmiňované. :⁠-⁠D

Závěr, přestože jsem věděla, jak to musí dopadnout (jinak by nedošlo k vydání knížky), byl napínavý a dojemný.
Pro mě to byla výprava do dalekých a neprobádaných krajů. O Íránu jsem nevěděla takřka nic. Spoustu věcí mě zajímalo a vyhledávala jsem si je na internetu.
Barvitě popsané každodenní situace v tomto, pro mne nepochopitelném, světě mi zcela konkrétně navodily tamější hrozivou atmosféru.
Vím jistě, že sama bych v takových podmínkách jen těžko hledala odvahu a sílu jako hlavní hrdinka.
Její dcera, tak maličká, byla rovněž nesmírně statečná. Neumím si ani představit, jak obě několikaměsíční "návštěva" Íránu musela poznamenat.

Moody byl vykreslen jako něžný a pozorný partner, kterého duševní porucha proměnila v psychopata. Myslím, že varovně vztyčený prst nepoukazuje vyloženě na islám, na fanatické náboženství jako takové... Lze se poučit i v jiném - a to v celkové prozíravosti při zamilovanosti a taky v potřebě zůstat sám sebou, i když se člověk může během tohoto stavu dost změnit.

Podle recenzí už příběh odradil spoustu žen od bezhlavého zbláznění se do exotického chlapa. Takže účel to zřejmě plní.

Když se konečně Betty a Mahtob podařilo vrátit se domů, spadl mi kámen ze srdce. Dopis od Ellen ale naznačuje, že jejich budoucnost nemusí být úplně růžová. Moodyho už totiž v Íránu jeho přátelé po onom útěku neviděli.

Je to jen další intrika od samotného Moodyho, který přiměl Ellen dopis poslat matce Betty? Nebo skončil v zajetí pásdáru? Pokouší se dostat se zpátky k manželce s dcerou a pomstít se?
Kniha v závěru podněcuje k mnoha úvahám.
Dokonce jsem přemýšlela i nad tím, jestli je ten byrokratický systém nespravedlivý pouze pro manželku a matku dítěte... Napadlo mě totiž, že i když to muselo být peklo (a je štěstí, že z něho obě hrdinky vůbec unikly), Moody přišel o svůj veškerý majetek. Vůbec se ho nechci zastávat, ale dokážu si představit jeho rozhořčení.
Vždyť prakticky celé roky vydělával peníze pro rodinu pouze on. Pozdvihl životní úroveň Betty, která si v té smetánce libovala, zatímco se starala o děti a o domácnost (to absolutně neznevažuju).
Pro jeho chorobnou mysl tohle musí být taková křivda, že se s tím asi nemůže nikdy smířit...

Betty je NUCENA (že by to byl její úděl?) žít ve strachu o blízké a o sebe po zbytek života. Vysoká cena za chybu, kterou učinila svým odjezdem do Íránu... Leč pravda, mohla dopadnout mnohem hůř. :⁠-⁠(

Film jsem neviděla, ale když bude příležitost, mrknu se na něj taky.

A nakonec doporučuji všem, koho se tento pravdivý příběh dotkl, aby si vyhledali aktuální informace, jak jsou na tom dnes hlavní postavy z knihy.
Já jsem si tím teď, při psaní komentáře, odpověděla na všechny nezodpovězené otázky.

1 ...