Mravenci

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dávejte pozor, kam šlapete! Během několika vteřin, které potřebujete k přečtení tohoto odstavce, se narodí 40 lidí… a 700 milionů mravenců. Malí, pro nás takřka neviditelní, a přesto úchvatní tvoři vytvořili od doby, kdy se před stovkou milionů let na Zemi objevili, zcela dokonalou a všestranně fungující civilizaci. Budují města a federace, bojují o území, společnými silami odrážejí útoky vetřelců a predátorů. Zakládají houbová políčka nebo mšičí farmy a svá hnízda dokážou utkat z listí. Vyznávají kastovní systém a některé druhy si otrokářským způsobem podrobují jiné. Přestože představivost lidí vždy s oblibou hledala paralelní světy po nejrůznějších koutech vesmíru, na fantastickou existenci těch, kteří žijí v poloskrytu pod našima nohama, se zapomínalo. Jsou mravenci anarchisté, roajalisté anebo se jejich organizace blíží totalitnímu zřízení? Jak chápou čas? Co o nich vlastně víme? A vědí oni o nás? Werberův román Mravenci bývá právem označován jako realistická sci-fi: to nejúžasnější je na něm právě to, co je skutečné. Po jeho přečtení už nikdy nebudete vnímat svět tak jako dosud - stejně jako hrdina knihy, nezaměstnaný pařížský zámečník Jonathan Wells, který po svém excentrickém strýci zdědil suterénní byt a tajemné varování: Hlavně nikdy nechoď do sklepa!...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/2948/mravenci-trilogie-mravenci-OQv-2948.jpg 4.4306
Série:

Mravenčí trilogie (1.)

Orig. název:

Fourmis (2003)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (67)

Kniha Mravenci

Přidat komentář
asfi
30. dubna

Stoji za precitanie

Rihatama
18. dubna

Nevím, jestli jsem kdy četla něco zajímavějšího a napínavějšího... a poučného. Hmyz u mě vždycky stál, a stojí nadále, na nejnižší příčce oblíbenosti druhu/třídy živočišné říše. To ovšem neznamená, že nemá, a mravenci obzvlášť, můj respekt a takřka obdiv. Nepopírám mravenčí inteligenci, nikdy jsem o ní ale hlouběji nepřemýšlela. Spíše jsem vnímala jejich mimořádnou součinnost, odhodlanost, umíněnost a taky nadprodukci vlastního druhu a s tím související jejich nevítanou rozpínavost. A to si Werber údajně do bytu pořídil skutečné mraveniště, aby mohl své miláčky dennodenně pozorovat. Jeho faktografické poznámky z Encyklopedie relativního a absolutního vědění jsou taky výživné. Geniální nápad, propojit životy mravenců a životy lidí a prošpikovat poznámkami z vymyšlené encyklopedie. Dílu to neskutečně přidává na věrohodnosti.

Konečně jsem snad také pochopila, co se stalo před pár lety v mém pronajatém římském bytě. Byt byl velký, noblesní, čistý, koupelny každý týden drhnuté chlorem, protože bytovka byla postavena v 50. letech. Kachličky tedy přiměřeně zašlé, dřevěné rámy a parkety nemálo provzdušněné neúnavnými červotoči... a tak když jsem se jednou po prodlouženém víkendu vrátila do bytu, čekalo mě v koupelně nevídané překvapení. Dřevěný rám u země byl obalený obrovským hroznem statisíců drobných černých mravenců. Regulérní mraveniště. Jestli tomu teď rozumím, mravenčí princezna se nejspíš rozhodla ausgerechnet u mně vybudovat si své nové království. Mimo dům asi číhalo příliš mnoho nebezpečí. No. Já mravenčí feromonové signály neovládala. Takže mravenčí královna o své království přišla, jak jinak. A já o pár dalších nocí, neb jsem se budila se strachem, odkud se na mě vyhrnou závoje mravenců, inteligence neinteligence.

"Všichni jsme děti země, dětmi božími. Zanechme svých marných hádek. 22. st. bude stoletím duchovním, nebo nebude vůbec."

"Volba tvého protivníka určuje tvoji hodnotu. Ten, kdo bojuje s ještěrkou, se stává ještěrkou, ten, kdo bojuje s ptákem, stává se ptákem, ten kdo bojuje s roztočem, stává se roztočem."

kuti
13. ledna

Připadala jsem si stejně objevně, jako při čtení Ferdy mravence. A to je myšleno v dobrém. Jako malá holčička jsem si při čtení Ferdy teprve pořádně uvědomila, že mravenci a hmyz jsou živí tvorové a že prožívají svoje osudy a dobrodružství stejně jako my lidé. Můj dětský pohled na zem se tehdy změnil. A teď po Mravencích je to stejné. Můj pohled na ně se opět změnil. Teď k mým pocitům vůči nim přibyl obdiv.
I když závěr lidské pointy knihy byl pro mne dost zvláštní a nelogický, tak mravenci mě natolik zasáhli, že musím hodnotit 5* a vrhnout se na četbu dalšího dílu.

vendy246
03. ledna

Knížka mne moc nebavila. Do čtení jsem se musela nutit i přesto, že obsahovala pro mne mnoho nových informací o mravencích i zajímavé myšlenky. Nekonečné bitvy mne ubíjely... Informace bych se raději dozvěděla z pár stránek vědecko-přírodopisného časopisu. Zklamání.
Včely Laline Paullo jsem přečetla jedním dechem.

milan3144
29.11.2018

Musím říci, že sledování dvou současných dějových linií a jedné z minulosti, která je vlastně jen ve formě určitých výňatků z Encyklopedie, bylo velice napínavé a neustále jsem měl nutkání, přečíst ještě jednu stránku, abych věděl co bude dál, ale pak už jdu...no ještě jednu a pak už vážně musím.. a pak ještě.. a ještě...atd atd. Čtenář ví, že se všechny linie musí protnout, ale ani těsně před koncem není zcela úplně zjevné, jak k tomu dojde.
A přestože ta "mravenčí část" má nádech, dalo by se říci až bajky. A přestože aktéři člověčí části mají poněkud nelogické chování, tak hodnotím velmi kladně.
Ještě se pozastavím nad jedním srovnáním určité reálnosti, které jsem mohl mimoděk udělat (i když hovořit v případě sci-fi o reálnosti, není zcela namístě).
Jde o to, že při svých cyklocestách, poslouchám audioknihu "Marťan"(no už mi dost zalézá za nehty, ale věřím, že tu poslední zhruba hodinu co mi zbývá, ještě do konce roku doposlouchám). V "Mravencích" podá autor informaci o "něčem" a to prostě "je" a funguje a basta. Žádné popisy, žádné velké zdůvodňování, proč to funguje zrovna tak a tak. Prostě jde víc o dějovou myšlenku, která už sama o sobě překonává kdejakou technickou potíž. To v knize "Marťan" se autor pouští do technických, fyzikálních i chemických popisů, které nám osvětlují jednání hlavního hrdiny a dávají mu tak zároveň i limity, který on musí svou kreativitou překonávat.
Neustálé propočítávání a revize původních plánů, které se mu znenadání hroutí, a my s ním znovu počítáme (v mém případě jen spíš "přihlížím"), jestli je dost kyslíku, vody, jídla a v něm potřebných kalorií, dávají této knize větší "uvěřitelnost", byť si myslím, že je to na úkor dějového spádu.
Při dočítání "Mravenců", kdy se dozvídáme, že někdo je někým živen a při počtu oněch živených, by myslím Marťanovi stačila velice krátká doba k výpočtu, že to prostě nemůže vyjít...
Tolik jen k srovnání dvou zcela odlišných sci-fi.
Dávám pět hvězd. Ne úplně těch nejzářivějších, ale dát čtyři se mi zdá málo.

kap66
06.11.2018

Přiznávám, knížku podobnou této jsem ještě nikdy nečetla a těžko bych se k ní někdy dostala, nebýt komentářů vás, jejichž názoru si vážím.
Zřejmě to byl autorův záměr, pojmout "člověčí" část tak trochu dětsky - napínavě a dobrodružně, snad i trochu jednoduše. Ta "mravenčí" pak vedle ní ční jako to, co má mnohem hlubší význam, a úryvky z "Encyklopedie" to dotvářejí v celek, který jsem si opravdu vychutnávala. Ta knížka nese až filozofické poselství - mravenci ze všeho vycházejí jako vyspělejší, vyšší bytosti než lidé - a pozor na ně, oni nás nepotřebují (a pravděpodobně i přežijí).
Kromě toho je to ale čtivé a zábavné. Jsem ráda, že jsem se nechala zlákat. (A ať to trochu shodím - až je uvidím zase pochodovat bytem v paneláku, pocítím navíc i respekt.)

Elea
01.11.2018

Zvláštní a hodně zajímavý příběh.

marlowe
24.09.2018

Stejně jako 1amu jsem dal na Tervovo doporučení – a bylo to dobré rozhodnutí. Hodně zvláštní a hodně zajímavá kniha, ta mi asi v hlavě uvízne na hezky dlouho. Zrovna v sobotu jsem byl na houbách, a když jsem narazil na jedno velkokapacitní mraveniště, vykašlal jsem se na hříbky, přičapl na bobek a čučel na ten mravenčí mrakodrap jako malej kluk. A že bylo na co se dívat!
Pár výhrad bych k příběhu sice měl, proto jen 4*, ale když to vezmete z druhé strany, 80% je přece parádní známka, ne?