Jozova Hanule

3 23. března

Jedna z mých srdcových knih...

8 28. února

Tuto knížku bych jednoznačně označila mezi ty knihy, které mě v povinné četbě nejvíce zaujaly. Ta síla této knížky mě naprosto fascinovala, příběh se mě jednoznačně nějakým způsobem dotýká. Kniha je nesmírně čtivá a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Avšak ta myšlenka celého díla mě dostala.
Joza je typický příklad hodného muže, někdy je to až nepochopitelné, kvůli tomu jakou krutost si zažil v dětství. Eliška byla naprosto zvyklá na svůj městský život, připadala si významně a šťastně. Ale právě v Želarech poznala, jak málo stačí ke šťastnému životu. V očích Jozy měla nepředstavitelnou hodnotu, vážil si jí, opravdu ji miloval. Tímto gestem jí pomohl zahojit rány z minulosti. Už si nemusela hrát na silnou, samostatnou ženu.
Pod celým tímto krásným příběhem se nachází děsivé téma života v období První republiky. Nad krutostí ze všech stran se člověku tají dech a má větší potřebu se nad tím doopravdy zamýšlet.
Rezonuje ve mě plno pocitů, které nedokážu nijak smysluplně popsat. Avšak jsem moc ráda, že jsem mohla na tuto knížku narazit. Určitě se k ní v budoucnosti vrátím.

4 27. února

Je vůbec možné, že tu někde jsou stále tak krásní, čistí a bezelstní lidé, jako byl Joza? Cítím se jako Eliška a dokud nezasáhne nevypočitatelná ruka Osudu a dokud mou pýchu a předsudky nezlomí, dokud se ze mě nestane Hanule, nikdy nebudu schopna docenit a nalézt takové hodnoty v lidech kolem mě. Pokud tam však stále ještě někde jsou.

5 17. února

Opravdové pohlazení po duši v drsné době.Příběh o spojení dvou lidí,kteří by se normálně asi nikdy nepoznali.Moc pěkný příběh

8 09. února

Krásný příběh o tom, jak se štěstí může na člověka usmát i tam, kde by ho nikdy neočekával. Eliška byla naprosto zděšena z vidiny své budoucnosti s Jozou, ale jeho skrývaná láskyplnost a nezkaženost, kterou postupně objevovala, ji udělaly šťastnou. Žel nic netrvá věčně a i tento románek se brzy uchýlil ke konci. Tragická událost na konci novely vyvrátila Elišce život z kořenů. Nicméně její srdce dále bilo pro Jozu. Zamilovala si svůj nový život v Želarech natolik, že tam nechala své srdce po celý jeho zbytek. Vidím z toho dvě obdobná poučení: Život může být šťastný i když to jde proti jeho představám. A to druhé: krásný život podle jeho představ se může kdykoli zhroutit. A právě ve chvílích, kdy se hroutí celý život, je nejdůležitější jaký k němu zaujmeme postoj. Hlavně se nevzdávat. :)

Zaujal mě mimo jiné i paradox osvobozující Rudé armády. Vysvobodili ze spárů utlačovatelů, aby pak sami utlačovali... Smutné... ale člověk, když vidí jakou má moc, tak jen těžko odolává svým touhám, obzvláště když je posmutnělý zlem války např. ztrátou svých přátel před očima.

Kniha byla zajímavá, určitě stojí za přečtení. Doporučuji :)

3 06. února

Nádherná knížka s upřímným příběhem.

67 05. února

Knihu Jozova Hanule vnímam ako pohladenie pre dušu.
Citlivo napísaný príbeh o sebaobjavovaní a pochopení, hľadaní a nájdení či už miesta na zemi, zmyslu života alebo životnej lásky si ma dostal.
Výstižne zachytená atmosféra rázovitej dediny bola vítaným bonusom.