Jozova Hanule

od:


KoupitKoupit eknihu

Novela Jozova Hanule uzavírá želarský cyklus Květy Legátové, autorky která v roce 2001 vtrhla na českou literární scénu jako meteor. Postavy této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět titíž obyvatelé Želar, které čtenáři znají již z předchozí autorčiny knížky. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním, a která zde nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému kováři....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/57_/5721/jozova-hanule-NzI-5721.jpg 4.71090
Orig. název:

Jozova Hanule (2002)

Žánr:
Novely, Literatura česká
Vydáno:, Paseka
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (172)

Přidat komentář
Zůzalína
03. ledna

Pořád se k téhle knížce vracím. Je v ní prostě vše. A skvělá je i jako audiokniha.

Nomia
29.12.2018

Tahle útlá knížečka mě naprosto uchvátila. Nemá cenu to okecávat, tohle se musí přečíst, je to jedna z knížek, která zanechá pořádný dojem.

E_Lan
08.12.2018

Nádherný příběh, krásně popisně podán, vyjadřující rozpor toho co člověk v životě skutečně potřebuje oproti tomu k čemu ho současná (byť už dnes trochu historická doba) vede. Knihu jsem nejdříve četl (největší zážitek), pak viděl film (tak dejme tomu) a nyní ještě jednou jsem si po letech poslech audioknihu (také nebyla špatná). Je škoda, že paní Legátová dostala chuť se s námi podělit o své moudro a náhled na svět tak pozdě a moc toho po ní nezbylo.

Vlasta155
06.12.2018

Jedna z mých nejmilovanějších knih, ke které se ráda opakovaně vracím. Škoda, že už autorka nic dalšího nenapíše. Kniha je snad ještě krásnější než film, a ten byl opravdu mistrně zpracovaný. Kniha je sice nevelká rozsahem, ale co slovo - to perla. Poezie v próze.

warca
18.11.2018

Příběh mě naprosto uchvátil. Knihu jsem si vybrala k maturitě a musím říct, že je to jedno z nejlepších děl v mém maturitním seznamu četby.
Člověka podobného Jozovi jen tak nepotkáte.
Je to zkrátka perla.

Levandulle
11.11.2018

Příběh a hlavní hrdinka se mně líbily víc než ve filmu Želary, který byl podle ní natočený.

DancerJaneBooks
10.11.2018

Zvláštní a zároveň zajímavá a smutná knížka. Na tuhle knížku jsem narazila díky Čtenářské výzvě. Je to knížka o něčem, i když vlastně skoro o ničem. Je to vlastně o tom, že nechcete měnit svůj život, ale musíte. A když ho změníte, tak se vám ten změněný život zamiluje a chcete v něm zůstat.
Děj téhle knížky byl zajímavý, Želary byly zajímavé, ale vadilo mi, že tam vlastně nebyla žádná cílová zápletka. Taky bylo celkem těžké zvyknout si na autorčin styl psaní. Každopádně, ty postavy jsem si zamilovala. Joza byl strašně fajn a zbožňovala jsem ho. Hana byla taky super postava a vyhovovalo mi, že ten příběh vypráví. Když se to tak vezme, tak tam vlastně byla přímá řeč strašné málokrát. Připadalo mi, že ta láska mezi Jozou a Hanou byla tak zvláštně až hezky popsaná. Ale strašně moc jsem jim to přála. Ten konec mě ale dostal. Netušila jsem, že to dopadne takhle. A co se týče ostatních postav, tak Lucka mě ze začátku štvala, ale potom už nebyla tak špatná. Richard mě hodně štval, hlavně na konci, ale i na začátku. No, co víc dodat. Taková smutná, melancholická, ale moc krásná knížka. Má c sobě hloubku. Želary jsem si pustila po přečtení téhle knížky a musím říct, že se mi film líbil víc. Zatím nejlepší česká kniha, co jsem četla.
A jak říká Hanule: ,,Ke všemu je třeba nadání. I ke štěstí."

JulietRocks
04.11.2018

Po znovu přečtení po několika letech mě kniha utvrdila v tom, že právoplatně patří mezi mé nej. :)

Kakarinka
24.10.2018

Po Želarech (knize) jasná volba. Příběh je tentokrát z pohledu lékařky, tedy ženy velmi inteligentní a zvyklé na pohodlí města.
Naprosto mě uchvátila svou přímostí a dojala Jozou, kterému se měla Hana po svatbě podle nepsaných pravidel cele (a nerada) oddat, ale on ji nechal být a byl k ní něžný.
Škoda, že paní Legátová už nenapíše další příběhy...

klara1550
23.10.2018

Překvapilo mě, kolik hloubky se dá najít na tak málo stranách textu. "Jednoduchost" vesnického života a poznání jeho krásy kontrastovalo s dnešní uspěchanou dobou a motivací lidí věčně se za něčím hnát, aniž by člověk to štěstí, které zažívala Hanule, našel.

Zpočátku pro mě bylo těžké zvyknout si na stručnost jazyka. A asi jsem zhýčkaná moderní dobou, která všechno prvoplánově servíruje, takže jsem si někdy lámala hlavu nad tím, jak jsou některé náznaky míněny...

pobresita
29.09.2018

Nerada čtu knihu, když jsem předtím viděla film. Po knize jsem šáhla díky čtenářské výzvě. Krásná kniha... několik rovin ke čtení.

,,Proč je mezi lidmi tolik zla!" povzdychla jsem si. Nebyla to otázka.
Lucka odpověděla.
,,Protože neumějí žít"
Verdikt mě rozjitřil a zmátl. Luštila jsem ho jako kryptogram.
Umím žít já?!

Doporučuji přečíst každému.

kykiryki28
27.09.2018

Tak to byla nejlepší česká novela, jakou jsem kdy četla! Od začátku až do konce mě strašně bavila, a když jsem dočetla poslední stránku, nemohla jsem uvěřit svým vlastním očím, že to takhle opravdu dopadlo (nechci nic prozrazovat...).

Eliška (Hana) je sama o sobě bezvadná postava, která toho musela hodně vytrpět, ať už to byl odjezd do úplně cizího kraje, svatba s cizím mužem nebo vnik Rusů na území ČR.

Uvědomuji si, že větu, kterou zamýšlím znovu napsat, píšu skoro u všech mých přečtených knížek, ale u této knihy to platí dvojnásobně: Opravdu doporučuji přečíst!!!

A co se týče filmu Želáry s úžasným hereckým výkonem Aňy Geislerové, také doporučuji zhlédnout! Stojí za to! Jen mě trochu irituje, že film pojmenovali Želáry místo Jozova Hanule. Pak to člověka mate...

Market = )
25.09.2018

Tak to jsem nečekala. Tohle podle mě beze zbytku splňuje termín "krásná literatura". Závažný námět (vlastně hned několik rovin, kromě té protektorátní, na první pohled zřejmé), krásný jazyk, krásné charaktery, sem tam lehounký vtip, navíc čtivost. Jenom mi z konce bylo hrozně smutno, tak jsem si to po té skoro až idylce vážně nepředstavovala (moje chyba - neměla jsem zapomenout, o čem vlastně čtu...).

veamertl
21.09.2018

Některým knihám tu vytýkám, že pro mě kloužou po povrchu, šetří detaily a tím si nevytvořím hlubší vztah k postavám, místům, situacím..Tady je to přesně naopak. Je to tak niterné, hluboké a silné, že mnou, knihou vyvolané pocity, prostupovaly až do morku kostí. Možná spíš než do Želar, to ale moje nitro zaválo do mé srdeční krajiny..Tam, kde mám vztah ke každému stromku či kameni, tam, kde vztahy s lidmi jsou tak opravdové, že opravdovější ani být nemůžou a tam, kde cítím, že jsem jako Hanule své srdce odevzadala a ať já chodím kdekoliv, ono bloudí v těch luzích a hájích. V krajině mých Želar..

Kitty
19.09.2018

Jako první jsem viděla film a ač se mi libil, na knihu nemá. Nepředpokládala jsem, že mě vyprávěný příběh znovu takto vtáhne do děje.
Doporučuji!

Ivaiva
14.09.2018

Nádherná knížka s dechberoucím tempem. Snad poprvé mi nevadilo, že jsem první viděla film a až poté četla knižní předlohu.

Ilonidas
09.09.2018

Nádherná kniha.
Donutila mě přemýšlet.
Donutila mě ji neodložit až do samotného konce.
A konec... Ten mě velmi zabolel.
S jistotou můžu říct, že je to jedna z nejlepších knih české literatury.
Jen nechápu, že jsem na ni narazila tak pozdě. Ono asi všechno má svůj čas.
Rozhodně ji chci mít ve své knihovně. ❤️

_Michelle_
30.08.2018

Útlá knížka, v níž autorka dokázala velice osobitým a poutavým stylem, který si mě jako čtenářku okamžitě získal, zachytit vše podstatné, a to nejen kus historie, krásu nedotčené přírody, charakter obyvatel odlehlé horské vesnice, ale především neobyčejný životní příběh Hanule, jehož původcem byla náhoda, přičemž skutečnost, že se jedná o náhodu šťastnou, se ukazuje po malých krůčcích.

sarka45
17.08.2018

Nádherná kniha. Prostý příběh plný něhy a životních moudrostí. I štěstí se člověk musí naučit...Poslouchala jsem audioknihu s paní Vlasákovou a byl to moc krásný zážitek. Škoda, že to není pohádka se šťastným koncem...

Srni
07.08.2018

Krátké, krásné, výstižné, chvílemi jsem se i zasmála. Spisovatelka nezatěžuje zbytečnými detaily ale i přes tu stručnost mám celý příběh i s těmi detaily jako na dlani.

certik003
04.07.2018

Nerada čtu knížku, když už jsem viděla film. Tady jsem udělala výjimku a jsem moc ráda. Přijde mi, že vyjadřování autorky je takové úsporné a strohé a přitom řekne úplně všechno. Hlavní hrdinka na začátku moc sympatií nevzbuzovala, působila trochu povýšeným dojmem, co nad obyčejnými lidmi a jejich životem ohrnuje nos. Možná ale byla jenom vyděšená z nenadálého vývoje svého života, odlišného prostředí a sňatkem s cizím člověkem. Má štěstí, že to je právě Joza, který je sice jednoduchý, ale zato hodný. A tak se začne postupně měnit Hanulčin pohled na Želary a postupně se naučí je i Jozu mít ráda. Děj filmu je trochu odlišný, ale patří k těm několika málo, který se mi líbí stejně jako knížka. Přece jenom může paní Legátová popisovat krásu prostředí jak chce, ale obraz je obraz. A nesmím zapomenout na herecký výkon paní Adamové, která Lucku zahrála naprosto úžasně.

SakuraLuci
01.07.2018

Tak útlá kniha a tak mnoho skrývá. Jazyk paní Legátové je fascinující. Určitě knihu doporučuji, kniha je pouze předlohou pro film Želary a nemají mnoho společného.

HaničkaH
30.06.2018

Tohle je opravdu povedená kniha. Vtáhne vás to do děje a nepustí. Když je venku pochmurno, tak si pustím buďto film anebo si přečtu knížku. Krásně ukázány strasti tehdejší doby.
Konec byl pro mě nepředvídatelný - vždy si uvědomím, jak těžká doba to byla.

Evka27
22.06.2018

Nádherná kniha a úžasný film Želary.

vivalamuff
22.06.2018

Kdybych si měla vybrat paní spisovatelky, s kterými bych se chtěla za života setkat, byla by to kromě paní Loukotkové ještě Květa Legátová :-)
Z jejích příběhů u mě naprosto vede Jozova Hanule. Je to tak krásně napsané, z každé stránky na vás dýchá jakési kouzlo té doby (samozřejmě když opomineme válku a nacisty jako takové). Hrozně se mi líbí ta vzájemná úcta a snaha pomoc bližnímu svému. Ta generace, která se narodila ještě za první republiky, je v mnohém výjimečná. Konec příběhu nechci prozrazovat, ale zanechá to ve vás určitý smutek a uvědomění si, o kolik jednoduší to máme my teď...

Richisa
25.05.2018

Nádherná kniha, jazyk paní Legátové je prostě úžasný. Z vyprávění čiší úcta k lidem a ke kraji, ve kterém nemá nikdo nic zadarmo...

Příběh je prostý, navazující na knihu Želary. Vlastně jsem se vracela ke starým známým do Želar, jen teď jsem se na dívala pohledem městské ženy, kterou sem zavála náhoda (pohled mne bližší).

Příběh je jednoduchý, ale poetický, laskavý a úžasně čtivý. Knihu vřele doporučuji.

Musím se někdy mrknout na film, protože nějak si neumím představit přenos této knihy na plátno.

n.ezn.amy
21.05.2018

dlouho mě tato kniha míjela a byla to velká chyba. Toto je naprosto fantastická kniha o těžkém životě lidí v Želarech, příběh lékařky, která se ukrývá na vesnici za druhé světové války. Po přečtení této knihy jsem zůstal v naprostém ochromen, drsný a syrový konec. Pro mě další z českých literárních skvostů

Zanynka
18.05.2018

Dle mne nedoceněná mistrině slova Květa Legátová jedna z mých nejoblíbenějších spisovatelek vůbec.

Acamar
08.05.2018

I mne ke Květě Legátové dovedl film - nejprve ke knize Želary, ze které jsem před pár lety byla jak díky obsahu, tak díky tomu, jak krásně je psána, nadšená. A ani po Jozově Hanuli tomu není jinak, autorka šetří slovy i patosem, přesto má kniha velkou citovou hloubku a poetiku, a dokonce i jemný vtip.
Tato trojkombinace mi připadá báječná. Film obohatí obrazy krásné přírody, dá ději spád (a semtam něco více zdramatizuje), knihy dají citlivější popis postav a jejich příběhů. Kniha Želary a Jozova Hanule mi také přijdou (jak bylo v některých komentářích zmíněno) propojené a snad by bylo ideální, aby vycházely v jedné knize, protože Jozova Hanule je v podstatě součástí Želar, jen z pohledu cizince dosazeného zde zvenčí a soustředěná na jeden hlavní příběh... Příběh nepravděpodobného vztahu vzdělané městské ženy a vesnického prosťáčka, příběh nalezení domova jejího srdce.

eve62
06.05.2018

Knize jsem se dlouho vyhýbala. Protože díky filmu znám dokonale děj, domnívala jsem se, že mi kniha nepřinese žádné překvapení. Chyba, velká chyba! Paní Legátová je opravdu mistryní vyprávění. Dokáže vaši pozornost upoutat a ani se nenadějete, a je konec.
,,Horský liják s vichřicí. Vítr smýkal větvemi, metly vod je přibíjely k zemi. Svět se třásl v základech a já se smála. Se zájmem jsem sledovala blesky. Praskání větví mi znělo jako křik lesního ptáka. Nevadilo mi, že jsem neozbrojeným pěšákem v první linii.
Je zákonitým vyústěním mé pozemské pouti, že ji končím ve skalnatých kleštích s rozedřenou kůží a roztřesenými údy.
A že mi tekutá nebesa padají na ramena."

Užívala jsem si krásnou češtinu, nádherná, skoro až básnická přirovnání. Ale přiznám se, že raději sáhnu po filmu.
Fascinující příběh, fascinující film.