Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
Novela Jozova Hanule uzavírá želarský cyklus Květy Legátové, autorky která v roce 2001 vtrhla na českou literární scénu jako meteor. Postavy této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět titíž obyvatelé Želar, které čtenáři znají již z předchozí autorčiny knížky. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním, a která zde nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému kováři.... celý text
Přidat komentář
Mám moc ráda film Želary a nyní jsem si konečně přečetla knihu, která je ještě lepší! Některé pasáže jsou téměř doslovně převedeny na plátno a jiné jsou ve filmu ztvárněny zcela jinak nebo úplně chybí. Velmi se mi líbila sebeironie hlavní hrdinky, její vnitřní monology a realistické vykreslení jejího charakteru. Působila na mě jako žena z masa a kostí. :-) Popis citu mezi ní a Jozou patří mezi nejkrásnější, jaký jsem kdy četla.
Kniha, která každého chytne za srdíčko. Příběh se odehrává během druhé světové války na horské samotě. Mladá lékařka musí opustit město a skrýt se před okupanty. Útočiště najde v chalupě zemitého Jozy a po počáteční nedůvěře se mezi nimi vytváří nejprve přátelský, později milostný vztah. Eliška - Hana poznává tvrdý život v tomto Bohem zapomenutém kraji, kde lidé dokážou být navzájem milí i krutí, stejně jako příroda kolem nich. Tento baladický milostný příběh o vztahu dvou zcela odlišných lidí stojí za přečtení.
Konečně jsem si udělala chvilku času a stálo to za to.... malá kniha rozsahem, velká obsahem, nádherné vylíčení citů a i dalších postav, spousta pěkných myšlenek, paní Legátová má neobyčejný talent na malém prostoru vyjádřit neskutečně mnoho....film je někdy báječné médium, ale je to interpretace, a někdy si věci potřebujete vstřebat po svém, a tady to u mě tedy platilo na 100%....
Moje srdová záležitost.. Přečteno už poněkolikáté a stejně pokaždé mě tento příběh dojme... Děkuji za něj!
Film Želary je velice povedený, jsem ráda, že jsem se seznámila i s jeho předlohou. Kolik toho můžete prožít a vstřebat z tak útlé knihy! Velice vydařené! Doporučuji.
Jedním slovem - magická. Tato kniha opravdu má v sobě neskutečné kouzlo, i když je tak maličká. Má rozhodně co nabídnout a potěší nejednu duši čtenářskou.
Příběh má přidanou hodnotu, je neotřelý a dojemný.
A podotýkám, že film jsem neviděla, takže můj názor je zcela neovlivněn.
Na začátku jsem se bál, že děj bude velmi zkrácený, urychlený, oproštěný od jakýchkoliv emocí. Vždyť ta kniha je tak tenká. Nemohl jsem se však více mýlit! Kniha vás prostě vtáhne. Ten přerod vztahu Elišky/Hanule k Jozovi od "musím s tebou být" po "jsi mým světem", je tak neuvěřitelně hezky a citlivě napsán. Prostředí malé vesničky Želary a životy jejich obyvatel, to všechno tam je. Není potřeba víc dodávat. Dobrá práce paní Legátová.
Film Želary je jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Když jsem ho viděla poprvé, bulela jsem jako želva a i při dalších zhlédnutí nejde zastavit slzy. Konečně jsem se dostala i ke knížce. Je škoda, že je to pouze krátká novela a ne klasický román, nicméně i tak jsem ráda, že jsem ji přečetla. Moc se mi líbil postupně vyvíjející se vztah mezi Hanulkou a Jozou. Bylo to takové něžné. Prostředí Želar a místní lidé nejdou nepřirůst k srdci. Moc doporučuji film i knihu.
Před řadou let jsem viděla film, který se mi tenkrát moc líbil. Pak jsem si přečetla knihu a začalo mi být líto toho, co z tak krásné knihy v tom filmu udělali. Z chytré a vzdělané paní doktorky vzteklou a trucovitou post-puberťačku, zamíchali tam městečko, kde na ni všichni pokřikovali, že ji tam nikdo nechtěl, ta zvěrstva ve filmu vyplynula třeba podle manžela na vrub partyzánům a ne Sovětům... Myslím, že film šel ztvárnit mnohem lépe a mohl se mnohem více držet předlohy.
Kniha je krásná, i když moc smutná a je v ní mnohem více vnitřního prožívání paní doktorky/Hanule. Tématem války je kniha obtížná, kolikrát se člověk sám sebe táže, co by on udělal. Ale zároveň je kniha krásná a, nevím, jak to napsat jinak, čistá.
Naposloucháno jako audiokniha.
Pro mě je kniha jednou z nejlepších českých romancí. Líbilo se mi být svědkem zrodu pouta mezi Jozou a „Hanou“. Jejich vztah byl autentický, něžný, harmonický, opravdový a naprosto unikátní.
Nelze to srovnávat s filmem, který byl samozřejmě taky skvělý, ale film a kniha jsou zcela jiná média s rozdílnými požadavky na úspěch. Zatímco film je nabitý akcí a dramatem, kniha je plná nádherné češtiny a Haniných vnitřních pochodů a myšlenek. Ve vnitřním monologu zachycuje, jak se moderní žena a ambiciózní lékařka z Brna postupně zamilovává do Jozy, Želar i vesnického života na moravsko-slovanském pohraničí.
V podání Lenky Vlasákové je audiokniha zážitek. Jsem ráda, že ji mám v „poličce“ a určitě si ji pustím znovu.
(SPOILER) Kniha mi připomínala strukturou rozhlasovou hru, kterých autorka pod jiným pseudonymem několik napsala. Někdo si tady už stěžoval na povrchní popis prostředí, postav atd. S tím bych souhlasil. Dokonce bych dodal, že děj se pohybuje až moc rychle dopředu. Navíc je konec poměrně předvídatelný a za mě jsou poslední strany “odfláknuté. Zkuste si srovnat smrt Jozy např s koncem Kateřiny Horovitzové. (Bavíme se totiž o podobném rozsahu textu). Zkusím přečíst ještě Želary a uvidím, jak se autorka popasovala s románovou formou. 4/5
Čítala som množstvo kvalitných kníh, ale táto bude pre mňa navždy niečim veľmi špeciálnym.
Nádherná kniha, která je přes okolnosti popisované doby plná něhy, pochopení, vzájemné úcty. Samozřejmě jsem viděla film, takže jsem si za postavy dosadila konkrétní tváře a čtení tak měl okamžitě hlubší rozměr. Chvíli jsem si zvykala na strohý styl psaní, ale díky krásnému jazyku autorky bylo řečeno všechno jasně a srozumitelně. Opravdu zážitek.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska zfilmováno Beskydy rozhlasové zpracování klasická literatura
Autorovy další knížky
2002 | Jozova Hanule |
2001 | Želary |
2003 | Pro každého nebe |
2006 | Nic není tak prosté |
2009 | Návraty do Želar |
Pár stránek a taková nádherná hloubka příběhu.