Jozova Hanule
kniha od: Květa Legátová (p)

Novela Jozova Hanule uzavírá želarský cyklus Květy Legátové, autorky která v roce 2001 vtrhla na českou literární scénu jako meteor. Postavy této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět titíž obyvatelé Želar, které čtenáři znají již z předchozí autorčiny knížky. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním, a která zde nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému kováři.... celý text
Komentáře (293)
Komentáře 293 Recenze 4


Krása!
Ode mě bez komentáře... Ale vypůjčím si slova Aranel15. Víc netřeba:
"Perfektní kniha! Na pouhých 112 stránkách je všechno - válka, pochopení, láska i smrt."
Musela to být zas nějaká zmínka tady na DK, protože opravdu netuším, proč... Proč zrovna tuto krátkou věc, sice hodně proslavenou, ale v podstatě téměř bez přímých řečí, spíš popisnou... Proč? Asi nastal čas.
Bavíme se tady o knihách, ale podle této a další (Želary - dosud nečteno) vznikl film. Tak pár slov k tomu.
Film jsem viděla, jednou. Je samozřejmě skvělý. Aňa Geislerová odehraje každou roli, maďarský frajer, který hraje Jozu, perfektně pasuje do své postavy a okouzlil určitě nejenom mě... Někteří herci naopak do tohoto příběhu podle mě vůbec nesedli, Praha z nich trčela všemi směry.
Ale je to film, dokonce jsem spíš ke škodě věci viděla i nějaké historky z natáčení, a prostě... není to ono. Je to falešné, je to nahrané, není to pravda.
To, co napsala paní Legátová, (by) se mohlo stát - možná v jiné době, mezi jinými lidmi, ale věřím, že stát (by) se to mohlo.
Takže - díky za Jozu a Hanulku a všechny z Želar... Film úplně stačil jednou, a provždy už - gud báj... :-)


Květa Legátová nám představuje životní osudy hlavní hrdinky mladé lékařky Hany, která v zapadlé horské vesničce našla vhodný úkryt před pronásledováním nacisty. K tomu zde však zcela nečekaně najde také silný milostný vztah k prostému Jozovi. Moc hezká, hluboce lidská a místy velmi dojemná knížka, na motivy které byl natočen film Želary. Rozhodně doporučuji k přečtení.


Poslechnuto jakou audiokniha a tím, že jsem si nepřečetla anotaci, jsem byla trošku zaskočena, že Jozova Hanule je relativně krátká novela, vyprávěná takovým pro mě až moc stručným stylem. Někdy dávno jsem viděla i film Želary a na základě toho jsem očekávala srdceryvný alespoň pětisetstránkový román.
Knížka je to milá, poslouchala se dobře, prostředí a historická doba malé horské vesničky za druhé světové války, byly více než zajímavé. Postupný vývoj čistého, láskyplného vztahu mezi Jozem a Hanulí, který se z počátku zdál absolutně nemyslitelný a plynul ze vzájemné úcty, respektu a něhy mě dojímal. Třeba si časem přečtu i další novely z tohoto želarského cyklu.
"Vypravuj něco, Jozo. Vypravuj mi, co ti povídala maminka."
Díval se na mě zaskočen. "Většinou pohádky."
"Vypravuj pohádku."
Bylo to v dálce, jako všechno, co mi kdy řekl. Dotýkalo se to současnosti jen v magickém předělu, kde všechny světy splývaly v jeden. Dospělý muž vyprávěl pohádku dospělé ženě, v noci před jejich sňatkem, u kachlových kamen, při vůni bylinného čaje."


Nádhera na jeden den. Hodně věcí bylo v knize pouze naznačeno, tak představivost pracovala na plné obrátky. I proto, že jsem Želary ještě neviděla. Krásná kniha. :-)


Naprosto famozne napsany pribeh. Normálně tyhle letemsvetem psany veci moc nectu, nez se rozkoukam, je konec. Ale tahle, to je jiny kafe. Fakt super kousek.


Baladický příběh o proměně mladé hrdinky na pozadí války, který je citlivě napsán. Na jedné straně oceňuji, že autorce stačilo asi 100 stran na zachycení tak silného příběhu, na druhé straně bych si představila příběh více rozpracovaný, abychom si hlavní hrdiny a prostředí Želar mohli užít více. I film je vydařený.


... do 110 stránek se vešel celý příběh. Do filmu, i když je krásný, hodně přidali. Hezká byla proměna Hany, její přizpůsobení se životu v tamním kraji


Neskutečný rozdíl mezi touto úžasnou knihou a Želary.
Nechce se mi věřit, že obě knihy psala tatáž osoba; jako by každou z nich psali dva rozdílní autoři. Musím ale napsat, že bylo fajn přečíst si Želary jako první a pak vědět, kdo je kdo, ovšem ta fuška prokousat se knihou... Mockrát jsem se musela nutit číst dál a měla několik nutkání knihu odložit. Četla jsem ji týden. Jozovu Hanuli jsem zhltla za dvě hodiny.
Jozova Hanule je krásná, dojemná jednohubka plná emocí. Doporučuji.


Nádherný poslech audioknihy v podání Lenky Vlasákové, která úžasným přednesem vystihla pocity mladé ženy, které se v jednom jediném okamžiku obrací život vzhůru nohama... Příběh dojemným způsobem doplňuje film Želary a dojal mne až k slzám.
Díky takovým knihám si čím dál víc uvědomuji, v jak "krásné" době žijeme!


110stránková báseň v próze plná krystalicky čisté lidskosti a životní moudrosti. Kdo si myslí, že si to nepotřebuje přečíst, protože viděl film (jako jsem si to myslel já), ten se hluboce mýlí. Nic proti filmu, leccos zachytit dokázal, ale zdaleka ne všechno. Naopak např. scénu znásilnění, na které si filmaři dali opravdu záležet a udělali z ní jeden z vrcholů příběhu, tu v knize nenajdete (bylo pro mě docela úlevné to zjistit :-)). Jediné, co bych knize vytkl, je na mě příliš náhlý a rychlý závěr.


(SPOILER)
Mě padá brada...kde jsou ty doby, kdy jsem české autory považovala za nudné a nezajímavé. Jak slepá jsem byla a o kolik dobrých knih jsem zatím přišla. Takže nebudte jako já a nepodcenujte české autory.
A ted už ke knize...
Do knihy jsem se zamilovala, do toho prostředí, postav....a ten popis...kreativní, trefný....básnický orgasmus to byl :) To co umí autorka se slovy je prostě výjimečné, nebo aspon na mě to tak působilo. Četlo se to skvěle...emocionálně vás to zaháčkovalo od první chvíle. Hlavní hrdinka byla velmi věrohodná a chápala jsem její návaly úzkosti...byla to opravdu velmi zajímavá a lidská hrdinka. Jejich vztah s Jozou...to je prostě jedno velké Ách....naprosto věrohodně a krásně napsáno. Už dlouho jsem nebyla tak přikovaná k romantické lince.
Jak moc mě ta kniha bavila, byla mým záchytným přístavem ve špatné náladě, byla mou radostí i obavou zároven. Strašně mě baví to prostředí....i ty vedlejší postavy, popisy....celkově ten nápad. Je to přesně ta kniha, kterou já vždycky budu chtít číst..ALE
A ted to přijde.....proč je to proboha novela? Tohle měl být román s klidně 400 stránkami, já potřebuju víc, já chci víc. Moc bych si přála, aby kniha byla detailnější, pořádně jsme se ponimrali nejen v ději, ale i v tom prostředí...je to jako uchutnávka něčeho skvělého, ale vy nechcete jen ochutnávku ...vy chcete celý dort, když vám přece chutná. Obzvlášt u konce jsem se cítila ochuzena...tak důležitá smrt byla spláchnuta v jedné větě, všechno bylo osekáno na tu největší dřen bez čehokoli okolo, a mě to štvalo a bylo mi to líto...vždyt sakra ta kniha je dobrá, až příliš dobrá na to, aby byla takhle osekaná....možná, že někomu to stačí, ale mě teda ne....chci víc scén mezi Jozou a Hanou, chci víc rozepsané scény ve Vesnici, chci ukončenější konec...moje nervy sice nebyly tak napnuté, tím jak se to všechno rychle spláchlo...ale na druhou stranu, u téhle knihy si prostě chcete pobrečet, chcete prožívat ty emoce, i když jsou smutné...což vám není moc dovoleno, pokud tam všechno skončí pomalu ještě dřív než to začalalo..


Jozova Hanule je napsána s citem, dotýká se přímo čtenářovi duše.
Útlá kniha s hlubokým příběhem psaná krásným jazykem autorky. Paní Legátová výstižně vystihla vnitřní proměnu ženy, pohnuté osudy a prostý život dané doby v syrovém prostředí. A ve mně zanechala nepopsatelný dojem.
"Svět lidské duše se svými dvěma nesmiřitelnými póly se tu otáčel jako mlýnské kolo..."
Děkuji za výjimečné řádky a doporučuji všem.


Mezi povinnou četbou, která se nedala dočíst, tou, ke které jsem ani nepřičichla a tou, jejíž konec byl v nedohlednu a střed i začátek šíleně nudil a obtěžoval, jsem objevila Jozovu Hanuli, která potěšila mé zamilované srdce a uvrhla mě do překrásně vystavěného příběhu, jejíž vesnické prostředí lahodilo mé ponocující duši.
Nešlo si hlavní hrdinku nepředstavovat jako paní Geislerovou, byť jsem její filmové ztvárnění této postavy ještě neviděla.
Želary byl svět, kde se čas zastavil... Mladá Eliška byla natolik opravdová a ženská, že se mi zalíbila už na prvních stránkách. V Jozovi se zase od samého počátku dalo vytušit velké a mužně bijící srdce, které celý příběh obestřelo do nezapomenutelných barev.
Těším se, až příběh prožiji ještě jednou prostřednictvím filmu, byť mi z hlavy asi nikdo nevymaže mé vlastní vybájené obrazy Želar a jejich obyvatel.
Květa Legátová mě překvapila. Jsem ráda, že jsem její knihu mohla objevit.


Sice mě asi ještě o chlup víc zasáhly Želary se svou pestrou mozaikou postav a jejich provázaných příběhů, ale i Jozova Hanule rozhodně ční nad průměr - jen kdybych si nepamatovala pozadí některých postav, asi by mi v téhle novele trochu unikly... Nicméně i tak velmi oceňuji to, jak autorka dokázala zachytit vývoj vztahu Jozy a Elišky/Hany, aniž by k tomu potřebovala kvanta slov a dramatických situací. Na těch několika stránkách se odehraje velmi silný příběh, který mě zasáhl, aniž by ze mne násilně ždímal city, a připomněl mi všechny ty křehké a silné momenty, které formovaly to, kým jsem.


Českým autorům moc nedám, ale protože se mi film líbil, zkusila jsem i knihu. Očekávání jsem neměla moc veliká, ale kniha (Nebo spíš povídka? Vzhledem k délce...) se dobře četla, za chvíli jsem měla hotovo a rozhodně se mi líbila. Vlastně nemám co vytknout.

Film Želary se mi strašně líbil. Na databázi na mě vyskočila tato knížka, tak jsem si říkala, že to musí být něco, co s filmem souvisí. Spíš jsem myslela, že je to něco, co ději předchází, ale byl to přesně ten film. Ale vůbec mi to nevadí. Kniha je krásná a hezky se čte.


Překrásná, poetická kniha- nádherný děj a mistrovské použití jazyka- snad nejlepší prvotina v našem českém rybníčku


Od knihy jsem nic neočekávala, ale musím říct, že to bylo opravdu dobře napsané. Legátové se povedlo vykreslit barvitý smutný příběh (na mě možná příliš sentimentální) na minimu prostoru a to až tak, že mi bylo líto, že už je konec.


Jozova Hanule je ucelenějším pokračováním povídkové sbírky Želary, které se čte mnohem snadněji a rychleji. Doba druhé světové války a nacistického pronásledování je čtenářovi také mnohem bližší, než vyprávění z venkovského života během první republiky. Přesto je odlehlá dědina opět důležitým prvkem novely. Těžké podmínky vzbuzují v lidech jak dobré, tak špatné vlastnosti, pobízejí k pospolitosti a dávají vyniknout tomu, co je v životě nejdůležitější. Pochopí to i hlavní hrdinka, která se v zapadlé horské vesnici stane jiným člověkem.


Perfektní kniha! Na pouhých 112 stránkách je všechno - válka, pochopení, láska i smrt.


Krásná, jemně a citlivě napsaná novela o druhé světové válce a osudu mladé lékařky schovávající se před pronásledováním nacisty v zapomenuté vísce v horách.
Pro milovníky české válečné literatury TOP 1!


Kniha mě ohromně nadchla o to víc, že jsem neviděla film a ani jsem netušila , co od knihy očekávat. Příběh nabitý emocemi. Na mnoha místech jsem měla slzy v očích. Nádherný příběh o úžasné lásce. Plný opravdovosti života.


Kolik emocí,kolik pravdy a poznání o světě, lidské duši se dá vložit na 110 stran příběhu? Paní Legátová dokázala, že opravdu mnoho. Tato útlá kniha pohladí, zabolí. Ano, často to tak je, že člověk najde to nejlepší u někoho a někde, kde by to vůbec nečekal. Elišce,Hanuli, se to také stalo. A přitom našla samu sebe a stala se lepším člověkem. Často to prosté je opravdovější, čistější. Nádherný příběh, nádherný jazyk. 4,5*


Opravdová láska, opravdový život v té nejsyrovejší podobě, idealizace osvoboditelů, zmařené naděje a zbytečná smrt.


To je tak krásně a jemně napsané, že jsem si tuto knihu přečetla hned dvakrát, což nemám ve zvyku. Jedna z mých nejoblíbenějších.


Novela nabízející pohled do života lidí jedné malé vesničky Želary, ale především do osobního vývoje a proměny Elišky - Hany z velkoměstské lékařky na vesnickou Jozovu Hanuli. Kniha plná emocí a citu se odehrává na pozadí druhé světové války, ovšem téma bojů slouží pouze jako kulisa pro příběh Jozy a Hany, v němž oba zjišťují, že život ve dvou může být krásný a šťastný nezávisle na tom, jaká kritéria štěstí jsou určovány ostatními lidmi.
Úžasný příběh plný sebeuvědomění, vykreslení dílčích motivů, pohnuté osudy postav.
Vyprávěno z pohledu Elišky. Spousta jemných náznaku, jednoduchých vět a "výkřiků do tmy", které navozují atmosféru a předurčují vývoj příběhu.


Přečteno v rámci povinné četby, i tak bych si knihu přečetla. Film jsem neviděla, takže nemohu porovnávat, ale na můj vkus by zde mohly být nějaké části více rozvedeny. Jinak jsem nečetla Želary, věřím, že tomu poté člověk rozumí ještě více. Hodnotím kladně.


Krásný příběh, hluboké osudy, skvostné užití jazyka. Nemohu hodnotit jinak než v superlativech.


Znám film, ze kterého jsem byla tehdy nadšená, takže příběh jsem znala dopředu. Přesto, stejně jako předchozí kniha Želary se kniha krásně plynule čte, navíc zde člověk není zmaten propletencem postav a některé zná z předchozí knihy. Krásný a dojemný příběh.

Narozdíl od knihy Želary obsahuje tato kniha jeden příběh, chronologicky zařazený za Želary. Autorka dokáže obdivuhodně popsat charaktery postav, někdy poněkud drsné, někdy až surové, ale dělá to velmi citlivě, postavy neodsuzuje, ale spíše na ně hledí s pochopením.


Pro mě naprosté zjevení. Přiznávám, že film jsem viděl dřív a moc se mi nelíbil. Ale novela v audio zpracování naprosto bravurně načtená Lenkou Vlasákovou je naprosté zjevení. Tohle mám nejraději, nic od toho nečekáte a dostanete opravdový skvost. Dostal jsem i pořádnou dávku knižní kocoviny a to je známka toho, že se jedná o výbornou knihu. Rozhodně doporučuji.


Druhá světová válka, nacistické pronásledování nabírá na síle a mladá žena , která se tak trochu proti svému přesvědčení ukrývá v zapadlé horské vesnici. Kdo by se nadál, že se před čtenářem jen pomalu a zlehka začíná rozvíjet příběh nádherné čisté lásky a oslavy prostého lidského života. Příběh, který v duši člověka zanechá nesmazatelnou stopu. Krásné čtení.


Tuto novelu už jsem četla několikrát a pokaždé jsem z ní nadšená. Příběh o tom, že štěstí a smysl života můžete najít kdekoliv, hlavně tam, kde byste to vůbec nečekali. Hezky vykreslený život lidí v horách a pohraničí. Doporučuji.
Film se mi také líbil.


Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších českých knih. Smutná a krásně napsaná.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska zfilmováno Beskydy rozhlasové zpracování klasická literatura
Autorovy další knížky
2002 | ![]() |
2001 | ![]() |
2006 | ![]() |
2003 | ![]() |
2009 | ![]() |
Kniha Jozova Hanule je v
Právě čtených | 5x |
Přečtených | 2 481x |
Čtenářské výzvě | 383x |
Doporučených | 270x |
Knihotéce | 327x |
Chystám se číst | 541x |
Chci si koupit | 117x |
dalších seznamech | 15x |