gladya komentáře u knih

Nedoporučuji nikomu, kdo je citlivka, brečela jsem v metru. Je to dojemné, lidské (nebo psí?) , pohlazení po duši.

5 04.01.2018

Příběh celkem zajímavý, ale zázrak to není. Dost věcí je předvídatelných. Něco do sebe ale tahle knížka má. Přesto, nebo možná právě proto, že jsem ateista (nebo spíš agnostik) mě vedla k zamyšlení nad vírou, ale i fanatismem , významem a smyslem různých přikázání, která jednotlivá náboženství věřícím dávají .
A nejde jen o desatero. Vždyť ke kamenování hříšníků, pomyslnému a v některých zemích skutečnému, nemají někteří lidé daleko
Za zmínku stojí i to, jak se Ben vyrovnával s minulostí a původem.

1 02.12.2017

V dnešní době takový příběh vypadá možná skoro banálně, tedy snad až na závěr. Ale je to víc. Ne náhodou tohle dílo nezapadlo .

Navíc znám osobně lidi, kteří si touhu po štěstí představují vlastně podobně jako hlavní hrdinka, samozřejmě uplynulo sto padesát let, ale v jiných podmínkách můžou mít lidé podobný přístup k životu.

7 25.11.2017

Asimov pravděpodobně dal této knížce jen své jméno, ale i tak jsem si užívala vzpomínek na doby. kdy jsem hltala klasiky sci-fi. Kalibán zapadá do systému, který Asimov vybudoval v okamžiku, kdy ho napadlo propojit příběhy o Nadaci s knihami o robotech. Knížky vznikaly v různé době, ale vyprávění o světě robotů a Nadace zahajuje Já, Robot a končí Nadace a Země.

Vůbec mi nevadilo , že jsem pachatele odhalila dost brzy. Zvládnutá psychologie robotů i lidí. Jako každá dobrá sci-fi vede Kalibán k zamyšlení nad možným vývojem vědy a techniky a s tím spojené změny společnosti, včetně rizik. Že se technika a věda nakonec mohou ubírat jiným směrem není důležité, nejde o techniku, jde o lidi.

Přemýšlela jsem, kam časově zařadit tento příběh a vychází mi, že Elijáš Baley řešil detektivní případy o nějaké to století dřív.

Knížku si ovšem nejvíc užije ten, kdo ví, jak to všechno začíná a jak to s Usedlíky a Vystěhovalci nakonec dopadne.

Mimochodem, můj nick Gladya, je trochu upravené jméno jedné z Asimovových postav .

5 13.11.2017

Humorné části pobaví, z tohoto hlediska je to příjemná oddechovka. Je tam ale i něco navíc. Shrnu to jednoduše, lidé by spolu měli umět mluvit a naslouchat si .

3 23.10.2017

Ještě jsem nedočetla celé, chybí mi kousek, ale hodnocení je jasné. Jen málo knížek má v sobě tolik myšlenek. Samozřejmě, ne se vším souhlasím, ale většina nezastarala ani po skoro 150 letech a je inspirací k zamyšlení.

A je to střípek k pochopení ruské duše.

7 06.10.2017

Larson to asi není, ale mně se tahle knížka dost líbila. Není to literární veledílo, nejsem odborník, ale zdálo se mi, že styl je spíš popis či reportáž než beletrie (musím si někdy připomenout, jak je na tom po této stránce Larson) . I tady jsou někteří hrdinové obdařeni schopnostmi téměř nadpřirozeným. Nechybí nějaké to klišé. A na druhou stranu se Lagercrantz dotýká problémů dnešního světa. U mě to ale fungovalo. Možná nějaký ten plusový bodík v mých očích přineslo pro mě osobně velmi zajímavé téma vliv dědičnosti a prostředí na vývoj člověka.

3 29.09.2017

Některé pohádky jsou podobné klasickým pohádkám jiných národů a etnik, na některých je vidět, že jsou jiné. U některých příběhů není důležité, že hrdina či hrdinové jsou Romové, jsou tam ale i příběhy, kde romská identita a vztah k nám gadžům hraje důležitou roli.

V zájmu poznání romské kultury je to určitě zajímavý počin. Nejsou to pohádky pro malé děti.

1 06.09.2017

Tak trochu červená knihovna. Samozřejmě, ne všechno bylo uvěřitelné. Ale téma domácího násilí v mých očích zvedlo knížku nad běžný průměr žánru. Kéž by pomohla ženám jako Rose a její kamarádka jejich situaci řešit.

04.09.2017

Válce nechybí jen ženská tvář, válka nemá lidskou tvář. Ta zvěrstva přece nemohou dělat lidé, ale ani zvířata. Kde se to bere? To mě napadlo při čtení této knížky.

5 28.08.2017

Hodnotím celou trilogii. Příjemné a docela vtipné oddechové čtení. Jistě, mladistvý vyvolený či vyvolená jako hrdina tady není poprvé. Ale v rámci žánru tahle knížka určitě patří k tomu lepšímu. Samozřejmě příběh má mouchy, nějaké to klišé se najde, některé postavy se nechovají moc logicky, hlavně strážci. Mladí hrdinové jsou jsou většinou cool a hustý. Lituju jen toho, že už dávno nejsem cílová skupina, jako náctiletá bych si to asi užila víc. Dodám, že Gven by vlastně teoreticky mohla být dokonce moje vnučka (stačilo by abych se stala matkou před dvacítkou a můj potomek by šel v mých stopách).

1 04.07.2017

Věci jsou jinak, než se zdá. To mě při čtení napadalo hned několikrát. Zkusím popsat své dojmy, aniž
bych moc prozradila. Čtenář si řekne, že je to přece jasné a že neskočí na to, co se nabízí jako prvoplánové řešení. Pravda to ale byla pouze částečně, alespoň pro mě. To, co vypadalo banálně a předvídatelně se ukázalo jako psychologický příběh s několika celkem překvapivými zvraty a odhaleními.

8 26.06.2017

Kosmonaut z Čech pro mě bylo příjemné překvapení. Kdo čeká klasickou sci-fi, bude zklamán. Zápletka s cestou do vesmíru vlastně jen trochu vyhrocuje, a co si budeme říkat i činí atraktivnějším, příběh člověka, který má "vyšší poslání". V komentářích je tato knížka srovnávána s třemi knížkami,. Za prvé s Marťanem, tam ovšem analogie čtenář najde spíš při čtení anotace než ve vlastním příběhu, dále s Knihou zvláštních nových věcí , kde se srovnání skutečně nabízí (jak motiv odloučení, tak v komplikované minulosti hlavního hrdiny) a také se Solaris, tam mě podobnost ani nenapadla, ovšem Lema jsem četla dávno . Pozorný čtenář a zvlášť pamětník najde některé historické nepřesnosti, ale v poznámce na to autor upozorňuje, takže netřeba vyčítat. Pro mladší čtenáře uvedu jeden příklad. To, že v osmdesátých letech zahraniční rozhlas a Svobodnou Evropu poslouchal kde kdo a pokud vím, nebylo to trestné, nemění nic na tom, co minulý režim dělal s lidmi a lidskými charaktery.

3 17.06.2017

Při hodnocení Mendelova trpaslíka jsem malinko přidala, tady zase malinko ubírám. Rozhodně to není špatná knížka, Tři časové roviny mě zpočátku trochu mátly. Chápu, že autorův záměr je jisté propojení osobní roviny hlavního hrdiny a krize náboženského přesvědčení, pochyby a pokušení tělesné i duchovní. Pro mě osobně by bylo zajímavější, kdyby měla větší prostor problematika svitku.

4 20.05.2017

Začátek na mě působil spíš jako nějaká postapo. Drsné, ale působivé, vše má své místo, včetně vulgárního jazyka

4 10.05.2017

Milostný příběh (nebo možná spíš příběhy) v pohnuté válečné době, postavy z masa a krve, trocha historie, trocha humoru, trocha smutku, Ve vyprávění se střídají příběhy a pohled jednotlivých postav a někdy se mění i forma vyprávění, například se střídá ich a er forma. Z toho všeho vznikl dokonalý a nezapomenutelný čtenářský zážitek.

14 03.05.2017

Nevěřila bych, jak může být nekomentované vyprávění různých lidí zajímavé a působivé. Vyprávějí lidé různého věku, různých životních zkušeností a politického smýšlení. Některé osudy jsou smutné a dokonce i tragické. Je vidět nadšení a poté deziluze po pádu komunismu, ale i nostalgie po sovětských dobách, to se týká nejen prominentů minulého režimu, ale i běžných lidí a někdy dokonce i těch, kdo s komunismem nesouhlasili.
Přečtení této knížky pomůže pochopit lépe Rusko a Rusy i to, proč má Putin takovou podporu.

3 02.05.2017

Rozhodně zajímavé čtení. Není to "velká LITERATURA", ale v rámci žánru to není vůbec špatné. Při části věnované Bělorusku mě mrazilo. Pokud se knížka bere jako špionážní román, nějaké to klišé se najde a v závěrečné části romantický prvek a jeho zapojení do řešení krize autor trochu přehnal.

Vzhledem k osobě autora jsem v některých pasážích věřila, že dobře ví, o čem píše.

4 03.04.2017

Považuji za nutné podat malé vysvětlení. Proč dávám pouze průměrné hodnocení? Vždyť uznávám nesporné kvality knížky, ale nepřeskočila jiskra či jak to nazvat. Tahle knížka se mi zkrátka hodnotila těžko. Je na ní vidět, že pan Updike byl bezesporu skvělý spisovatel, jenže zrovna mě neoslovil, uznávám, že je to můj problém. A přitom by možná stačilo, abych knížku četla v jiném životním období nebo možná jen jiném rozpoložení.

19.03.2017

Od Coelha jsem četla Alchymistu, zařadila jsem si ho do škatulky "nenadchne ani neurazí". Veronika se mi líbila přece jen o něco víc. Ano, děj byl dost předvídatelný a jsou tam i banální "moudra". A proč tedy dávám poměrně vysoké hodnocení? Přece jen je tam trochu NĚČEHO, proč knížku stojí za to přečíst. Příběhy Veroniky a hlavně některých jejích spolupacientů mě přece jen vedly k malému zamyšlení. Kdo je "blázen" a kdo je normální?

5 11.02.2017