Otcův duch a jiné pohádky romských autorů
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/172424/bmid_otcuv-duch-a-jine-pohadky-romskych--663b3835e23fb.jpg
4
16
6
Pohádky měly odpradávna v životě Romů nezaměnitelnou funkci. Krom té zábavní měly také význam sociálně korektivní. Odrážely také život té které romské pospolitosti, někdy skrytě hodnotily počínání jednotlivých členů, jindy dodávaly životem zkoušeným Romům naději, že pokud se budou chovat podle určitých norem, štěstí se k nim obrátí. Obzvláště v posledních desetiletích pozorujeme nejen u Romů příklon k jiným formám zábavy, jako například televize, které postupně pohádky vytlačují. I proto nakladatelství KHER představuje svou vydavatelskou prvotinu, na jejíchž stránkách se setkávají jak autoři zavedení, tak ti, kteří v ní zažívají svůj debut.... celý text
Přidat komentář
Stejně jako píše Kopretina, utkvěla mi pohádka "Hnědý cikán, černý pes". My gádžové máme občas sklon zjednodušovat, protože nás k tomu vede systém, který naopak jiné vede k jeho ohýbání. To je na debaty někam jinam a nechci to tady rozpoutávat. Každpoádně na tuhle knihu jsem byla hrozně zvědavá a ačkoli romsky umím jen 4 slova, bavilo mě v ní hledat slova, která určitě "dovznikla" a kterým asi rozumí úplně každý. Přiznám se, že v romštině jsem to fakt nedala na 100%.
Jinak jsou to krásné příběhy o tom, jak dobro, poctivost a pracovitost se vyplácejí. V tom, jak to kdo pochopí asi nehraje hlavní roli etnikum.
Za mě dobře strávený čas ☺
Díky studiu jsem se dostala i k této knize a jsem za to v podstatě ráda. Je to zajímavý náhled pod pokličku romské kultury.
Jak bylo psáno, pohádky nejsou primárně určeny pro děti, ale pro dospělé, a podle toho to také v některých případech vypadalo. Překvapily mě paralely na Popelku, Krásku a Zvíře, dokonce Svatební košili. Jsou to poučné příběhy, přeci jen i romské pohádky slouží k poučení a k víře, že když se člověk bude chovat správně podle jistých hodnot, k tomu štěstí přijde. Jen se mi zdálo, že někdy je až příliš čtenáři podsouváno, že Rom je ten skvělý, úžasný člověk, který miluje druhé, je hodný a dobrotivý. Naše pohádky podle mě nerozlišují, jestli je hrdina bílý nebo černý, jde zkrátka o to, že je dobrý. Romské pohádky ale mnohdy až příliš podstrkují Roma jako toho dokonalého, až je to místy nepřirozené.
Přesto to byl zajímavý výlet do světa romských pohádek a některé bych si určitě ráda přečetla i znovu.
Knihu bych věděla komu věnovat. Poslouchala jsem ji jako čtenou eknihu a vychutnávala si i romštinu. Není od věci si přečíst tuto knihu, především pak pohádku Hnědý cikán, černý pes, aby člověk trochu nahlédl pod pokličku Romům.
Některé pohádky jsou podobné klasickým pohádkám jiných národů a etnik, na některých je vidět, že jsou jiné. U některých příběhů není důležité, že hrdina či hrdinové jsou Romové, jsou tam ale i příběhy, kde romská identita a vztah k nám gadžům hraje důležitou roli.
V zájmu poznání romské kultury je to určitě zajímavý počin. Nejsou to pohádky pro malé děti.
Určitě bych po téhle sbírce pohádek nešáhl, nebýt Čtenářské výzvy, ale jsem rád, že jsem to udělal. Akorát témata pohádek nebyla tak exotická, jak jsem předpokládal - ale to byl možná jen nějaký předsudek.
Štítky knihy
pohádky Romové, cikáni romština vícejazyčné romská literatura
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
Kdysi na vysoké jsem romské pohádky četla, nepamatovala jsem si z nich ale takřka nic. Proto jsem si k nim po letech opět našla cestu, především mě zajímala tradiční slovesnost tohoto etnika, kultura, hodnoty, které jsou v příbězích předávány. Některé pohádky jsou v jádru hodně podobné těm našim s tím rozdílem, že hrdinou je Rom/ka, jiné jsou naopak velmi odlišné. Často se v nich objevuje motiv hudby, zpěvu, houslí, dobroty, morálních hodnot, občasně v příbězích vystupují nadpřirozené postavy (víly, duchové) či kouzelné předměty. Příběhy odkazují na někdejší romské osady a spřízněnost Romů. Podobně jako naše pohádky vyprávějí o tom, jak se člověk štěstí a bohatství domohl díky své odvaze, lásce k druhým, vlastní oběti, ale někdy i díky prohnanosti, mazanosti. Kontinuálnost pozemského a posmrtného života, víra v duchy zemřelých je ale v romských příbězích mnohem významnější, než je tomu v naší kultuře. Své tam dělá jistě mnohem větší souznění s kulturou a tradicí etnika.